|
| |
|
|
Pravdivost vět o budoucnosti jako logicko-filosofický problém
Kolínská, Marie ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Kamila (oponent)
Věty o nahodilých událostech v budoucnosti představují podle některých logiků a filosofů specifický problém. Mnozí z těch, kteří se jimi dnes i v průběhu minulých staletí zabývali a zabývají, odkazují k názorům Aristotela. Avšak nejednotně. Cílem práce je podat přehled tradičních i netradičních výkladů části Aristotelova textu, která se tomuto tématu věnuje. Na základě jejich srovnání pak nahlédnout, co rozmanitost výkladů způsobuje. Ukáže se pak, že by nám to mohlo pomoct zodpovědět otázku, zda skutečně věty o budoucnosti, oproti větám o minulosti nebo přítomnosti, představují nějaký specifický problém, a v čem přesně tento problém spočívá.
|
|
|
Hareova teze jako logicko-filosofický problém
Luhan, Martin ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Název práce: Hareova teze jako logicko-filosofický problém Autor: Martin Luhan Katedra (ústav): Katedra logiky Vedoucí diplomové práce: PhDr. Vladimír Svoboda, CSc. Abstrakt: Práce je věnována rozboru Hareovy teze, tedy problému, zda lze z imperativ- ních premis odvodit tvrzení. Logická analýza jazyka morálky byla základem etických zkoumání Richarda Harea. Proto jsou nejprve představeny stručné základy jeho filosofie a poté je podrobně představen Hareův přístup ke zkou- mání imperativů. Hare tvrdí, že logika se má preskriptivními vyjádřeními zabývat. V práci je také předložen přehled několika různých sémantik logiky imperativů a některých jejich problémů. Na základě toho je pak analyzováno, je-li Hareova teze, která odvozování tvrzení z imperativních premis zakazuje, přijatelná. Usoudíme, že ve většině případů je rozumné ji odmítnout. Klíčová slova: Logika imperativů, Hareova teze, deontická logika, metaetika
|
|
|
Útoky na počítače, servery a jejich služby
Bitner, Oldřich ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Svoboda, Vladimír (oponent)
NÁZEV: Útoky na počítače, servery a jejich služby ABSTRAKT: Teoretická část bakalářské práce je zaměřena na popsání globálních softwarových útoků na počítačové systémy, servery a jejich služby, způsob provedení nelegálních útoků a dělení útočníků podle jejich znalostí uvedené problematiky. Praktická část bakalářská práce je zaměřena na prověření základní bezpečnosti a odolností fakultních softwarových systémů. KLÍČOVÁ SLOVA: Útoky, útočník, počítač, sever, služba, sociální inženýrství, cizí identita, krádež.
|
|
|
Formalizace usuzování a paradox překvapivé písemky
Nevrkla, Svatopluk ; Peregrin, Jaroslav (oponent) ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce)
Po prezentaci možných přístupů k řešení problému v první kapitole jsem ve druhé kapitole poukázal na Sorensenovu kritiku pokusů interpretovat paradox jinak, než pomocí modálních reprezentací epistemických, či doxastických logik. Třetí kapitola byla věnována představení potřebných pojmů k pochopení Binkleyho přínosu k diskuzi paradoxu. V kapitole čtvrté jsem nakonec ukázal, že pokud se přidržíme výše zmíněného přístupu a idealizujeme si usuzovací schopnosti studenta, je analýza paradoxu, kterou provedl Binkley, korektní. Učitelovo oznámení se nám však zdá intuitivně srozumitelné a důvěryhodné, jelikož sami původně nepředjímáme studentův argument v celé komplexnosti. Pokud se s ním však již jednou ztotožníme, nezbude nám než učitelovo tvrzení odmítnout jako absurdní. Budoucnost možných příspěvků k Paradoxu překvapivé písemky pak vidím ve formalismech, které směřují k popisu explicitních znalostí.
|
|
|
Protokolární a pozorovací věty
Navara, David ; Svoboda, Vladimír (oponent) ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se soustředí na srovnání Carnapova pojetí protokolárních vět a Quineova pojetí pozorovacích vět. Carnapovy práce o protokolárních větách mají kořeny ve 30. letech 20. století. Jeho hlavní myšlenkou bylo provázání vědy se zkušeností a zprostředkování spojení mezi termíny různých vědeckých disciplín. Některé z Carnapových myšlenek zpochybnil Otto Neurath. Ten s Carnapem sdílel fyzikalistický přístup, ale měl odlišný pohled na žádoucí rysy protokolárních vět. V rámci Carnapovy teorie měly protokolární věty odkazovat ke smyslovým charakteristikám fyzického světa. Toto pojetí protokolárních vět se inspirovalo zprávami fyziků či psychologů, ale protokolární věty v carnapovském smyslu mohly být vytvořeny i zvířaty či (pří)stroji. Carnap původně předpokládal také existenci základních, nezpochybnitelných protokolárních vět, jež by měly poskytnout bezpečný základ pro výstavbu vědy. Neurathovy námitky proti takovému názoru přinutily Carnapa upravit jeho vlastní teorii. Carnap se také vzdal svých nadějí na úplnou verifikaci, ale stále doufal, že jeho teorie umožní potvrzení obecných tvrzení tvaru "Každé X je Y." s dostatečným stupněm jistoty. Carnapova teorie musela čelit různým kritickým reakcím. Některé z nejvýznamnějších přinesli Popper, Kuhn, Sellars a Quine. Tato práce stručně pojednává o jejich...
|
|
|
Sémantika preskriptivního diskurzu a jazykové hry
Kuklíková, Kateřina ; Holeček, Tomáš (oponent) ; Svoboda, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavním tématem práce jsou preskriptivní věty a jejich využití v jazykových hrách. Ve svém počátku práce definuje oblast zkoumaných vět a prezentuje možný přístup k jejich sémantické analýze. Následně je představen pojem jazykové hry a popisu jazykové hry pomocí skóre s názornými příklady. Dále se práce zabývá detailním popisem vybrané modelové hry využívající preskripce, model analyzuje a hodnotí. Jsou předloženy i alternativní přístupy k řešení problémů souvisejících s analýzou preskriptivních jazykových her. Závěrečná část je věnována shrnutí perspektiv této oblasti zkoumání.
|
|
| |
|
|
Aktualismus a možné světy
Tomala, Ondřej ; Kolář, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Vladimír (oponent) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
The study focuses on the development of the philosophical analysis of alethic modalities (possibility and necessity) in terms of possible worlds semantics in the analytical tradition from 20th century onwards. Possible worlds semantics has pro ven to be powerful and useful tool of philosophical analysis. However, in order to benefit from its use we have to philosophically scrutinize its central concept - the possible world. We have to clarify its ontological status, identity conditions and other important features, i.e. we have to create theory of possible worlds. Yet during that project we must not fall back into speculative metaphysics of the past, so much abhorred by contemporary analytic philosophy. The goal ofthis study is the defense of Actualism, one of the major theories of possible worlds, which in accordance with its slogan "Everything that exists is actual" treats possible worlds as abstract entities of certain kind representing the ways world might have been. Implicit aim of the study is the defense of the analytical metaphysics and its method as a distinguished discipline within analytic tradition. ln Chapter One it is shown how important role modality plays in our theoretical discourse and reasoning, several types of modalities are distinguished. Possible worlds are presented as useful tool...
|
|
| |
host ::
RSS.