|
|
Reflexe sexuality v díle Toyen z pohledu teoretiků/teoretiček umění
Fousková, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Toyen a sexualita je časté téma uměnovědných textů, napsaných o umělkyni v posledních dvaceti letech. Toyen provokovala svými erotickými kresbami a ilustracemi, svým zjevem a tajemností, která ji obestírala. Kde se vzaly kořeny její touhy, znázorňované v jejím díle? Jakou roli hrál dobový kontext? Jak o sexualitě psali její současníci/současnice? Docházelo k interpretacím tvorby umělkyně na základě známých informací o její osobě, respektive osobnosti? Jaké postavení měla Toyen jako žena? Ve výzkumu, na kterém je založená empirická část práce, se snažím nalézt v textech publikovaných v Československu odpověď na položené otázky. Časově je výzkum ohraničený roky 1922-1947. Roky, kdy Toyen vstoupila na českou uměleckou scénu a kdy z ní odešla. K jejímu dílu se tak vyjadřovali osoby, které žili ve stejném kulturním kontextu, někteří byli osobními známými Toyen. Budu se rovněž snažit nalézt odpověď na otázku, zda se soudobé texty liší od textů napsaných po roce 1989, případně v čem. V rámci zkoumání reflexe sexuality v díle Toyen položím rovněž otázku, zda se liší pohled teoretiček od pohledu teoretiků. Otázku položenou tímto způsobem doprovází v závislosti na odpovědi další otazník, zda má smysl se tímto způsobem tázat, případně proč. Klíčová slova: Toyen, umění, sexualita, touha, erotično,...
|
|
|
Koncept femininního modu bytí v díle Ann Belford Ulanov
Tichá, Soňa ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Diplomová práce je genderovou analýzou díla Ann Belford Ulanov, konkrétně kvalitativní obsahovou analýzou publikací, které jsou explicitně zaměřeny na genderovou problematiku. Ulanov jakožto jungiánská psycholožka a protestantská teoložka pracuje s konceptem "femininního modu bytí" (ženského principu), který chápe jako jeden z klíčových aspektů lidské duše a způsob, jakým se lze vztahovat ke světu i k Bohu. Východiska diplomové práce jsou konstruktivistická, ukotvená v paradigmatu kritické teorie. Z této pozice jsou pojednány i kapitoly teoretické části, které se soustředí na témata spojená s feministickou teologií a jungiánskou psychologií. Cílem výzkumné části je analyzovat koncept "femininního modu bytí" a jeho implikace pro konstrukci genderu božství a lidství. Ulanov "femininní modus bytí" chápe v rámci symbolického přístupu jako součást maskulinně-femininní polarity. I když tento princip nespojuje pouze se ženami, nahlíží na něj esencialisticky a "ženství" silně asociuje např. s biologickým mateřstvím. Mnohé motivy a archetypy, které Ulanov rozvíjí, je možné označit za nestereotypní a subverzivní. Zároveň jsou však její teorie limitované z hlediska reflexe širšího mocenského kontextu, gender je pojat jako dichotomní kategorie a v teoriích není zohledněna intersekcionalita. Klíčová slova:...
|
|
|
Otcovství v románech Milana Kundery
Labudová, Zuzana ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá pojetím otcovství v románech Milana Kundery. V první části analýzy je pozornost zaměřena na iniciační rituály jako podmínku vybudování mužské identity a budoucího kvalitního otcovství; dále se práce věnuje nechtěnému otcovství, fenoménu nepřítomného otce a etickým aspektům (ne)otcovství a motivu otcovství jako souhlasu se světem. Pozornost je soustředěna na základní modely otcovství, které Kundera používá a jež se zčásti kryjí s otcovskými archetypy. Analýza otcovství v Kunderových románech však není klasickou archetypální analýzou, spíše se jedná o její kombinaci s interpretační analýzou a vzdorným čtením. Práce proto srovnává tradiční koncepty s koncepty moderní (feministické) vědy, jež uplatňuje na Kunderovy postavy.
|
|
|
Psaní vně logocentrismu (Diskurz, gender, text)
Matonoha, Jan ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Kalnická, Zdeňka (oponent)
Předkládaná disertační práce se pokouší prozkoumat povahu vztahu mezi typem textovosti, již zde nazývám výrazem "ženské psaní", a dominantní diskurzivní praxí naší kultury, jejíž logiku a fungování nejlépe postihuje Derridův výraz falogocentrismus. Ten se vyznačuje celou řadou rysů, např. představou jednoznačného, kontrolovatelného významu, ulpíváním na metafyzice přítomnosti, instrumentálním pojetím jazyka, nárokem na univerzální racionalitu, homogenizací komplexnosti a neuspořádanosti reality, ideologií bezrozporně jednotného, plně sebe-kontrolujícího se Já, antropocentrismem, nepřiznanou privilegovaností vlastní poznávací perspektivy atd. "Ženské psaní" zde tak definuji jako psaní, které se situuje vně domény falogocentrického diskurzu snažíc se problematizovat jeho hegemonický status. "Ženské psaní" tedy v tomto ohledu nepojímám jako cosi vymezeného pohlavím autorky či autora, nýbrž spíše její/jeho genderovanou subjektivitou, její/jeho pozicí v diskurzivní formaci a jejím/jeho vztahem k převažující praxi vypovídání a psaní. Vedle autorek Milady Součkové, Věry Linhartové, Sylvie Richterové a Daniely Hodrové proto do diskuse zařazuji i dílo Bohumila Hrabala. "Ženské psaní", jak je zde vymezuji, především kriticky reflektuje roli jazyka jakožto zásadního prostředí, do nějž je situováno naše uvažování i...
|
|
|
Archeologie básnířky. O rodové povaze literárních situací
Kalivodová, Eva ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Kalnická, Zdeňka (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Tato pnice rna dye vrstvy argumentace. lednou z nichje hledanipovahy rodoveho v literamim deni 19. a pocatku 20 stoleti, hledani, ktere je v nlznych literamich situacich soustredene na tvorbu nekolika literatek. Prvni z nich je Elizabeth Barrett Browningova, jejiz dHo znamenalo v angloamerickem svete poloviny 19. stoleti spojity rodove kultumi a literami prelom. Vykladu tohoto prelomu, ktery koncepce literarnich historii vetSinou zastiraji, je za pomoci recepcni teorie venovana 1. kapitola prace. Druha kapitola meni perspektivu pohledu na dilo Browningove z angloamericke na ceskou. Odhaluje intenzivni cesky zivot Browningove na pocatku 20. stoleti, jehoz dUlezitou, formativni soucast predstavuji ceske preklady jejich Sonetu portugalsJeYch (A. Klastersky, 1908, a F. Balej, 1919) a "romanove" poemy Aurora Leigh (F. Balej, 1911). V druhe kapitole prace vznika druha, pnlbezna linie argumentace prace, v niz je pfekladovost ve smyslu prekladu textu a v sirsim smyslu zpracovavani vlivu zkoumana jako zasadni kulturotvorny fenomen. Ceska modemisticka recepce dila Browningove je velmi odlisna od viktorianske, sledovane v 1. kapitole. Cini dilo a jeho autorku temer stredem tehdejsi ceske verejne diskuse 0 kultumich rolich zeny v novem 20. stoleti. Toto ceske "znovuzrozeni" vYznamu Browningove ospravedlnuje metodicky...
|
host ::
RSS.