|
| |
|
|
Dr. Joseph Redlich, představitel moravských Němců
Koluch, Petr Vilém ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá osobou univerzitního profesora Josefa Redlicha, moravského zemského a říšského poslance Rakouska-Uherska, jenž podvakrát zastával ve vypjatých okamžicích post rakouského ministra financí. Jeho obsáhlá pozůstalost nám zprostředkovává vhled do rakouské společnosti a umožňuje nám živě pozorovat její sociální proměny. Badatelský projekt o Josefu Redlichovi si klade za cíl komplexně zpracovat sociální jevy, které stály za rozpadem monarchie a nastolením republikánských států, avšak v této práci je uveden pouze úsek mezi lety 1848-1914. Práce se skládá ze dvou dějových linek. V první lince je popsán vzestup městských vrstev, židovského patriciátu a jihomoravské podnikatelské rodiny Redlichů, společně s osudem Friedricha a Josefa Redlichových. V druhé lince se práce zaměřuje na vzrůst masových politických stran a nacionalismu - hledá vysvětlení, zda za oním symbolickým rozpadem habsburské monarchie nestojí právě liberalismus, který na jednu stranu Rakousko nebývale hospodářsky pozdvihl, na druhou ale napomohl odstranit starý katolicko-feudální řád, jenž držel říši pohromadě. Právě na pamětech Josefa Redlicha, vyrůstajícího v bohaté židovské buržoazní rodině, která vděčila liberalismu za svou prosperitu, můžeme pozorovat, jak se snažil pochopit a vyrovnat s nástupem šovinistických hnutí....
|
|
|
Český ministr-krajan v předlitavské vládě
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Vyskočil, Aleš (oponent)
Martin Klečacký Disertační práce: Český ministr krajan v předlitavské vládě Abstrakt Ústředním tématem disertační práce je postavení českého ministra krajana v rámci předlitavské státní správy. V první části si práce všímá vzniku úřadu ministra krajana a analyzuje jeho pravomoci, zabývá se výběrem ministrů a jejich působením na ministerském postu, složením krajanské kanceláře a spoluprací českého ministra s českými poslaneckými kruhy na říšské radě ve Vídni. Hlavním úkolem nového úřadu byla ochrana českých zájmů, což zahrnovalo i prosazení českých úředníků do vedoucích pozicí státního aparátu. Ve třech kapitolách práce rozebírá postup ministra krajana a jeho spolupráci s mladočeskou stranou při získávání rozhodujících a vlivných úředních míst pro spolehlivé a osvědčené české úředníky nejprve na úrovni země na příkladech místodržitelství, zemské školní rady a zemského finančního ředitelství v Praze, následně na celoříšské úrovni na příkladu ministerstva obchodu a naposledy sleduje lokální rovinu exemplifikovanou městem České Budějovice a tamními státními úřady a biskupskou konzistoří. Zatímco v kapitole zaměřené na zemskou instanci se do popředí dostává především vztah mezi ministrem krajanem a místodržitelem, v případě ministerstva obchodu práce zkoumá spolupráci mezi dvěma českými ministry - jedním bez...
|
|
|
Pastorace či persváze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící. (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Hanuš, Jiří (oponent)
Pastorace či persvaze? Vliv představitelů církve na duchovní pastýře a věřící (Výzkum zbožnosti věřících, komunikačních strategií a obrazů duchovních v korespondenci na přelomu 19. a 20. století) Tomáš W. Pavlíček ABSTRAKT Autor disertační práce zkoumá náboženskou kulturu v Čechách v 2. polovině 19. století. V polemice s konceptem sekularizace i s rozšířenou představou o výjimečném poklesu náboženskosti české společnosti se snaží objasnit, jak spolu sociální a náboženské změny v moderní době souvisejí. V rámci sociologického pojetí sekularizace a odkouzlení světa se soustředí na tři jevy (povolání duchovního, náboženské praktiky a konverze), s nimiž pracuje jako s náboženskými pojmy a zároveň je aplikuje v historickovědném výzkumu. Největší prostor je věnován prvnímu předmětu bádání - postoji duchovního ke svému povolání, protože právě klérus je nositelem náboženské změny. Práce může přispět k současným diskusím o vztahu státu a církve a roli duchovních ve společnosti. Hlavní otázky jsou tyto: Jaká je role duchovního v proměnách náboženskosti? Jakým způsobem či za jakých okolností dochází aktér k povolání stát se duchovním? Jak probíhala duchovní formace v pražském kněžském semináři? Hlavním aktérem předkládané disertační práce je světský klérus v pražské arcidiecézi, přičemž pozornost výzkumu je zaměřena...
