|
|
Ježíš Kristus v Tomášově evangeliu ve srovnání s kanonickými evangelii
Peřinová, Klára ; Heryán, Ladislav (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Názvem mé bakalářské práce je Ježíš Kristus v Tomášově evangeliu ve srovnání s kanonickými evangelii. Tomášovo evangelium není obsažené v Bibli (v Novém zákoně). Toto evangelium je jedním z apokryfních textů, které nejsou napsané v Bibli. Má gnostické prvky. Obecně byly apokryfní texty napsané v dalších kodexech, nebo samostatně. V této práci srovnávám rozdíly mezi tímto konkrétním evangeliem s dalšími evangelii, které jsou napsané v Bibli. Mojí specializací je zejména srovnání Tomášova evangelia s Janovým evangeliem. Najdete zde mnoho rozdílů, ale také i několik podobností. Je zajímavé, že tento text nebyl zahrnut do Nového zákona. Hledám důvod, proč tento text nebyl zahrnut do Bible. Práce vysvětluje odborná slova: kanonická evangelia, apokryfní texty a gnosi. Pro tuto práci je také typické srovnání s historickým kontextem. Tomášovo evangelium může být užitečné a inspirativní pro člověka, přestože není součástí Bible. Může být prospěšné sociálním pracovníkům, aby vykonávali svoji práci lépe. V dnešní době lidé znají zejména texty z Bible. Apokryfní texty jsou rovněž důležité pro porozumění vzniku kanonických evangelií. Společně s Biblí jsou také základem naší kultury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dvanáct základů hradby
Hrubeš, Martin ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Drahokamy v základu hradby nového Jeruzaléma (Zj 21,19-20) byly vždy spojovány s atributy jako jsou bezpečí a ochrana, Boží svrchovanost, zakládající autorita dvanácti apoštolů, věčný ráj. Někteří badatelé v nich hledali spojení s astrálními systémy starověku, třebaže většinou připouštějí, že Jan tuto symboliku případně použil polemicky. Zhruba od 20. století se vědci začali zajímat i o totožnost nerostů z pohledu moderní mineralogie. Přes snahu o jejich identifikaci se však ukazuje, že s využitím všech dostupných pramenů nemůže být dosaženo shody o přesném seznamu drahokamů v základech Jeruzaléma ani na náprsníku velekněze (Ex 28,17-20), protože se nerosty ve starověku určovaly jinak než dnes. Tím jsou k nezdaru odsouzeny všechny snahy o přiřazení konkrétních drahokamů k izraelským kmenům nebo apoštolům. Problematiku drahokamů je nutno zvažovat v kontextu Bible jako celku, aby alespoň častěji se vyskytující drahokamy (např. šóham, safír, jaspis) bylo možno blíže zařadit a vážněji se zabývat jejich symbolikou. Ukazuje se, že charakteristickými vlastnostmi drahokamů pro autory biblických textů byly barva, lesk, průsvitnost a tvrdost. Významnou roli hrálo jejich nejčastější tehdejší využití: na výrobu pečetítek. Drahokamy byly nápadně častěji používány v symbolice bohů či božských vlastností než...
|
|
| |
|
|
Pavel a Izrael podle epištoly Galatským
Ženatý, Filip ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jak apoštol Pavel vidí v epištole Galatským křesťanskou církev ve vztahu k Izraeli jakožto Božímu lidu. Jelikož je to epištola psaná z konkrétní příčiny konkrétním lidem, je první část práce věnována stručnému rozboru epištoly jako takové a jejímu kontextu. Hlavní část práce se pak zaměřuje na Pavlovy konkrétní argumenty. Nejprve je zhodnocena role Pavlova obrácení, jeho misie mezi pohany a jeho vztah s jeruzalémskými autoritami. Práce také vyjasňuje, o co šlo v antiochijském incidentu. Co následuje, je klíčový rozbor termínu "skutky Zákona", proti nimž Pavel staví pouhou víru. Práce se následně zaměřuje na výklad role Abrahama v Pavlových teologických myšlenkách. Je též prozkoumáno, jak Pavel viděl kletbu Zákona a jak rozuměl židovskému Zákonu jako takovému. Nakonec je na myšlence svobody ukázán Pavlův teologický koncept církve jako nově definovaného Božího lidu.
|
|
|
Historický Ježíš jako Mesiáš. Předpoklady christologie u historického Ježíše.
