|
| |
|
|
Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945
Potměšil, Jakub ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Brandýs nad Labem a Stará Boleslav 1938-1945" je zaměřena na popis vybraných aspektů ze života měst. Od událostí roku 1938, přes okupaci a období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, až do období před povstáním v květnu roku 1945. Pro větší přehlednost je práce rozdělena do kapitol zabývajících se společenským a kulturním vývojem, proměnami městských samospráv, válečným průmyslem, odbojovým hnutím a válečnými událostmi, které zasáhly do života měst. Samostatné kapitoly jsou věnovány osudům židovské komunity a nástinu průběhu poválečného vyšetřování kolaborace v rámci Trestní nalézací komise. Závěrečná část práce je věnována pomníkům a pamětním místům českých i německých obětí války. KLÍČOVÁ SLOVA Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, 1938-1945, okupace, Protektorát Čechy a Morava, odboj, aktivistické organizace, válečný průmysl, Židé, válečné pomníky
|
|
| |
|
| |
|
|
"Insigniáda" na stránkách Přítomnosti
Müller, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá reflexí tzv. insigniády na stránkách časopisu Přítomnost. Mapuje postoje časopisu k vzedmutí nacionalistických vášní v československé společnosti v první polovině 30. let 20. století. Práce se opírá o reprezentativní výběr článků časopisu a o archivní materiál sloužící k popisu událostí. Cílem práce je přinést ucelený pohled časopisu Přítomnost na studenty, nacionalismus, vztah Čechů a Němců a spor o insignie ve zkoumaném období, které je vymezeno nástupem Adolfa Hitlera k moci a československými volbami v roce 1935. Práce má ukázat postoje části československé společnosti reprezentované týdeníkem Přítomnost.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Počátek koloniální války v Angole-Ohlas v tisku a literatuře před rokem 1989
Kodíčková, Kateřina ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Šarochová, Gabriela (oponent)
Ve své práci bych chtěla zpracovat ohlas počátku koloniální války v Angole z hlediska českého tisku. Jinými slovy, co mohl průměrný český občan vědět o tomto tvrdém střetu. pokud byl odkázán na denní tisk (v tomto případě RP) a na dostupnou odbornou literaturu. celý konflikt trval od 1961 až do roku 1975. Na koloniální válku bez přerušení navázala občanská válka, která oficiálně skončila v roce 2002. Proto jsem si kladla otázku, čím vymezit počátek konfliktu v Angole. V prllběhu první poloviny 20. století se vytvářela různá nacionalistická hnutí a později politické strany. Ovšem já bych asi jako začátek konfliktu uvedla povstání dělníků v Luandě 4.1. 1961, od kterého se odehrávaly další události, které směřovaly k osvobození Angoly. Co se týče dalšího mezníku. který by toto období měl naopak uzavírat, situace není už tak přehledná. Nakonec jsem jako možnost vybrala první čtyři měsíce roku 1961 a jeden měsíc na počátku roku 1962. abych mohla porovnat změny v ohlasu války v tisku, tedy pokud došlo k nějakému jinému náhledu na kontlikt a možná na změnu postoje k USA. Je nutné přihlédnout k faktu. že v době vypuknutí války za nezávislost v Angole do získání nezávislosti. tato země ještě tvořila součást Portugalské republiky. Tudíž mnohé akce. především vojenské či sociální, se děly z popudu Portugalska. Možná...
|
|
|
Hrad Střekov jako symbol Ústecka v 19. a 20. století
Janečková, Kristýna ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
4.0 Resumé v diplomové práci je popsán hrad Střekov jako symbol města Ústí nad Labem a okolí města, především labského údolí v Českém středohoří, a jako památné místo regionu. Časový rozsah práce zahrnuje 19. a 20. století. Jedná se o dobu, kdy hrad, založený před rokem 1319, již dlouho neplnil svou původní funkci jako hrad strážní a celnice, ani jako sídlo šlechty, přestával být i hospodářskou jednotkou a postupně se stával vyhledávaným cílem turistů a inspirací pro umělce. Proto pramennou základnu tvoří především dobové tisky: turistické průvodce, monografie o hradu, místopisná literatura a periodika. Práce je členěna chronologicky podle jednotlivých období. Prvním zkoumaným obdobím je romantismus v 1. polovině 19. století. Hrad, od roku 1563 majetek rodu Lobkowiczů, prochází prvními stavebními úpravami, které ho mají zachránit od dalšího chátrání a zároveň přizpůsobit vzrůstajícímu turistickému ruchu. Střekov je inspirací pro - především výtvarné - umělce, kteří vyzdvihují jeho romantickou polohu v tajemné krajině. Ze známých návštěvníků jsou pro hrad nejdůležitější skladatel Richard Wagner, malíř Ludwig Richter a básník Theodor Korner, kteří motivy ze Střekova zachytili i ve svých dílech. Zabývání se středověkými hrady a především zříceninami, patří v této době k módní záležitosti, autoři však nekladou...
|
host ::
RSS.