Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zdroje důvěry v inteligentní virtuální asistenty
Janouš, Jakub ; Numerato, Dino (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdroji důvěry v umělou inteligenci, a jak jsou tyto zdroje podmíněné sociálními reprezentacemi. Zkoumá, jaká rizika si uživatel uvědomuje při používání umělé inteligence a jak různé faktory ovlivňují uživatelovo smýšlení. Umělá inteligence je v mé práci reprezentovaná inteligentními virtuálními asistenty (IVA). Na základě polo-strukturovaných výzkumných rozhovorů s jejich uživateli jsem jako hlavní zdroje důvěry určil: neutralitu, víru v budoucnost, naplnění očekávání a blízkost, přičemž první dva zdroje jsou stálé a vychází ze sociální struktury, zatímco poslední dva zdroje důvěry vychází přímo ze zkušeností uživatele a jsou proměnlivé v čase. Dále bylo zjištěno, že sociální reprezentace mají významný vliv na zdroje důvěry. Veškeré sociální reprezentace jsem rozdělil do tří kategorií - strojovost, personifikace, nehmatatelnost, dle kterých se dalo posuzovat uživatelovo vnímání umělé inteligence a na základě toho i jeho uvažování o ní. Díky tomu jsem dokázal, že důvěra uživatelů je sociálním reprezentacemi podmíněna. Důležitou součástí důvěry je uvědomování si rizik. V rámci mé práce jsem určil šest hlavních rizik, které si uživatelé uvědomují: nepředpokládaná chyba softwaru, mechanická chyba, zneužití IVA třetí stranou, právní rizika, strach z odcizení a ovládnutí...
Zdroje důvěry v umělou inteligenci u studentů kybernetiky na ČVUT
Janouš, Jakub ; Lachmann, Filip (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Práce prezentuje pojetí důvěry v umělou inteligenci u studentů kybernetiky na ČVUT. Je zaměřena na zkoumání hlavních zdrojů důvěry a popsáním nejdůležitějších atributů, které ovlivňují pocit důvěry u studentů v umělou inteligenci. Kromě toho je vedlejším cílem práce zjistit, jak důvěru studentů ovlivňuje diskuze široké veřejnosti i odborníků o bezpečnosti a důvěře při implementaci umělé inteligence do každodenního života. Jak ovlivňuje jejich pohled na umělou inteligenci a jak se diskuze projevuje do jejich práce. Data byla sbírána pomocí standardizovaných otevřených rozhovorů. Při analýze rozhovorů byly výpovědi participantů srovnávány s koncepty pojetí důvěry u Luhmanna a Giddense. Zde bylo zjištěno, že důvěra v umělou inteligenci u studentů kybernetiky vychází z dostatečného množství úplných informací, jejichž distributorem je převážně škola. To se shoduje s pojetím důvěry u Giddense, který to považuje za nezbytnou podmínku existence důvěry. S Giddensovým pojetím se shoduje i přístup studentů k možnému riziku. Vědomí rizika je dalším důležitým zdrojem důvěry. Studenti o riziku při využívání umělé inteligence uvažují kontinuálně, kdy informace čerpají z předchozích zkušeností, nebo opět z informacích získaných ve škole. Toto pojetí možného rizika u studentů je tak v rozporu s koncepcí vědomí si...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.