|
|
Pojetí křtu u Jana Bechyňky v Traktátu o viděních a pokušeních zbožného mládence a v pojednání o křtu zvonu
Beranová, Bohumila ; Rejchrtová, Noemi (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Práce se věnuje pojetí křtu u utrakvistického kněze Jana Bechyňky. Nejprve je postava svébytného literáta a teologa představen a a zařazena do historických souvislostí jagellonské doby. V následujících kapitolách se přistupuje ke konkrétnímu tématu. Bechyňkův pohled na pedobaptismus, jenž je čerpán z dlouhé pasáže o závazku křtu z jeho Traktátu o viděních a pokušeních zbožného mládence, je srovnáván se křtem dětí v Chelčického Zprávách o svátostech a se křtem obecně v jiné z Chelčického prací, s jeho Rozpravami z Pařížského rukopisu. Původním záměrem bylo najít paralely mezi oběma zmiňovanými mysliteli, ale ukázalo se, že existují i určité rozdíly, avšak ne v zásadních skutečnostech. V případě Bechyňkova traktátu O křtu zvonu podávám zcela konkrétní výklad tohoto pojednání. Poslední kapitola se zabývá utrakvistickou křestní praxí na počátku novověku a v současnosti, která má být jenom dokreslením a jakýmsi hrubým představením křestních rituálů tehdy a dnes. A nakonec v příloze vydávám Bechyňkův traktát O křtu zvonu s výkladovými poznámkami a poznámkami k transkripci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nástěnná malba v městském prostředí 16. a počátku 17. století na pomezí Čech a Moravy
Hamrlová, Anna ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Nástěnná malba 16. a počátku 17. století městského prostředí patří k dosud spíše opomíjeným tématům, její umělecké ztvárnění i ikonografická koncepce však mnohé vypovídají o životě obyvatel doby renesance. Výtvarný fenomén byl v předkládané práci studován na pomezí Čech a Moravy, v současné době odpovídající okresům Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Jihlava. Toto rozdělení zároveň umožnovalo systematické bádání i soupis dochovaných maleb. Studie se zabývá nejprve souhrnem pestré historické situace v dané lokalitě a náboženského dění spjatého převážně, nikoliv však výlučně, s novoutrakvismem a luterstvím, které navázaly na zdejší utrakvistický základ z doby husitské. Jedním z cílů práce tak bylo studovat vztah náboženského vyznání a uměleckého či ikonografického ztvárnění maleb. Důležitou otázku představovaly také vybrané umělecké zdroje spjaté převážně s grafickou produkcí doby. Další kapitoly byly proto věnovány nejprve studiu umělecké teorie nástěnné malby, poté městských domů v zahraničí a v dané lokalitě, následovalo studium sakrálních interiérů v kontextu saského prostředí a v poslední kapitole bylo přistoupeno k tematické a ikonografické studii nashromážděných maleb. Výsledky poukázaly především na pestrost vybíraných témat, na německé a italské zdroje pro městské domy a převážně na saské vlivy...
|
|
|
Útěšná smrt - pojednání o smrti v raném novověku
Přibylová, Ivana ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
První část pojednává o smrti na konci 16. a začátku 17. století, tedy v období raného novověku. Pro orientaci v koloritu baroka je do práce zařazena část týkající se pohřbů, které patřily k nepostradatelným obřadům tehdejší společnosti. Zmínka je o moru, který kosil všechny - katolíky, nekatolíky i bezvěrce. Část druhá chce upozornit na dobu, která se zapsala také do převratného objevu knihtisku, ve zkratce je pojednáno o dílech, která vycházela a souvisela s tématem smrti. Kázání bylo věnováno především manželovi zemřelé, tudíž je krátce pojednáno o osobě jednoho z představitelů rodu Valdštejnů, Jiřím. Hlavní částí je pak vlastní kázání, které vyšlo v tištěné podobě a bylo doplněno dvěma články, tedy artykuly a "potěšením všem věřícím o tom, že duše věřících odcházejí z tohoto života do nebe". Dodatek z pera tiskařova uzavírá celý spisek Matěje Klesela, faráře v Hostinném. Pohřební kázání raného novověku obsahovala přemíru citací ze Starého i Nového zákona, citací církevních Otců a dalších oblíbených autorů té doby. Jsou zapojeny přímo do původního textu. Upozorňují čtenáře, jak si mají počínat v životě, aby dosáhli spásy, a nabízejí naději na život v nebesích. Součástí mé práce je základní výpověď o textu, po níž následuje rozbor textu a shrnutí. Cílem práce je zpřístupnit kázání našim současníkům.
