|
|
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...
|
|
|
Preference hlavních skupin opylovačů k funkčním vlastnostem květů
Malá, Karolína ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hadrava, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na shrnutí preferencí hlavní funkčních skupin opylovačů vůči květním vlastnostem rostlin. Díky koevoluci a vzájemně vyvíjeným selekčním tlakům, se tyto dvě formy života na sebe začaly adaptovat a vytvářet znaky, na kterých je závislá budoucnost jejich života. Rostlina se snaží své opylovače zaujmout a zajistit tak svému druhu efektivní přenos pylu, respektive rozmnožení. K tomu, aby motivovala k návštěvě svých květů, slouží atraktanty. Pomocí těchto atraktantů poskytují opylovačům buď přímou odměnu (potrava, úkryt, plodiště), nebo odměnu v podobě smyslových vjemů (barva, vůně, morfologie). V poslední době se ukazuje, že největší vliv na výběr opylovače má barva květu, morfologie a typ potravinové odměny, kterou květ nabízí. Na základě preferencí vůči atraktantům můžeme uspořádat několik funkčních skupin, jejichž zástupci mají stejné nebo podobné volby. Klíčová slova Opylovací syndromy, opylovač, selekční tlaky, znaky rostlin, koevoluce, preference, věrnost, dvoukřídlí, blanokřídlí, motýli, brouci, ptáci, barva, morfologie, odměny
|
|
|
Opylování v urbánních ekosystémech
Krygielová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Úspěšnost opylení ve městě je závislá na vlastnostech populací rostlin a jejich opylovačů, které jsou určovány strukturou a vlastnostmi urbánního ekosystému. Urbanisace je komplexním a nerovnoměrným propojením vlastností krajiny jako je fragmentace habitatů, vysoký podíl zastavěné plochy, často menší rozloha zelených ploch a nižší konektivita mezi nimi. Tyto jednotlivé prediktory mívají odlišný vliv na abundanci a druhovou diversitu přítomných rostlin a opylovačů. Obecně lze říct, že města oproti přirozeným habitatům snižují kvantitu i kvalitu opylení, tedy i reprodukční úspěch rostlin. Na druhou stranu porovnáváme-li města s krajinou intensivního zemědělství, mohou města, zejména okraje měst a polopřirozené městské plochy, přispívat k diversitě, abundanci i reprodukčnímu úspěchu rostlin a diversitě i abundanci jejich opylovačů. Tento potenciálně positivní vliv města na biodiversitu může být dále rozvíjen účelným plánováním městské zástavby a vhodným hospodařením na stávajících veřejných i soukromých zelených plochách ve městě. Klíčová slova: opylování, urbánní ekosystémy, urbanisace, vlastnosti města, zelené plochy ve městech, interakce rostlin a opylovačů, reprodukční úspěch rostlin
|
|
| |
|
|
Vliv biotických interakcí na populační biologii Sanguisorba officinalis
Větvičková, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jičínská, Jana (oponent)
Rostliny během se svého života potkávají s mnoha typy interakcí na nejrůznějších trofických úrovních. Předkládaná práce se zabývá efektem infekce padlím Podosphaera ferruginea a žíru larvami modrásků očkovaného (Phengaris teleius) a bahenního (Phengaris nausithous) na životní cyklus a populační dynamiku krvavce totenu (Sanguisorba officinalis L.) a na identifikaci podmínek prostředí, které tyto interakce podmiňují. Většina sledovaných populací vykazovala klesající populační růstovou rychlost (λ<1), ukázalo se ale, že pro většinu populací je důležitější rozmnožování klonální než generativní, což je u krvavce poněkud nečekané. Výše zmiňované interakce působí na zejména na generativní rozmnožování rostliny, a zřejmě proto je jejich vliv na dynamiku populací malý, a to i při modelovaném maximálním efektu. Analýza podmínek prostředí ukázala, že padlí preferuje plochy s vyšším podílem kvetoucích rostlin, kde se může dobře šířit. Pro výskyt modrásků jsou důležitá dobře viditelná květenství vysoko nad okolní vegetací a přítomnost hostitelských mravenců, jejichž přítomnost byla silně závislá na lokalitě.
