|
|
Využití kroužkovce Tubifex tubifex Müll. jako modelu pro testování biologické aktivity
Vytlačilová, Jitka ; Jahodář, Luděk (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Fiala, Zdeněk (oponent)
Záměrem předložené disertační práce bylo využití kroužkovce Tubifex tubifex jako modelu pro testování biologické aktivity. Nítěnka byla v této studii použita pro hodnocení fotosenzibilizace, tj. zcitlivění organismu vůči UVA záření (365 nm; hustota zářivého toku 350 μW/cm2) po styku s určitými látkami. Testované látky zahrnovaly jednak prokázané fotosenzibilizátory: bengálskou červeň khelin a xantotoxin. Dále přírodní izolované látky - thiofenový polyyn, umbelliferon, skopolin, skopoletin. Zástupce syntetických látek - salicylanilidy a thiosalicylanilidy a léčiva penicilinového typu Augmentin, Ospamox a jejich standard účinné látky amoxicilin. Závěrečné zhodnocení fotosenzibilizačních vlastností látek bylo provedeno dle Směrnice komise 2000/33/ES pro FOTOTOXICITY - ZKOUŠKY FOTOTOXICITY 3T3 NRU IN VITRO. Test probíhal ve 24jamkových destičkách. Kdy jedna sada destiček s fotosenzibilizátorem byla ozařována a druhá sada byla po celou dobu experimentu umístěna v termostatu (20±2řC) bez přítomnosti světla jako temnostní kontrola. Vyhodnocení probíhalo ihned po zvolené době ozařování (15, 30, 45, 60, 120, 240 min). Jako endpointy byla navržena mortalita a procento poškozených jedinců. Mezi prokázanými fotosenzibilizátory byl dosažen nejvyšší PIF faktor (5,72) u bengálské červeně po 30 min ozařování a při...
|
|
|
Mechanismus mikrobiální biodegradace polychlorovaných bifenylů
Šrédlová, Kamila ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Macek, Tomáš (oponent)
Polychlorované bifenyly (PCB) jsou chlorované organické sloučeniny, které patří mezi persistentní organické polutanty. Jejich výskyt v životním prostředí je nežádoucí vzhledem k jejich toxicitě - působí mj. mutagenně a karcinogenně a také negativně ovlivňují hormonální soustavu. PCB byly během 20. století vyráběny v řadě zemí a hojně používány díky svým výhodným fyzikálně-chemickým a technickým vlastnostem. Převážná většina PCB sloužila jako izolační a teplonosné kapaliny v elektrických zařízeních, používaly se však také v řadě otevřených aplikací. Přestože byla výroba PCB na konci 20. století zakázána, rozsáhlá kontaminace, k níž během jejich používání došlo, v životním prostředí nadále setrvává. Kromě toho jsou PCB i v dnešní době do životního prostředí emitovány z některých průmyslových aktivit. Vzhledem ke stabilitě PCB dochází k jejich rozkladu v životním prostředí velmi pomalu. Tato disertační práce je zaměřena na studium biodegradace PCB ligninolytickými houbami, které patří k jedněm z mála organismů schopných jejich efektivního rozkladu. V rámci práce byl studován mechanismus degradace vybraných transformačních produktů PCB in vitro s identifikací vzniklých intermediátů. Lakáza, enzym produkovaný hlívou ústřičnou (kmen Pleurotus ostreatus 3004), byla schopna degradovat hydroxylované PCB....
