|
|
Cell senescence in aging, cell stress and chemoresistance
Andrašková, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Tereza Andrašková Školiteľ: Prof. Dr. Alexandra K. Kiemer a PharmDr. Ivan Vokřál, PhD. Názov diplomovej práce: Bunková senescencia v starnutí, bunkový stres a chemorezistencia Proces biologického starnutia je spojený so stratou funkcie tkanív, ktorá vedie k mnohým patologickým stavom, vrátane kardiovaskulárnych chorôb a rakoviny. Bunková senescencia, jav charakterizovaný trvalým zastavením bunkového cyklu vyvolaným endogénnym alebo exogénnym stresom, hrá významnú úlohu vo vývoji metabolických ochorení súvisiacich s rastúcim vekom. Senescentné endotelové bunky boli objavené v aterosklerotickom pláte a kvôli faktorom vyvolávajúcim zápal sa podieľajú na jeho vývoji. Napriek tomu, spustením antiproliferatívnej reakcie, môže mať senescencia tiež potenciál ako prostriedok na potlačenie rakoviny. Cieľom tejto práce bolo vyvinutie metódy stanovujúcej bunkovú senescenciu v rozličných bunkových typoch a následne analyzovať zlúčeniny s potenciálom inhibovať starnutie vyvolané H2O2, ako aj faktory, ktoré môžu byť vďaka tomuto javu pozmenené. Test aktivity β-galaktozidázy spojenej so senescenciou (SA-β-gal) v primárnych ľudských endotelových bunkách odhalil schopnosť statínov a kurkumínu inhibovať bunkové...
|
|
|
Vasodilatory effects of 3-hydroxy phenylacetic acid: ex vivo mechanism of action
Štefancová, Monika ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Monika Štefancová Školiteľka: doc. PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Mechanizmus vazodilatačného účinku kyseliny 3-hydroxyfenyloctovej ex vivo Z klinických štúdií je známe, že príjem polyfenolov potravou pôsobí ako prevencia kardiovaskulárnych ochorení. Avšak samotné pôvodné zlúčeniny majú často nízku biologickú dostupnosť. Dôraz sa preto kladie na ich bioaktívne metabolity. Medzi takéto metabolity patrí aj kyselina 3-hydroxyfenyloctová (3-HPAA). Cieľom tejto práce bolo overiť mechanizmus vazodilatačného účinku 3-HPAA pomocou štandardizovanej metódy ex vivo na izolovanej koronárnej artérii prasaťa. Podaním 3-HPAA došlo k relaxácii kontrahovaných segmentov prasacej artérie mechanizmom čiastočne závislým na celistvosti endotelu. Inhibíciou endoteliálnej syntázy oxidu dusnatého bola relaxácia značne oslabená. Blokádou SKCa a IKCa kanálov, muskarínových receptorov, cyklooxygenázy či vapníkových kanálov typu L nedošlo prostredníctvom 3-HPAA k žiadnemu ovplyvneniu relaxácie. Ukázalo sa teda, že 3-HPAA spôsobuje dávkovo závislú vazodilatáciu koronárnych artérií ex vivo prinajmenšom sčasti sprostredkovanú endotelom s účasťou oxidu dusnatého. Kľúčové slová: kyselina...
|
|
|
Nové strategie v léčbě a prevenci migrény
Kovaříková, Gabriela ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Gabriela Kovaříková Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Nové strategie v léčbě a prevenci migrény Abstrakt: Migréna je závažným neurologickým onemocněním, u kterého existuje spoustu jednotlivých podtypů. Jedná se o onemocnění, které má významný vliv na pacientovo zdraví i duševní pohodu. Může též ovlivňovat pracovní a rodinné vztahy. Typicky se projevuje migrenózními ataky s charakteristickou bolestí hlavy a doprovodnými příznaky. První část této práce se zaměřuje na současné patofyziologické poznatky, faktory ovlivňující migrénu, míru dědičnosti, diagnostiku a specifika typická pro chronickou migrénu. Popsána je i diagnostika migrény, která se opírá o dotazník MIDAS, který je též v práci uveden. Druhá část je věnována terapii akutních atak a profylaxi migrény, popisuje léčiva používaná v těchto indikacích, blíže je charakterizuje a uvádí jejich omezení. V této části jsou také nastíněny nové patofyziologické poznatky a molekuly, kterým může být v budoucnu věnována pozornost. Popsána je také nová biologická léčba a novinky z hlediska registrace monoklonálních protilátek. V práci jsou též zmíněny některé nefarmakologické strategie terapie migrény. Uvedeny jsou i odlišnosti v...