Ficzere, Tamás ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Předkládaná disertační práce Historický Ježíš jako Mesiáš je zaměřena na problematiku Ježíšova mesiášství. Přispívá do širokého proudu bádání, pro nějž je tato tématika centrální a snaží se řešit dosud ne zcela uspokojivě zodpovězenou otázku, zda Ježíš z Nazaretu (neboli "historický Ježíš") považoval sám sebe během svého pozemského života za "Mesiáše". V této souvislosti je velmi zajímavé, že první křesťané krátce po Ježíšově smrti jej vyznávají jako svého Pána a Mesiáše. Tento "titul", již záhy používaný ve vztahu k Ježíši, se ve své řecké podobě (Cristo,j - "Pomazaný") brzy stává Ježíšovým osobním jménem a křesťané vyznávají za svého Mesiáše Ježíše. Uvědomíme-li si, že sám pozemský Ježíš tento titul jako sebeoznačení nikdy nepoužíval, zůstává nejasné, proč hrál právě tento titul tak důležitou roli pro Ježíšovy následovníky. Nabízí se otázka, proč nezačali Ježíšovi vyznavači užívat po jeho smrti titul "Syn člověka"? Vždyť právě v tomto případě se jedná o titul, se kterým se pozemský Ježíš ztotožnil a sám jej užívá k označení sebe sama. Ale rozhodnutí prvních křesťanů, kteří Ježíše chápali jako Božího posla a Mesiáše, nemohlo být pouhým "přeceněním" jeho poslání, muselo mít své opodstatnění. Otázkou však je, proč se Ježíš zdráhá sám sebe označit za Mesiáše? Ač to sám o sobě nikde neříká, přesto lze v...
|
|
|
Žalm 118 v Novém zákoně
Zavadil, Tomáš ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Název: Žalm 118 v Novém zákoně Autor: Tomáš Zavadil Katedra: Katedra Nového zákona Vedoucí práce: doc. Jiří Mrázek, Th.D. Abstrakt: Práce se zabývá uplatněním žalmu 118 v Novém zákoně. Je rozdělena do několika částí, nejprve obsahuje soupis všech citací a odkazů k žalmu 118 v Novém zákoně podle edice Nestle-Aland. Následně poukazuje na propojenost jednotlivých textů, na využití jednoho textu v jiném a na uplatnění intertextuality v biblickém bádání. Na rozdíl od tradičního pojetí zdůrazňuje přínos jednoslovných aluzí. Další část uvádí žalm 118 do možného historického kontextu a přibližuje jeho uplatnění v liturgii, zejména na dobovém pozadí 1. století po K. Poukazuje také na jeho velkou oblibu. Následuje stručný výklad pasáží z Nového zákona, kde novozákonní autoři citují či odkazují k žalmu 118. Zvýšená pozornost je věnována výkladu perikop Mk 11,1-11 a Mk 12,1-12, ve kterých jsou aluze k žalmu 118 rozebírány podrobněji. Závěr práce tvoří shrnutí poznatků exegetické práce. Klíčová slova: citát, odkaz, žalm 118, Nový zákon, Ježíš, Mesiáš, král, spása, kámen, svátky, intertextualita
|
|
|
The Interpretation of Matthew 23
Muráň, Benjamín ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Táto práca je výkladom 23. kapitoly Matúšovho evanjelia. Jedná sa o exegézu novozmluvného textu, ktorá sa ale zameriava len na text samotný a na jeho výklad a neberie do úvahy dejiny pôsobenia a jeho použitie v liturgickej praxi. Jednotlivé kapitoly sa postupne venujú textovej kritike, porovnaniu prekladov, synopse, štruktúre textu, jazykovému rozboru - kde je zaradený aj exkurz k termínu "ouvai", historickému kontextu Matúšovho zboru, historickým súvislostiam, adresátom, literárnemu kontextu a konečne samotnému výkladu textu, ktorý stavia na poznatkoch predchádzajúcich kapitol. Na záver je zaradený stručný facit exegézy, ktorý vecne zhŕňa výsledky exegézya po ňom nasleduje záver, kde predkladám posolstvo textu tak, ako ma oslovil. Ježišovu reč voči zákonníkom a farizejom chápem ako polemiku, kritickú reč, ale zároveň aj ako výzvu k obráteniu. "Ouvai" má za úlohu priviesť poslucháča k tomu, aby si uvedomil nesprávnosť svojho konania a odhodlal sa k zmene. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Boží království u Pavla
