|
|
Studium možností farmakologické ochrany srdečních buněk před oxidačním stresem a antracyklinovými cytostatiky
Jansová, Hana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Jun, Daniel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOCHEMICKÝCH VĚD Kandidát: Mgr. Hana Jansová Vedoucí práce: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce: STUDIUM MOŽNOSTÍ FARMAKOLOGICKÉ OCHRANY SRDEČNÍCH BUNĚK PŘED OXIDAČNÍM STRESEM A ANTRACYKLINOVÝMI CYTOSTATIKY I když je rozvoj kardiovaskulárních onemocnění spojen s mnoha rizikovými faktory, předpokládá se, že v mnoha z nich hraje důležitou roli oxidační stres. K jeho vzniku může přispívat i produkce volných radikálů katalyzovaná volnými ionty železa, při které je tvořen velmi reaktivní a toxický hydroxylový radikál. Možnou strategií bránící propagaci oxidačního stresu může být chelatace volného železa. Použití klasických chelátorů železa u patologických stavů bez přetížení organismu železem může být ale spojeno s rizikem toxicity v důsledku deplece železa. Z tohoto důvodu se tato práce zabývá nejen studiem kardioprotektivních vlastností chelátorů železa, ale také od nich odvozených prochelátorů. V této práci jsme se věnovali prochelátorům železa, které nemají téměř žádnou afinitu k iontům železa, dokud nejsou aktivovány v patologických podmínkách oxidačního stresu. Dlouhou dobu se předpokládalo, že oxidační stres je i hlavní příčinou antracyklinové kardiotoxicity, avšak nedávné studie se od této teorie...
|
|
|
Účinnost venlafaxinu v léčbě deprese - metaanalýza klinických studií
Dagisová, Ruta ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Cílem této práce bylo porovnat účinnost a bezpečnost venlafaxinu s placebem a referenčním antidepresivem sloučením krátkodobých studií provedených u ambulantních nebo hospitalizovaných pacientů s depresí. K tomu byly vyhledány relevantní studie pomocí databáze Medline a Embase a ručním prohledáním referencí. Do metaanalýzy bylo zahrnuto celkem 15 studií, z toho tři byly kontrolovány placebem a 12 referenčním antidepresivem. Jako měřítko účinnosti byl vybrán podíl pacientů odpovídajících na léčbu, přičemž odpověď na léčbu byla definována pomocí škály HAM-D, MADRS nebo CGI. Dále byla zhodnocena bezpečnost a snášenlivost léčby stanovením podílu pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu z jakýchkoliv důvodů. Pro každý z parametrů účinnosti (tj. škály HAM-D, MADRS a CGI) a pro podskupiny placeba a referenčního léčiva byly provedeny dílčí analýzy. Statistická analýza nashromážděných údajů byla provedena ve statistickém programu MIX, verze 1.54. K odhadu míry asociace, tj. statisticky významného vztahu mezi užíváním venlafaxinu a výskytem pozorovaného jevu (tj. odpovědí na léčbu nebo ukončení léčby), sloužil ukazatel relativní riziko (RR). Pro určení statistické spolehlivosti odhadu RR byl vypočítán 95% konfidenční interval. Odpověď na léčbu byla u škál HAM-D a MADRS definována jako pokles skóre na škále ≥...
|
|
| |
|
|
Je centrální signalizace ghrelinem nezbytná pro odměnu ("reward") navozenou látkami vyvolávajícími závislost?
Urbanová, Daniela ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Egecioglu, Emil (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Daniela Urbanová Školitelé: Dr. Elisabet Jerlhag Holm, Ph.D., associate professor Prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Je centrální signalizace ghrelinem nezbytná pro odměnu ("reward") navozenou látkami vyvolávajícími závislost? Ghrelin stimuluje příjem potravy a chuť k jídlu (aktivuje pocit hladu), a to jak při centrální, tak periferní aplikaci. Plazmatické hladiny ghrelinu jsou zvýšené před jídly a snižují se po jídlech. Působením na nucleus arcuatus v hypotalamu se zvyšuje pocit hladu. Ghrelin je produkován zejména v žaludku. Tento peptidický hormon aktivuje systém odměny, což naznačuje, že ghrelin by mohl zvyšovat hodnotu stimulace k motivovanému chování, jako je vyhledávání jídla. Centrální signalizační systém ghrelinu zvyšuje přirozenou odměnu konzumací jídla, stejně tak i užíváním návykových látek jako je alkohol a také sacharóza. Mechanismus působení ghrelinu, jak aktivovat systém odměny, zahrnuje cholinergní a dopaminergní mechanismy. Několik dalších neurotransmiterových systémů včetně GABA, NPY (neuropetidu Y) a endokanabinoidů reguluje aktivitu systému odměny, a tím případnou schopnost ghrelinu aktivovat systém odměny. Toto bylo předmětem zkoumání studie....
