Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Marketingové komunikace filmového festivalu v praxi
Horčicová, Kateřina ; KALLISTA, Jaromír (vedoucí práce) ; ŠVECOVÁ, Marta (oponent)
Základem této práce je teoretický popis marketingové komunikace a jejích nástrojů, následovaný výkladem a analýzou marketingové komunikace filmového festivalu Mezipatra. V práci využívám znalost odborných pojmů z marketingu, které ilustruji konkrétními příklady a postupy z prostředí filmového festivalu. Sleduje se nutnost přizpůsobení marketingových postupů v neziskovém prostředí, možnost zacílení jednotlivých nástrojů na cílové publikum a jejich efektivita v dosahování určených cílů. Důležitou součástí práce je také pojem corporate identity, který zásadně ovlivňuje podobu marketingových komunikací obecně, nejen v neziskovém sektoru.
Distribuční a marketingové strategie společnosti Aerofilms
Šilarová, Hana ; KALLISTA, Jaromír (vedoucí práce) ; PRAŽSKÝ, Přemysl (oponent)
Tato práce mapuje společnost Aerofilms, především pak její distribuční a marketingové strategie. První část zběžně popisuje historii Aerofilms od jejího založení a představuje její zakladatele, kteří jsou zároveň provozovateli tří pražských artových kin Aero, Světozor a Bio Oko. Druhá část práce sleduje dramaturgickou koncepci, podle níž si společnost vybírá filmy do distribuce. Nedílnou součástí portfolia Aerofilms je také alternativní obsah, například přímé přenosy z Metropolitní opery v New Yorku či Národního divadla v Londýně. Třetí část sleduje vývoj návštěvnosti a tržeb v jednotlivých letech a dále analyzuje způsoby propagace, které Aerofilms využívají, pomocí marketingového mixu 4P.
Producentská dramaturgie postavení producenta v českém filmovém p růmyslu a jeho vliv na projekty
Stránská, Martina ; KALLISTA, Jaromír (vedoucí práce) ; ŠUSTER, Jan (oponent)
S "producentskou dramaturgií" jsem se poprvé setkala během workshopu MidPoint, který se věnuje aktivnímu vzdělávání mladých režisérů, scénáristů a producentů. Takovému vzdělávání se věnují i další evropské workshopy (ACE, EAVE) určené pro mladé producenty. Producent zde není brán pouze jako investor, administrativní složka audiovizuálního díla, ale jako jeden ze stěžejních tvůrčích hybatelů projektu. zajímalo mě tedy, co se přesně termín ?producentská dramaturgie? míní, co všechno obsahuje a hlavně, jak se s ním zachází v producentské praxi. Práce vznikla z osobního zájmu o téma a osobní potřeby pojmenovat práci producenta.
Trendy výroby animovaného filmu
Příkaská, Barbora ; RYCHECKÝ, Tomáš (vedoucí práce) ; KALLISTA, Jaromír (oponent)
Ve své práci se snažím o zmapování současné situace a aktuálních trendů z hlediska tvůrčích, finančních a výrobních postupů. Zaměřuji se na filmovou, televizní i ostatní tvorbu. Největší důraz přitom kladu na úhel pohledu producenta. Po úvodní části, ve které se věnuji specifikům animovaného filmu, následují kapitoly zaměřující se na situaci v České republice. Kromě popsání současného dění na scéně animovaného filmu se snažím přiblížit využití principů animace v jiných odvětvích zábavního průmyslu. V poslední části své práce nabízím výstup z rozhovorů s producenty současných animovaných celovečerních filmů. Zajímaly mne okolnosti vzniku filmu, práce se scénářem, přístup k novým technologiím a konkrétní problémy související s realizací.
Program podpory filmového průmyslu jeho vývoj a analýza v kontextu historic kých i současných forem státní podpory české kinematografie
Michálek, Tomáš ; KALLISTA, Jaromír (vedoucí práce) ; ŠUSTER, Jan (oponent)
Bakalářská práce se bude věnovat postavení státních podpor, především českých filmových pobídek, vůči domácí kinematografii a českému filmovému průmyslu. Výběru totoho tématu předcházelo zavedení filmových pobídek v České republice. Cílem práce bude hledání společných bodů a aspektů Programu podpory filmového průmyslu (filmových pobídek) s již zavedenými státními podporami. Prozkoumání smyslu Programu pro domácí kinematografii a nalezení hodnotících rámců, které podporu Programu určují, lze považovat za důležité. Aby bylo možné obsáhnout tuto problematiku, je třeba ji zasadit do vývojových souvislostí za předpokladu, že není možné zabývat se podstatou filmových pobídek v ČR bez spojitostí s někdejšími příklady dotací a pobídek na českém (československém) území, stějně jako nelze opomenout evropské rámce, které jednotlivé podpory definují.