Bandhauer, Petra ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se snaží pojmout téma Božího království, které u apoštola Pavla nepatří k hlavním. Podle malého výskytu slov o Božím království, vládě, kralování a vládnutí v Pavlových pravých epištolách se zdá, že téma Božího království pro něj není centrem jeho theologického zájmu. To ovšem stojí ve zvláštním nesouladu se synoptickými evangelii, kde je Boží království zásadním a v podstatě hlavním tématem. Za předpokladu, že se apoštol Pavel setkal a seznámil s tradicí o Ježíši Kristu, musí být možné nalézt u něj nějaké stopy této tradice. Práce nejprve zkoumá Pavlova theologická východiska, mající základ v jeho židovském farizejském vzdělání. Následně vykládá Pavlovy texty, ve kterých přímo či nepřímo se vyslovuje k Božímu království a snaží se najít souvislost s texty o Božím království v synoptických evangeliích. Poté se snaží stručně vystihnout charakter tématu Božího království v těchto evangeliích. Nakonec práce srovnává Pavlovy představy o Božím království, jaké se vynořily z exegezí jeho textů, se zvěstováním Božího království, jak je zaznamenali autoři synoptických evangelií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Question of Resurrection and Afterlife in Qumran Manuscripts
Veverka, Roman ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Roskovec, Jan (oponent)
Táto bakalárska práca spája tému vzkriesenia s oblasťou skúmania zvitkov od Mŕtveho mora. Cieľom autora je skúmanie zmŕtvychvstania ako eschatologickej udalosti na konci vekov. Výskyt tejto tematiky je zúžený na konkrétny spis qumránskej literatúry zvaný Hodayot. V hlavnej časti práce je ťažisko položené na analýze tohto poetického textu pomocou rozboru termínov významných pre vzkriesenie, ako aj ostatných, ktoré pomáhajú osvetliť kontext vybraných pasáží. Práca s hebrejskými výrazmi je vedená formou hľadania paralel v textoch Starého zákona a vo zvitkoch od Mŕtveho mora vôbec, ako aj skúmania ich významov. Rovnako je dôraz kladený aj na pochopenie celkových súvislosti a hlavných tém manuskriptu Hodayot a následne aj špecificky zvolených pasáží. Tie boli zvolené podľa výskytu tematiky a terminológie špecifickej pre vzkriesenie. Pri skúmaní kontextu sú využívané analýzy štruktúry textu alebo paralelizmov ako poetických figúr. Súčasťou práce je rovnako aj ponúknutie názoru odborníkov na qumránske rukopisy, ktorí sa zaoberali aj témou zmŕtvychvstania. V úvodných častiach je načrtnutý v stručnosti starozákonný výskyt vzkriesenie, ako aj vo zvitkoch od Mŕtveho mora celkovo. Hlavnou úlohou práce je pomocou týchto metód a materiálu odpovedať na otázku, či manuskript Hodayot ponúka dostatočný dôkazový...
|
|
|
Psal Lukáš také pro nevěřící?
Kunstová, Mária ; Roskovec, Jan (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Kunstová, M. Psal Lukáš také pro nevěřící? Diplomová práce. Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta, 2019 Novozákonní spisy byly většinou určeny církvi ke vzdělávání, duchovnímu formování a liturgickým účelům. O lukášovském díle však existuje několik různých teorií o jeho možných necírkevních adresátech. Tyto teorie je možné rozdělit do tří skupin: 1. Teorie o tom, že Lukáš psal svoje spisy jako literární dílo určené pro běžný knižní trh, 2. teorie o politických záměrech Lukášova díla a 3. teorie o tom, že Lukáš měl na mysli tzv. bohabojné - lidi z pohanského prostředí sympatizující s židovstvím. Práce se zabývá celým lukášovským dílem - Evangeliem podle Lukáše a Skutky apoštolskými. Pokouší se najít odpověď na otázku, zda Lukáš mohl psát také pro nevěřící čtenáře. Zpracovává dílčí otázky úvodu do těchto biblických knih (autor, doba vzniku, jednota a účel sepsání) a jejich soteriologii. Využívá metodu synoptického porovnání a obsahuje také exegeze vybraných biblických textů. Abstract Kunstova, M. Did Luke Write also for Non-believers? MA thesis. Charles University, Protestant Theological Faculty, 2019 New Testament writings were mostly adressed to the church for education, spiritual formation and liturgical purposes. Concerning Lukan work, there are several different theories about its...
|
host ::
RSS.