|
|
Diskurzivní pravidla spojené s umíráním: Jak lidé hovoří o smrti blízkých
Exnerová, Dominika ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá diskurzními pravidly reprezentace smrti blízké osoby ve společnosti. Autorka pracuje s Gorerovou teorií pornografie smrti a také se srovnáními současného a historického přístupu podle Ariése a Eliase, kteří považovali dnešní reprezentace umírání za více tabuizované než v minulosti. Praktickým základem textu je výzkum, který zkombinoval hloubkové rozhovory s mladými lidmi s interpretací uzavřenosti skupin, jako byla svépomocná podpůrná skupina a internetové diskuzní fórum. V analýze byly identifikovány dva základní přístupy v rodinách, a to zaměření na praktické aspekty umírání příbuzného, nebo na citovou stránku. Tyto dva pčístupy v některých případech také způsobovaly rozpory v rodinách, pokud se na nich jejich členové neshodli. Byly identifikovány také některé podmínky měly vliv na pravidla, a to především věk zemřelého nebo sebevražda, protože o mladého člověka bylo méně přijatelné hovořit, než u starých lidí. Výzkum ukázal, že představa lidí o smrti není ve společnosti konstruována pouze mediálně, neboť dospělí mladí lidí měli vlastní zkušenosti se smrtí v rodině. V této práci je smrt považována za tabu, neboť společnost vytyčila striktní hranice, toho, co je a nění vhodné. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Rise of Direct Democracy in the Czech Republic: Sources, Use and Consequences
Dvořák, Tomáš ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Šaradín, Pavel (oponent) ; Vráblíková, Kateřina (oponent)
V posledních několika desetiletích dochází ve většině vyspělých zemí k rozvoji institutů přímé demokracie na národní i lokální úrovni. Česká republika nepředstavuje výjimku a v posledních 25 letech došlo k postupnému, ačkoliv neúplnému, rozvoji, který směřuje k přímým formám vládnutí. Cílem disertační práce je analýza uplatňování institutů přímé demokracie v České republice. Ačkoli je práce založena především na českých datech, jejím smyslem je také reagovat na zahraniční vědecké analýzy, které se týkají zkoumaného tématu. Práce se zaměřuje na následující otázky: Kdo podporuje a kdo se účastní přímé demokracie v ČR? Jak si voliči tvoří volební postoje a jaké jsou charakteristiky volebního chování v přímé demokracii? Jaký je vliv přímé demokracie na další formy politické participace a politickou angažovanost? Přímou demokracii vnímám jako demokratickou inovaci a zhodnocuji ji na základě tří kritérií: inkluzivity, kompetence a efektivity (Smith 2009). Nejdříve se zaměřuji na otázku, kdo podporuje využívání přímé demokracie a zkoumám zastoupení různých sociálních skupin v hlasování v přímé demokracii (inkluzivita). Poté analyzuji rozhodování voličů a zjišťuji, zda je založeno na racionálních postojích a informovanosti o tématu hlasování (kompetence). Nakonec analyzuji, zda praxe přímé demokracie nadměrně...
|
|
|
Svět dětské mozkové obrny : nahlížení vlastního postižení v průběhu socializace
Kudláček, Miroslav ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Titzl, Boris (oponent)
- Miroslav Kudláček "Svět dětské mozkové obrny" Práce chce popsat proces, jakým lidé s Dětskou mozkovou obrnou (dále jen DMO) poznávají své postižení. Pro symptomy tohoto postižení je totiž charakteristické, že vznikají nejpozději do jednoho roku po narození. Z toho plyne, že takto postižený člověk/dítě nemá zkušenost "být zdravý". Proto musí své postižení nahlížet a konstruovat jiným způsobem než např. lidé po úrazu. Práce chce tedy popsat kognitivní proces, jakým takto postižení jedinci své postižení poznávají. Teoreticky se chci opírat o sociální konstruktivismus a vývojovou psychologii J. Piageta. Metodologická část by se měla sestávat z rozhovorů s lidmi s DMO.
