|
|
Vzorový výstavní koncept pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy
Belasová, Kristýna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce zpracovává téma Slovanské epopeje Alfonse Muchy z výstavního hlediska s cílem najít a popsat nejvhodnější koncept pro tento rozsáhlý epický cyklus. Práce navazuje na celou řadu architektonických projektů, které se opakovaně snažily nalézt ideální model pro výstavní pavilon Slovanské epopeje. Systematicky zpracovává bohatou historii výstavních projektů ve snaze identifikovat pozitivní a negativní aspekty jednotlivých expozic. Práce se věnuje problematice vystavování velkoformátových děl a otázkám prezentace obrazů národní historie. Jasně definuje cílovou skupinu očekávaných návštěvníků a zkoumá, jakým způsobem by měla instalace být pro tyto návštěvníky zpřístupněna. V neposlední řadě představuje Slovanskou epopej jako unikátní dílo české historie. Cílem diplomové práce je navrhnout univerzálně aplikovatelný výstavní koncept přístupný pro širokou škálu návštěvníků, který může v budoucnu sloužit jako vzor při plánování expozic Slovanské epopeje.
|
|
|
Marina v tvorbě Jana van Goyena se zřetelem ke sbírkám Národní galerie v Praze
Zakhovailo, Kristina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce je věnovaná marině v tvorbě jednoho z předních holandských krajinářů 17. století Jana van Goyena. Práce nejdříve představí marinu, jakožto výtvarný námět, na pozadí kulturně-historických souvislostí doby zlatého věku holandské malby, kdy vývoj mariny 17. století byl podmíněn úspěšnou mořeplavbou, která byla jedním z pilířů holandské ekonomiky. Vývoj žánru marina bude chronologicky popsán od první generace marinistů. Dále bude představena druhá generace marinistů, ke které patřil Jan Porcellis, zakladatel realistické tradice v marině, který měl velký vliv na tvorbu Jana van Goyena, kterého také řadíme ke druhé generaci. Hlavní pozornost bude zaměřena na rozbor vybraných děl Jana van Goyena s tématikou holandské mariny z Národní galerie v Praze. U popisu jednotlivých děl bude uplatněna metoda formální a ikonografické analýzy. Jednotlivá díla budou dále interpretována v rámci socio-kulturního kontextu doby, kdy daná díla vznikala. Dále bude představena třetí generace marinistů. Tato bakalářská práce pracuje především s fondem Národní galerie v Praze. Smyslem této práce je snaha reflektovat marinu Jana van Goyena ve sbírkách Národní galerie v Praze a její zasazení do širšího kontextu holandské mariny 17. století.
|
|
|
Fenomén rodové portrétní galerie ve vybraných šlechtických sbírkách v Čechách. Vznik, podoba, charakter a prezentace Lobkowiczké a Kolowratské sbírky
Vráblíková, Anna ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Anotace: Diplomová práce se bude zabývat fenoménem portrétních rodových galerií v Čechách. Na příkladu dvou významných sbírek - Lobkowiczké a Kolowratské, ukáže, jak rodové portrétní galerie vznikaly, jaký byl jejich význam, zaměří se na zhodnocení jejich instalace a popíše jejich současný stav. Práce se zaměří také na způsob a formu prezentace jednotlivých děl těchto rodových galerií a pokusí se je zařadit do širšího evropského kontextu. Bude poukázáno jak na objednavatele děl, malíře portrétů a cílem bude také zhodnotit, v jakých prostorových kontextech byly galerie umístěny, a jakou reprezentativní roli plnily. Klíčová slova: Portrét, rodová galerie, šlechtická sbírka, Lobkowicz, Lobkowiczká sbírka, Kolowrat, Kolowratská sbírka.
