|
|
Studium patobiochemie katecholaminové kardiotoxicity: Role volných iontů železa a jejich chelatace jako možnosti farmakologické kardioprotekce
Hašková, Pavlína ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent) ; Fusek, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Pavlína Hašková Školitel: doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce: Studium patobiochemie katecholaminové kardiotoxicity: Role volných iontů železa a jejich chelatace jako možnosti farmakologické kardioprotekce. Katecholaminová kardiotoxicita je známa již dlouhou dobu, avšak její patogeneze stále není dostatečně objasněna. Ačkoliv se tradičně přisuzuje nad- měrné β-adrenergní stimulaci, existuje hypotéza, že do katecholaminy- navozeného poškození srdečních buněk jsou zahrnuty oxidační produkty kate- cholaminů, které mohou vznikat díky spontánní oxidaci katecholaminů za ae- robních podmínek. Spontánní oxidace katecholaminů je sledem redoxních re- akcí vedoucích k tvorbě řady reaktivních meziproduktů, jako jsou o-semichino- ny a o-chinony včetně aminochromů, které podléhají redoxní cyklizační reakci generující reaktivní formy kyslíku (ROS). Vytvořené ROS i aminochromy jsou pro buňky toxické. Navíc může být tato autooxidace katalyzována přechodný- mi kovy, z čehož vyplývá, že volné vnitrobuněčné ionty železa (Fe) - nejhoj- nějšího přechodného kovu v organizmu - mohou podporovat nejen Haber- Weissovu reakci ROS, ale také katalyzovat přeměnu katecholaminů na ami- nochromy, a tím zhoršovat...
|
|
|
Interaction of Organophosphorus Poisoning Antidotes with Muscarinic and Nitotinic Receptors
Soukup, Ondřej ; Fusek, Josef (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent) ; Anzenbacher, Pavel (oponent)
1 Shrnutí v českém jazyce Otrava organofosforovými (OF) sloučeninami je v současné době hrozbou zejména ve válečných konfliktech, ve spojení s terorismem či jako otravy způsobené v zemědělství OF pesticidy. Otrava je způsobena inhibicí enzymu acetylcholinesterázy (AChE), který za fyziologických podmínek štěpí acetylcholin (ACh) a reguluje tak přenos nervového signálu. V případě inhibice AChE dochází k nadměrné stimulaci cholinergních receptorů a klinicky se manifestuje jako tzv. cholinergní syndrom. Dle zasažených struktur se příznaky dělí na nikotinové, muskarinové či centrální. Jedná se o, dle dávky a doby expozice, letální látky, kdy smrt nastává udušením. Současné léčba sestává z aplikace anticholinergik (atropin), které blokují nadměrný nervový přenos inhibicí zejména muskarinových receptorů a/nebo z aplikace reaktivátorů AChE (HI-6, obidoxim, pralidoxim etc.), které jsou schopny vyvázat OF látku z vazby na AChE a tím obnovit její štěpící funci. Tato léčba je však limitována tím, že neexistuje univerzální reaktivátor, který je schopný vyvázat libovolnou nervově paralytickou látku (soman, sarin, paraoxon etc.), a tím, že reaktivace AChE je možná pouze do určité doby po expozici ("aging"). Na základě těchto limitujících faktorů jsou vyvíjeny další universálnější reaktivátory či jsou vyhledávány jiné...
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha u vojáků po návratu z mírové mise
Vaisová, Petra ; Vosečková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent) ; Fusek, Josef (oponent)
Autor: Petra Vaisová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, Oddělení ošetřovatelství Název práce: Posttraumatická stresová porucha u vojáků po návratu z mírové mise Vedoucí práce: Doc. MUDr. Alena Vosečková, CSc. Počet stran: 79 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: Posttraumatická stresová porucha, traumatická událost, psychologická pomoc, metody CISM, vojenské operace, zahraniční mise, vojenský psycholog, vojenský duchovní. Závěrečná bakalářská práce pojednává o posttraumatické stresové poruše u vojáků po návratu z mírové mise a reálném stavu psychosociální pomoci poskytované zúčastněným vojákům. Teoreticky informuje o PTSD. Shrnuje možnosti armády v psychologické péči v rámci vyšetření před výjezdem, po návratu a psychologickou podporu v misi samotné. Nechybí informace o vojenských operacích, kterých se naši vojáci účastnili, účastní a jejich stručná charakteristika. Klíčovou částí práce, je provedené průzkumné šetření, výskytu příznaků PTSD a úrovně psychologické péče po návratu z mise, na základě hodnocení respondentů. Zkoumaný vzorek tvoří účastníci zahraničních misí, kteří působili v posledních pěti letech v jedné nebo více zahraničních operacích, déle než tři měsíce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Farmakologická kardioprotekce pomocí chelátorů železa a antracyklinová kardiotoxicita
Popelová, Olga ; Geršl, Vladimír (vedoucí práce) ; Fusek, Josef (oponent) ; Kolář, František (oponent)
Souhrn V této dizertační práci byly studovány: 1) potenciálně kardioprotektivní účinky deferipronu na modelu daunorubicinem navozené chronické kardiotoxicity u králíků, 2) úloha apoptotické buněčné smrti při rozvoji antracyklinové kardiotoxicity, 3) kardioprotektivní účinky dexrazoxanu vůči chronické antracyklinové kardiotoxicitě se zaměřením na ochranu kardiomyocytů před programovanou buněčnou smrtí a oxidačním stresem a 4) časový sled změn vybraných parametrů v průběhu rozvoje chronické antracyklinové kardiotoxicity. Na leukemické buněčné linii bylo ukázáno, že deferipron (1-300 µmol/l) nesnižuje protinádorový účinek daunorubicinu, naopak při vyšších koncentracích deferipronu byla pozorována sumace antiproliferativních účinků obou látek. Ve vlastní kardioprotektivní studii však podání deferipronu nezabránilo daunorubicinem navozené mortalitě, srdeční dysfunkci, morfologickým změnám v myokardu, nárůstu srdečního troponinu T a stejně tak peroxidaci lipidů v myokardu. Tyto výsledky kontrastují s předešlými pozitivními závěry in vitro studií, a tudíž značně mění dosavadní pohled na deferipron jako na potenciální kardioprotektivum vůči antracyklinové kardiotoxicitě. Získané výsledky společně s předchozími nálezy navíc naznačují, že role železa a jeho chelatace při antracyklinové kardiotoxicitě je mnohem...