|
|
|
Pražský manifest Thomase Müntzera. Pokus o dobové zařazení a rozbor reformačního dokumentu.
Potočková, Mirjam ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Libichová Cermanová, Pavlína (oponent)
Cílem této práce s názvem Pražský manifest Thomase Müntzera. Phokus ho dhobhové zařazení a rhozbhor refhormačníhho dhokumentu je zprostředkovat seznámení s Tomasem Müntzerem, a to primárně skrze jeho vlastní dílo, tzv. Pražský manifest. Müntzer tento text napsal roku 1521, ke konci svého pobytu v Praze, kde se neúspěšně snažil získat Čechy pro své myšlenky. Sepsal ho ve třech rozdílných verzích, latinské a dvou německých, z nichž jedna se dochovala i v nedokončeném dobovém překladu do češtiny. Jádrem této práce je rozbor hlavních témat jedné z těchto verzí. Kromě toho jsou v ní shrnuty základní informace o Pražském manifestu jako takovém. Dále jsou zde popsány náboženské poměry Čech v době Müntzerova příchodu a výsledky bádání o této jeho návštěvě. Celá práce je uvedena stručným představením Müntzerova života a díla. Přílohou k této práci je pracovní překlad rozebírané verze Pražskéhho manifestu z německého originálu do českého jazyka.
|
|
|
Obraz evangelické liturgie na území Čech a Moravy od Tolerančního patentu do 80. let 20. stolení na základě bohoslužebných agend.
Chalupski, Michal ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Jurík, Milan (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato práce, jež nese název Obraz evangelické liturgie na území Čech a Moravy od Tolerančního patentu do 80. let 20. století na základě bohoslužebných agend se zabývá zkoumáním českých a moravských evangelických bohoslužebných agend a liturgických příruček ve vymezeném údobí. Nesnaží se podat vyčerpávající obraz o liturgické situaci českého a moravského evangelictví v daném období, nýbrž zpracovává omezené množství pramenů a zaměřuje se na to, jaká liturgie je v nich zachycena i na to, z jakých zdrojů jejich tvůrci přejímali materiál nebo jakými zdroji byli inspirováni. Nejde tedy o to, jak přesně liturgie ve skutečnosti vypadala, ale jak ji předepisují zkoumané texty. V našem zkoumání jsou použity různé druhy pramenů: rukopisné i tištěné, soukromé i oficiálně schválené, autorské i anonymní bohoslužebné knihy. Ty pocházejí z prostředí luterského i reformovaného a později také z prostředí sjednocené Českobratrské církve evangelické. Počátek práce je věnován liturgické situaci na počátku vymezeného období a také vzniku a rozboru obsahu luterské Vídeňské agendy, která představovala po jistou dobu pro naše, nejen luterské, prostředí významný pramen.
|
|
|
Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského
Matějovský, Ondřej ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Odraz učení o sedmi svátostech v liturgickém díle Tobiáše Závorky Lipenského obsahuje transkripci a analýzu liturgických úkonů, které odpovídají katolickým sedmi svátostem. Příslušné liturgické texty jsem dohledal v Závorkově agendě Pravidlo služebností církevních, kancionálu Písně chval Božských a zpěvníku Zpívání pohřební. V úvodu práce je stručný životopis a deskripce díla Tobiáše Závorky Lipenského, novoutrakvistického kněze a doubravnického děkana, který působil na počátku sedmnáctého století na Moravě. Těžištěm práce je popsání specifik jednotlivých zvláštních či svátostných liturgických úkonů, které demonstrují ráz Závorkovy teologické a liturgické práce.