|
|
|
Srovnání právní úpravy nemocenského pojištění v České republice a Spolkové republice Německo
Jarošová, Markéta ; Zemanová, Jana (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předkládaná rigorózní práce je zaměřena na právní úpravu nemocenského pojištění. Rigorózní práce je rozdělena do devíti kapitol. Klíčové jsou kapitoly čtvrtá až sedmá, které se zabývají platnou právní úpravou nemocenského pojištění v České republice, a devátá kapitola, která je věnována právní úpravě nemocenského pojištění ve Spolkové republice Německo. Cílem je vyobrazit právní úpravu nemocenského pojištění v České republice a rozebrat základní instituty nemocenského pojištění dle právní úpravy ve Spolkové republice a obě tyto právní úpravy porovnat. Pojednání je doplněno o historii sociálního zabezpečení a obzvlášť nemocenského pojištění, kapitolu věnovanou právní úpravě platné do konce roku 2008 a kapitole věnující se právní úpravě nemocenského pojištění na úrovni předpisů EU. Srovnáním právních úprav obou států jsem došla k závěru, že obě právní úpravy jsou vzhledem k blízkému historickému vývoji a společenskému zřízení velmi podobné a obsahují obdobné instituty. Hlavními zdroji informací byly odborné publikace a komentáře, články publikované v odborných časopisech a webové stránky.
|
|
|
Litoměřický graduál z roku 1517
Kabourková, Jana ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Litoměřický graduál z roku 1517 Předmětem bakalářské práce je detailní monografická analýza utrakvistického graduálu z Litoměřic, datovaného do roku 1517 (Lovosice, SOA, IV C 1). Studie zahrnuje zhodnocení doposud vydané literatury k tématu a důslednou formální a ikonografickou analýzu výzdoby. V úvodu je rukopis dílčím způsobem studován z hlediska kulturně- historického kontextu jeho vzniku a datace. Objednavatelé, Jakub Ronovský a Václav Řepnický, jsou představeni v rámci dochovaných pramenů a v souvislosti s významným utrakvistickým bratrstvem při kostele Všech svatých v Litoměřicích. Kapitola 2. 2. obsáhle rozpracovává problematiku datace rukopisu. Osobnost anonyma, jenž rukopis výtvarně zpracovala, zhodnotila kapitola 2.3. Neznámý původ malířů vynahradila v práci obsáhlá studie výtvarného projevu iluminátorů a jejich možných inspirací. Do popředí jsou vyzdvižena zejména srovnání s druhou generací podunajské školy a grafickými vzory z konce 15. století. Druhá část studie podrobně rozpracovává formální podobu graduálu, přičemž jednotlivá iluminovaná folia orientačně zasazuje do souvislostí dobového vývoje umění na základě konkretizovaných analogií. Vedle již publikovaných srovnání s chorálními rukopisy Janíčka Zmilelého z Písku jsou miniatury nově blíže konfrontovány s dřevořezy Bible pauperum...
