|
|
Analýza příčin a prevence střetu motorových vozidel se zvěří v okrese Teplice
Zajíček, Lukáš ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá analýzou příčin a prevence střetu motorových vozidel se zvěří v okrese Teplice. Cílem je analyzovat a vyhodnotit statistické údaje týkající se právě střetů zvěře s motorovými vozidly v období od roku 2010 až do roku 2014.
Pro analyzování byla použita data ze statistik Policie České republiky za sledované období, tedy z let 2010 až 2014. Tyto údaje byly analyzovány, byl stanoven celkový počet střetů zvěře s motorovými vozidly, dále počty a konkrétní druhy sražené zvěře a také celková hmotná škoda vzniklá při těchto kolizních situacích.
Dále se práce zabývá vyhodnocením nejrizikovějších úseků silnic v okrese Teplice a následným řešením možných preventivních opatření, které by zabraňovaly nebo alespoň snižovaly možnost kolizí zvěře s motorovými vozidly.
|
|
|
Environmentální dopady jaderné energetiky a jejich porovnání s jinými zdroji výroby elektrické energie
Badashkeeva, Valentina ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zjištění environmentálních dopadů jaderné energetiky a jejich porovnání s jinými zdroji výroby elektrické energie. Nejprve práce popisuje environmentální dopady jaderné elektrárny Temelín a analyzuje jejich kladné i záporné vlivy na životní prostředí. Potom následuje krátký popis jiných zdrojů energie. Práce analyzuje celý řetězec činností od získávání primárního zdroje paliva až po likvidaci odpadů v jaderné elektrárně. Srovnává vliv technologii výroby elektrické energie na životní prostředí. Na závěr tato práce zjisti výhody a nevýhody využiti jaderné energetiky z pohledu vlivu na životní prostředí.
|
|
|
Měření emisí a analýza stacionárních zdrojů znečišťující ovzduší
Grössl, Ladislav ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá měřením emisí stacionárních zdrojů. Emise hlavních znečišťujících látek patřily v 90. letech v České republice k nejvyšším na světě. Díky schváleným zákonům se emise podařilo snížit na dnešní úroveň. Na základě vlastního měření stacionárního zdroje spalující zemní plyn v Kouřimi bylo zjištěno, že množství emisí nepřekračuje povolené emisní limity. Dále bylo toto měření porovnáno se zdrojem spalující lehký topný olej.
|
|
|
Vliv ročních období na znečištění vybraných vodních ploch na Příbramsku
Vaňková, Petra ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Heřmanovský, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je posouzení jakosti vody a vlivu ročních období na znečištění ve třech rybnících, které se nalézají na Příbramsku.
Teoretická část práce se soustřeďuje na problematiku povrchových vod. Podrobně zpracovává druhy vod, chemismus, klasifikaci povrchových vod, známé metody laboratorních měření a antropogenní znečištění. K vypracování teoretické části je použita přístupná odborná literatura, která je orientována na povrchové vody a jejich chemické složení.
V praktické části diplomové práce je detailně popsáno sledované území, zkoumané tři rybníky, způsob odběru vzorků, jejich analýza, zpracování a vyhodnocení stanovených výsledků. Koncentrace jednotlivých indikátorů znečištění jsou zjištěny z odebraných vzorků rybníků pomocí laboratorní analýzy. V práci je určováno množství amoniakálního dusíku, dusičnanů, dusitanů, fosforečnanů, chromu, olova, kadmia, mědi a niklu.
