|
|
Rozhodnutí o změně pracoviště u nelékařského zdravotnického personálu
Picmausová, Ivana ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Problematika fluktuace sester ve zdravotnických zařízení není jen soudobým problémem v České republice. Předpokládá se zvyšování poptávky po pracovní síle sester ve stárnoucí populaci. Je pravděpodobné, že v budoucnu bude nedostatek sester přetrvávat nebo se dokonce prohloubí (i s ohledem na stárnutí sester samotných), pokud nebudou přijata patřičná opatření (Simoens et al., 2005). Práce se zabývá rozhodnutím o změně pracoviště nelékařského zdravotnického personálu - všeobecných zdravotních sester, praktických sester, porodních asistentek a zdravotnických záchranářů v rámci jednoho zdravotnického zařízení. Analyzuje důvody, které vedou sestry ke změně pracoviště. Byl proveden výzkum kvantitativní metodou - formou dotazníkového šetření. Šetření probíhalo v období na přelomu ledna a února 2020 ve zvoleném zdravotnickém zařízení v České republice. Bylo distribuováno celkem 701 dotazníků, a to na všechna lůžková oddělení, ambulance a na jednotky intenzivní péče. Dotazníkové šetření se týkalo nelékařského zdravotnického personálu. Byla provedena statistická analýza výsledků pro sledování rozdílů v rozhodnutí o změně pracoviště podle různých charakteristik a výpovědí respondentů je využit Mann-Whitney U Test. Ke zpracování bylo použito 415 vyplněných dotazníků. O změně pracoviště uvažuje 61/415 (14,7 %)...
|
|
|
Historický vývoj anesteziologické sestry
Grégrová, Stanislava ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Rychlý vývoj oboru intenzivní medicíny s velkým množstvím odborných informací si vyžaduje dostatečně vzdělané sestry specialistky v oboru. Anesteziologická sestra je sestra pracující v intenzivní péči se zaměřením na péči v anesteziologii. Poskytuje vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům při přípravě, průběhu a bezprostředně po ukončení celkové a místní anestezie. Práce je rozdělena do dvou částí, části teoretické a části praktické. Teoretická část se nejprve věnuje vývoji anesteziologie a resuscitace. Dále se zaměřuje na vzdělávání sester. Vzdělávání sester je zmíněno od historických počátků až do současnosti. Zahrnuje také nové požadavky na vzdělání nelékařského zdravotnického personálu a platnou legislativu, ze které vycházejí. Zmíněno je i specializační vzdělávání pro intenzivní péči. Další kapitola teoretické části se zaměřuje na kompetence sester v anesteziologii a intenzivní péči. Praktická část zahrnuje rozhovory, které jsem vedla se šesti sestrami. Tři rozhovory byly vedeny s pamětnicemi počátků anesteziologie jako samostatného oboru. Byla použita metoda kvalitativního výzkumu, studiem dokumentů, analýzou primárních pramenů archivních zdrojů MZ, NLK, ÚVN, legislativy, dobových periodik, odborných knih a článků. Cílem diplomové práce bylo zmapovat vznik a postupný vývoj...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u zdravotnických záchranářů
Kunešová, Kristýna ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Diplomová práce se zabývá povoláním zdravotnických záchranářů (mužů), zvláště syndromem vyhoření, který je častý u pečujících profesí. Termín "vyhoření" byl vytvořen v USA před 25 lety. Vyhoření je duševní stav definovaný jako důsledek neustálé a dlouhodobé expozice stresu, zejména v souvislosti s psychosociálními faktory při práci (Melamed, Shirom 2006). Co se týče syndromu vyhoření a vlivu na sexualitu není toto téma příliš prozkoumáno. Proto jsem se rozhodla spolupracovat s PhDr. Šárkou Dynákovou, Ph.D. a doc. PhDr. Janem Kožnarem, CSc, kteří se v České republice zabývají mezinárodní studií zkoumající vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. Metodika: Při zpracování teoretické části této diplomové práce, jsme kromě monografií, využili dostupné databáze. Praktická část pak probíhala formou sběru dat pomocí standardizovaných dotazníků rozdaných mezi pracovníky zdravotnické záchranné služby, tedy metodou kvantitativní. První dotazník jsme zaměřili na syndrom vyhoření pomocí validovaného dotazníku pro Českou republiku, a to verze Shiromovy-Melamedovy škály z roku 2006 (Ptáček, 2013). Pro sběr dat sexuality byl použit dotazník Sexuální funkce muže s rozšířenou Kroměřížskou verzí (Kratochvíl S.1999). Po stanovení pěti pracovních hypotéz (dále H) nás zajímalo, zda existuje vztah...
