|
|
Raná buddhistická kosmologie pálijského kánonu
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Tato práce pojednává o raně buddhistické kosmologii. Krátce představuje obecné pojetí kosmologie v buddhismu a v pálijském kánonu, aby lépe vynikly charakteristické rysy primárního textu, o který se práce opírá, totiž Agaňňasutty pálijského kánonu. Autor přihlíží i k dalším suttám pálijského kánonu a k sekundární literatuře. Agaňňasutta představuje jeden z prvních kosmologických textů buddhismu a lze ji proto považovat za velmi cenný zdroj informací ohledně raných kosmologických představ a kontextu, ve kterém byly tyto představy vytvářeny. Zabývá se zánikem světa, jeho opětovným projevením, vznikem bytostí, lidí a sociálních vrstev, volbou prvního krále a založením asketických skupin. Pro snadnější orientaci v pramenném materiálu lze děj rozčlenit na dobu do vývoje lidských bytostí, vzniku sociálních institucí s volbou krále a zavedení alternativních sociálních institucí v čele s buddhistickým mnichem. Hlavním cílem práce je ukázat, že Agaňňasutta obsahuje strukturu založenou na nutnosti vzniku lidských bytostí v jejich materiální formě a s jejich morálními chybami, společnosti, která tyto chyby reguluje, a následně transcendence této společnosti buddhistickými mnichy k dosažení nibbány. Při tom autor vychází z dalších interpretací Agaňňasutty v sekundární literatuře badatelů Stanleyho Tambiaha,...
|
|
| |
|
|
Změnitelnost lidské přirozenosti ve světle hodnoty
Jelínek, Jakub ; Barabas, Marína (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Tato práce představuje na kontrastu Kantovy morální filosofie s buddhistickým myšlením otázku, je-li naše přirozenost změnitelná a v etickém smyslu hodná změny. Kantova koncepce spojuje moralitu s nátlakem na touhy (především je řeč o náklonnostech - navyklých smyslových žádostech), protože chápe smyslovost, do které je řadí, jako danost. Rozpolcení člověka na rozum (stojící mimo kauzalitu) a smyslovost je příčinou, proč Kantovy pokusy zahrnout do svého systému morální pokrok směrem k "radostnému plnění povinnosti" končí nezdarem, nemá-li tento systém projít radikální rekonstrukcí. Zkušenost touhy však ukazuje její ne-mechanické založení, založení v rozumění předmětu jako hodnotnému pro nás. Buddhistická nauka o ne-já (podobně jako Heideggerova myšlenka, že si zprvu rozumíme mylně jako vyskytujícímu se jsoucnu) toto rozumění problematizuje. Sebe- vymezení zakládající touhu znamená rozumět si jako předmětu, s nímž se může něco stát a jenž může mít nějaké atributy. Zkušenost svobody ale ukazuje, že naše moc jednat není takovouto možností. Jsme-li sto rozpoznat sebe-vymezení (sobectví) jako omyl, znamená to změnitelnost naší povahy. A jelikož nás takové nazírání zbavuje tíhy života vůbec (dukkha), je odpovědí na základní etickou otázku, "jak žít".
|
|
|
Buddhismus na Západě. Česká republika
Honzík, Jan ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent) ; Bělka, Luboš (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Katedra Obecné antropologie Mgr. Jan Honzík BUDDHISMUS NA ZÁPADĚ ČESKÁ REPUBLIKA Disertační práce Školitel práce: PhDr. Jiří Holba, Ph.D. Praha 2014 Abstrakt Tato práce pojednává o buddhismu v České republice. Zabývá se buddhismem jakožto komplexním fenoménem, který v sobě obsahuje filosofické, náboženské, sociálně-kulturní, psychologické a etické roviny. Tyto kategorie se vztahují k základním strukturám lidské existence a jsou tak bytostným předmětem vědy o člověku - antropologie. V tomto smyslu je práce předkládána jako práce antropologická. První kapitola nazvaná "Buddhismus od Buddhy po současnost" představuje velké buddhistické školy, jejich společná východiska, základní nauky, charakteristiky, specifika a vývoj. Dále je zde popsán proces etablování buddhismu na Západě až do současnosti a jsou zkoumány základní rysy současného západního buddhismu. Druhá kapitola nazvaná "Buddhismus v České republice" popisuje historii buddhismu v České republice a mapuje dění na současné české buddhistické scéně. Podává přehled v Čechách působících buddhistických škol, skupin, center a dobročinných iniciativ, zabývá se jejich hodnotami, praxí, metodami, pravidelnými aktivitami, jejich vztahem k buddhistické tradici a autoritám. Popisuje základní charakteristiky a...
