|
|
Díla rodiny Vivariniů v Národní galerii v Praze v kontextu s jejich dílnou v Itálii
Třešňáková, Alena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Paintings by the Vivarinis in the National Gallery in Prague in the context with their art workshop in Italy In the National Gallery in Prague is artistic represented Muranese school in the works of Antonio Vivarini da Murano, which cooperated with his brother-in-law Giovanni d'Alemagna on the Polyptych with Adoration in 1447 and on the Crucifixion around 1448, for Franciscan church of San Francesco in Padua. They worked on the decoration of Ovetari Chapel here. Giovanni d'Alemagna died in 1450, after that Antonio cooperated with his younger brother Bartolomeo Vivarini da Murano on the Polyptych for main altar of the Church San Francesco in Padua in 1451. Parts of polyptych are found in the National Gallery in Prague, in Kunsthistorisches Museum in Vienna, in private collection of Vittorio Sgarbi in Ferrara and two parts are lost today. Alone Antonio pinxit one figure of St Nicholas of Bari in the Pseudo-polyptych with twelve saints, that is attribution to Lovro Dobričević now. Paintings by the Vivarinis got off into the Prague from d'Este collection in Konopist, which works acquired from inheritance of Tommaso degli Obizzi of Catajo near Padua in 1805. Keywords: Vivarini da Murano, d'Alemagna, Padua, Crucifixion, Adoration, Pseudo-polyptych.
|
|
|
Stredověké nástěnné malby v hradní kapli v Bečově nad Teplou: ikonografie obrazu Umučení 10.000 rytířů
Hynek, Aleš ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V šumavských Kašperských Horách a okolí jsem se poprvé setkal s námetem Umucení 10.000 rytíru, který mne zaujal svou neobvyklou ikonografií. Krátce nato jsem zacal domácí materiál s námetem Umucení 10.000 rytíru cílene shromaždovat s myšlenkou, že toto ikonografické téma v budoucnu pojmu monograficky jako téma své diplomové práce. Materiál se však natolik rozširoval a ruznil místem, kvalitou i dobou vzniku, že solidní monografie tématu se mi zdála preci jen nad mé síly. Nad síly alespon v prípade, že jsem téma nechtel pretížit nadbytecnými stranami textu, který má za cíl pouze dodržet pocet predepsaných stran diplomní práce. Rešení, aniž bych téma zásadne opustil, se mi po konzultacích s paní PhDr. Hanou Hlaváckovou nabízelo spojením tématu Umucení 10.000 rytíru s katalogem lokalit, kde se téma vyskytuje, a s monografickým zpracováním jedné z techto lokalit. Naštestí se mezi lokalitami objevila doslova jako hozená rukavice hradní kaple Navštívení Panny Marie v Becove nad Teplou. Nejenže se totiž jedná v domácím prostredí o nejstarší dochovaný príklad Umucení 10.000 rytíru, ale becovské malby nebyly doposud de facto ani detailne monograficky zpracovány a jejich datace dosud nebyla ješte vyjasnena.1 Behem práce na malbách v Becove jsem pochopitelne notne poopravil mnohé své starší apriorní predstavy o Umucení...
|
|
|
Dílo Fabiána Puléře
Svitáková, Kristina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá pražským iluminátorem 2. poloviny 16. století Fabiánem Puléřem a jeho dílnou na Starém Městě pražském. Základním tématem jsou graduály a zlomky těchto rukopisů, které vyšly z jeho dílny nebo které jsou jeho dílně připisovány (Graduál metropolitního chrámu sv. Víta, Čáslavský graduál, Žlutický graduál, trojice iluminací ze sbírky Grafiky a kresby NG v Praze, dvoudílný graduál při chrámu sv. Valentina na Starém Městě pražském, tzv. Křížovnický, zlomky Kaňkovského graduálu, Lounský graduál Jana Táborského z Klokotské Hory, Českobrodský graduál), jejich kodikologický popis a katalogové zpracování. Kromě kritického zhodnocení dosavadní literatury o tématu, sleduje práce také životopis Fabiána Puléře s ohledem na archivní prameny a vlivy a podněty v jeho tvorbě. Práce také obsahuje důležitou kapitolu věnující se ikonografii utrakvistických hudebních rukopisů a literátským bratrstvům, jakožto objednavatelům těchto zpěvních knih.
