|
| |
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Schabussova, Irma (oponent)
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
Parazitem indukovaná apoptóza u myší infikovaných neuropatogenní schistosomou Trichobilharzia regenti
Parohová, Irena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Helminti dokáží indukovat apoptózu u imunitních buněk hostitele, a tak potlačit či zmírnit imunitní odpověď. K indukci apoptózy však může docházet nejen u imunitních buněk hostitele, ale i u jiných buněk přítomných v infikovaných tkáních, což přispívá k patologii infekce. Schistosomy jsou známy jako efektivní imunomodulátoři schopní skrze indukci apoptózy zmírnit imunitní odpověď hostitele, což jim zajišťuje přežití v savčím hostiteli. V případě infekce myší ptačí neuropatogenní schistosomou T. regenti dochází k jejímu úhynu vlivem imunitní odpovědi hostitele. Tudíž se zdá, že nedokáže efektivně modulovat imunitní odpověď. Naopak parazitem indukovaná apoptóza u hostitelských buněk přítomných v tkáních infikovaných T. regenti může přispívat k patologii. Proto jsme se rozhodli ověřit, zda je T. regenti schopná u infikovaných myší indukovat apoptózu. Nejprve jsme pomocí TUNEL testu detekovali DNA fragmentaci v zasažených tkáních. To ukázalo, že v infikované kůži 8, 24 a 48 hodin po infekci a míše 14 dní po infekci dochází k DNA fragmentaci. Navíc jsme v míše díky analýze transkriptomických dat pozorovali zvýšenou míru exprese proapoptických genů. Tato pozorování naznačují možnou apoptózu hostitelských buněk vlivem T. regenti v infikovaných tkáních. Poté jsme s využitím průtokové cytometrie detekovali...
|
|
|
Immune response against skin-penetrating helminths with a focus on schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Prekonanie kožnej bariéry stavovcov a uniknutie imunitnej odpovedi je zlomovým okamžikom v životnom cykle mnohých helmintov. Táto bakalárska práca zhŕňa aktuálne poznatky o priebehu kožnej imunitnej odpovedi ku schistosomám, ktoré využívajú tento spôsob invázie hostiteľa. Infekcia rýchlo aktivuje mechanizmy vrodenej ako aj adaptívnej imunitnej odpovedi u myší ako aj u ľudí. Napriek odlišnostiam medzi ich imunitným systémom, u oboch dochádza pri infekcii k uplatňovaniu komplementových proteínov, granulocytov a najmä CD4+ T- lymfocytom, ktoré sa zdajú kľúčové pre potláčanie infekcie. Vo viacerých oblastiach imunitnej odpovedi, akými sú zdroje cytokínov IL-10, IL-4 či v expresii koreceptorov stále panuje neistota a sú potrebné ďalšie experimenty. Získanie komplexného obrazu o imunitnej odpovedi pri kožnej infekcii vrátane stanovenia konkrétneho vplyvu imunomodulačného pôsobenia helminta by výrazne zrýchlilo vývoj vakcín. Kľúčové slová: imunitná odpoveď, koža, lymfatické uzliny, helminti, schistosomy
|
|
|
The role of nitric oxide in mice infected with Trichobilharzia regenti, the neuropathogenic schistosome
Šmídová, Barbora ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Panská, Lucie (oponent)
Oxid dusnatý (NO) je jednou z efektorových molekul zodpovědných za snížení počtu parazitů v případě nákazy obratlovců helminty rodů Schistosoma, Fasciola, Brugia nebo Taenia. NO zpomaluje růst a vývoj lidských schistosom, což v důsledku vede k mírnější patologii jater. V případě nákazy škrkavkou Toxocara canis NO stimuluje opravu poškozené svalové tkáně. NO může mimo jiné reagovat se superoxidem za vzniku peroxynitritu, který prokazatelně snižuje viabilitu dospělců rodu Fasciola hepatica. Migrace imunitních buněk, které jsou schopny produkovat NO (jmenovitě makrofágy, neutrofily, eozinofily, mikroglie a astrocyty) do místa infekce byla popsána i při nákaze myší neuropatogenní schistosomou Trichobilharzia regenti. To napovídá tomu, že by NO mohl ovlivňovat i průběh infekce touto schistosomou. Proto se in vivo část tato práce věnuje výzkumu produkce NO v důsledku infekce a jeho efekt na samotný průběh infekce, zatímco in vitro část zkoumá vliv peroxynitritu na samotná schistosomula. Výsledky in vivo části ukazují, že infekce T. regenti sice signifikantně nezvýšila množství nitritů a nitrátů v séru, ale v rané fázi infekce stimulovala lokální produkci NO v nakažené kůži a míše. Snížení produkce NO podáváním aminoguanidinu nicméně výrazně neovlivnilo počet nalezených červů ani množství myelinu v míše....