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
|
|
Osudy matičních školy a jejich učitelů; Ústřední matice školská v jižních Čechách 1880-1918
Slámová, Kateřina ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fungováním soukromých menšinových škol Ústřední matice školské a osudy jejich učitelů v oblasti jižních Čech v letech 1880-1918. První kapitoly zachycují okolnosti vzniku Ústřední matice školské a školní zákony druhé poloviny 19. století, které pro fungování škol a pro jejich učitele byly důležité. Těžištěm práce jsou kapitoly o matičních školách a učitelích, kteří na nich působili. V této části práce vychází hlavně z pramenů uložených v Národním Archivu v Praze a Státních okresních archivech v jižních Čechách (školní kroniky, spisový materiál). Kapitola týkající se matičních škol zachycuje tyto školy od jejich vzniku až po převedení do správy obce a pozdější podporu ÚMŠ svým veřejným českým školám. Kapitola o matičních učitelích mapuje jejich problémy jako zaměstnanců soukromého spolku, platové a životní podmínky a zajištění v případě stáří a nemoci. Klíčová slova: Ústřední matice školská, jižní Čechy, národní menšinové školy, učitelé, přelom 19. a 20. století
|
|
|
Ašsko 1938-1948
Židov, Petr ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
České pohraničí si ve 20. století prošlo změnami, které jej ovlivnily v průběhu krátkého času více než za celá předchozí staletí. Při vzniku první Československé republiky (1918) byla velká část pohraničních území obydlena obyvateli německé národnosti, a to většinou už od středověku. V roce 1938 se toto území stalo součástí jiného státu - Hitlerovy Třetí říše. Po skončení druhé světové války došlo ve znovuzískaném pohraničí Československa k výměně většiny původního obyvatelstva za jiné - za novoosídlence. Cílem této bakalářské práce je zachytit dějinné události pohraničního města Aše a jeho okolí v letech, kdy se ve velice krátkém období odehrály události spojené s druhou světovou válkou, které měnily politické, hospodářské i sociální poměry v tomto regionu a tyto změny se spolupodílely na vývoji během následujících desítek let. Mezi hlavní prameny práce patří paměti zástupců dvou skupin obyvatel, a to původních českých Němců, kteří nemuseli odejít, i nově přistěhovaných Čechů z vnitrozemí.
|
|
|
František Soukup a sociální demokracie před I. světovou válkou
Havlíčková, Lidmila ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce se soustředí na Františka Soukupa (1871-1940) a na stranu, ve které působil - na Českoslovanskou sociálně demokratickou stranu dělnickou. Časově lze text zařadit do období před první světovou válkou. V práci se prolíná životopis Františka Soukupa a vývoj dělnického a sociálně demokratického hnutí v kontextu politické modernizace nejprve na příkladu stranických novin, ve kterých Soukup působil. Dále se diplomová práce zaměřuje na stěžejní téma strany před první světovou válkou - na všeobecné volební právo. Závěr pojednává o činnosti Soukupa po uzákonění tohoto požadavku, tzn. na jeho práci a projevy v poslanecké sněmovně, které jsou dány do kontrastu s jeho působením v socialistické internacionále. Cílem diplomové práce je zpracování životopisu významného představitele strany a na tomto základě vypracování analýzy politického diskursu sociální demokracie na přelomu století. KLÍČOVÁ SLOVA politické strany, sociální demokracie, František Soukup
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstevnatého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
host ::
RSS.