|
|
Martin Antonín Lublinský (1636-1690) jako inventor grafických listů: pohled do barokní grafiky druhé poloviny 17. století
Zelenková, Petra ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Práce je věnována jednomu z nejvýznamnějším inventorů grafiky druhé poloviny 17. století ve střední Evropě, malíři a kreslíři Martinu Antonínu Lublinskému (1636-1690). Po dlouhá léta pozapomenutý Slezan, usazený od roku 1664 v Olomouci, se během posledního desetiletí octnul v centru uměleckohistorického bádání. Příčinou tohoto zájmu je Lublinského osamocené a v lecčems zakladatelské postavení v domácím moravském malířství a kreslířství 17. století. Především je ale poutavé ikonografické bohatství Lublinského známých děl, jejichž počet neustále narůstá. Cílem mé práce bylo sestavit katalog všech podchytitelných Lublinským navržených rytin a k nim se vážících kreseb a současně je důkladně interpretovat. Jednotlivá katalogová hesla jsou podrobně ikonograficky analyzována, je objasněn objednavatelský, historický a uměleckohistorický kontext. Katalog obsahuje v první řade univerzitní teze, které představují těžiště Lublinského tvorby invetora. Dále jsou pojednány Lublinským navržené frontispisy a knižní ilustrace, devocionální grafické listy, portréty a církevní znakové kalendáře. Jako kuriosum v katalogu figurují Lublinského dvě vlastní grafické realizace. Krom toho katalog doplňuje oddíl věnovaný Lublinského předlohovým kresbám a návrhům pro rytiny. Katalog uzavírá soupis ztracených a hypotetických děl. Na...
|
|
|
Panovník na sakrálním obraze doby protireformace a baroka. Ikonologická studie k pobělohorskému malířství v Praze
Vácha, Štěpán ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Na počátku této práce stálo okouzlení tématem barokní Habsburkové a jejich reprezentace ve výtvarném umění, se kterým jsem se seznámil při svém prvním pobytu ve Vídni v roce 2002 v rámci studijního programu Sokrates-Erasmus. Pominu-li obecně přitažlivý fenomén rudolfínského umění, který je u nás již po několik desetiletí předmětem systematického studia 1 i ojedinělé ikonografické studie k habsburské problematice,2 pak je třeba konstatovat, že "politické" umění v Čechách 17. a 18. století je dosud jen málo probádaným polem.3 Analyzovat důvody tohoto stavu by přesahovalo rámec předmluvy; postačí uvést, že jde v prvé řadě o důsledek dlouhodobého negativního hodnocení úlohy Habsburků v českých dějinách. Při hledání vnitřní souvislosti a intepretačního klíče se historik umění navíc potýká s problémem, že v pobělohorské době Habsburkové trvale sídlili ve Vídni, a tak o dvorském umění či uměleckém programu soustavně rozvíjeném panovníkem nemůže být v Čechách řeč. Za vznikem výtvarných děl tématicky a ideově svázaných s touto panovnickou dynastií stáli nejčastěji domácí šlechtici, měšťané, preláti a různé korporace. Je pak vůbec možné - vzhledem k tak různorodému původu artefaktů - uceleně pojednat o reprezentaci Habsburků ve výtvarném umění u nás, nemá-li jít o pouhý soupis dochovaného ikonografického materiálu?...
|
|
|
Panovník na sakrálním obraze doby protireformace a baroka. Ikonologická studie k pobělohorskému malířství v Praze
Vácha, Štěpán ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Na počátku této práce stálo okouzlení tématem barokní Habsburkové a jejich reprezentace ve výtvarném umění, se kterým jsem se seznámil při svém prvním pobytu ve Vídni v roce 2002 v rámci studijního programu Sokrates-Erasmus. Pominu-li obecně přitažlivý fenomén rudolfínského umění, který je u nás již po několik desetiletí předmětem systematického studia 1 i ojedinělé ikonografické studie k habsburské problematice,2 pak je třeba konstatovat, že "politické" umění v Čechách 17. a 18. století je dosud jen málo probádaným polem.3 Analyzovat důvody tohoto stavu by přesahovalo rámec předmluvy; postačí uvést, že jde v prvé řadě o důsledek dlouhodobého negativního hodnocení úlohy Habsburků v českých dějinách. Při hledání vnitřní souvislosti a intepretačního klíče se historik umění navíc potýká s problémem, že v pobělohorské době Habsburkové trvale sídlili ve Vídni, a tak o dvorském umění či uměleckém programu soustavně rozvíjeném panovníkem nemůže být v Čechách řeč. Za vznikem výtvarných děl tématicky a ideově svázaných s touto panovnickou dynastií stáli nejčastěji domácí šlechtici, měšťané, preláti a různé korporace. Je pak vůbec možné - vzhledem k tak různorodému původu artefaktů - uceleně pojednat o reprezentaci Habsburků ve výtvarném umění u nás, nemá-li jít o pouhý soupis dochovaného ikonografického materiálu?...
|
|
|
Jan Onghers
Lešovský, Dalibor ; Horyna, Martin (oponent) ; Preiss, Pavel (vedoucí práce)
Prahu sedmnacteho a osmnacteho stoleti nelze vnimat pouze jako ceskou metropoli, ale take jako jedno z center umeleckeho a intelektuaIniho zivota Svate rise. Je mozne, ze prave rissky charakter mesta a neprehlednutelne zastoupeni nemCiny hraIo dulezitou roli v usazovani umelcu jak z oblasti rise tak i mimo ni. Nejen v Ceskych zemich narozenym umelcum, ale take malirum. socharum a architektum, kteri prisli na svet za hranicemi zeme a jejichz matefStinou byla nemcina, se Praha stava domovem nejen docasnym, ale take trvalYm. Jan Onghers spojuje svuj osud s Prahou na samem pocatku 90. let sedmnacteho stoleti, v obdobi nastupujiciho vrcholneho baroka. Prichazi tedy ve stejnem case jako Svycar Bys, VIam Godyn, nebo Rakusan Halbax. Na rozdil od nich je ale jeho tvurci obdobi a zivot pIne spjat s ceskym prostredim. Do Cech prisel v necelych triceti letech, tedy jiz jako umelec zraly, alespoii vekem. Prekvapive to neni Onghers, kdo intenzivneji zprostredkovava ceskemu umeleckemu prostredi vlamske podnety. Ba prave naopak, ve svem dile prejima znaky charakteristicke pro ceske barokni malirstvi a pIne se jimi nechava vest. Velky vliv na Onghersovu tvorbu, predevsim v prvnim desetileti 18. stoleti, melo dilo Karla Skrety, s nimz ziskaly Cechy a potazmo stredni Evropa malifskeho genia, ktery ovliviioval umelecke deni...
|
host ::
RSS.