|
|
Proměny života a vnímání politické moci v obci Sudoměřice mezi II. světovou válkou a návratem kapitalismu
Bek, Lukáš ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Práce na příkladu obyvatel jihomoravské převážně katolické obce Sudoměřice zkoumá vztah příslušníků neprivilegovaných vrstev k projevům politické moci v období od konce druhé světové války zhruba do roku 1990. Hlavním pramenem jsou rozhovory s 13 místními občany prováděné orálněhistorickou metodou. Důležitým zdrojem je rovněž místní kronika. Ukazuje se, že moc (panství, použijeme-li Weberův termín), jíž je po většinu zkoumaného období Komunistická strana Československa (KSČ), nabývá ve vzpomínkách řady odlišných podob. A to nejen v závislosti na období, ale také na jejich nositelích a dalších okolnostech. Například i někteří lidé, jejichž rodiny byly persekvovány v době stalinismu, zcela odlišně vzpomínají na místní funkcionáře KSČ v době 50. let a na jejich pokračovatele v 70. či 80. letech. Tématem je otázka víry, ale také třeba životní úrovně. Důraz je kladen na klíčové okamžiky "velkých" dějin, jako byly roky 1945, 1948, 1968 a 1989. Práce chce přispět mj. k diskusi o tom, jak se mohl komunistický režim tak dlouho udržet. Částečná odpověď je právě v onom rozmanitém vnímání moci a také v působení sil sociální koherence na úrovni vesnice - jak na místní nositele moci, tak na nestraníky. Sociální soudržnost a kolektivní paměť jsou rovněž předmětem zkoumání.
|
|
|
Horníci jako profese na pozadí ostravského regionu.
Hybešová, Kateřina ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato práce mapuje vývoj hornictví a hornických kolonií v ostravském regionu a zabývá se také interpretací rozhovorů s horníky vykonávajícími své povolání v ostravsko-karvinském revíru v letech 1950 až 1994. Soustředí se nejen na zmapování vývoje prostředí a podmínek hornictví v ostravském regionu, ale především na důvody a motivaci pro výběr fyzicky a psychicky náročného a často životu nebezpečného povolání, jakým hornictví je. Práce je řešena induktivní metodou, kdy procesy na úrovni jednotlivců vztahuji na širší skupiny. Takovéto zpracování mi vedle tradičních písemných pramenů umožňuje zpracování, tedy analýza a interpretace rozhovorů s pamětníky. Zjištěním práce je skutečnost, že existují tři hlavní motivy pro výběr hornického povolání, kterými jsou rodinný kontext a tradice, možnost nezúčastnit se povinného dvouletého vojenského výcviku a v neposlední řadě také nadstandardní finanční ohodnocení a materiální zajištění, které s sebou hornické povolání nese. Práce mimo jiné nabízí další z pohledů na to, jak žil dělník v socialistickém Československu.
|
|
|
Pražské metro - Fenomén v kontextu československých dějin
Burian, Jiří ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o pražském metru jako společenském fenoménu v kontextu československých dějin dvacátého a dvacátého prvního století. Zaměřuje se především na vnímání pražského metra z pohledu obecných dějin a známých veřejných pramenů v komparaci vnímání jednotlivých lidí či různých subkultur. Práce podává kompletní přehled pramenů o pražském metru a podrobuje je kritice. Věnuje se krátce také historii pražského metra, která slouží především k pochopení kontextu. V empirické části je použit analogický přístup k dějinám Československa a České republiky a interpretace jednotlivých rozhovorů.
|
|
|
Češi a Němci v jednom poválečném městě
Fejtl, Michal ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce se týká soužití Čechů a Němců těsně po 2. světové válce v pohraničí, zejména v jednom městě, v Mariánských Lázních. Zde byl v lednu 1946 vypraven první oficiální transport se zdejšími Němci a toto město bylo již na jaře téhož roku vyhlášeno ryze českým. Jaký byl ale postoj Čechů, místních i nově příchozích, ke zdejšímu obyvatelstvu během let 1945 a 1946? Jak se ryze německé lázeňské letovisko Marienbad proměnilo během roku v české Mariánské Lázně? Tato doba vyznačující se vyhroceným poválečným radikalismem není stále ještě podrobně prozkoumána. Práce vychází ze vzpomínek místních obyvatel, jak rodáků, tak i osídlenců. Dalším pramenem jsou písemné zdroje (kroniky, úřední spisy a novinové články).