|
|
|
Role sestry ve farmakoterapeutickém týmu
Hašková, Martina ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá současnou farmakoterapeutickou péčí se zaměřením na činnosti, které jsou vykonávány sestrami. Cílem bylo zachytit a zanalyzovat názory a zkušenosti vybraných sester na současné postavení sestry ve farmakoterapeutickém týmu, jaké činnosti zde vykonává a jak tyto týmy fungují. Dalším bodem bylo využití stručné SWOT analýzy ke zhodnocení současného postavení sestry a případné implementace navrhovaných úprav v kompetencích sester. Za účelem získání potřebných dat byly realizovány polostrukturované rozhovory, které byly pro možnost dalšího zpracování nahrávány. Každý rozhovor byl následně přepsán do textového souboru, kdy proběhla primární analýza dat. Rozhovory byly dále analyzovány a za použití metody otevřeného kódování byly dále vydefinovány tři hlavní kategorie se specifickými subkategoriemi a jednotlivými subkódy. O spolupráci byli požádáni vybraní muži i ženy pracující na pozici sestry bez odborného dohledu, kde se dle pracovní anamnézy očekávala významnější zkušenost s danou problematikou. Mezi oslovenými se tedy nacházely sestry s dlouholetou praxí v oboru, často působící ve sféře středního či vyššího managementu. Ve výběru se také zohledňovalo odborné zaměření jedince a typ pracoviště pro využití zkušeností z různých oblastí poskytované sesterské péče. Sestry...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s lymfomem
Marková, Naďa ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Jeřábková, Lenka (oponent)
(v ČJ) Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma Ošetřovatelská péče o pacienta s lymfomem. Zvolené téma považuji za velmi aktuální, protože výskyt lymfomu stoupá (In: Linkos,2019). Jako lymfomy se označují nádory, které pocházejí z lymfocytů. V teoretické části se zabývám problematikou lymfomů. Zaměřuji se především na jejich diagnostiku a léčbu. A zabývám se ošetřovatelskou péčí a pacientskou organizací Lymfom Help. Před vypracováním bakalářské práce jsem si nechala vypracovat rešerši v Národní lékařské knihovně. Dále jsem informace čerpala z databází: BMČ, PubMed, EBSCOhost a Medline. Využila jsem i léčebná doporučení - Kooperativní lymfomové skupiny. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsem si zvolila případovou studii pacientky s B-buněčným lymfomem z velkých buněk, difuzní. Použila jsem model funkčního zdraví Marjory Gordonové. Na konkrétním případu jsou uváděny ošetřovatelské standardní postupy, potencionální rizika ošetřovatelské péče a jejich prevence. Cíl práce: V práci se zaměřuji na komplexní ošetřovatelskou péči u pacientky s diagnózou B-buněčný lymfom z velkých buněk, difuzní, která podstoupila chemoterapii. Výsledky: Jsou stanoveny ošetřovatelské postupy a sleduje se jejich dodržování. Na základě uvedené studie je vytvořen informační leták pro pacienty s lymfomem....
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u nelékařských pracovníků mužského pohlaví pracující v neodkladné péči pomocí internetového šetření
Brožková, Barbora ; Dynáková, Šárka (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Úvod do problematiky: Syndrom vyhoření se velkou měrou vyskytuje u zdravotníků a má negativní dopad jak na pracovní výkon, tak i na celkovou kvalitu života jedince. Cílem této práce bylo analyzovat výskyt syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků mužského pohlaví v neodkladné péči pomocí internetového šetření a zjistit vliv syndromu vyhoření na sexualitu těchto osob. Metodika: Výzkum byl koncipován jako kvantitativní. Do výzkumu byli zařazeni nelékařští pracovníci působící na odděleních neodkladné péče. Výzkum probíhal prostřednictvím internetového šetření, a to od 1. 2. 2019 do 30. 4. 2019, v rámci facebookové skupiny Ošetřovna od ošetřovatelství.info. Výzkumný soubor tvořilo celkem 124 zdravotnických pracovníků mužského pohlaví v neodkladné péči. Míra syndromu vyhoření byla zjišťována pomocí české verze Shiromovy-Melamedovy škály (dotazník SMBM), sexuální život respondentů byl zkoumán s využitím dotazníku Sexuální funkce muže, v rozšířené kroměřížské verzi (SFM/K). Výsledky: Tři hypotézy byly potvrzeny úplně, další dvě částečně. Bylo prokázáno, že syndrom vyhoření má vliv na potřebu pohlavního vybití, četnost pokusů o pohlavní styk a frekvenci uspokojivých pohlavních styků, pocit úspěšnosti v pohlavním životě a též na kvalitu ztopoření pohlavního údu. Syndrom vyhoření na škále 1 - 7 se u...
