|
| |
|
|
Rozvoj komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku
Pissingerová, Tereza ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku. Teoretická část je členěna do dvou kapitol. První kapitola se zaměřuje na teoretická východiska. Podává vysvětlení pojmu komunikace, jejího členění na verbální a neverbální, charakterizuje pojem komunikační schopnosti, narušené komunikační schopnosti. V rámci první kapitoly je současně popsán i fyziologický vývoj dítěte v raném a předškolním věku. Dále jsou zde charakterizovány neurovývojové poruchy z pohledu konceptu, klasifikace, překrývání, diagnostiky a léčby. Druhá kapitola teoretické části se zaměřuje na vývojové poruchy řeči, jazyka a komunikace. Konkrétně se věnuje vývojové poruše zvukových prvků řeči, plynulosti řeči, vývojové pragmatické komunikační poruše a poruše jazyka. Podstatná část druhé kapitoly se věnuje vývojové dysfázii. Zabývá se její definicí, etiologií, symptomatologií, klasifikací, diagnostikou, terapií a komorbiditami. Empirickou část práce tvoří dvě případové studie dětí s vývojovou dysfázií. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza možností a forem rozvoje komunikačních schopností u dětí s vývojovou dysfázií v raném a předškolním věku. Dílčí cíle se zabývají analýzami rozvoje jazykových schopností a dílčích funkcí vývoje dítěte s vývojovou dysfázií....
|
|
| |
|
|
Vývojové jazykové a řečové poruchy u dětí předškolního věku
Inemanová, Pavlína ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se věnuje možnostem rozvoje komunikace a logopedické intervence u dětí předškolního věku s vývojovou dysfázií. Teoretická část práce popisuje ontogenezi řeči u intaktních dětí a dále problematiku vývojových řečových a jazykových poruch, zejména vývojové dysfázie, ale také prostého opožděného vývoje řeči, vývojové dysartrie, vývojové dyspraxie a dyslalie. Praktická část práce představuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření, kazuistiky tří dětí s vývojovou dysfázií a přidruženými poruchami v předškolním věku, s rozdílným stupněm dosaženého rozvoje komunikace. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou možnosti rozvoje komunikace u těchto dětí v prostředí mateřské školy. K naplnění cíle a získání dat autorka práce uskutečnila pozorování dětí po dobu sedmi měsíců během logopedické terapie, řízené činnosti i volné hry v mateřské škole. Dále využila rovněž analýzu lékařské a speciálně-pedagogické dokumentace, logopedických deníků a rozhovory se školní speciální pedagožkou - logopedkou. Závěry výzkumného šetření upozorňují na obsahově a strukturně totožnou logopedickou terapii, zároveň však při zachování důrazu na individuální potřeby daného dítěte. U všech dětí byl v průběhu výzkumného šetření pozorován nárůst komunikace a mluvního apetitu.
|
|
|
Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí
Bláhová, Natálie ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Téma práce Narušená komunikační schopnost u osob s Alzheimerovou nemocí je zaměřeno na analýzu projevů narušené komunikační schopnosti u osob s Alzheimerovou nemocí. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. V první kapitole s názvem Teoretická východiska je rozebírán termín komunikace, dále pojem demence. Další podkapitoly pojednávají o kognitivně-komunikačních poruchách a projevech narušené komunikační schopnosti při demenci. Jsou zde také uvedeny deficity řečových a jazykových procesů v jednotlivých jazykových rovinách. Druhá kapitola se zabývá neurodegenerativním onemocněním. Navazuje na ni podkapitola týkající se Alzheimerovy nemoci a následně objasňuje téma zátěže rodinných pečovatelů. Praktická část představuje analýzu výzkumného šetření, které bylo provedeno v Centru pro seniory Clementas v Janovicích nad Úhlavou. Představení centra Clementas je v bakalářské práci také zahrnuto. Výzkumný vzorek tvořily tři klientky tohoto centra. Praktická část byla vytvořena na základně zúčastněného pozorování a za využití orientačně diagnostických nástrojů a zdravotní dokumentace klientek. Dále se praktická část věnovala problematice rodinných pečovatelů, se kterými bylo též prováděno výzkumné šetření. Výzkumný vzorek tvořily dvě...
|
|
|
Komunikační dovednosti dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání
Bendlová, Martina ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je logopedicky zaměřena, věnuje se komunikačním dovednostem dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání. Cílem bakalářské práce je zjištění, zda jsou rozdíly v oblasti komunikačních dovedností u dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání v závislosti na délce docházky do mateřské školy. Teoretická část práce seznamuje čtenáře s výchovou a vzděláváním dítěte předškolního věku, a s touto oblastí úzce spojeným povinným předškolním vzděláváním. Dále jsou v práci zpracována témata týkající se komunikačních dovedností, jsou osvětleny jednotlivé pojmy z oblasti komunikace, a vývoj komunikačních dovedností do doby nástupu dítěte do základního vzdělávání. Práce také pojednává o logopedické intervenci ve všech jejích oblastech. Výzkumná část práce sleduje komunikační dovednosti dětí v povinném ročníku předškolního vzdělávání, zjišťuje schopnosti řečového projevu a komunikačních dovedností u dětí v povinném předškolním ročníku, případné rozdíly řečového projevu a komunikačních dovedností u dětí navštěvujících mateřskou školu od 3 let a dětí nastoupivších do povinného předškolního ročníku z domácího prostředí. Dále jsou sledovány oblasti komunikace, které činí předškolním dětem největší problémy; je porovnána četnost narušení komunikačních dovedností mezi dívkami a chlapci a...
|
|
|
Podpora pedagogů ve vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole.