|
|
|
Endokrinně disruptivní účinky a degradabilita mikropolutantů s antimikrobiální aktivitou
Linhartová, Lucie ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Uhlík, Ondřej (oponent)
Vzrůstající antropogenní znečistění má negativní vliv na životní prostředí a je spojováno s rozvojem mnoha zdravotních problémů u člověka. Převážná většina chemických látek je do prostředí vypouštěna bez jakéhokoliv omezení a restrikce většinou přichází až ve chvíli, kdy se negativní důsledky jednoznačně projeví. Aktuálním tématem je výskyt tzv. mikropolutantů, které se v prostředí vyskytují ve velmi nízkých koncentracích (ng-µg/l) a vodním prostředím se šíří napříč celou planetou. Jsou mezi ně řazeny mimo jiné pesticidy, léčiva a látky používané v produktech osobní péče a péče o domácnost. Ukazuje se, že mnoho těchto látek má perzistentní charakter a i v takto nízkých koncentracích mohou mít vážné následky. Mikropolutanty mohou narušovat přirozené fungování hormonálního systému, což může být u lidí příčinou rozvoje některých typů rakoviny, snížení plodnosti či posunutí nástupu puberty. V životním prostředí může docházet vlivem endokrinních disruptorů dokonce až ke kolapsu populací. Tato práce se zabývá endokrinně disruptivními účinky a degradabilitou velmi málo prostudované skupiny látek, které se pro své antimikrobiální účinky využívají mimo jiné v produktech ústní hygieny a bez jakéhokoliv omezení či kontroly jsou vypouštěny do životního prostředí. Z výsledků práce vyplývá, že žádná z devíti...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
|
|
Toxicita nulamocného nanoželeza a jeho osud v životním prostředí
Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Uhlík, Ondřej (oponent) ; Kočí, Vladimír (oponent)
Elementární nanoželezo označované jako nulamocné nanoželezo (nanoscale zerovalent iron - nZVI) patří dnes již k běžně používaným materiálům v sanační praxi. Přestože celosvětové aplikace ukazují jeho vysokou efektivitu při degradaci a imobilizaci různých organických i anorganických polutantů, potenciálně negativní vliv nZVI na exponované organismy nebyl doposud dostatečně prozkoumán. Pro zhodnocení environmentálního rizika spojeného s aplikací tohoto materiálu je nutné především porozumět mechanismům jeho toxicity a celkovému vlivu na rezidentní mikrobiální společenstva. Tato práce se věnuje sumarizaci dosavadních znalostí o toxicitě nZVI a vývoji nových testů pro in vitro srovnávání akutní toxicity nově vyvíjených derivátů tohoto materiálu. Dále je v rámci této práce hodnoceno i riziko těchto materiálů spojené s vývojem toxicity v průběhu času - stárnutí nZVI. V poslední části je sledován a hodnocen vliv různých modifikací nZVI na mikrobiální společenstva v reálně kontaminované půdě s uměle vytvořenými mikrokosmy. Zároveň je v této části dále hodnocen potenciál materiálů na bázi nZVI pro využití v kombinaci s biostimulačním krokem při nanobioremediacích.
|
|
|
Posuzování životního cyklu skládkování odpadu
Kosová, Kristýna ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Trecáková, Tatiana (oponent)
Tato práce je zaměřena na použití metody posuzování životního cyklu (LCA) pro oblast odpadového hospodářství v České republice. Cílem práce bylo namodelování procesu skládkování odpadů a vyhodnocení hlavních materiálových, energetických a elementárních toků majících vliv na životní prostředí. Výstupem je přehled jednotlivých indikátorů kategorií dopadu a zhodnocení, které oblasti životního prostředí jsou skládkováním nejvíce zasaženy a kde by bylo vhodné přistoupit k optimalizaci. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a experimentální. Teoretická část pojednává obecně o metodě LCA, skládkování a komunálních odpadech, jejich produkci a možnostech dalšího nakládání s nimi. V experimentální části je zhodnocen a srovnáván vliv 1 tuny sládkovaného odpadu za 1 kalendářní rok na několika českých skládkách, vytvořen průměrný model skládky a jeho srovnání s databázovými modely. Klíčová slova Skládkování, posuzování životního cyklu, odpadové hospodářství, komunální odpad
|
|
|
Kolektivní systém nakládání s mobilnimi telefony a jeho dopady na životní prostředí
Švančarová, Markéta ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Trecáková, Tatiana (oponent)
Problematika vzrůstajícího množství elektroodpadu je fenoménem dnešní doby. Počet mobilních telefonů po skončení životnosti rapidně stoupá, avšak recykluje se pouze malé množství telefonů. V diplomové práci jsou posuzovány dopady na životní prostředí projektu Remobil týkajícího se sběru telefonů, které následně předává k recyklaci. Dopady projektu jsou hodnoceny pomocí metody LCA. Analýza životního cyklu je významnou metodou posuzování produktu, která je součástí rozhodování na mezinárodní, národní i lokální úrovni, v rámci státní správy i v soukromém sektoru. Poskytuje tak komplexní výstupy, které lze mezi sebou porovnávat. Modelování dopadů projektu Remobil přineslo celou řadu výsledků. Při porovnání sběrných nádob bylo zjištěno, že nejmenší dopad na sledované kategorie dopadu způsobuje polypropylénový box, zatímco nerezový box způsobuje dopad největší. Největší vliv na životní prostředí způsobuje v rámci celého projektu doprava, která je vlivem pilotní fáze projektu nadměrná. Významným faktem je také vyšší míra vynaloženého úsilí na sběr kilogramu malého elektroodpadu, jako je mobilní telefon, v porovnání s úsilím při sběru velkého elektroodpadu jako jsou pračky aj. Projekt Remobil a recyklace sekundárních surovin má mnohem menší dopad na posuzované kategorie dopadu oproti dopadu získání primárních...