|
|
|
Historie ošetřovatelských pracovníků v pediatrii
Risplerová, Miroslava ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje historickému vývoji specifické kategorie ošetřovatelských pracovníků v pediatrii od opatrovníků po vznik a vývoj samostatného oboru dětská sestra. V práci je uveden vývoj profesní přípravy, pracovních podmínek a kompetencí s vývojem času od vzniku po současnost. Základním záměrem k vypracování bakalářské práce na téma ,,Historie ošetřovatelských pracovníků v pediatrii" bylo zmapovat vývoj ošetřovatelských pracovníků od počátku do současnosti, definovat přehled základních událostí, které obor formovaly a poukázat na postavení profese dětské sestry v České republice, přiblížit její důležitost v rámci specifické ošetřovatelské péče. Metodika a cíl práce: Práce je teoretického charakteru, je vypracovaná metodou historického výzkumu syntézou časopiseckých, archiválních zdrojů a další obsahová analýza dat historické i současné literatury a legislativy, formulace výsledků literární rešerše a její správné reprodukování do samostatné odborné práce je zároveň i zadáním a cílem této práce. Bakalářská práce se zaměřuje na definování základních pojmů, jakými jsou pediatrie a ošetřovatelství v pediatrii, témata historického vývoje ošetřovatelství od prvopočátku se zaměřením na pediatrii, zmiňuje historicky významná témata - laické a charitativní ošetřovatelství, babictví, nalezince. V...
|
|
|
Multikulturní komunikace na jednotce intenzivní péče
Korfelová, Lenka ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
(v ČJ) Tématem práce je ošetřovatelský proces z pohledu multikulturního ošetřovatelství u pacienta-cizince v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče. S ohledem na nárůst turismu a počet přistěhovalců v České republice je zjevné, že počet pacientů-cizinců bude stoupat. Problematika společné komunikace a etnokulturního vlivu na ošetřovatelství se stává globálním problémem. V intenzivní péči hraje svou roli ohrožení pacientů na životě, stres a nutnost rychlého rozhodování ze strany pacientů i zdravotníků. V teoretické části práce jsou objasněny základní pojmy spojené s multikulturním ošetřovatelstvím, legislativní rámec této problematiky a otázka komunikace s cizinci v intenzivní péči. Jsou zde definovány jazykové bariéry a způsoby jejich překonávání. Metodika: Pro svou bakalářskou práci jsem vybrala metodu případové studie. Z pohledu multikulturního ošetřovatelství byla zpracována kazuistika francouzského pacienta, který byl hospitalizován v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče. Základem práce bylo uplatnění teoretických poznatků asociace Transcurtural Nursig, porozumění vlastním kulturním hodnotám a přesvědčením. Pro tuto práci byl využit výstup dvouletého projektu zpracovaného pro MZČR Integrace cizinců aneb o překonávání komunikačních a kulturních barier při péči o pacienty odlišných...
|
|
|
Primární péče v americkém zdravotnictví z pohledu všeobecné sestry
Novotná, Jana ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Primární péče v americkém zdravotnictví z pohledu všeobecné sestry Uvedení do problému: Primární péče je komplexní zdravotně - sociální péče poskytovaná zejména zdravotníky jak na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotnickým systémem, tak na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci. Je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním. Tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho bio-psycho- sociální potřeby (NCDP ČR, 2017). Primární péče zůstává i ve 21. století hlavní prioritou Světové zdravotnické organizace - WHO. Srovnáme-li primární péči ve vyspělých zemí jako jsou například USA a Kanada s primární péčí u nás, zjistíme, že nejenže máme žalostně nižší platové ohodnocení, nevhodně nastavené vzdělávání zdravotníků, ale i nevyužití potenciálu sester s vysokoškolským vzděláním. Pokud se s primární péčí dobře nakládá, lze nejen ušetřit peníze (vhodná vyšetření, léčba), ale také předejít hospitalizaci (prevence nemocí, edukace, jednodenní chirurgie), čímž opět snížíme náklady, ale můžeme předejít i komplikacím z toho plynoucích. Primární péče je aktuální celosvětové téma dnešní doby a i proto jsem se rozhodla na toto téma psát svou závěrečnou práci. Formulace cílů: Cílem...
|
|
|
Informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče
Svobodová, Lucie ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí péče. V současné době dochází v České republice ke stárnutí celé populace, díky tomu se navyšuje počet osob se sníženou soběstačností. Tito jedinci často vyhledávají pomoc služeb domácí péče, proto je důležité, aby znali možnosti, které jim tato služba může poskytnout. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče. V souladu s tématem bakalářské práce a stanoveným cílem jsem definovala následující hypotézy: Hypotéza H1: Domnívám se, že více než 50 % respondentů hodnotí svoji informovanost o možnostech domácí péče jako nedostatečnou. Hypotéza H2: Předpokládám, že více než 50 % respondentů neví, kdo je kompetentní domácí péči indikovat. Hypotéza H3: Myslím si, že více než polovina respondentů není informována o možnosti hrazení některých služeb domácí péče zdravotní pojišťovnou. Pro bakalářskou práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Potřebná data jsem získala pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. S každým respondentem jsem dotazník vyplnila osobně. Respondenty tvořili pacienti z interních oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných z nejmenovaných pražských nemocnic. Při výzkumu byly dodrženy všechny etické aspekty. Analýzou výzkumného šetření jsem...
|
host ::
RSS.