|
|
| |
|
| |
|
|
Léčba tromboembolické nemoci
Hanzlíková, Pavla ; Melicharová, Ludmila (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Téma: Léčba tromboembolické nemoci Autor: Pavla Hanzlíková Žilní tromboembolická nemoc je označení pro stavy, kdy vzniká trombus v periferním žilním řečišti a může být embolizován do plicnice. Patří sem hluboká žilní trombóza neboli flebotrombóza dolních končetin a plicní embolie. Klinicky jde zcela o odlišné onemocnění, která však spolu úzce souvisejí, často se vyskytují společně a mají i stejnou léčbu. V současné době se v terapii tromboembolické nemoci se používají antikoagulancia, fibrinolytika, antiagregační léčba blokátory adenozindifosfátového receptoru, inhibitory destičkových glykoproteinových receptorů typu IIb/IIIa a venofarmaka. Důležitou součástí terapie jsou přístupy nefarmakologické. Další nadějné postupy v léčbě jsou ve fázi klinického zkoušení.
|
|
|
Stanovení stechiometrie komplexů dehydrosilybinu A s mědí
Klimková, Kateřina ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Kateřina Klimková Školitel: doc. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph. D. Konzultant: doc. Ing. Kateřina Valentová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení stechiometrie dehydrosilybinu A s mědí Silymarin, extrakt semen ostropestřce mariánského (Silybum marianum), je hojně využívané registrované volně dostupné léčivo, které je doporučováno na řadu onemocnění jater. Jako jednu z komponent obsahuje flavonolignan 2,3-dehydrosilybin A, který má ve své struktuře vhodné vazebné místo pro kovy. Obecně mohou flavonolignany právě vzhledem ke svým strukturním předpokladům interagovat v gastrointestinálním traktu s přechodnými kovy za tvorby komplexů, čehož lze využít při ochraně před nadměrným množstvím kovu v organismu. Cílem této in vitro studie bylo analyzovat interakci 2,3-dehydrosilybinu A s mědí, která jako kofaktor enzymů podílejících se na správné činnosti organismu zastává roli nepostradatelného prvku lidského organismu, nicméně při zvýšené hladině může v organismu působit toxicky. Stechiometrie, jedna z nejvýznamnějších charakteristik komplexu, byla zjištěna UV-Vis spektrofotometrií ve čtyřech (pato)fyziologických pH podmínkách (4,5; 5,5; 6,8; 7,5) pomocí dvou nekompetitivních metod: Jobovou metodou a...
|
|
|
Farmakoterapie migrény
Koblásová, Anna ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Herink, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Anna Koblásová Školitel: Doc. MUDr. Hrdina Radomír, CSc. Název diplomové práce: Farmakoterapie migrény Migréna je rozšířená choroba charakteristická opakujícími se jednostrannými pulzujícími bolestmi hlavy začínajícími v dětství, adolescenci nebo časné dospělosti. Tato běžně se vyskytující primární bolest hlavy představuje závažný medicínský a socioekonomický problém. Názory na etiopatogenezi se postupně vyvíjejí. Komplexní léčba zahrnuje terapii akutní ataky ulevující od bolesti a profylaktickou terapii snižující frekvenci, intenzitu a trvání atak. Triptany jsou považovány za léčiva první volby při akutní léčbě záchvatů migrény, přesto na ně někteří pacienti nereagují adekvátně. V některých případech jsou triptany neúčinné, v jiných kontraindikovány. Největší poptávka je po nových specificky působících léčivech. Byly objeveny specifické mechanismy účastnící se patofyziologie migrény. Látky s nimi reagující se postupně objevují na trhu. Ačkoli intenzita a frekvence záchvatů migrény běžně slábne s rostoucím věkem, u některých žen v postmenopauze dochází ke zhoršení bolesti, jež narůstá po užití estrogenové terapie nebo se paradoxně snižuje. Migréna se obzvlášť často vyskytuje u žen v...
|
|
|
Současné možnosti léčby psoriázy
Zápotočný, Martin ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Kudláčková, Zděnka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát: Martin Zápotočný Školitel: Doc. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Současné možnosti léčby psoriázy Psoriáza je nenakažlivé onemocnění s genetickou predispozicí. Rozlišuje se několik typů psoriázy. Terapie je velmi pestrá s rozdílnou účinností. Uplatňuje se topická, fyzikální a systémová léčba. Topická léčba tvoří základ terapie psoriázy. Uplatňují se zde keratolytika, emoliencia, kortikosteroidní externa, jejichž dlouhodobé používání sebou přináší řadu nežádoucích účinků. Součástí topické léčby jsou také analoga vitaminu D3, retinoidy a cignolin. Fyzikální léčba, a to především fototerapie, má díky svému fotobiologickému efektu nezastupitelnou úlohu v terapii psoriázy. V poslední době jsou fototerapie a fotochemoterapie řazeny na úroveň systémové léčby. Pro případy nereagující na standardní lokální léčbu a fototerapii je vyhrazena léčba systémová. U celkové terapie rozlišujeme léčiva 1. linie: acitretin, cyklosporin A, methotrexát a léčiva 2. linie, kam řadíme biologická léčiva. Právě biologická léčiva představují v tomto směru bezpečnější a cílenější zásah do patofyziologických procesů psoriázy. Cílem této diplomové práce je shrnutí poznatků o terapii psoriázy včetně...
|
host ::
RSS.