|
|
|
Pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury
Fernández Couceiro, Eduardo ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Halama, Ota (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury od zavedení knihtisku až po rok 1547. Kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila za každou cenu uchovat velkolepý obraz 16. století jako "zlatého věku". Studie se opírá o poslední práce Petra Voita o českém knihtisku 1. poloviny 16. století a sleduje recepci humanismu a renesance z komplexního hlediska (ediční profily; typografie; ilustrace a knižní dekor; čtenářská recepce). Rozbor ukazuje, že ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla se rezervovaně až odmítavě k jakýmkoliv kulturním novinkám, zejména těm, které pocházely z Italie jakožto sídla nenáviděného papežství. Knihtiskařská produkce velmi zřetelně odrážela konzervatismus a mravní rigorismus utrakvistické společnosti, která ignorovala zábavnou literaturu, protože ji považovala za samoúčelnou anebo dokonce za nežádoucí. V tomto rigidním náboženském schématu nenašly do české knižní kultury cestu renesanční literární žánry (petrarkovská poezie, novela, básnický epos atd.) ani humanistický textově-kritický přístup k antickým textům. Po celé sledované období jsou překlady z...
|
|
|
Evangelíci na Jindřichohradecku od Tolerančního patentu po vznik ČCE
Peltanová, Anna ; Halama, Ota (vedoucí práce) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má diplomová práce se zabývá historií evangelíků na Jindřichohradecku v době od vydání Tolerančního patentu po vznik Českobratrské církve evangelické. První kapitola se zabývá situací na Jindřichohradecku hned po vydání Tolerančního patentu. Následující kapitoly se zabývají vznikáním a vývojem jednotlivých sborů a kazatelských stanic. Cílem práce je seznámit čtenáře s vývojem evangelické zbožnosti na Jindřichohradecku mezi lety 1781-1918
|
|
|
Memorandum Puncta Bohemiae
Macek, Jan ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Tato bakalářská práce Memorandum Puncta Bohemiae se zabývá prosbou českých tajných evangelíků z roku 1723 k pruskému králi Fridrichu Vilému I., aby se přimluvil za zatavení jejich pronásledování a jejich práva u císaře. V práci jsou analyzovány čtyři dokumenty, které se pojí k této žádosti, které přepsal a ve svém archivu uložil Daniel Arnošt Jablonský. Práce se ptá po přínosu těchto dokumentů pro historické bádání. To je založeno na důkladné analýze samotných dokumentů a nejtěsnějších historických souvislostí. Mezi hlavní témata patří struktura, způsob fungování a vnitřní propojení tehdejší tajné evangelické církve a kazatel Martin Rohlíček. Součástí práce je také doslovný přepis zkoumaných dokumentů a jejich překlad do češtiny.
|
|
|
Superintendent Ferdinand Císař
Groll, Vlasta ; Wernisch, Martin (vedoucí práce) ; Halama, Ota (oponent)
Diplomová práce se zabývá osobou posledního moravského superintendenta evangelické církve helvétského vyznání Dr. Theol. Ferdinanda Císaře. Vykresluje situaci evangelické církve helvétského vyznání v Předlitaví v dané době a dále se věnuje jeho osobě. Ferdinand Císař se stal po vikariátu ve Vanovicích farářem v Novém Městě na Moravě a poté v Kloboukách u Brna. Byl zvolen seniorem západního obvodu moravské superintendence h. v. a později jejím superintendentem. Na svou dobu měl velké jazykové znalosti a výborný přehled o světové situaci. Byl známou osobou nejenom v evropských církvích presbyterního zřízení. Spoluvydával církevní časopis Hus. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.