|
|
|
Přínos profesora N. P. Kondakova pro výzkum ikon
Smrčková, Jitka ; Jančárková, Julie (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Diplomová práce je věnována působení významného byzantologa, kunsthistorika a archeologa Nikodima Pavloviče Kondakova (1844-1925). V předkládané práci jsme si kladli za cíl konkretizovat přínos N. P. Kondakova k výzkumu ikon, a to na základě rozboru jeho činnosti pedagogické, publikační, organizační a zároveň také popisu činnosti badatelské, a prokázat jeho vliv na další generace ruských i českých badatelů i na kulturní veřejnost v Rusku a Československu. Přínos v oblasti uměnovědné teorie a metodologie byl rozebrán především na základě jeho publikační a pedagogické činnosti, praktický zohlednil působení N. P. Kondakova v kulturních institucích obou zemí. Diplomová práce byla rozdělena do dvou částí. První část je věnována působení N. P. Kondakova v Rusku a je rozdělena na jeho pedagogické působení na ruských univerzitách, vědecké expedice a kulturně-organizační činnost. Druhá část se věnuje jeho působení a odkazu v Československu, a to zejména jeho přednáškové činnosti a vzniku Seminaria Kondakoviana. Svou pedagogickou činností navazoval N. P. Kondakov na svého učitele F. I. Buslajeva, jehož znalosti i odborné postupy dále rozpracovával a zdokonaloval spolu se svými žáky, kterým touto cestou předával výsledky svého bádání. Z metodologického hlediska byl popsán vznik tzv. ikonografické metody a její...
|
|
|
Biskupovo obrázkové universum. Pontifikál Renauda de Bar - pražská i cambridgská část
Faktorová, Liza ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o dvou částech Pontifikálu Renauda de Bar (ms. XXIII C 120 - Národní knihovna v Praze a ms. 298 - Fitzwilliam Museum v Cambridge), výjimečné liturgické knihy vytvořené mezi lety 1302-1316 pro métského biskupa pocházejícího ze zámožného šlechtického rodu Barů z Lotrinska. Oba rukopisy byly až do nedávné doby vnímány odděleně, ovšem z podrobného srovnání obsahu i výzdoby, která se svým bohatstvím vymyká běžné dobové produkci, jasně vyplývá, že se jedná o dvě části téhož pontifikálu. Výzdoba Pontifikálu Renauda de Bar je jedinečná zejména s ohledem na nepřeberné množství výjevů ilustrujících středověkou liturgii a na velké bohatství droleriových scén. Tato práce se pokouší otevřít k dalšímu bádání rozličná témata, která vyplynula z detailního popisu výzdoby obou částí rukopisu. Zvláštní pozornost je věnována netradičně pojaté obrazové příloze.
|
|
|
Kniha jako klenot - Frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina
Průšová, Kateřina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Panušková, Lenka (oponent)
Abstrakt, PhDr. Katerina Průsova, Kniha jako klenot, frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina, 2016 Účelem této disertace je představit první souborný uměleckohistorický katalog frankoflámských knih hodinek ze sbírek Národní knihovny v Praze (NK). Některé rukopisy byly již časopisecky publikovány, jiné dosud publikovány nebyly. Jádrem katalogu je formální a stylová analýza knih hodinek, atribuce jednotlivým mistrům a dílnám, lokalizace a datace založená na srovnání se stylově příbuznými rukopisy. Katalog je pokračováním mé předešlé badatelské práce zaměřené na pařížské knihy hodinek (NK Břevnov 297, NK Osek 70 and NK XXIII G 89, magisterská a rigorózní práce). Šest knih hodinek je uloženo ve sbírkách Národní knihovny (NK XXIII H 22, NK Břevnov 296, NK XXIII F 198, NK XXIII G88, NK Osek 65, NK VI D 25) a jeden rukopis ve sbírce Lobkowiczů na Nelahozevsi, dříve deponován v pražské Národní knihovně (pod sign. VI Fg 67). Katalog pokrývá období největšího rozkvětu flámské iluminace od první poloviny 15. století do počátku 16. století. Knihy hodinek z pražského Klementina pochází převážně ze šlechtických sbírek (Lobkowiczové, Rohanové) pokud je možné sledovat jejich původ. Majitelé knih hodinek v 15. století byli zástupci širokých společenských kruhů, od bohatých obchodníků a měšťanů po členy vysoce...
