Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komunální politika a boj s nezaměstnaností za Velké hospodářské krize na příkladu Prahy
Chomiaková, Šárka ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce analyzuje boj s nezaměstnaností a jejími důsledky na příkladu Prahy. Vychází z konstatování nedostatečnosti gentského systému po vypuknutí velké hospodářské krize a sleduje na příkladu Prahy moţnosti a limity komunální politiky coby alternativy, resp. doplňku politiky státní. Analyzuje jak následná, tak preventivní opatření ze strany města a dochází k závěru, ţe se Praha soustředila především na politiku následnou. Soustředí se zejména na poskytování naturálii a později na produktivní péči a zabývá se nastavením podmínek pro jejich čerpání. Dochází k závěru, ţe v první řadě byl praţský systém podpor aţ příliš nejednotný a komplikovaný. A za druhé se Praha příliš málo věnovala preventivním opatřením.
Socialistická propagace - reklama v podmínkách centrálně plánovaného hospodářství v Československu 70. a 80. let 20.století
Šimečková, Barbora ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje teorii a praxi socialistické reklamy v 70. a 80. letech 20. století v Československu. V první části vychází ze současné teorie reklamy a konfrontuje ji na základě analýzy dobové teoretické literatury (skripta pro posluchače Fakulty žurnailistiky Univerzity Karlovy v Praze, odborný časopis "Propagace") s teoretickými přístupy k reklamě v 70. a 80. letech minulého století v Československu. Konstatuje, že role reklamy v podmínkách centrálně plánovaného hospodářství se lišila od dnešního pojetí zejména ideologickými aspekty včetně využití cenzury. Naopak podobné byly principy, na kterých reklama vznikala (význam cílových skupin, propagačních průzkumů apod.). V druhé části se práce rolí propagace v socialismu zabývá z pohledu produkce televizní a tiskové reklamy, sledováním jednotlivých fází propagačního procesu, od zadavatele, přes realizátora, po příjemce a jeho zpětnou vazbu, a to především na základě archivních materiálů Československé televize a rozhovorů s pamětníky ze státního podniku propagace Merkur. Ukazuje, že reklama měla v socialismu především informační charakter, vyvrací ale zároveň některé mýty o neúspěšnosti a neefektivnosti reklamy za socialismu.
Analýza zbavování státního občanství po druhé světové válce jako prostředku ekonomické diskriminace a geneze ústavního dekretu č. 33/1945 Sb.
Lupiňská, Dana ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce analyzuje ústaví dekret č. 33/1945 Sb., o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské coby podklad ekonomické diskriminace německé menšiny po druhé světové válce. V první kapitole práce analyzuje proces vzniku dekretu v londýnském exilu, úpravu problematiky v Košickém vládním programu, souvislosti s Postupimskou konferencí a roli prezidenta Beneše. Dochází k závěru, že vzhledem k neobvyklosti právního postupu byli českoslovenští aktéři pod významným legitimizačním tlakem, přičemž k legitimizaci zbavení občanství používali především potřebu zbavit se příslušníků německé a maďarské menšiny, kteří svým chováním přispěli k rozvratu republiky a argument nacionálního státu. V druhé části práce analyzuje postup zbavování občanství na základě dekretu a dochází k závěru, že docházelo k ekonomické diskriminaci na poli trhu práce, především v rámci pracovní povinnosti, zavádění pracovních průkazů a zrušením pracovních poměrů. Konstatuje mj., že při implementaci opatření docházelo k celé řadě výjimek a je možné sledovat ne vždy stoprocentní soulad mezi legislativou a praxí.