|
|
|
Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva
Mazurová, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Matoušková, Petra (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Tereza Mazurová Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv vitaminu D na expresi ABCB1 a CYP3A4 v tkáňových řezech z lidského střeva Při perorálním podání léčiv je jejich absorpce významně ovlivněna intestinální střevní bariérou. Tato bariéra exprimuje celou řadu efluxních a uptake transportérů, ale také biotransformační enzymy první a druhé fáze. Za nejvýznamnější efluxní transportér ve střevní bariéře můžeme považovat P-glykoprotein, který má širokou substrátovou specifitu. Z biotransformačních enzymů první fáze je to pak cytochrom P450 3A4. Jejich funkce spočívá v ochraně lidského organismu před toxickým působením xenobiotik, a to včetně léčiv. Řada klinicky významných léčiv působí ve vztahu k těmto proteinům jako substráty, inhibitory nebo induktory, což může mít za následek zvýšené riziko lékových interakcí. V lékárně nalezneme nepřeberné množství doplňků stravy nebo léčivých přípravků obsahující vitamin D. Je užíván pro správný vývoj kostí a zubů, pro správnou funkci imunitního systému nebo pro léčbu osteomalacie, křivice či osteoporózy. O jeho působení na expresi P-gp a CYP3A4 v lidském tenkém střevě je dostupné omezené množství informací. Cílem této diplomové práce...
|
|
|
Placental homeostasis of monoamines; effect of gestation age
Mahrla, Filip ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Filip Mahrla Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Rona Karahoda, Ph.D. Název diplomové práce: Placentární homeostáza monoaminů v průběhu těhotenství Katecholaminy noradrenalin a dopamin se podílejí na řadě fyziologických procesů v centrálním nervovém systému. Objevující se důkazy naznačují jejich zapojení do vývoje a funkcí placenty a klíčovou roli ve vývoji a programování plodu. Komplexní charakterizace syntézy, degradace a transportu katecholaminů ve fetoplacentární jednotce však stále chybí. V této diplomové práci jsme se tedy zaměřili na komplexní hodnocení metabolismu a transportu katecholaminů ve fetoplacentární jednotce. Exprese genů a proteinů byla hodnocena pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (PCR) a analýzy Western blot. Nejprve jsme pomocí několika modelů placentárních buněk (BeWo, JEG-3, primární trofoblastové buňky) identifikovali komponenty buněčného řízení katecholaminů spojené s buňkami trofoblastu. Dále jsme určili účinek postupující březosti na placentární katecholaminový systém u lidí (první trimestr vs. termální placenta) a potkanů (15., 18. a 21. den březosti). Nakonec jsme se zabývali expresí katecholaminové dráhy ve fetálních...
|
|
|
Functional receptor alterations in urinary bladder and urethra in an animal model of chronic prostatitis-chronic pelvic pain syndrome
Rataj, Jan ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
University of Gothenburg; Univerzita Karlova Sahlgrenska Academy; Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Institute of Neuroscience and Physiology; Katedra farmakologie a toxikologie Student: Jan Rataj Školitel: Michael Winder, Ph.D.; Özgü Aydogdu, M.D.; Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Název diplomové práce: Funkční změny receptorů v močovém měchýři a močové trubici u zvířecího modelu chronické prostatitidy a syndromu chronické pánevní bolesti Prostatický syndrom/syndrom chronické pánevní bolesti (CP/CPPS) je běžnou urologickou prognózou. Současně dostupná léčba není dostatečně účinná především proto, že etiologie tohoto syndromu není zcela známa. Tato práce se snaží prozkoumat potenciální změny v močové trubici za použití imunohistochemické metody a orgánové komory na potkaním modelu CP/CPPS. Práce rovněž zkoumá změny v expresi M3 receptorů, β3 adrenoreceptorů a purinergních receptorů P2X1 a P2X3 v močovém měchýři za použití imunohistochemické metody. Konkrétněji bylo zjišťováno, jak se regulace těchto receptorů liší při podání celecoxibu, BAY 60-2770 a jejich kombinace během vývoje zánětu prostaty u potkaního modelu CP/CPPS. Naměřená data ukazují na zvýšenou expresi muskarinových receptorů podtypu 3 (M3) u potkanů s CP/CPPS (p = 0,013). Účinky metacholinu (MeCH), agonisty M3 receptorů, byly...
|
|
|
Terapie epilepsie u psů a koček
Šenková, Monika ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Lecová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Monika Šenková Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Terapie epilepsie u psů a koček Epilepsie je časté neurologické onemocnění, které postihuje psy a kočky. Jedná se o chronické onemocnění projevující se epileptickými záchvaty. Přesná prevalence epilepsie u psů a koček je v současnosti neznámá. Aktuální odhady však předpokládají, že dosahuje 0,6-0,75 % v obecné populaci psů, u hospitalizovaných psů ve veterinárních ordinacích pak 1-2 %. Odhad pro obecnou populaci koček není znám, avšak pro hospitalizované kočky se uvádí 0,5-3,5 %. U několika psích plemen byla dokázána genetická predispozice k epilepsii, u některých se její genetická predispozice předpokládá. Diagnostika epilepsie je často obtížná a odráží pouze příznaky popisované majitelem zvířete, a tak je důležité, aby majitel s veterinárním lékařem úzce spolupracoval. Cílem léčby je snížení frekvence, závažnosti, doby trvání a celkové četnosti epileptických záchvatů s žádnými, nebo alespoň minimálními nežádoucími účinky tak, aby se maximalizovala kvalita života zvířete i jeho majitele. V současnosti neexistuje žádný univerzální postup při výběru farmakoterapie, a tak se většinou léčba vybírá individuálně na...