|
|
|
Evangeliář Cim.2 Metropolitní kapituly u sv. Víta
Stoneová, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Jana Hana (oponent)
Bibliografická citace Evangeliář Cim. 2 z Metropolitní kapituly u sv. Víta Diplomová práce / Monika Stoneová; vedoucí práce: PhDr. Viktor Kubík, Ph.D. Praha, 2012, 196 s. Anotace Tato diplomová práce se zabývá malířskou výzdobou Evangeliáře Cim. 2 z Metropolitní kapituly u sv. Víta. Tento rukopis se prozatím nedostal do obecného povědomí, o čemž svědčí i to, že není znám pod žádným přízviskem. Doposud nebyl ani předmětem monografického studia - s výjimkou základních katalogových údajů a orientačního zařazení. V úvodu tato práce rekapituluje dosavadní odbornou literaturu, ve které byla věnována pozornost studovanému rukopisu a podává stručný náčrt historických okolností, díky kterým se rukopis dostal do majetku Metropolitní kapituly Katedrály sv. Víta v Praze. Obsahuje důkladný popis malířské výzdoby rukopisu (39 folií z celkového počtu 244 folií). V kapitole Shrnutí výsledků rozboru výzdoby rukopisu se zabývám otázkou uměleckého původu malířské výzdoby rukopisu a v další kapitole problematikou působnosti malířské výzdoby rukopisu na mladší vrstvy iluminace. Klíčová slova: rukopis, evangeliář, knižní iluminace
|
|
|
Iluminované rukopisy Albrechta ze Šternberka a jejich okruh
Gaudek, Tomáš ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
V předkládané práci chci se dotknout rukopisů, jejichž původ lze spojit s iluminátorským uměním Mistra rukopisů Albrechta ze Šternberka, a několika rukopisů, které na toto umění navazují, přesněji dílnou Mistra Bible ze Sadské. Nemůžeme zde proto přejít mlčením ani některé související problémy, poněkud více se však soustředíme i na časově předcházejícího Mistra rukopisu Utino. Přes svou relativní úzkost má vymezené téma četná úskalí a i my se budeme nejednou pohybovat na půdě hypotéz. Dříve než se pustíme proti proudu času, proderme se houštinami literatury.2 Mistr rukopisů Albrechta ze Šternberka vstoupil do odborného povědomí poměrně záhy. Zasloužil se o to Gottfried Johann Dlabač, který si v Pontifikálu litomyšlského biskupa Albrechta ze Šternberka povšiml zprávy o písaři Hodíkovi a ten se mu stal i iluminátorem tohoto kodexu.3 Ani Josef Chytil, ani Ant. Podlaha s Isidorem Zahradníkem nebyli si ztotožněním iluminátora jisti, 4 Ant. Matějček přešel problém mlčením a ještě Toman věnoval Hodíkovi alespoň drobné heslo,5 pozdější literatura však už raději s tímto malířem nepracovala a vyjadřovala se k ztotožnění rezervovaně.6 Se ztrátou víry v prokazatelnou existenci malíře a zároveň s přesvědčením o poměrně nízké kvalitě díla bylo toto připraveno o soustředěnější pozornost, ačkoliv nepřestávalo poutat svým...
|
|
|
Svatováclavské cykly v nástěnné malbě 14. století
Linhartová, Eva ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Práce si klade za cíl, zmapovat dochované svatováclavské cykly z oblasti nástěnné malby 14. století a to především po stránce ikonografické. Jsou to následující: svatováclavský cyklus v kostele sv. Václava ve Žďáru u Blovic -"- kostele sv. Václava v Černochově -"- kostele sv. Matouše v Dobroměřicích -"- schodištní cyklus na Karlštejně -"- v kapli Domu U Kamenného zvonu Ke srovnání v oblasti formálního pojetí a ikonografie bude rovněž přihlédnuto k cyklům v oblasti malby knižní a především pak k dochovaným svatováclavským legendám. Ostatní cykly, či jednotlivá zobrazení, budou zmiňována jen jako příklady při komparaci jednotlivých výjevů nebo v rámci mapování vývoje svatováclavského kultu. Obsah je rozčleněn na tři části: - První nastiňuje vývoj legend a ostatních pramenů s jejich stručnou charakteristikou. Dále zde bude poukázáno na sv. Václava jako historickou osobu a konečně jako osobu světce, jeho zobrazování a úctu. - Druhá část seznamuje s historií objektů s dochovanými cykly a jejich stručným popisem. - Ve třetí části jsou porovnávány jednotlivé scény za pomoci obrazové přílohy. Ikonografický rozbor, bude podložen citacemi příslušných pasáží literárního podkladu. Přílohou je kromě fotografické dokumentace, tabulka shrnující veškeré obrazy ze života sv. Václava, které nám přinášejí legendy a výše...
|
|
|
Pařížské iluminované rukopisy druhé poloviny patnáctého století v pražských sbírkách
Průšová, Kateřina ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Ve sbírkách pražské Národní knihovny se nachází nejméně dvanáct frankoflámských knih hodinek vzniklých během druhé poloviny 15. století. Tři z nich byly vytvořeny iluminátorskými dílnami v Paříži, které na sebe časově i stylově navazují. Produkce knih hodinek se v uvedeném období soustředila především v Paříži, potažmo v Ile-de-France a v oblasti tehdejšího Burgundska. Odsud byl tento žádaný artikl exportován do ostatních evropských oblastí. Na přelomu 19. a 20. století shromáždil Paul Durrieu poměrně rozsáhlou skupinu rukopisů, které připsal Jacques de Besançon podle kolofony v pařížském misálu (Bibliothque Mazarine, Ms. 461). Když později Thuasne publikoval Gauguinův dopis adresovaný Charles de Gaucourt, v němž se hovoří o vynikajícím malíři Františkovi "egregius pictor Franciscus", byl domnělý původce této rozsáhlé skupiny rukopisů překřtěn na Maître François. Ve 30. letech 20. století se skupinou rukopisů začala zabývat Eleanor P. Spencer a odlišila tři návazné dílny profesionálních iluminátorů činné v Paříži 2. poloviny 15. století, které vyrůstají z podhoubí tradiční iluminace Bedfordova Mistra, do níž vnesl Maître de Dunois flámské vlivy. Východisky i stylem jsou si velmi blízké. Postupně tak byli rozlišeni Mistr Jeana Rolina II., Maître François a konečně jeho Hlavní spolupracovník neboli Maître de...
|
host ::
RSS.