|
|
|
Utváření svědeckých výpovědí shromážděných v CVH Malach
Strouhal, Matěj ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Ve své práci ukazuji na svědeckých záznamech přístupných v Malach jakými způsoby je utvářeno svědectví. To ve své práci vnímám jako specifický žánr, který je ovlivňován zároveň diskursem a pravidly vyprávění. Ve své práci se pokouším ukázat způsoby, tomu dochází, a tím přispět k lepšímu pochopení svědectví jako takového. Důvodem této snahy je pak mimo jiné i vzrůstající míra využívání svědectví k vzdělávacím účelům, ve kterých se původně doplňkové funkce ve vzta historiografii dostává svědectví stále více prostoru i jako vlastnímu zdroji informací. Skrze výpovědi pamětníků je svědectví schopné přenášet nejen prosté informace, ale díky své autenticitě také emoce a morální apel. Ve své práci na materiálech USC Shoah Foundation Institute ukazuji způsoby, kterými dochází jak k omezování vyprávění diskursem, tak příklady, ve kterých nachází vyprávění v diskursu oporu, či taková, ve kterých se projevuje moc vyprávění nad diskursem. K tomuto závěru docházím na základě analyzování oficiálních dokumentů nadace USC Shoah Foundation Institute. Mezi ně patří podklady pro tazatele a pamětníky, které mají zmiňovaní k dispozici dříve, než je videozáznam pořizován. Dále pak návody pro katalogizování a indexování získaných svědeckých záznamů a příručka pro uživatele archivu. Ve druhé části analýzy se pak soustředím na obsah...
|
|
| |
|
|
Zdroje důvěry v inteligentní virtuální asistenty
Janouš, Jakub ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdroji důvěry v umělou inteligenci, a jak jsou tyto zdroje podmíněné sociálními reprezentacemi. Zkoumá, jaká rizika si uživatel uvědomuje při používání umělé inteligence a jak různé faktory ovlivňují uživatelovo smýšlení. Umělá inteligence je v mé práci reprezentovaná inteligentními virtuálními asistenty (IVA). Na základě polo-strukturovaných výzkumných rozhovorů s jejich uživateli jsem jako hlavní zdroje důvěry určil: neutralitu, víru v budoucnost, naplnění očekávání a blízkost, přičemž první dva zdroje jsou stálé a vychází ze sociální struktury, zatímco poslední dva zdroje důvěry vychází přímo ze zkušeností uživatele a jsou proměnlivé v čase. Dále bylo zjištěno, že sociální reprezentace mají významný vliv na zdroje důvěry. Veškeré sociální reprezentace jsem rozdělil do tří kategorií - strojovost, personifikace, nehmatatelnost, dle kterých se dalo posuzovat uživatelovo vnímání umělé inteligence a na základě toho i jeho uvažování o ní. Díky tomu jsem dokázal, že důvěra uživatelů je sociálním reprezentacemi podmíněna. Důležitou součástí důvěry je uvědomování si rizik. V rámci mé práce jsem určil šest hlavních rizik, které si uživatelé uvědomují: nepředpokládaná chyba softwaru, mechanická chyba, zneužití IVA třetí stranou, právní rizika, strach z odcizení a ovládnutí...