|
|
|
Historie českého (československého) reenactingu
Procházka, Filip ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce bylo dle možností zmapovat nejpopulárnější úsek koníčku zvaného reenacting či reenacting, tedy připomínání vojenské historie, respektive vojáků a vojenských jednotek a to s ohledem na jeho možnou historii před rokem 1989 a následný rozvoj. Dle předpokladů je jeho historie po tzv. Sametové revoluci mnohem bohatší, nicméně tento koníček existoval i dříve. Tehdy byly převážně připomínány starší konflikty - napoleonské války a válka Prusko - rakouská v roce 1866. Budoucí reenactors se rekrutovali ze šermířů, trampů. Rok 1989 byl pro všechny zúčastněné skutečně předělem, který umožnil nárůst členské základny, získávat vybavení, bylo možné pořádat akce a účastnit se jich a hlavně, bylo možné připomínat si další etapy naší historie. V rámci této aktivity se valná většina reenactors snaží o to, aby připomínali své předobrazy co možno nejvěrněji. Nová je snaha pořádat nejen bojové ukázky, ale i aktivity připomínající interaktivní muzeum. Práce si neklade za cíl pokrýt historii reenactingu vyčerpávajícím způsobem, ale po zkušenostech získaných při sběru podkladů spíše tak, aby bylo zachyceno vše důležité, aby mohla být také využita jako startovací bod pro případné následovníky.
|
|
| |
|
|
Reflexe policejní práce z pohledu samotných policistů a policistek
Kapr, Ondřej ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá reflexí policejní práce z pohledu samotných policistů a policistek, a to v historickém kontextu fungování Policie České republiky, tedy od roku 1991 do současnosti. Nosným pilířem celé práce je orálně historický průzkum provedený se současnými a bývalými policisty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s vnímáním policejního prostředí zevnitř, přímo od samotných řadových policistů. V práci jsou dále analyzovány a vyhodnocovány zjištěné souvislosti. Klíčová slova: Policie, Policie České republiky, orální historie, historie, policejní kultura
|
|
|
1. vojenská mise českých vojáků po roce 1989
Jedlička, František ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
I. vojenská mise českých vojáků po roce 1989 4 Abstrakt Hlavním cílem práce je připomenout českou účast v 1. Válce v Zálivu v letech 1990-91 a přispět tak k rozšíření poznatků a informací, které máme o této významné události světových dějin. Stěžejními zdroji poznání byly rozhovory vedené metodou Orální historie s příslušníky Československého protichemického praporu, kteří se pod velením plukovníka Vala války za osvobození Kuvajtu zúčastnily. Předkládaný text čerpá dále ze sbírek Vojenského ústředního archivu a relevantních literárních pramenů a prací. S ohledem na specifičnost tématu, kdy byla poprvé po roce 1989 nasazena do zahraniční vojenské mise větší jednotka československé armády, jejíž příslušníci strávili do té doby drtivou většinu svého života a služby v režimu, který se stavěl nepřátelsky k armádám států NATO, s nimiž členové kontingentu na území Saúdské Arábie a Kuvajtu spolupracovali, jsem se snažil postihnout nejen samotný válečný střet a naší účast v něm, ale také předchozí profesní život československých vojáků, jejich vztah k práci, kterou vykonávali, k režimu v němž žili a motivaci k účasti v misi, neboť mě zajímalo, jak se s veškerou touto svou výbavou z minulosti dokázali srovnat při kooperaci s nedávnými protivníky. Vedle toho se práce hlavně věnuje otázkám jejich pohledu na...
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
|
| |
host ::
RSS.