Velká Británie jako multikulturní země? Britská imigrační politika v 60. letech 20. století
Hložánková, Lucie ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza společnosti ve Velké Británii v 60. letech 20. století. Velká Británie je dnes považována za multikulturní zemi s otevřeným a kladným vztahem vůči přistěhovalcům z celého světa. Po druhé světové válce do země přicházejí imigranti z bývalých kolonií a dominií Britského impéria s vidinou lepšího života. Období padesátých let je ve znamení prvních početnějších příchodů přistěhovalců z Pákistánu, Indie, Karibiku a dalších zemí. V 60. letech se však atmosféra v zemi mění a Británie přijímá první zákony, které značně omezují příchod neevropských obyvatel do země, přestože počet imigrantů není příliš vysoký. Moje výchozí hypotéza zní: Velká Británie se v poválečném období bránila volnému příchodu imigrantů do země. Jak se země stavěla k imigrantům v 60. letech? Jaký byl podíl imigrantů na celkovém počtu obyvatel? Důraz chci položit na analýzu kroků vlády, odpovědných ministerstev a proměn nálad ve společnosti. Jedna kapitola bude také věnována analýze situaci v Londýně, který, podle mého názoru, představoval výjimečnou oblast s vyšším počtem přistěhovalců. Situaci ve Velké Británii také budu částečně komparovat s vybranými zeměmi západní Evropy, abych ukázala odlišnost britského přístupu ve sledovaném období. Cílem této práce je hledat příčiny toho, proč Velká Británie v 60. letech 20. století volí odlišný přístup oproti západní Evropě a odvrací se od myšlenky volného vstupu imigrantů, a dále poukázat na hlavní aspekty změny postoje k imigrantům.
Hudba jako výraz životního stylu ve Velké Británii v šedesátých letech 20. století. Příspěvek k evropské konzumní společnosti po roce 1945
Vlčková, Petra ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá britskou hudební scénu ve Velké Británii v 60. letech 20. století, která tehdy patřila k jednomu z hlavních projevů konzumu a ovlivnila chování většiny mladých lidí. Cílem práce je zjistit, jak se britská hudba 60. let vyvíjela, čím byla charakteristická, jakou roli hrála v rozvoji konzumní společnosti a především jakým způsobem ovlivnili zpěváci a hudební skupiny Velké Británie životní styl svých posluchačů. Práce vychází z předpokladu, že 60. léta 20. století představují klíčové desetiletí v poválečných dějinách moderní společnosti, kdy se zásadním způsobem mění hodnotový žebříček společnosti. Nastoupila nová generace mládeže, přichází hospodářský blahobyt a objevuje se fenomén tzv. konzumní společnosti, který přináší změnu životního stylu. První část práce je věnována hospodářským a sociálním předpokladům rozvoje konzumní společnosti ve Velké Británii, druhá část práce zkoumá sociální strukturu společnosti a to především se zaměřením na mládež, kterou populární hudba vždy nejvíce oslovuje. Hlavní část práce analyzuje britskou hudební scénu 60. let, hudební skupiny a hudební průmysl a jejich vliv na životní styl mladých lidí.
Protikrizová opatření v Československu v letech 1930-1935
Zádamský, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Tato práce analyzuje protikrizová opatření v Československu v období velké deprese, která zachvátila hospodářství ve všech odvětvích a vedla ke ztrátě důvěry veřejnosti v liberalistické pojetí hospodářské politiky, která se následně začala orientovat na systém přímých a nepřímých státních zásahů, plánování, regulace a socializace hospodářství, což bylo přitažlivé, neboť centrálně plánovaná sovětská ekonomika zůstala krizí nedotčena. Hlavním přínosem této práce je zpracování praktických protiopatření československých vlád, které přizpůsobily svou hospodářskou politiku ve snaze čelit této krizi, dále její skutečný dopad a účinnost v jednotlivých sektorech československé ekonomiky.
Teorie a praxe sociální politiky Československa v letech 1945-1946
Křivka, Martin ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá sociální politikou Československa bezprostředně po skončení druhé světové války. V první části práce analyzuje ideové zdroje poválečné sociální politiky, jak se formovaly v domácím a zahraničním odboji - soustředí se především na analýzu koncepce obsažené v klíčovém dokumentu "Za svobodu do nové Československé republiky" a koncepcí vzešlých z práce Ministerstva sociální péče v Londýně. Druhá část se prostřednictvím analýzy legislativních norem a práce Ministerstva ochrany práce a sociální péče zabývá konkrétními kroky v oblasti sociální politiky v bezprostředně poválečném období -- soustředí se zejména na otázku, jak ministerstvo překonávalo situaci informačního nedostatku o rozsahu škod a neexistující nebo nedostatečné materiální, personální a systémové zázemí. Poslední, třetí část, následně analyzuje roli sociálních témat ve volební kampani do ústavodárného shromáždění v roce 1946. Práce se opírá o analýzu primárních pramenů z Ministerstva sociální péče v Londýně, Ministerstva ochrany práce a sociální péče a dobového tisku, uložených v Národním archivu v Praze.