|
|
|
"Pekelně se soustřeď!": Analýza na hře založeného přístupu ke kvalitativnímu výzkumu v sociálních vědách
Cuker, Ivan ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Na hře založené formy kvalitativního výzkumu jsou ve společenských vědách spíše raritou. Postrádáme proto také analýzu povahy dat, která takováto výzkumná metoda přináší. Cílem mé diplomové práce je tedy zjistit, jakými způsoby data získaná výzkumnou hrou reprezentují to, jak lidé skutečně vnímají a prožívají sociální realitu. Pro tento účel analyzuji sedm skupinových diskuzí realizovaných s využitím výzkumného pexesa, ve kterém hráči párují karty s finančními pojmy s kartami s jejich možnými definicemi. Analytické schéma bylo navrženo s využitím teorie relevancí Alfreda Schutze, prezentace self Ervinga Goffmana a koncepce vědění Pierra Bourdieu. Za pomoci těchto teoretických východisek jsem dospěl k několika zjištěním, která mohou být užitečná při budoucím využívání tohoto výzkumného nástroje. Účastníci herního výzkumu se mohou skrýt za své hráčské role, což jim umožňuje interpretovat i citlivá témata, mezi která patří i oblast finanční gramotnosti. Herní prostředí pexeso výzkumu ponechalo hráčům možnost vnášet do diskuze též vlastní, původně nezamýšlená témata a interpretace. To může přispět k pořízení bohatšího množství dat, ale také uvést do diskuze témata, která nejsou k výzkumnému cíli relevantní. Takovéto případy jsou ovšem jen marginální, protože herní rámec zajišťuje rychlý návrat k...
|
|
|
Stigmatizace osob s duševním onemocněním z pohledu pacientů s depresí a úzkostmi
Štěpánková, Tereza ; Horák, Vít (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce je studií pohledu duševně nemocných pacientů s depresí a úzkostmi na stigmatizaci v současné české společnosti. Práce představuje problematiku v kontextu současných politických opatření a výzkumů včetně srovnání se zahraničím. Poukazuje i na aktuální stav psychiatrické péče v České republice a současné destigmatizační aktivity, které cílí na změnu tohoto stavu. Na rozhovorech s deseti pacienty s diagnostikovanou depresí či úzkostmi práce ukazuje, že stigmatizace se v případě pacientů s touto diagnózou neprojevuje v takové podobě, v jaké ji definuje literatura. Účastníci rozhovoru zažívají celou řadu negativních reakcí, z nichž mnohé se však vymykají definicím stigmatizace. Zkušenost pacientů se stigmatizací se v různých oblastech života liší, mimo jiné i v závislosti na předchozí zkušenosti okolí s duševním onemocněním. Samotná obava ze stigmatizace je u pacientů s depresí a úzkostmi častější než samotná stigmatizace. Účastníci rozhovorů poukazují na malou informovanost veřejnosti o problematice stigmatizace duševního onemocnění, nicméně sami se do aktivit organizovaných destigmatizačními projekty nezapojují. Zajímavým zjištěním byla obava ze založení rodiny, prezentovaná ženskými účastnicemi rozhovoru a taktéž velmi časté označení "blázen". To pro účastníky rozhovoru představuje nálepku,...
|
|
|
Žitá epilepsie: management nemoci a vtělené vědění
Sedláčková, Tereza ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Práce se zabývá žitou každodenní praxí pacientů s epileptickými záchvaty a druhy vědění, se kterými ve vztahu k záchvatům pracují. Zvláštní pozornost je věnována vtělenému vědění jako praktickému vědění, které si pacienti vytvářejí na základě prožívání a zažívání epileptických záchvatů a svých těl obecně. Práce ukazuje, jaké znalosti (např. spouštěče, aury, podoby záchvatů či jejich management) si na základě svého vtělené vědění pacienti o záchvatech vytváří a jak se je učí. Životní režimy spojené s managementem záchvatu jsou představeny jako propojení obecných doporučení s individuálními režimy, přičemž managementy záchvatů bývají vyjednávány s ohledem na další aspekty života pacientů. Při dodržování managementu přitom dochází k určité komunikaci, spolupráci a vyjednávání mezi pacientem a jeho tělem. V závěru jsou nastíněné také další formy vědění o záchvatech, které si vytvářejí blízké osoby pacienta a (asistenční) psi, co tyto formy vědění znamenají pro pacienta a jak s nimi může pracovat.
|
|
| |
host ::
RSS.