|
| |
|
|
Individualita námluv u semi-ferálních koní (Equus caballus)
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
U většiny savčích druhů jsou podstatným prvkem předcházejícím vlastní reprodukci námluvy. U mnoha druhů jsou konkrétní namlouvací strategie velmi dobře prozkoumány, často však chybí informace o jejich průběhu v rámci konkrétních párů, ačkoli právě námluvy mohou mít zásadní dopad na reprodukční úspěšnost jedince. U koní (Equus caballus), polygynních kopytníků s harémovým sociálním uspořádáním, zahrnují přirozeně námluvy široké spektrum chování, oproti tomu v lidské péči k nim prakticky nedochází. Tato práce se zabývá námluvami a reprodukcí u semi-ferálních a domácích koní, konkrétně u plemene exmoorský pony a merénský kůň, a individuálními reakcemi klisen na hřebce v období námluv. Celkem bylo pozorováno 45 jedinců po dobu 240 hodin od února do června roku 2018. Předpokládali jsme podobnost námluv v rámci konkrétních párů, výsledek statistické analýzy však ukázal opak, tedy vysokou variabilitu opakovatelnosti behaviorálních vzorců (ICC 0,235-0,832), která však nijak nekorelovala s individuálními charakteristikami klisny, tedy jejím věkem (ρ=-0,194, p=0,472), paritou (t=0,569, p=0,578) či výskytem poporodního estru (t=-0,070, p=0,945). Dále jsme předpokládali, že klisna, která bude během námluv vykazovat vůči hřebci agresivní chování, námluvy svým odchodem či útěkem ukončí. Tento předpoklad se potvrdil,...
|
|
|
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...
|
|
|
Sociální poznávání pomocí koní
Pfannová, Adéla ; Baštecká, Bohumila (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent) ; Čapková, Kateřina (oponent)
k diplomové práci Sociální poznávání pomocí koní Adéla Pfannová LS 2017 Sociální poznávání je oblast psychologie, která zkoumá to, jak lidé vnímají druhé, sebe sama, vztahy, události a jiná působení - tedy své sociální okolí. Zlepšování dovedností, které se sociálního poznávání týkají, je přínosné pro různé oblasti života člověka, i pro společnost. Může docházet například k rozvoji prosociálního chování jedince, dovedností spolupráce, snížení agresivity nebo ke snížení stereotypizace ostatních. Tyto schopnosti je možné cvičit také za pomoci aktivit s koňmi, což předkládám v této práci. Na základě inspirace přístupu přirozené komunikace s koněm či vědeckého směru Equitation Science je možné snažit se o porozumění koňské perspektivě, která je zásadně odlišná od té lidské. Koně jsou sociální zvířata, jsou také velmi citliví na signály okolí a jsou rychlí v odpovědích na ně. Díky tomu, že přirozeně žijí v hierarchii stáda, se snaží vyjasňovat vzájemné sociální pozice i s člověkem. To nutí člověka k uvědomění jeho momentálního umístění v hierarchii a k případné komunikaci o jeho změně. Kůň na člověka působí komplexně a může proto ovlivnit všechny oblasti jeho osobnosti, které popisuji jako bio-psychosociálně-spirituální. Koňské pozitivní vlivy na člověka je možné užívat k terapii a léčbě v oboru...