Česká televize - koproducent hrané tvorby
Koštýř, Jiří ; Svoboda, Otakar (vedoucí práce) ; Kallista, Jaromír (oponent)
Česká televize je již skoro dvacet let významným podporovatelem české kinematografie jako koproducent filmové tvorby. Často bývá přítomna i při výrobě mezinárodních koprodukcí. Od roku 1992 se podílela na vzniku 210 filmových projektů. Toto číslo zahrnuje i dokumentární film, který se v poslední době stále více prosazuje v kinodistribuci. Diplomová práce ?Česká televize ? koproducent hrané tvorby? se zabývá nejenom samotným významem spolupráce nezávislých producentů s institucí, která je charakterizována jako služba veřejnosti, ale na pozadí historického vývoje i vlastních zkušeností, se snažím odpovědět na otázku, proč je třeba, v době geopolitických změn světa, zachovat nejenom českou kinematografii, ale i televizní vysílání - služba veřejnosti. Je možné najít ideální symbiózu mezi nezávislým producentem a koproducentem, mezi vlastníkem práv a vysílatelem, která povede k harmonické spolupráci a naplnění představ obou stran? Nebo převládnou obchodní dovednosti některých kulturních zlatokopů, kteří pokládají za vrchol veškerého umění pouze byznys?
Filmový debut z pohledu producenta po roce 1989
Strejc, Daniel ; Kallista, Jaromír (vedoucí práce) ; Oukropec, Petr (oponent) ; Borovan, Pavel (oponent)
Ve své bakalářské práci se chci věnovat filmovému debutu nejen jako samostatnému útvaru, ale chci ho vnímat také jako přirozený článek ve vývoji autora, jako článek, který již symbolizuje jeho samostatnost a připravenost realizovat svoje témata. Jednou z rovin má být statistický přehled debutů za období 20.let v novodobé české kinematografie a jejich pozice k ostatním filmům. Další rovinou by měla být reflexe v časovém kontextu předrevolučního období a vztah k jiním podobným oborům. Jako subjektivní se pak může jevit snaha o vytvoření jakési typologie debutů a odhadu do budoucna, což beru jako pomocný prostředek pro nejšiřší možný přístup k danému tématu.
Obnovení tvůrčího zápasu v českém hraném filmu
Forejt, Jiří ; Kallista, Jaromír (vedoucí práce) ; Lamperová, Marta (oponent)
Text je zamýšlen jako esejistická případová studie společenských a filmových souvislostí tvorby osobnosti Petra Václava. Filmografie Petra Václava bude v celku práce fungovat jako faktorgafická linka dokládající a verifikující soudy, které bude autor práce předkládat. Text se bude v několika kapitolách zabývat: "Nedostatky kritického myšlení" v českém filmovém prostředí a tedy esejistickým načrtnutím panoramatu marasmu české filmové kritiky s akcentem na osobnosti, které těmto tendencím vzdorovali, Jiřího Cieslara a kritického ducha Andreje Stankoviče; dále pak "Mechanismy banalizace autorské výpovědi" a tudíž společenskými principy, které vedou tvůrce k ústupkům v jejich autorském projevu a vyjádření. Autor se pokusí prokázat, že bulvarizace filmové kritiky přímo souvisí s konformitou tvůrců a že se vzájemně utvrují a podporují v tendencích, které nevyhovují skutečně morálně-etickým a hodnotovým nárokům na kinematografii. Výchozí premisa práce je subjektivní a jako taková praví, že tento stav není v pořádku.
Systém podpory české kinematografie
Stibralová, Alena ; Kallista, Jaromír (vedoucí práce) ; Šuster, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci mapuji systém a vývoj podpory české kinematografie. Konkrétně se zaměřuji na problematiku filmové legislativy po roce 1989. Zákony, které definují pojmy a mechanismy podpory v oblasti českého filmu jsou v současné době nedostačující. Platí zde zákony ze začátku devadesátých let. Tyto zákony nereflektují technologický a celkový vývoj v kinematografii. Taktéž s koncem platnosti tzv. diginovely (zákon č. 304/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s dokončením přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské digitální televizní vysílání) se vynořuje otázka jak financovat český Fond kinematografie. Pro srovnání uvádím, jaký je charakter státní podpory filmu v různých zemích Evropské unie. Ministerstvo kultury České republiky nyní dodělává návrh zákona o audiovizuálních dílech, podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (ve své práci tento návrh zákona nazývám zkráceně návrhem zákona o kinematografii). Jeho přijetím by došlo k novelizaci zákonů č. 273/1993 Sb. a č. 249/2006 Sb. (o některých podmínkách výroby, šíření a uchovávání audiovizuálních děl - zákon o audiovizi) a zákon č. 241/1992 (o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie). Snažím se o zasazení tohoto návrhu do historického i tematického kontextu. Připravovaný zákon analyzuji a hodnotím z různých hledisek. V závěru práce se zamýšlím nad otázkou, jakou naději má zákon na přijetí. Celkově hodnotím návrh nového zákona kladně a uzavírám práci konstatováním, že byť je určitým kompromisem, odpovídá potřebám doby.
Prodej a distribuce českých filmů do zahraničí
Havas, David ; Kallista, Jaromír (vedoucí práce) ; Danielis, Aleš (oponent)
Cílem této práce je informovat čtenáře o současném postavení českých snímků a jejich tvůrců na mezinárodním trhu. I když je v rámci práce nastíněn také historický vývoj českého filmového vývozu, snažil jsem se zejména o reflexi současné situace a rozbor dramaturgických a obchodní modelů, které mohou českým filmům pomoci proniknout s větší razancí na světovou distribuční scénu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.