|
|
|
Raná buddhistická kosmologie pálijského kánonu
Horáček, Petr ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Melnikova, Nora (oponent)
Tato práce pojednává o raně buddhistické kosmologii. Krátce představuje obecné pojetí kosmologie v buddhismu a v pálijském kánonu, aby lépe vynikly charakteristické rysy primárního textu, o který se práce opírá, totiž Agaňňasutty pálijského kánonu. Autor přihlíží i k dalším suttám pálijského kánonu a k sekundární literatuře. Agaňňasutta představuje jeden z prvních kosmologických textů buddhismu a lze ji proto považovat za velmi cenný zdroj informací ohledně raných kosmologických představ a kontextu, ve kterém byly tyto představy vytvářeny. Zabývá se zánikem světa, jeho opětovným projevením, vznikem bytostí, lidí a sociálních vrstev, volbou prvního krále a založením asketických skupin. Pro snadnější orientaci v pramenném materiálu lze děj rozčlenit na dobu do vývoje lidských bytostí, vzniku sociálních institucí s volbou krále a zavedení alternativních sociálních institucí v čele s buddhistickým mnichem. Hlavním cílem práce je ukázat, že Agaňňasutta obsahuje strukturu založenou na nutnosti vzniku lidských bytostí v jejich materiální formě a s jejich morálními chybami, společnosti, která tyto chyby reguluje, a následně transcendence této společnosti buddhistickými mnichy k dosažení nibbány. Při tom autor vychází z dalších interpretací Agaňňasutty v sekundární literatuře badatelů Stanleyho Tambiaha,...
|
|
|
Sebeupalování v buddhismu
Gossová, Markéta ; Zemánek, Marek (vedoucí práce) ; Holba, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je sebeupalování v buddhistických zemích. Autorka uvádí případy z historie i současnosti a představuje jej jako ritualizovaný vzorec předávaný od konce čtvrtého století do současnosti, jehož kontinuitu zajišťovala literární tradice i historické případy. Ukazuje, že i sebeupálení ve Vietnamu či Tibetu navazují na mnohasetletou tradici a lze v nich pozorovat stejné prvky. Autorka hledá také odpověď na otázku, kde se tato tradice v buddhismu vzala a proč získala ve srovnání s jinými formami sebeobětování takovou oblibu. Buddhisté se mohli upalovat z celé řady důvodů: od vyjádření oddanosti buddhistické nauce a Buddhovi, přes využití tohoto prostředku jako rychlé cesty k probuzení, až k formě politického protestu. Všechny však lze souhrnně chápat jako oběť třem klenotům buddhismu, tedy Buddhovi, dharmě a sanze. Aby byl obraz sebeupálení v buddhismu úplný, autorka uchopuje problematiku i z hlediska jeho etiky a zaměřuje se i na to, jak jej vnímají sami stoupenci tohoto náboženství. Ukazuje se, že se jedná o fenomén, který má mnoho podob a na který neexistuje jednotný názor ani mezi buddhisty. Ačkoli nelze na sebeupálení v buddhismu příliš aplikovat západní psychologické kategorie a definice sebevražd ani sebeobětování, morální hodnocení takového činu se se západním vnímáním...
|
|
| |
|
|
Buddhismus na Západě. Česká republika
Honzík, Jan ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent) ; Bělka, Luboš (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta humanitních studií Katedra Obecné antropologie Mgr. Jan Honzík BUDDHISMUS NA ZÁPADĚ ČESKÁ REPUBLIKA Disertační práce Školitel práce: PhDr. Jiří Holba, Ph.D. Praha 2014 Abstrakt Tato práce pojednává o buddhismu v České republice. Zabývá se buddhismem jakožto komplexním fenoménem, který v sobě obsahuje filosofické, náboženské, sociálně-kulturní, psychologické a etické roviny. Tyto kategorie se vztahují k základním strukturám lidské existence a jsou tak bytostným předmětem vědy o člověku - antropologie. V tomto smyslu je práce předkládána jako práce antropologická. První kapitola nazvaná "Buddhismus od Buddhy po současnost" představuje velké buddhistické školy, jejich společná východiska, základní nauky, charakteristiky, specifika a vývoj. Dále je zde popsán proces etablování buddhismu na Západě až do současnosti a jsou zkoumány základní rysy současného západního buddhismu. Druhá kapitola nazvaná "Buddhismus v České republice" popisuje historii buddhismu v České republice a mapuje dění na současné české buddhistické scéně. Podává přehled v Čechách působících buddhistických škol, skupin, center a dobročinných iniciativ, zabývá se jejich hodnotami, praxí, metodami, pravidelnými aktivitami, jejich vztahem k buddhistické tradici a autoritám. Popisuje základní charakteristiky a...
|
|
| |
|
|
Buddhistická mantra a Sútra srdce
Langrová, Eva ; Holba, Jiří (vedoucí práce) ; Chlup, Radek (oponent)
Hlavní osnovou práce je téma náboženského jazyka z pohledu religionistické reflexe. Práce rozebírá konkrétní náboženské promluvy, v tomto případě buddhistické mantry. Nastiňuje kontext vzniku manter ve védském náboženství a jejich následný vývoj na poli mahájánového a tantrického buddhismu. Zkoumá mantru jakožto součást buddhistické teorie (mantra jako součást textu) i buddhistické praxe (mantra jako součást rituálu). Cílem práce je odpovědět na otázku, zda-li je vůbec možné určit přesný význam jednotlivých manter a do jaké míry je lze přeložit z původního sanskrtu. Detailní pozornost je věnována vrcholnému textu mahájánového buddhismu Sútře srdce a její závěrečné mantře gaté gaté páragaté párasamgaté bódhi sváhá. Klíčová slova: buddhismus, mahájánový buddhismus, Sútra srdce, mantra, rituální jazyk
|
host ::
RSS.