Teichmanová, Andrea ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena logopedicky. Cílem práce je podpora pedagogů při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií v běžné mateřské škole. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. První kapitola se zabývá inkluzivním vzděláváním a možnosti vzdělávání předškolních dětí s narušenou komunikační schopností. Další kapitola je zaměřena na charakteristiku narušené komunikační schopností - vývojové dysfázii, tzn. na její příčiny, příznaky, diagnostiku a terapii. Poslední kapitola popisuje kvalifikaci a profesní kompetence učitele běžné mateřské školy a jeho roli při vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností, konkrétně vývojovou dysfázií. Praktická část diplomové práce sleduje orientaci učitelů běžných mateřských škol v této problematice. Výzkumné šetření proběhlo formou rozhovorů s dvanácti učitelkami běžných mateřských škol, a následně zpracováno tematickou analýzou. Na závěr je vytvořeno doporučení pro praxi, které slouží jako podklad pro podporů učitelů běžných mateřských škol při vzdělávání dětí s vývojovou dysfázií. KLÍČOVÁ SLOVA Vývojová dysfázie, běžná mateřská škola, učitel mateřské školy
|
|
|
Psychosociální důsledky balbuties u mladých dospělých
Šolaja, Tatiana ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou psychosociální důsledky balbuties u mladých dospělých. V rámci teoretické části je v první kapitole vymezena koktavost, konkrétně její definice, stadia (hraniční, incipientní, fixovaná a chronická koktavost), symptomatologie a etiologie. Druhá kapitola se věnuje diagnostice a terapii koktavosti, je rozdělena na podkapitoly diagnostiky a terapie. Třetí kapitola zabývající se koktavostí u mladých dospělých obsahuje podkapitolu o specifikách mladé dospělosti a života s koktavostí v tomto věku. Na teoretickou část navazuje část empirická. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, s jakými psychosociálními důsledky se mladí dospělí balbutici potýkají a jak je možné je minimalizovat. Pro docílení tohoto záměru byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Veškerá potřebná data byla sesbírána pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které proběhly ve dvou fázích - první rozhovory proběhly se samotnými balbutiky a po zakódování získaných dat proběhly rozhovory s odborníky, kteří poskytli své názory na informace od balbutiků. Výsledky výzkumného šetření byly využity pro zodpovězení stanovených výzkumných otázek a taktéž pro vymezení zakotvené teorie.
|
|
|
Utváření profesní identity studentů logopedie
Kučerová, Kamila ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Utváření profesní identity studentů logopedie" je věnovaná problematice formování, specifik a reflexe profesní identity u studentů logopedie v ČR. Teoretická část práce se věnuje tématům profesní identity, studiu logopedie a obecně logopedické profesi. Popisuje také psychologické a vývojově-psychologické aspekty, které souvisejí s obdobím tzv. vynořující se dospělosti a s jejím vztahem k profesní identitě. Praktická část práce představuje smíšený výzkumný design pracující s analýzou kvalitativních dat z rozhovorů a jejich propojením s kvantitativními dotazníkovými daty pocházejícími od studentů posledního ročníku navazujícího magisterského studia oboru logopedie na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (n = 20). Výsledky výzkumu přinášejí řadu zjištění, která se týkají vlivů a okolností, jež se podílejí na utváření profesní identity těchto studentů, na jejich vztah k profesi logopeda a na vizi, kterou studenti mají ve směru k jejich profesní budoucnosti. KLÍČOVÁ SLOVA profesní identita, student logopedie, utváření identity, vzdělávání, profesní směřování
|
|
|
Narušená komunikační schopnost dětí žijících v bilingvním prostředí
Procházková, Tereza ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku narušené komunikační schopnosti u dětí žijících v bilingvním prostředí. V bakalářské práci se využívají teoretické poznatky o bilingvismu, narušené komunikační schopnosti a správném vývoji a zároveň je doplněna praktickou částí, která se věnuje případovým studiím dětí s narušenou komunikační schopností pocházející z bilingvního prostředí v různém věku. Na začátku byl stanoven hlavní cíl práce, od kterého se odvíjely dílčí cíle práce a výzkumné otázky. Na výzkumné otázky je v závěru práce zodpovězeno. V bakalářské práci se vyskytují čtyři případové studie, které dokazují, že na narušenou komunikační schopnost má vliv zejména nastavení rodiny a jejich motivace ke zlepšení komunikační schopnosti dítěte a zároveň jejich vztah k českému jazyku. V bakalářské práci je ukázán pozitivní dopad každodenního a pravidelného dělání logopedické intervence a zároveň negativní dopad laxního přístupu. Zároveň se ukázalo, že děti pro svoji běžnou potřebu a hru volí většinou svůj druhý jazyk, nikoli český. Dalším zjištěním, kterému se bakalářská práce věnuje, je skutečnost, že děti které jsou schopny používat alespoň minimálně český jazyk, mají většinou lepší vztahy s vrstevníky, než děti které jazyk odmítají. Poznatky z této bakalářské práce lze...
|
host ::
RSS.