|
| |
|
|
Philosophical and aphoristic short prose of Botho Strauß
Číhalová, Jitka ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá prozaickou tvorbou německého dramatika a spisovatele Botho Strauße, přičemž se soustřeďuje na jeho filozofickou a aforistickou krátkou prózu, kterou typologicky analyzuje na základě svazku Paare, Passanten (Páry, pasanti) a zkoumá její formální, stylistickou, motivickou a ideovou specifičnost. Výsledky analýzy jsou pak z formálního, stylistického a motivického hlediska jednak porovnány s dvěma následujícími Straußovými svazky: Wohnen Dämmern Lügen (Bydlit Šeřit se / Svítat / Dřímat Lhát) a Mikado (Mikado) a jednak zasazeny do širšího literárněhistorického kontextu srovnáním s autory: Adorno, Canetti, Handke a Jünger.
|
|
|
Literature from an intermedial perspective. Text analysis of Heinrich Böll's and Thomas Glavinic's works
Nišponská, Ulrika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Todorow, Almut (oponent)
Problematika vztahů mezi médii otevírá novou perspektivu interdisciplinárního pole, na kterém má právě literární věda velkou zásluhu. V dnešní době musí literatura čelit konkurenci technických médií, především filmu. Aby v této konkurenci obstála, snaží se literatura nová média napodobit, což se nejvíce projevuje ve stylu vyprávění. Předložená diplomová práce proto zpracovává problematiku tématizace médií v literatuře na základě kriminálních románů Der Kameramörder (2001) od Thomase Glavinice a Die verlorene Ehre der Katharina Blum (1974) (Ztracená čest Kateřiny Blumové) od Heinrich Bölla. Pro analýzu intermediálních vztahů a tématizaci médií v literárních textech byla nezbytná diskuze pojmu intermediality a s ní souvisejícího pojmu intertextuality (odstavec 3.1. a 3.2.). Vzhledem k tomu, že v současnosti představuje koncept intermediality v české germanistice málo prozkoumanou oblast, věnuje se druhá kapitola podrobněji vybraným aktuálním výzkumům k tématu intermediality, a to především z německé oblasti. Protože pojem "médium" představuje relativní, nikoli ontologický pojem, ponechává tato diplomová práce otázku "Co je médium?" úmyslně stranou. Na příkladě avantgardy (odstavec 1.2.) se ukazuje, že vývoj fotografie a filmu změnil zásadně dosavadní vidění, vnímání, a tím také vyprávění. Literatura na tyto...
|
|
|
Reflections on language in Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Walter Benjamin, and Franz Kafka
Jičínská, Veronika ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Kouba, Pavel (oponent) ; Krolop K., (oponent)
Dizertační práce se zabývá krizí jazyka na přelomu 19. a 20. století. Tuto krizi sleduje v textech autorů židovského původu a zvláště se soustředí na koncept překladu, který tito autoři chápou jako zásadní moment při utváření kulturní a etnické identity. Překlad se tak stává teoretickým modelem pro pochopení a umělecké zpracování této krize. Spisovatelé jako Hugo von Hofmannsthal, Fritz Mauthner, Franz Kafka a Walter Benjamin se potýkali s problémem, že jazyk není schopen postihnout hlubší filosofické souvislosti; místo toho nabízí pouze náhodnou reprezentaci empirické a sociální skutečnosti. Selhání jazyka proto znamenalo, že například rodný jazyk nemá žádnou podstatu, žádnou nezcizitelnou identitu, nýbrž je již sám o sobě překladem neznámého textu z cizího, nesrozumitelného jazyka. Jazyk je mocným nástrojem k udržení národních a kulturních celků. Tím, že autoři ukazují jeho sílu, ale zároveň i vysoce problematický charakter, vyzývají ideologické konstrukty jako německý antisemitismus zvnitřku, v samé lingvistické struktuře antisemitismu. Franz Kafka a Walter Benjamin vytvořili podobná pojetí překladu založená na nemožnosti překladu - pohyb proti hegemonickým strukturám moci, jenž měl popřít nacionalisticky chápanou němčinu jako kulturní lingua franca. Franz Kafka komplikuje a vyvrací představu, že jidiš...