|
|
|
Studie vlivu adenosinu na proliferaci buněčné linie BeWo
Papírník, Josef ; Červený, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Josef Papírník Školitel: doc. PharmDr. Lukáš Červený, Ph.D. Název diplomové práce: Studie vlivu adenosinu na buněčnou proliferace buněčné linie BeWo Placenta je rychle se vyvíjecí orgán zajišťující výživu, ochranu a prostředí pro rostoucí plod. Vývoj plodu je závislý na dodávce nutrientů z krve matky ať už pasivní difúzí nebo zprostředkované transportéry. Jedním ze základních nutrientů jsou nukleosidy, o nichž je známo, že podporují syntézu DNA, a tím růst některých tkání. Protože nukleosidy jsou hydrofilní látky, potřebují pro svůj přestup přes plazmatickou membránu nukleosidové transportéry (NT). Nukleosid adenosin (Ado) má navíc i funkci v buněčné signalizaci. Jeho široké působení zahrnující i ovlivnění proliferace je zajišťováno vazbou na adenosinové receptory (AR). Placenta exprimuje NT a AR, což znamená, že je vybavena pro vychytávání nukleosidů z mateřské krve a zároveň je schopna skrze molekulu adenosinu přijímat signály z vnějšího prostředí. Důležitost nukleosidů pro růst placenty nebyla však doposud zkoumána. Cílem této diplomové práce je testovat vliv nukleosidů na proliferaci buněčné linie BeWo odvozené od choriokarcinomu. Pro tento účel jsme použili proliferačních testy...
|
|
|
Optimalizace metody pro testování viability u vlasovky slezové
Mašátová, Eva ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Eva Mašátová Školitel: prof. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Konzultant: Mgr. Linh Thuy Nguyen Název diplomové práce: Optimalizace metody pro testování viability u vlasovky slezové Vlasovka slezová (Haemonchus contortus) patří mezi celosvětově rozšířené patogenní hlístice z čeledi Trichostrongylidae parazitující ve slezu malých přežvýkavců, především u ovcí. Nejčastějším projevem hemonchózy je anémie, neprospívání a hubnutí. U mladých zvířat může dojít i k jejich úhynu. Významnou komplikací léčby hemonchózy je rychle se tvořící rezistence vlasovky slezové na podaná léčiva, a to je v posledních letech celosvětový problém. Tato práce byla zaměřena na testování účinnosti benzimidazolových anthelmintik (tiabendazol a albendazol) u třech kmenů vlasovky slezové, které se liší svojí citlivostí k léčivům. Pracovali jsme s kmeny: ISE (Inbred Susceptible Edinburgh) kmen - citlivý, IRE (Inbred Resistant Edinburgh) kmen - rezistentní a WR (White-River) kmen - multirezistentní. Ke sledování účinnosti léčiv a ke sledování míry rezistence bylo využito testování líhnutí vajíček (egg hatch test; EHT). Vajíčka jednotlivých kmenů se izolovala z trusu infikovaných ovcí, poté se inkubovala 48 hodin při teplotě 27 řC v roztoku o...
|
|
|
Placental homeostasis of monoamines; effect of gestation age
Mahrla, Filip ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Filip Mahrla Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Rona Karahoda, Ph.D. Název diplomové práce: Placentární homeostáza monoaminů v průběhu těhotenství Katecholaminy noradrenalin a dopamin se podílejí na řadě fyziologických procesů v centrálním nervovém systému. Objevující se důkazy naznačují jejich zapojení do vývoje a funkcí placenty a klíčovou roli ve vývoji a programování plodu. Komplexní charakterizace syntézy, degradace a transportu katecholaminů ve fetoplacentární jednotce však stále chybí. V této diplomové práci jsme se tedy zaměřili na komplexní hodnocení metabolismu a transportu katecholaminů ve fetoplacentární jednotce. Exprese genů a proteinů byla hodnocena pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (PCR) a analýzy Western blot. Nejprve jsme pomocí několika modelů placentárních buněk (BeWo, JEG-3, primární trofoblastové buňky) identifikovali komponenty buněčného řízení katecholaminů spojené s buňkami trofoblastu. Dále jsme určili účinek postupující březosti na placentární katecholaminový systém u lidí (první trimestr vs. termální placenta) a potkanů (15., 18. a 21. den březosti). Nakonec jsme se zabývali expresí katecholaminové dráhy ve fetálních...
|
host ::
RSS.