|
|
Nutriční profil u pacientů bariatrické metabolické chirurgie
Fišerová, Veronika ; Karbanová, Martina (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Úvod: Obezita je významným zdravotním problémem, který ovlivňuje celkové zdraví jedince. Bariatrická metabolická chirurgie má v porovnání s konzervativní terapií největší význam a trvalý dopad na snížení hmotnosti. Nevýhodou je fakt, že často vede k řadě nutričních nedostatků vyžadující dlouhodobou suplementaci. Cíl: Cílem diplomové práce je zmapovat přívod nutrientů ve stravě bariatrických pacientů půl roku a rok od zákroku. Výzkum je primárně zaměřen na přívod vitaminu D a vápníku stravou, dále jsou hodnoceny laboratorní hladiny vitaminu D, parathormonu a vápníku. Okrajově jsou posuzovány laboratorní hodnoty před operací, jelikož je známo, že nedostatečné hladiny se objevují již před operací. Metodika: Výzkumný soubor se skládá z 30 respondentů, kteří jsou šest měsíců (M6) a jeden rok (Y1) od zákroku. Vitamin D a vápník jsou vyhodnocovány z třídenních jídelních záznamů, které respondenti po dobu alespoň jednoho týdne zapisovali. Data laboratorních hodnot pro výzkum byla použita ze zdravotnické dokumentace nemocničního informačního systému. Z dokumentace byly vybrány hodnotící parametry pro vitamin D - 25(OH)D (limitní hladina byla stanovena na >30 ng/ml). Pro zhodnocení koncentrace parathormonu bylo definováno rozmezí 1,58-6,03 pmol/l, vápníku 2,00-2,75 (mmol/l). Zajímalo nás, zda profil...
|
|
|
Nízkosacharidová strava v prevenci a léčbě chronických onemocnění
Šebestová, Michaela ; Krejčí, Hana (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Nízkosacharidová strava, jejímž charakteristickým znakem je snížení příjmu sacharidů oproti běžným doporučením, nabývá v poslední době na popularitě a je také předmětem bádání v řadě vědeckých studií. V teoretické části této bakalářské práce jsou představeny některé její varianty a shrnuty možné přínosy i rizika. Následně je pojednáno o jejím vztahu k vybraným chronickým onemocněním. Popsána je zde dieta uplatňující se v léčbě farmakorezistentní epilepsie. Dále je rozebrána nízkosacharidová strava v souvislosti s diabetes melitus, která má potenciál se uplatnit v léčbě tohoto onemocnění a zároveň i v prevenci komplikací při něm hrozících, a popsána je také nízkosacharidová strava v souvislosti s redukcí hmotnosti, která by sloužila především jakožto preventivní prostředek. Na závěr teoretické části jsou ještě představena některá další onemocnění, u nichž byl již vliv nízkosacharidové stravy také zkoumán. Praktická část se zabývá tím, jaké zkušenosti s nízkosacharidovou stravou mají lidé, kteří se takto stravovali nebo stravují. Úkolem této části bylo zmapovat okolnosti zahájení zmiňovaného stravování, jeho průběh i plán budoucího naložení s ním. Kromě toho se soustředila také na způsob pojetí stravy a změny pociťované v souvislosti s ní. K získání dat bylo použito dotazníkové šetření a dotazník o...