|
|
|
Lux in tenebris. Allegory and allegorical structures in Grimmelshausen's "Abentheurlichem Simplicissimus Teutsch"
Maroszová, Jana ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Grimmelshausenuv Dobrodruzny Simplicius Simplicissimus vydany v roce 1668 (s datem 1669) se do kanonu svetove literatury zapsal jako pikareskni roman. Jednim z duvodu, proc tato kniha dokaze oslovit ctenare i po vice nez 300 letech od sveho vzniku, je bezpochyby obdivuhodna vYznamova hloubka a dejova pest rost dfla, jez u ctenare muze navodit dojem neprebernosti a mnohoznacnosti autorem pouzitych prvku. Tato diplomova prace se zabyva kompozicnimi principy uplatnujicfmi se v teto knize. I kdyz se v dnesni dobe v praxi jiz mnohdy osvedcila uzitecnost pristupu naratologickeho, k nemuz vytvoril predevsim G. Genette prakticke instrumentarium, a tento pristup by se mohl nabizet i zde, ma prace se od nej vedome odklanf. Po strucne zmfnce starsfch pokusu 0 uchopeni domnele tektonicke struktury Simplicissima a nastinu nejdulezitejsich tendenci vyzkumu v nazfranf tohoto dfla byla formulovana zdejsf vYchozf pozice. Hlavnf vychodisko spocfvalo v uvaze, ze metoda analyzy by se mela prizpusobit zkoumanemu, ne naopak. Vlastni cetba Grimmelshausenova romanu jakoz i vysledky stavajicfch studif k Simplicissimovi me dale utvrdily v nazoru, ze bude potreba zamerit se ani ne tak na veliciny typu "vypravec", "pasmo postav", "perspektiva vypraveni", jako spise na alegorii a postupy produkce i recepce s ni v baroku spojene. Za...
|
|
|
Towards the analysis of Ludwig Winders novel "Der Thronfolger. Ein Franz Ferdinand Roman" in the context of the narrative of early and late work of its author
Broukalová, Jindra ; Krolop K., (vedoucí práce) ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Ludwig Winder patri k vyraznym predstavitelum prazske nemecke li teratury mezi valecneho obdobi. Po smrti Franze Kafky se stal clenem Prazskeho kruhu. Rodistem i nekterymi rysy sve tvorby je zaroven spjat s moravskou nemecky psanou literaturou. Narodil se 7. 2. 1889 v moravskem Safove a zemrel 16. 6. 1946 v anglickem Baldocku. Po maturi te na nemecke obchodni akademii v Olomouci nastoupil Winder do redakce videnskeho levicove liberalniho listu "Wiener Zeitung" a zurnalistice zustal verny po cely zi vot. Jeho novinarske pusobeni je spj ato predevsim s prazskym nemeckym denikem "Deutsche Zeitung Bohemia", v nemz byl 25 let redaktorem. Po pocatecnim tvurcim hledani se Ludwig Winder venoval proze, v niz byl cenen predevsim pro svou vecnost a objektivitu. Pozornost kri tiky i ctenaru upoutal Winder romanem "Zidovske varhany", ktery je pokladan za j eho nejvyznamnejsi dilo. Asi v polovine 20. let dvacateho stoleti se Winder odklani od expresionismu, ktery se u neho plne projevil pouze v romanu "Kasai" z roku 1917, a v j eho tvorbe se prosadila pro neho tak typicka vecnost, ktera se ohlasovala jiz v drivejsich pracich a byla v souladu s li terarnim proudem nove vecnosti, prevladaj icim tehdy v nemecky psane literature. Za roman "Stefi aneb Dörrova rodina prekonava krizi" a s prihlednutim k dosavadni literarni...
|
|
|
Catholic song-propaganda in the Czech lands
Kvapil, Jan ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent) ; Kurzke, Hermann (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá katolickou písňovou propagandou raného novověku (16. - 18. století). Pramennou bázi představují německo-jazyčné prameny hymnické a hymnografické povahy z Českých zemí, což se v tomto období týká nejen Čech a Moravy, ale i Lužice (především v 16. století) a Slezska. Cílem této práce je zachycení základních metodických přístupů konfesijní indoktrinace obyvatelstva prostřednictvím kancionálových a duchovních písní a zdokumentování jejich role během rekatolizace Českých zemí. Písňovou propagandu je ovšem třeba vnímat jako komplexní jev v kontextu nábožensko-politické situace, dobové literatury a a konkrétních rekatolizačních opatření. Důležitou součástí této práce je nastínění kontextu bohemikální německo-jazyčné hymnografie, který dosud nebyl v ucelené formě zpracován. Těžiště této literárněhistorické části leží na vývoji katolické kancionálové tvorby s časovým přesahem až do 20. století. Hlavní pozornost je v této disertaci věnována odhalení základních metod raně novověké písňové propagandy konfesijního charakteru. Za metodu konfesijní propagandy je považován princip komunikačního přístupu při tvorbě a aplikaci hymnických a hymnografických produktů. Na základě probádaného materiálu byly stanoveny tyto metody: 1. Metoda opakování (repetitive Methode): Tato metoda je...