|
|
|
The role of biotic interactions in population biology of meadow plants
Janovský, Zdeněk
Shrnutí V předkládané práci se zabývám dopady herbivorie a opylování na životní cyklus rostlin a jejich celoživotní biologickou zdatnost. Nejprve se pokouším rozdělit dopad herbivorie a opylování do jednotlivých složek: 1) četnosti výskytu interakce; 2) dopadu interakce pro rostlinu za jednotku výskytu interakce; a 3) sensitivity životního cyklu rostliny ke změnám životních funkcí rostliny způsobených interakcí s živočichy. Dále se zabývám faktory, jež mohou pozměnit dopady interakci rostlin a živočichů pro rostliny, a dělím je do dvou kategorií: 1) vlastností rostlinných jedinců; a 2) vlastností okolí rostliny. Rozbor dosavadních prací na dané téma poukázal na nedostatek studií věnujících se vlivu vlastností okolí rostliny na dopady jejích interakcí s živočichy ve srovnání s pracemi věnujícími se vlivu vlastností rostlinných jedinců. Tuto mezeru v našich znalostech se snažím alespoň zčásti vyplnit pěti podrobnými studiemi zahrnutými do této práce. Detailní studie se soustředí na modelový systém středoevropských vlhkých luk, a to zejména na tři pro ně typické druhy: čertkus luční, řebříček obecný a řebříček bertrám. První dvě podrobné studie zkoumají vlivy okolí rostliny na četnost výskytu interakcí rostlin a živočichů. Následující dvě studie se věnují vlivům okolí rostliny na více složek dopadů interakce...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Efektivita opylovačů při přenosu pylu a možnosti rostlin ji ovlivnit
Freudenfeld, Martin ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Mikát, Michael (oponent)
Opylovači přenášejí pyl na svých tělech z květu na jiný květ a tím pomáhají rostlinám se rozmnožit. Různé skupiny opylovačů se liší v efektivitě tohoto přenosu. Důležitou roli hraje množství pylových zrn, které jsou schopni na svém těle přenést a umístit na bliznu květu. Tato přenosová kapacita závisí na mnoha vlastnostech opylovače i rostliny. Záleží na velikosti a chlupatosti hmyzu, stejně tak na jeho chování, preferenci potravního zdroje, věrnosti nebo hojnosti jedinců. Rostliny mohou efektivitu přenosu pylu ovlivnit svými adaptacemi na vhodné skupiny opylovačů. Zefektivňují umisťování pylu na opylovače morfologií květu, velikostí a množstvím pylových zrn, schopností tvořit pylové hrudky nebo brylky a rozdělováním vypouštění pylu v čase.
|
|
| |
|
|
Pohyb a orientace opylovačů na malých prostorových škálách
Matoušková, Eva ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Opylování je zajímavá a komplexní interakce mezi hmyzem a rostlinou, která je nezbytná pro celou škálu roslin a živočichů. Pestřenkovití (Diptera: Syrphidae) a včely (Hymenoptera: Anthophila) jsou jedni z nejčastějších opylovačů ve středoevropské krajině a většinově se podílí na opylování místních rostlin. Pro zajištění opylení je nutný přesun opylovače z jednoho květu rostliny konkrétního druhu na další květ rostliny stejného druhu. Tento pohyb je ovlivňován celou řadou faktorů vycházejících jak z vlastností prostředí, tak z vlastností opylovače samotného. Tato práce si klade za cíl prozkoumat vlastnosti ovlivňující přelet opylovače mezi rostlinami na malých prostorových škálách, utřídit poznatky o vlivu vlastností prostředí i vlastnostech opylovače, srovnat rozdíly mezi skupinou pestřenkovitých a včel a naznačit možné směry dalšího výzkumu v této oblasti. Klíčová slova: opylování, pestřenky, včely, Syrphidae, Anthophila, pohyb
|
host ::
RSS.