|
|
|
Pražský obraz Sv. Lukáš maluje Madonu od Jana Gossaerta zv. Mabuse
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Národní Galerie v Praze uchovává významné dílo vlámského manýristy Jana Gossaerta. Deska s námětem Sv. Lukáš maluje Madonu byla původně určena pro katedrálu sv. Romboulta v belgickém městě Mechelenu (Malín). Umělecké dílo představuje jedno z prvních užití renesančního slohu v malířství za Alpami. Gossaert nový styl načerpal během italského pobytu o několik let dříve a skloubil ho s tradičním nizozemským uměním. Kolem roku 1513, kdy dílo vzniklo, umělec působí na humanistickém dvoře nizozemské regentky Markéty Rakouské v Meche- lenu a nechává svůj vlastní tradičně založený styl ovlivňovat tamním uměleckým prostředím s řadou významných zahraničních umělců. Malba je provedena tra- dičním způsobem na dubové desce, renesanční i gotická architektura je zdobena sochami po způsobu " en grisaille". Zdánlivě prostý námět je pomocí těchto soch a architektury ikonograficky hlouběji doplňován. Z doby vystavení desky v ka- tedrále sv. Víta v Praze je dochována řada grafických listů, díky nimž můžeme pozorovat, jak bylo dílo během staletí prezentováno. 1
|
|
|
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem
Čermáková, Lucie ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Typologie renesančních arkád královské huti kolem poloviny 16. století v Čechách. Kostelec nad Černými Lesy, Poděbrady, Brandýs nad Labem Mimopražské zámecké stavby vlastněné panovníkem v polovině 16. století poskytovaly zázemí při lovu, oblíbené činnosti Ferdinanda I. Stavby se dostaly do majetku panovníka ve 40. letech 16. století, právě v době, kdy bylo zapotřebí je z různých důvodů adaptovat na pohodlná venkovská sídla. Přestavby hradů na renesanční zámky, s důrazem na podobu zámeckých nádvoří a jejich arkádových chodeb jsou hlavním předmětem zájmu v této práci. Typy arkád jsou zkoumané na třech vybraných stavbách, zámku v Brandýse nad Labem, Kostelci nad Černými Lesy a Poděbradech. Pro přiblížení využívaného renesančního tvarosloví na arkádových chodbách je poukázáno i na šlechtická sídla, v jejichž nádvořích se taktéž objevuje tento typicky renesanční prvek polootevřených arkádových chodeb. Práce se pokusí konkrétněji přiblížit analogie k vybraným stavbám v Čechách i v zahraničí. Připomenuty jsou i příklady v traktátech a inspirace pro určité typy arkád od antiky až po renesanční období.
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Syntéza a biologické hodnocení nových takrin-tryptofanových derivátů
Jarošová, Michaela ; Opletalová, Veronika (vedoucí práce) ; Zitko, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické chemie a kontroly léčiv Student: Michaela Jarošová Školitel: doc. RNDr. Veronika Opletalová, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Jan Korábečný, Ph.D. Název diplomové práce: Studium a biologické hodnocení nových takrin-tryptofanových derivátů Alzheimerova nemoc (AD) je chronické neurodegenerativní onemocnění s charakteristickými histopatologickými změnami mozku. Je nejčastější příčinou demence. V současnosti žije jen v Evropě asi 7.4 milionů lidí postižených touto chorobou. V souvislosti se stárnutím populace lze v následujících letech očekávat jejich nárůst. Za poškozením nervové tkáně stojí agregovaný β-amyloid (Aβ), který narušuje neurony tvorbou gliového lemu s následnými zánětlivými procesy. Hyperfosforylovaný τ-protein působí intracelulární poškození neuronů formováním tzv. neurofibrillary tangles (klubek). To vede k makroskopicky patrné atrofii mozku a úbytku neuronů. Současná farmakoterapie AD je založena na ovlivnění centrálního cholinergního systému. Za tímto účelem se využívají inhibitory acetylcholinesterasy (AChEIs) - rivastigmin, donepezil a galantamin. Pro terapii středně těžkých až těžkých stádií AD byl schválen antagonista N-methyl-D-aspartátových receptorů (NMDA) - memantin. Tato léčiva sice zmírňují...
|
|
|
Prezentace vybraných kolekcí renesančního a barokního malířství stálých sbírek v Čechách a na Moravě
Frdlíková, Markéta ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá prezentací děl renesančního a barokního malířství v nejvýznamnějších českých a moravských galeriích. Konkrétně je zaměřená na trvalé expozice Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Arcidiecézního muzea v Olomouci a Kroměříži a obrazárnu Strahovského kláštera v Praze a jejich popis, hodnocení a vzájemné srovnání. Dále je tématem práce tvorba stálých expozic a funkce muzea umění od poloviny 20. století. Na závěr jsou provedení českých sbírek představena ve srovnání se zahraničními prezentacemi renesančního a barokního umění v The National Gallery v Londýně a Galleria Degli Uffizi ve Florencii.
|
host ::
RSS.