|
|
|
Evoluce imunitní odpovědi poháněná rostoucí virulencí patogena
Hančová, Klára ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Macháček, Tomáš (oponent)
Koevoluce označuje společný evoluční vývoj dvou či více druhů organismů. Jako koevoluce je chápán i vztah hostitel-parazit, kdy se parazit stává hnacím motorem evoluce hostitele. Ve snaze minimalizovat negativní efekt parazitismu si hostitelé vytvářejí různé ochranné mechanismy, které je buď chrání před infekcí, nebo snižují její dopad. Tento text je napsán s cílem seznámit čtenáře s interakcí hostitel-parazit v reakci na stále se přizpůsobujícího parazita. U dvou konkrétních patogenů (viru myxomatózy a Mycoplasmy gallisepticum) je popsán vývoj virulence a určitý druh manipulace s hostitelovou imunitní odpovědí. Myxomatóza se vyznačuje horizontálním přenosem, který je spojen s vyšší virulencí. Ovšem po mnoha letech koevoluce s králíkem divokým (Oryctolagus cuniculus) došlo na třech lokalitách ke stabilizaci různých, ale vždy snížených hodnot. Druhý systém představuje poměrně mladou koevoluci mykoplasmy a hýla mexický (Haemorhous mexicanus), která nabízí možnost sledovat vývoj nově vznikajících obranných mechanismů vůči parazitovi.
|
|
|
Imunomodulační vlastnosti TES
Holečková, Markéta ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Tomáš (oponent)
Mezi parazitické škrkavky řadíme škrkavku psí (Toxocara canis) a škrkavku kočičí (Toxocara cati). Jejich definitivním hostitelem jsou psovité, respektive kočkovité šelmy. Pokud tyto škrkavky napadnou člověka, způsobují onemocnění zvané toxokaróza. V těle hostitele produkují škrkavky proteiny souhrnně nazývané TES (Toxocara Excretory-Secretory antigens), jejichž cílem je zajistit dlouhodobé přežití parazita ve tkáních hostitele. Některé z těchto proteinů vytvářejí obal na povrchu larvy, který zvyšuje šanci parazita na přežití. Další proteiny, které larvy produkují, ovlivňují produkci cytokinů hostitelského organismu, čímž regulují jeho imunitní odpověď. Přítomnost larev škrkavky v napadeném organismu má za následek inhibici imunitní odpovědi založené na Th1 buňkách a podporu Th2 imunitní odpovědi, při které mimo jiné dochází ke zvýšení koncentrace IgE a eosinofilů. Také je podporována tvorba regulačních T lymfocytů. Klíčová slova Toxocara spp., toxokaróza, TES, imunomodulace, regulační T lymfocyty, cytokiny
|
|
|
Brněnské brownfieldy u řeky Svitavy
Macháček, Tomáš ; Ležatka,, Lukáš (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce „Brněnské brownfieldy u řeky Svitavy“ je urbanistický návrh současné městské struktury v Brně Husovicích. Práce se zabývá analýzou stávajícího stavu, definováním problémů a příležitostí v lokalitě, a návrhem, založeném na těchto průzkumech. Řešené území se nachází na břehu řeky Svitavy a je vymezené ulicemi Provazníkovou, Dukelskou třídou a Svitavským nábřežím. Dnes se zde nacházejí především brownfieldy starých průmyslových objektů, skladovací prostory a většinou nízkopodlažní zástavba rodinných domů. Návrh klade důraz na splynutí se zástavbou starých Husovic a zároveň na využívání moderních architektonických a urbanistických přístupů, například na důraz na polyfunkčnost objektů. Nábřeží řeky Svitavy je revitalizováno a je na něm navrženo několik atraktivních prvků, například lávky spojující oba břehy či pobytové schody. Ty slouží zároveň jako místo pro chvíle odpočinku, ale i jako protipovodňová ochrana v případě záplav. Dopravní řešení se zabývá návrhem nové komunikace Nová Dukelská, spojující areál bývalé Zbrojovky a ulici Provazníkovu.
|
host ::
RSS.