Reklama v období první republiky na příkladu firmy Baťa
Veselý, David ; Kozmanová, Irena (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza užívání reklamy podniky v poválečném Československu na příkladu firmy Baťa. Úvodem zkoumám, jaký byl vztah státu k reklamě, do jaké míry byla reklama svázána legislativou, a jaké důsledky z regulace pro podniky při tvorbě reklamy vyplývaly. Především se zabývám vývojem legislativy a konkrétními soudními spory na jejím základě vedenými. V druhé části práce analyzuji, jakou roli hrála reklama pro podnik na příkladu firmy Baťa. Zabývám se procesem vzniku reklamy, organizačním zázemím ve firmě Baťa a konkrétními prostředky a strategiemi. Zkoumám, jakou roli hrála reklama v boji s konkurencí, pro překonání odbytové krize v poválečném období nebo velké hospodářské krize. Poslední část práce je věnována vnímání reklamy zákazníky-spotřebiteli, jejich vlivu na podobu a obsah reklamy, mechanismům zacílení reklamy a získávání zpětné vazby. Práce vychází z hypotézy, že reklama byla jedním z klíčových faktorů úspěchu firmy Baťa a zároveň že reklamě byl u Bati, mj. i v důsledku zahraničních inspirací, připisován klíčový význam v rámci podnikové strategie. Paralelně se všemi kapitolami uvádím srovnání se zahraničím, hlavně USA, kde se nechal Tomáš Baťa značně inspirovat.
Hospodářské důsledky odsunu sudetských Němců na Karlovarsku
Černý, Robert ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat důsledky nuceného vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce na hospodářský vývoj Karlovarského kraje. Řešitel v úvodu práce zhodnotí roli sudetských Němců na Karlovarsku v období 1918--1945. Poté se zaměří na odsun německy mluvícího obyvatelstva z regionu po obnově Československé republiky. Práce analyzuje bezprostřední důsledky změn ve struktuře obyvatelstva na příkladech zaniklých pohraničních obcí, ukončení provozu sudetoněmeckých firem, či jejich zestátnění. Dále se bude práce věnovat nedostatku úrovně pracujícího obyvatelstva v hospodářsky důleţitých profesích, jakoţ i změnám v sociálním členění společnosti a její ţivotní úrovně. Práce bude vycházet zejména z archiválií Státních oblastních archivů Karlovy Vary a Sokolov se sídlem v Jindřichovicích, z nevydaných pramenů soukromé provenience (vzpomínky, paměti) a kronik sledovaných obcí na Karlovarsku.
Role vzdělávání v soudobé společnosti na příkladu České republiky
Vítková, Eva ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Diplomová práce zkoumá, zda a jakým způsobem český vzdělávací systém reaguje na vzrůstající kulturní různorodost české společnosti. V rovině teoretické vymezuje roli vzdělávání v multikulturní společnosti při uplatňování multikulturní politiky. Hlavní část práce, jež spočívá v analýze školních učebnic předmětů dějepis, občanská výchova a literatura, je doplněna pohledem na institucionální rovinu, analýzou kurikulárních dokumentů a případovou studií, která zkoumá prostředí pedagogických fakult. Práce dochází k závěru, že pojetí českého systému vzdělávání je monokulturní a nereaguje na změnu společenské reality. Na základě výstupů analýzy a komparace jsou proto v závěru práce představeny konkrétní strategické i dílčí kroky, které by mohly podpořit přechod od monokulturního pojetí vzdělávání na systém multikulturní. Klíčové změny by podle autorky měly nastat v profesní přípravě učitelů a v obsahu a podobě školních učebnic, které v tuto chvíli ve velké míře reprodukují kulturní stereotypy a nereflektují kulturní pluralitu společnosti

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.