|
|
|
Sociální preference a interakce antilopy losí v období porodů
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Antilopa losí (Taurotragus oryx) patří mezi největší antilopy světa. Základní sociální skupinu tvoří několik matek s mláďaty, dospělí samci se přidávají pouze na období říje. Ve stádě je založena dominanční hierarchie, která eliminuje silné negativní střety především mezi samicemi. Kromě agonistických interakcí probíhají mezi jedinci i afiliativní interakce, které příznivě působí na vztahy ve stádě. Cílem práce je shrnout dosavadní studie zabývající se sociální strukturou a chováním antilopy losí se zaměřením na afiliativní, mateřské a agonistické interakce ve stádě. Experimentální část se soustředí na preference samic pro volbu nejbližšího partnera, zda je výběr ovlivněn věkem, příbuzností či mateřským stavem samice. Data byla získána přímým pozorováním stáda antilopy losí na farmě v Lánech pomocí skanů vybraných samic po 15 minutách. Byly měřeny vzdálenosti mezi nimi a ostatními členy stáda. Rovněž bylo zaznamenáváno vybrané sociální chování jakýchkoli dvou jedinců ve stádě metodou all occurence sampling. Z analýzy dat bylo zjištěno, že nejvíce (98,77 %) interakcí bylo negativních, samice preferovaly bezkontaktní agonistické interakce, tedy hrozbu a ústup. Olizování se mnohem častěji vyskytovalo mezi matkou a mládětem než v jiných skupinách, kde bylo hodnoceno jako afiliativní interakce. Výsledky...
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora, zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus), schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy (Pohled...
|
|
|
Sociální vztahy ve feralních populacích kopytníků v závislosti na podmínkách prostředí
Boušková, Adéla ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Horáček, Ivan (oponent)
Adaptace zdivočelých kopytníků na podmínky života ve volné přírodě je podstatným tématem, ať už z hlediska jejich výskytu mimo původní areál rozšíření, nebo vlivu tohoto nepůvodního prostředí na jejich chování. Cílem mé práce je odpovědět na stanovené hypotézy týkající se sociálních vztahů v přírodě žijících kopytníků v porovnání s jedinci žijícími v zajetí a jejich vztahu k prostředí. Práce blíže zkoumá význam a míru interindividuálních interakcí (hierarchie, agresivity a přátelského chování), a porovnává toto chování u jedinců ferálních oproti jedincům chovaným v zajetí. Mezi hlavní výsledky řadím zjištění, že u domácích populací dochází k zamezení obvyklé sociální organizace, což se může projevit výrazným omezením v utváření určitého typu sociálního uskupení u jedinců ferálních - creches u ferálních koz. V případě behaviorálních adaptací na prostředí bylo patrné zvýšení efektivity rozmnožování u jedinců domácích, které přetrvávalo i u jedinců ferálních. U poměru pohlaví nebyla nalezena žádná souvislost mezi preferovaným pohlavím v závislosti na životě v zajetí či přírodě. Co se týče interindividuálních interakcí, došla jsem k závěru, že agresivita a přátelské chování mají vyšší frekvenci výskytu u jedinců držených v zajetí oproti jedincům ferálním. Do budoucna by bylo zajímavé zabývat se blíže adaptacemi...
|
|
|
Numerická kompetence u primátů
Rejlová, Markéta ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Komárková, Martina (oponent)
Numerické kompetence zahrnují řadu dílčích schopností jako je reprezentace množství a transformace nebo operace s množstvím. Mnoho druhů zvířat dokáže využívat tyto schopnosti, například během hledání potravy, při vyhledávání sexuálních partnerů a také při zjišťování počtu konkurentů nebo predátorů. Numerické schopnosti, jako je počítání nebo odhad množství, tak mohou zvyšovat šanci na přežití a reprodukci. V této práci jsem shrnula některé dosavadní studie o numerických kompetencích primátů a člověka a také jsem zmínila experimenty prováděné s jinými druhy. Numerické schopnosti jsem rozčlenila do kapitol: odhadování početnosti (relativní a absolutní), počítání, sumace, zachování kvantity, proporce a ordinalita a transitivita. Cílem mé práce bylo studovat schopnost makaků (Macaca mulatta) rozlišit relativní početnost mezi dvěma sety. V další části experimentů jsem v jednotlivých fázích sledovala jejich preferenci mezi velikostí a množstvím stimulů. Tuto preferenci jsem studovala i u dětí. Výsledky potvrzují schopnost makaků rozlišit relativní početnost. Dokazují, že se zvyšujícím se rozdílem množství mezi dvěma sety se také zvyšuje schopnost lépe rozlišit tyto dvě kvantity. Další výsledky ukazují, že opice nepreferují množství ani velikost odměny, zatímco děti preferují větší počet dílků před...
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
host ::
RSS.