|
|
Mircea Eliade - Narrator - Initiator. The Initiation Dimension of His Fantastic Prose
Mikulová, Tamara ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Naša práca sa venuje tzv. fantastickým prózam rumunského spisovateľa a vedca Mirceu Eliadeho. Ich špecifickosť nachádzame v rozprávaní organizovanom podľa iniciačnej štruktúry a odrážajúcom mytologické vedomie, ktoré autor považuje za východisko z historického relativizmu. Ako analytickú metódu uplatňujeme hermeneutiku, ktorú považujeme za adekvátnu pre skúmanie Eliadeho próz. Z hľadiska hermeneutického výkladu sa ukazuje, že autor-rozprávač preberá na seba funkciu zasvätiteľa, ktorý je držiteľom vízie sveta a je jej poslom. Iniciovaný autor je schopný vidieť iný, možný svet, ktorý presahuje materiálny, a dokáže túto víziu, nezachytiteľnú slovami, čitateľovi priblížiť. Čítanie a analýza takéhoto textu potom dostáva modalitu postupného zasväcovania sa do tajov bytia cez jeho ezoterickú dimenziu. Ambíciou Eliadeho fantastických próz je ukázať, že aj v desakralizovanom svete je posvätné ukryté v čomkoľvek a pre človeka je stále možné kedykoľvek ho odhaliť. Kľúčové slová: Eliade, iniciácia, rozprávač, symbol, zmysel, hermeneutika, predstavivosť, vnútorná a vonkajšia tvár literatúry, posvätné, profánne, realita, iniciačná smrť, divadelné predstavenie, spása, iniciačná schéma, "stred", mýtus
|
|
|
Obraz knížete Vlada III. Ţepeşe (Drakuly) v literatuře
Schneiderová, Andrea ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá významnou historickou osobností valašského knížete Vlada III. Ţepeşe jinak známého jako Dracula. Vlad III. byl význačnou osobností rumunských dějin a také její literatury. Ostatně jedno z nejstarších rumunských literárních děl se týká z části jeho osoby, a to především jako oslava Vladovy vlády i jeho samotného. Plně pochopit jeho historickou úlohu naopak ztěžují díla, taktéž obsažená v této práci, popisující vládce jako upíra a negativní postavu beletristické literatury, ale i historie Rumunska. Úvod práce je zaměřen na život a vládu tohoto knížete. Druhá část se zaobírá literaturou s Vladem III. jakožto protagonistou. Jako příklady zde budou uvedena díla různých žánrů a také různého původu - anglického, rumunského a českého. Další dvě části se zaměřují na porovnání těchto literárních děl a také na komparaci doložených historických faktů oproti mýtům a pověrám. Vybranými díly jsou Bram Stoker: Dracula, Ion Budai-Deleanu: Ţiganiada, Corneliu Leu: Plângerea lui Dracula a Jaroslav Tichý: Kníže Dracula a jiné hradní pověsti. U každého díla bude uvedena charakteristika díla, rozbor postav a děje a také okolnosti vzniku díla, popřípadě jeho vliv na další práce.
|
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Vývoj kultu osobnosti v Rumunsku po druhé světové válce
Amelian, Andrej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vinš, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat vznik a vývoj fenoménu kultu osobnosti v poválečných dějinách Rumunska, a to od vyhlášení Rumunské lidové republiky v roce 1947 po pád komunistického režimu v roce 1989. Autor práce se soustředí na rozličné podoby kultu G. Gheorghia-Deje a N. Ceauşesca, které bude vzájemně srovnávat a dokládat na příkladech z rumunské poválečné literatury.
|
|
|
Petru Cimpoeşu a specifické výrazové prostředky v jeho próze
Bednář, Ondřej ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
(česky) Tématem této diplomové práce je tvorba rumunského spisovatele Petra Cimpoeşa v souvislostí s tzv. generací osmdesátníků, tedy skupinou autorů, kteří na rumunskou literární scénu vstoupili v 80. letech 20. století a přispěli k její "synchronizaci" s děním na Západě. Přinesli inovativní textualistické a postmodernistické postupy; typickými znaky pro generaci osmdesátníků jsou např. návrat ke každodennosti, intertextualita, autoreference, stylistická polyfonie, ironie a sebeironie. V kontextu rumunského postmodernismu a poetiky generace osmdesátníků jsou analyzována čtyři díla Petra Cimpoeşa (dvě sbírky povídek a dva romány) vydaná v rozpětí let 1983-2008. Práce sleduje vývoj autorovy tvorby, témata, jimž se věnuje, výrazové prostředky, které používá, a soustřeďuje se zejména na jeho specifický humor založený na ironii. Zvláštní kapitola je věnována kritické recepci jeho díla. Na základě provedené analýzy je možné konstatovat, že Petra Cimpoeşa můžeme, byť s výhradami, považovat za příslušníka generace osmdesátníků, i když stál vždy na jejím okraji a tomuto označení se spíše bránil. Pozdější tvorbou se pak autor přiklonil k postmodernismu. V současné době patří Petru Cimpoeşu mezi kritikou nejuznávanější rumunské spisovatele.