|
|
|
Farmakologická kardioprotekce pomocí chelátorů železa a antracyklinová kardiotoxicita
Popelová, Olga ; Geršl, Vladimír (vedoucí práce) ; Fusek, Josef (oponent) ; Kolář, František (oponent)
Souhrn V této dizertační práci byly studovány: 1) potenciálně kardioprotektivní účinky deferipronu na modelu daunorubicinem navozené chronické kardiotoxicity u králíků, 2) úloha apoptotické buněčné smrti při rozvoji antracyklinové kardiotoxicity, 3) kardioprotektivní účinky dexrazoxanu vůči chronické antracyklinové kardiotoxicitě se zaměřením na ochranu kardiomyocytů před programovanou buněčnou smrtí a oxidačním stresem a 4) časový sled změn vybraných parametrů v průběhu rozvoje chronické antracyklinové kardiotoxicity. Na leukemické buněčné linii bylo ukázáno, že deferipron (1-300 µmol/l) nesnižuje protinádorový účinek daunorubicinu, naopak při vyšších koncentracích deferipronu byla pozorována sumace antiproliferativních účinků obou látek. Ve vlastní kardioprotektivní studii však podání deferipronu nezabránilo daunorubicinem navozené mortalitě, srdeční dysfunkci, morfologickým změnám v myokardu, nárůstu srdečního troponinu T a stejně tak peroxidaci lipidů v myokardu. Tyto výsledky kontrastují s předešlými pozitivními závěry in vitro studií, a tudíž značně mění dosavadní pohled na deferipron jako na potenciální kardioprotektivum vůči antracyklinové kardiotoxicitě. Získané výsledky společně s předchozími nálezy navíc naznačují, že role železa a jeho chelatace při antracyklinové kardiotoxicitě je mnohem...
|
|
|
Studium lékových interakcí na úrovni jaterních a renálních transportních proteinů
Fuksa, Leoš ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Fusek, Josef (oponent) ; Slanař, Ondřej (oponent)
STUDIUM LÉKOVÝCH INTERAKCÍ NA ÚROVNI JATERNÍCH A RENÁLNÍCH TRANSPORTNÍCH PROTEINŮ Mgr. Leoš Fuksa ABSTRAKT Dizertační práce se věnovala bližšímu popisu léčivy navozených změn exprese a funkce hlavních transportních proteinů v játrech a ledvinách a jejich vlivu na farmakokinetiku modelových substrátů. Pozornost byla soustředěna především na ABC efluxní transportéry (konkrétně P-gp, Mrp2) lokalizované na apikálních membránách buněk exkrečních orgánů, a Oatp2 transportér důležitý pro vstup léčiv do buněk přes bazolaterální membránu. Modelovými léčivy použitými pro bližší popis změn v aktivním transportu byly dexamethason a amiodaron. Dexamethason je velmi silný syntetický kortikosteroid, který in vitro i in vivo prokázal významný indukční vliv na eliminační procesy, tj. biotransformační enzymy i transportéry. Naopak amiodaron, život zachraňující antiarytmikum, je známým inhibitorem metabolizmu léčiv a recentně byl popsán jeho přímý inhibiční vliv i na aktivní transportéry. Výsledky uvedených prací popisují aspekty farmakokinetických interakcí, kdy konkrétním mechanizmem je modulace (ve smyslu zvýšení či snížení) aktivního transportu léčiva způsobená podáním léčiva jiného. Publikované výsledky také zdůrazňují význam in vivo studií při hodnocení vlivu exogenních látek na aktivitu transportérů v eliminačních orgánech
|
|
| |
host ::
RSS.