Po vyhodnocení stanovených výsledků je zjevné znečištění rybníků, které je vyvolané lidskou činností, především zemědělstvím a splaškovými vodami. Ze získaných dat vyplývá, že zkoumané vodní plochy jsou srovnatelně znečištěny. Evidentní závislost na ročním období jednotlivých sledovaných hodnot se prokázala u dusičnanů a fosforečnanů, amoniakální dusík vykazuje pouze mírnou souvislost s ročním obdobím.
|
|
|
Chemismus atmosférické depozice na vybraných lokalitách Zlínského kraje
Zádrapová, Dagmar ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Sychová, Petra (oponent)
Znečištění atmosféry a životního prostředí těžkými kovy je v současnosti jedno ze zásadních environmentálních témat. Ačkoli některé z těžkých kovů představují pro většinu organismů důležité stopové prvky, jejich nebezpečí spočívá zejména v toxicitě již při malých koncentracích a schopnosti akumulace v potravních řetězcích (Braniš, 2011). Do ovzduší se dostávají z přirozených i antropogenních zdrojů, přičemž antropogenní zdroje sehrávají při znečišťování atmosféry zásadní roli. Kontaminace atmosféry má globální charakter. V Evropě je během uplynulých 40 let zaznamenáváno neustálé snižování emisí těžkých kovů, které započalo v 70. letech (Pacyna, 2007). V České republice se v současnosti mezi nejvíce znečištěné lokality řadí aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek (ČHMÚ, 2015).
Předložená práce na základě teoretických poznatků analyzuje a vyhodnocuje výsledky měření obsahu těžkých kovů (Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn) v celkové atmosférické depozici na vybraných lokalitách Zlínského kraje. Volba lokalit vycházela z předpokladu, že hustota zástavby a míra zapojení intravilánu mohou ovlivnit složení atmosférické depozice a její případnou kontaminaci těžkými kovy, zejména s ohledem na vliv domácích topenišť. K měření byly použity bulk kolektory, které byly exponovány nepřetržitě, a odebrané vzorky obsahovaly kromě vertikální srážky též nedefinovanou část suché depozice.
Výsledky výzkumu původní předpoklad jednoznačně nepotvrzují, výskyt většiny kovů na lokalitách měl pozaďový charakter (Cr, Cu, Ni, Zn). V případě Cd a Pb byl zaznamenán velký nárůst hodnot během jednoho odběrového období, který se v dalších obdobích již neopakoval. Tento jev lze považovat za extrém vzniklý pravděpodobně náhodnou událostí.
|
|
|
Řešení prašnosti v oblasti lomu Jiří
Fattoum Maršíková, Martina ; Vach, Marek (vedoucí práce) ; Najnarová, Eva (oponent)
Ve své práci se zabývám problematikou prašnosti z povrchových dolů, respektive z lomu Jiří a vlivem prachu na okolní obce, které jsou v bezprostřední blízkosti lomu. Vzhledem ke změně zákona o ochraně ovzduší, zákon zařadil do stacionárních zdrojů činnosti spojené s tříděním a jiné studené úpravy uhlí a také povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžbu. S ohledem na tuto změnu, by měly těžební společnosti věnovat větší pozornost problematice prašnosti, která vzniká při samotné těžbě uhlí, dopravě a další úpravě nerostných surovin. Společnost Sokolovská uhelná, p.n., a.s., by měla v nejbližší době připravit projekt vedoucí k omezení prašnosti v okolí lomů. Zhodnotila jsem zde již zavedené opatření vedoucí ke snižování a likvidaci prašnosti produkované ve vztahu k prováděné hornické činnosti, a dále jsem se pokusila navrhnout nějaké další řešení vedoucí k eliminaci prachu.
|
|
|
Atmosférická depozice v okolí Velkolomu Čertovy schody
Špičková, Jitka ; Dobešová, Irena ; Vach, Marek ; Burian, Miloš ; Skřivan, Petr
V letech 1996 až 2003 byly na šesti lokalitách v blízkosti Velkolomu Čertovy schody ( 30 km JV od Prahy) prováděny odběry atmosférické depozice. Vzorky byly analyzovány za účelem zjištění obsahu hlavních iontů (Na+, K+, Mg2+, Ca2+, F-, Cl-, NO3-, HCO3-, SO42-) a stopových prvků (Cu, Mn, Fe, Zn, Pb, Be, As, Sr, Cd, Al, Cr). Látkové toky monitorovaných sloučenin vykazují časovou a prostorovou variabilitu. Nejvýraznějším znakem je silný vliv lokálních emisních zdrojů potvrzený projevy sezónní variability, časovým vývojem a korelační analýzou.
|
|
|
Vliv metabolitů lesní vegetace na chemismus throughfallu
Skřivan, Petr ; Navrátil, Tomáš ; Vach, Marek ; Špičková, Jitka ; Fottová, D.