|
|
|
Mircea Eliade jako dramatický autor
Našincová, Klára ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Tato práce vymezuje autorský typ spisovatele Mircei Eliada jako dramatického autora včetně recepce jeho díla soudobými kritiky v porovnání s jeho subjektivním viděním těchto děl. Ozřejmí také pozadí jejich vzniku. Posoudíme, zda a jak souvisí Eliadovy povídky a deníky s jeho dramaty. U hry Ifigenie zhodnotíme, nakolik se Eliadův přístup liší od pojetí tvůrců, kteří zpracovali obdobné téma v minulosti (Euripidés, Jean Rotrou, Jean Racine, Johann Wolfgang Goethe) a do jaké míry čerpá z rumunských lidových balad (Jehnička a Mistr Manole). Ve zbývajících dramatických textech pak zjistíme, jak se do nich promítá Eliade jako religionista, zejména jeho teorie o teroru dějin (v dramatickém zlomku 1241), teorie o posvátném a profánním ve hře Lidé a kameny a reakce na mýtus tvořící se kolem osobnosti sochaře Constantina Brâncușie v dramatu Nekonečný sloup. Většina použitých textů (jak odborných, tak beletristických) je k dispozici v původním znění v poznámce pod čarou nebo v příloze. Překlad některých textů byl součástí odborné práce.
|
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
|
Jazykové příručky rumunštiny vydané na území České republiky
Horáková, Iva ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
Diplomová práce Jazykové příručky rumunštiny vydané na území České republiky předkládá, co možná nejobsáhlejší, přehled jazykových publikací, které slouží českému studentovi při výuce rumunského jazyka. Kritériem výběru publikací bylo v první řadě místo jejich vydání, tedy území dnešní České republiky. Okrajově se zmiňujeme také o publikacích, které vyšly v Rumunsku, někdejší Německé demokratické republice či na Slovensku. Tyto příručky jsme zařadili do přehledu v případě, že obsahují český a rumunský oddíl, a může je tak bez problémů využít i česky mluvící uživatel. Přehled je rozdělen do tří částí - na přehled jazykových učebnic, konverzačních příruček a slovníků. Učebnice Od vydání poslední nové učebnice rumunštiny letos uplyne 45 let. Ta neodpovídá, ani odpovídat nemůže, současné pravopisné normě rumunštiny a neodráží aktuální společenskou situaci. Pomíjí témata, která nabyla na významu, např. náboženství, tržní hospodářství, technický vývoj. Kromě moderní univerzální učebnice rumunského jazyka u nás chybí také studijní materiál pro pokročilé studenty, na úrovni znalostí B2 a výše. Takový studijní materiál nikdy nebyl v českých zemích publikován. Konverzační příručky Obsahovou stránku konverzačních příruček jsme podrobili obsahové analýze. Zjistili jsme, že k nejčastějším tématům patří číslovky,...
|
|
|
Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití
Míka, Kryštof ; Balanescu, Eleonora Olivia (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce s názvem Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití se soustředí především na stanovení rozdělení, které by popisovalo všechny stylistické funkce těchto expresivních výrazů na základě analýzy pozorovaných stylistických oblastí. Vzhledem k velmi zajímavé práci F. Dimitrescu1 a skutečnosti, že pozorované výrazy mohou nabýt hanlivého referenčního významu, jsem zpracoval také pejorativa a jejich stylistickou funkci. Stylistické oblasti, ve kterých jsem expresivní výrazy sledoval jsou lidová tvorba, odborná literatura o přípravě pokrmů a žurnalistika po roce 1989. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část má za cíl uvést čtenáře do problematiky sufixální derivace a ukázat jaký je úzus v klasifikaci daných sufixů v rumunských odborných studiích. Praktická část má na základě získaných informací navrhnout co nejpřesnější a zároveň nejpoužitelnější dělení stylistických funkcí deminutiv a augmentativ. Postup, který jsem si zvolil, je logický. Během četby jsem vytvářel elektronický seznam pozorovaných výrazů a vyhodnocoval stylistickou funkci, kterou plní. Na základě seznamů jsem zobecněním získal kategorie, které nejsou podle mého názoru ani příliš podrobné ani příliš zjednodušující. Následně jsem vyhodnotil četnost výskytu...
|
host ::
RSS.