|
|
|
Wolfgang Koeppen's novels: "Littérature engagée" and experimental prose
Spěváčková, Tereza ; Tvrdík, Milan (oponent) ; Stromšík, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá poválečnou románovou trilogií německého spisovatele Wolfganga Koeppena (1906-1996): Tauben im Gras (1951), Das Treibhaus (1953) a Der Tod in Rom (1954). V první části podává práce nástin politicko-kulturního vývoje Německa v letech 1945-1965, s hlavním důrazem na padesátá léta. V této době prožívá země hospodářský zázrak a Němcům se vrací ztracené sebevědomí. Zároveň se ovšem ukazuje, že vize zcela nového počátku ztroskotala a Adenauerova konzervativní politika navrací Německo do vyježděných kolejí předválečného období. Od naléhavých politických otázek roku 1945 se zájem Němců obrací po výtce k zajištění vlastního blahobytu, měšťáckého pohodlí. Hrůzy války se zdají být zapomenuty a namísto prožitku "kolektivní viny" přichází "kolektivní ztráta paměti". Tato zásadní proměna nezůstala nepovšimnuta. Kriticky ji reflektovali zejména mladí spisovatelé sdružení kolem Skupiny 47. Mimo jejich řady a de facto na okraji dobového literárního dění vyslovuje svůj hlasitý protest proti poválečnému směřování německé společnosti také Wolfgang Koeppen. V následující části, která tvoří vlastní jádro celé práce, jsou postupně analyzovány zmíněné romány v kontextu doby svého vzniku i celku autorova díla. Leitmotivem všech tří románů jsou přitom pocity vykořeněnosti a bezvýsledného tápání lidí...
|
|
|
Analysis of the motifs in the novel "Sansibar oder Der letzte Grund" by Alfred Andersch
Turinek, Jakub ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Cílem předkládané diplomové práce je motivický rozbor románu Alfreda Andersche "Sansibar oder Der letzte Grund" (Zanzibar aneb Poslední důvod) z roku 1957. První kapitola diplomové práce pojednává o západoněmecké literatuře v prvních letech po válce a dále pak o letech padesátých a šedesátých, kdy se německá literatura a veřejnost musela vyrovnat s prožitými hrůzami i obviněními z kolektivní viny. Tzv. "bod nula", který signalizuje začátek nové německé literatury je ale poněkud sporný. Dvanáct let fašistické diktatury přerušilo kontinuitu německé literatury, na rozdíl od politiky, kde toto období znamenalo konec jednoho systému. Období bezprostředně po roce 1945 teprve poskytlo literárnímu životu v Německu příležitost pro důkladný rozbor a zpracování prožitého. Toto období bylo většinou literaturou emigrantů. Literární produkce exulantů byla bohatá, ale mnoho knih mohlo být vydáno až po válce. Preferovaným žánrem byl zejména historický román. Ani autoři tzv. vnitřní emigrace nepřinesli s sebou po válce nové impulsy. To se povedlo teprve poválečné literatuře SRN a zejména autorům, kteří se připojili k volnému seskupení Skupina 47. K nejfrekventovanějším tématům patřila problematika nacistické minulosti a reflektování poválečné skutečnosti včetně studené války a "hospodářského zázraku". V šedesátých letech se...
|
|
|
Analysis of the novels and short stories by Hermann Ungar
Foltánková, Marie ; Stromšík, Jiří (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Hermann Ungar (1893 1929), rodak z moravskych Boskovic, jehoz dilo se svym charakterem fadi k prazske, resp. moravske nemecke literature, vystudoval pravnickou fakultu v Praze a stal se zarnestnancem Ceskoslovenskeho velvyslanectvf v Berline. Svou literarnf karieru zahajil vydanim svazku dvou povidek "Chlapci a vrazi" (1920), jeZ vzbudila v literamich kruzich znacnou pozomost. Thomas Mann v Ungarovi spatfoval velkou nadeji povalecne nemecke pr6zy. Svym prvnim romanem "Zmrzaceni" (1922) potvrdil analyticky charakter svych pr6z, ktere se neboji odhalovat i ta nejskrytejsi mfsta a nejvetsi tabu lidske psychiky. Ungarovi hrdinove jsou casto vnitfne rozervanf jedinci, obeti traumatickeho detstvi a spolecnosti, ktera je degradovala na pouhe "stroje", neschopne hlubSich rnezilidskych vztahü. Jen velmi tezko hledaji cestu sarni k sobe i k ostatnim. Jeste jako ufednik Ceskoslovenskeho velvyslanectvi publikuje v rüznych casopisem u nas i v Nemecku kratSi povidky a crty, ve kterych odhaluje i osobity smysl pro humor. Druhy roman "Tfida" (1927), ktery je svym dejem zasazen do pfedvalecneho Bma, byl autorovou apote6zou lasky a ucty k druhym. Ironii osudu zemfel Hermann Ungar pouhych osmnact dni pote, co se vzdal kariery na Ministerstvu zahraniCi v Praze, aby se cele venoval literami tvorbe. Stalo se tak 28.10.1929 v...
|
host ::
RSS.