Chemismus srážek pod korunami stromů (throughfall) je výsledkem řady procesů, ovlivňujících koncentrace jeho jednotlivých složek v původních atmosférických srážkách. Tyto srážky vstupující do korun stromů jsou většinou obohacovány interakcí s nadzemní částí stromové vegetace. Vzorky srážek na volné ploše a ve throughfallu pod korunami buku a smrku jsou monitorovány od roku 1989 v oblasti Kostelce n. Č. lesy. Monitorované území leží převážně v NPR Voděradské bučiny na geologickém podloží říčanského a jevanského granitu. Exaktní vyhodnocení vlivu metabolitů na výsledné koncentrace a toky jednotlivých monitorovaných prvků ve throughfallu, založené na pouhém porovnání s příslušnými hodnotami ve srážkách na volné ploše, naráží na několik základních problémů. Předně, chemismus throughfallu odráží více chemické složení atmosférického aerosolu přízemní vrstvy ovzduší, protože nadzemní část porostů jej odtud více či méně účinně vyčesává. Povrch vegetace také zachycuje reaktivní atmosférické plyny. V důsledku evapotranspirace dochází k zahušťování původních atmosférických srážek a jejich dalšímu obohacování o vylučované a vyluhované metabolity. Při odhadu rozsahu vlivu metabolické činnosti dřevin na chemismus throughfallu jsme proto byli odkázáni na porovnání relativní velikosti normalizovaných hodnot toků jednotlivých prvků v daném typu throughfallu. K normalizaci látkových toků jednotlivých prvků v bukovém i smrkovém throughfallu bylo použito toků Na, zejména s ohledem na předpokládaný nulový metabolický podíl Na ve throughfallu a na jeho převážně přirozené zdroje v atmosférickém aerosolu. Výpočet faktoru obohacení Ef jednotlivých prvků byl pak proveden pomocí vztahu EfTFB,TFS (Me) = FBP Na / FTFB,TFS Na* FTFB,TFS Me / FBP Me, kde EfTFB,TFS (Me) je faktor obohacení daného prvku v daném typu throughfallu, FBP Na a FBP Me jsou průměrné roční hodnoty depozičních toků Na a prvku Me na volné ploše a FTFB,TFS Na a FTFB,TFS Me jsou průměrné roční hodnoty látkových toků Na a prvku Me v příslušném typu throughfallu. Hodnoty faktoru obohacení pro jednotlivé studované prvky jsou v textu článku uvedeny v Tab. 1. Hodnoty vyšší než 1 by v zásadě měly u příslušného prvku naznačovat přítomnost produktů metabolické činnosti stromové vegetace. Nejvyšší hodnoty Ef vykazují podle očekávání základní nutrienty a důležité esenciální prvky, a to v pořadí K > Mg > Mn > Ca. Současně s těmito prvky se zjevně projevuje výrazný vliv vyluhování metabolitů také u Rb, Sr a Ba. Obohacení throughfallu rubidiem je mimořádně vysoké, patrně dokonce vyšší, než u jeho homologu draslíku. Překvapivě vysoké hodnoty depozičních toků Rb v obou typech throughfallu i extrémní hodnoty faktoru obohacení Rb svědčí o rozsáhlém příjmu tohoto prvku kořenovým systémem lesních dřevin, který je podmíněn velmi blízkými chemickými charakteristikami rubidia a draslíku (poloměrem iontů, elektronegativitou, iontovým charakterem vazby těchto alkalických kovů ve všech jejich sloučeninách apod.). Naproti tomu však nenalézáme podobnou výraznou paralelu mezi Ca, Sr a zejména Ba, které je v podložních horninách i půdách dokonce hojnější, než Sr.
|
host ::
RSS.