|
|
|
Stravovací návyky pacientů bariatrické metabolické chirurgie
Hanušková, Daniela ; Daňková, Martina (vedoucí práce) ; Sadílková, Aneta (oponent)
Úvod: Bariatrická chirurgie je velmi účinný způsob léčby vyšších stupňů obezity, který bývá indikován až teprve v případech, kdy konzervativní léčba selhává, nebo tehdy, objeví-li se obezitě přidružené vážné metabolické komplikace. Zvláštní pozornost je věnována práci nutričního terapeuta, který je nedílnou součástí multidisciplinárního týmu v péči o obézní pacienty a jehož edukační činnost a dlouhodobé sledování pacienta nese velký význam. Cíl: Hlavním cílem práce je představit výživové znalosti a běžné stravovací návyky pacientů III. interní kliniky endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK v období 6 a 12 měsíců po zákroku a zhodnotit, nakolik odpovídají výživovým doporučením pro tuto oblast terapie obezity, která jsou předpokladem pokračující úspěšné léčby. Metodika: Průřezový observační výzkum se zaměřuje na nutriční aspekty terapie obezity u 13 pacientů v období 6 měsíců po zákroku (M6: 31 % žen, 69 % mužů; průměrný věk 49 ± 8,56 let, průměrná tělesná hmotnost v době hodnocení jídelníčku 119,3 ± 16,64 kg při BMI 39,7 ± 6,05 kg/m2 ), u 17 pacientů v období 12 měsíců po zákroku (Y1: 71 % žen, 29 % mužů; věk 53 ± 8,01 let; tělesná hmotnost 114,9 ± 31,72 kg při BMI 39,3 ± 6,75 kg/m2 ) a u 30 pacientů, kteří prochází léčbou konzervativní (kontrolní soubor; věk 47 ± 15 let; tělesná hmotnost 133,1...
|
|
|
Stanovení klidového energetického výdeje u osob s obezitou
Sadílková, Aneta ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Vilikus, Zdeněk (oponent)
Úvod: Podstatou redukčního režimu je navození negativní energetické bilance snížením energetického příjmu a navýšením energetického výdeje. Energetickou potřebu obézního pacienta je obtížné určit. Za účelem stanovení optimálního příjmu energie bývá kalkulován klidový energetický výdej jakožto největší složka energetické potřeby. V klinické praxi jsou pro svou jednoduchost k tomuto účelu nejčastěji využívány prediktivní rovnice, přestože bylo v klinických studiích opakovaně prokázáno, že mohou u obézních jedinců přinést data natolik nepřesná, aby mohla potenciálně ovlivnit výsledek léčby. Dochází tak zpravidla k preskripci nepřiměřené diety, která nesplňuje kritérium dlouhodobé udržitelnosti. Cíl: Cílem práce je u vybrané skupiny obézních jedinců srovnat výsledky výpočtu dle prediktivní rovnice Harrise-Benedicta s výsledky měření metodou nepřímé kalorimetrie při stanovování klidového energetického výdeje (REE). Metodika: Zkoumaný soubor zahrnuje 38 osob, 28 žen a 10 mužů, pacientů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Průměrný věk je 48 ± 11,71 let, průměrné BMI 42,88 ± 9,09 kg/m2 . U všech osob bylo provedeno měření klidového energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie, která je považována za referenční metodu. Zároveň byl u každého vypočítán REE dle rovnice Harrise-Benedicta s dosazením...
|
|
|
Prediktor hmotnosti
Sadílková, Aneta ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent)
Úvod: Konzervativní redukční režim stále představuje základní článek terapie obezity. Jeho podstatou je navození negativní energetické bilance prostřednictvím snížení energetického příjmu a navýšení energetického výdeje. Cíl: Sestavení testovací databáze z nasbíraných dat a následná realizace webové aplikace Prediktor hmotnosti predikující reálný pokles hmotnosti u osob rozhodnutých snižovat tělesnou hmotnost. Metodika: Zkoumaný soubor zahrnoval 45 probandů, 31 žen a 14 mužů, navštěvující obezitologickou ambulanci 3. interní kliniky VFN. Prospektivní metodou byla shromažďována data dokumentující průběh redukce hmotnosti u těchto probandů v prvním měsíci redukčního režimu. Byly zaznamenávány změny tělesné hmotnosti a změny obvodu pasu a boků v přímé souvislosti s reálným energetickým příjmem a výdejem. Získaná data byla rozřazena podle kompletnosti a validity s cílem vybrat data použitelná pro testování aplikace Prediktor hmotnosti. Zároveň byla data statisticky zpracována, aby mohla být vyhodnocena celková úspěšnost redukčního režimu u probandů zapojených do projektu. Výsledky: Celková úspěšnost redukčního režimu byla vyhodnocena jako 67%. To znamená, že se 30 pacientům z celkových 45 minimálně v prvním měsíci spolupráce podařilo snížit tělesnou hmotnost. V porovnání s průměrnou úspěšností...
|
host ::
RSS.