|
|
|
Posuzování životního cyklu ražby tunelové stavby metodou NRTM
Pokorná, Alice ; Kočí, Vladimír (vedoucí práce) ; Trecáková, Tatiana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo posoudit dopady na životní prostředí tunelářské metody NRTM pomocí sestavení studie LCA. Sektor stavitelství má stále vysoký potenciál rozvoje a proto se stává předmětem zájmu i pro studie LCA. S rostoucími nároky na prostor se v oblasti infrastruktury uplatňuje stále více podzemní stavitelství. Pokud je zájmem udržitelný rozvoj ve stavebnictví, je nutné mít představu o environmentálních dopadech tohoto sektoru. Udržitelný rozvoj vyžaduje metody a nástroje pro měření a porovnávání dopadů lidské činnosti na životní prostředí. Tyto nástroje poskytují studie LCA, které zároveň umožňují i proaktivní přístup. Výhodou LCA je náhled na celý životní cyklus produktu. Nedochází tedy k přesunu problému mezi jednotlivými fázemi životního cyklu téhož produktu. Pro posouzení Nové Rakouské tunelovací metody byla zvolena LCA studie typu od kolébky k bráně (cradle- to- gate). LCA studie byla zpracována pro 1 tunel o délce 850 m s plochou příčného řezu 13,46 m2 ražený metodou NRTM realizovaný za dobu 18 měsíců. Pro vypracování této studie byl použit softwarový nástroj GaBi 6. Výsledky ukazují, že nejvýznamnějšími emisními zdroji tunelářské metody NRTM jsou výroba cementu, skládkování odtěžené rubaniny, výroba betonářské oceli a exploziva. Výroba cementu je hlavním emisním zdrojem...
|
|
|
Studium hlavních aspektů mykoremediace - vliv biodostupnosti, biodegradace a toxicity organických polutantů
Čvančarová, Monika ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Bosáková, Zuzana (oponent)
Do životního prostředí se uvolňuje velké množství organických látek, které jsou pro živé organismy nebezpečné. Často se jedná o látky perzistentní a toxické. Některé mají karcinogenní nebo mutagenní účinky, rovněž mohou ovlivňovat endokrinní systém živočichů a některé mohou přispívat ke vzniku bakteriální rezistence. Přirozenými procesy se v životním prostředí jen velmi pomalu odbourávájí, a proto se k dekontaminaci lokalit používají různé remediační techniky. Remediační a bioremediační techniky se významně liší a závisí na mnoha faktorech, které by měly být kriticky hodnoceny. Tato disertační práce se zabývá vzájemnými vztahy mezi biodostupností, biodegradací a toxicitou organických polutantů. K tomuto účelu byly vybrány organické látky různého původu a charakteru - polychlorované bifenyly, polycyklické aromatické uhlovodíky a fluorochinolonová antibiotika, které byly degradovány ligninolytickými houbami. Práce je zaměřena na studium desorpčního chování polutantů pocházejících ze starých ekologických zátěží, degradačního potenciálu různých houbových kmenů, degradačních mechanismů, transformačních produktů a jejich ekotoxicity. Všechny tyto faktory významně přispívají ke zhodnocení environmentálních dopadů mykoremediace. Výsledky ukázaly, že biopřístupná frakce organických polutantů stanovená...
|
|
|
Materiálové toky a environmentální dopady malého elektroodpadu
Polák, Miloš ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Vladík, Jaroslav (oponent)
Tato práce je jednou z prvních studií v ČR, kde jsou popsány a kvantifikovány materiálové toky odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) resp. malých odpadních elektrických a elektronických zařízení (m-OEEZ) a vybraných látek na ně vázaných. Tyto materiálové toky byly následně posouzeny z hlediska dopadů na životní prostředí. Jelikož mobilní telefon po skončení životnosti je typickým zástupcem m-OEEZ, jsou v této práci popsány také materiálové toky mobilních telefonů. V roce 2010 vzniklo v ČR okolo 124 tisíc tun OEEZ pocházejících z domácností, přičemž v průměru se každý občan zbavil téměř 4 kusů OEEZ. Celková produkce se započítáním OEEZ spotřebitelského typu z firem a institucí byla v roce 2010 asi 141 tisíc tun. Z celkového množství vzniku OEEZ v roce 2010 tvoří m-OEEZ co do hmotnosti asi 15%, avšak co do počtu kusů přes 80%. Přesto potenciál recyklace například Au je u m-OEEZ mírně vyšší než u velkých OEEZ (63 kg/rok oproti 59 kg/rok). Co se týká odhadu množství produkce EoL mobilních telefonů, v letech 1990-2000 vzniklo v ČR asi 45 tisíc kusů, v letech 2000-2010 to již bylo 6,5 miliónů kusů, přičemž odhad pro roky 2010-2020 je 26,3 miliónů kusů. Pokud budeme brát odhad množství EoL mobilních telefonů pro ČR jako průměr v EU, pak v letech 2010-2020 vznikne okolo 1,3 miliard kusů...
|
host ::
RSS.