|
|
Proměny zahraniční politiky SRN ve vztahu k palestinské otázce 1967 - 1974
Zelinková, Anežka ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Předkládaná diplomová práce nesoucí název "Proměny zahraniční politiky SRN ve vztahu k palestinské otázce 1967-1974" si klade za cíl přiblížit dynamiku vývoje zahraniční politiky Spolkové republiky Německo v období, kdy palestinská otázka začínala mezinárodním společenstvím rezonovat. Tato empirická studie, která se ve své struktuře inspiruje konceptem Two Level Game Roberta D. Putnama, zkoumá vlivy, se kterými se musela Bonnská republika v kontextu dodnes nevyřešené a často polarizující otázky vyrovnávat a identifikuje faktory, které byly pro formování této politiky rozhodující. Práce operuje s hypotézou, že pro- palestinské vyjádření zástupce západního Německa v OSN roku 1974 bylo přirozeným vyústěním proměny, kterou zahraniční politika prošla v letech jemu předcházejících. Po historické části, která přibližuje vztah Německa a oblasti Jižní Levanty do roku 1945, se následně druhá a třetí kapitola zabývají vnějšími a vnitřními vlivy, které na SRN ve zvoleném období působily. Mezi nejsilnější mezinárodní vlivy patřily především USA, Izrael, arabské státy a multilaterální aktéři jako OSN a Evropské společenství. Na vnitrostátní rovině pak kromě politických stran, veřejného mínění a hospodářských zájmů formovaly postoj SRN i události spojené s revolučním rokem 1968 a studentským hnutím, teroristické...
|
|
|
Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko-gruzínské války
Ksiazkiewiczová, Pavla ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Pavla Ksiazkiewiczová Německo-ruské vztahy na pozadí ukrajinské krize a rusko- gruzínské války Abstrakt Diplomová práce zkoumá německou odpověď na ukrajinskou krizi v roce 2014 a na rusko-gruzínskou válku v roce 2008. Na jejich pozadí jsou ukázány německo-ruské vztahy a jejich postupné ochlazování v posledních letech. Hlavní otázkou je, proč se Spolková republika Německo rozhodla podpořit v roce 2014 evropské sankce uvalené na Ruskou federaci kvůli jejich přičinění při destabilizaci situace na Ukrajině a anexi Krymu, když v roce 2008 při rusko- gruzínské válce žádné podobné opatření neprosazovala? Mou hypotézou je, že se zahraniční politika SRN posunula od obchodních zájmů více k liberálním evropským hodnotám. Jako teoretický přístup jsem zvolila Foreign policy analysis, která se zabývá studiem managementu zahraničních vztahů a aktivit státu. Foreign policy analysis může být chápána jako kritika dominantního strukturalistického přístupu v mezinárodních vztazích, neboť tato teorie říká, že zahraniční politika je determinována domácí politikou, z čehož ve svojí práci vycházím. Německou odpověď na ukrajinskou krizi a rusko-gruzínskou válku pak konstruuji pomocí kvalitativní diskurzivní analýzy projevů významných činitelů, které jsem zvolila na základě toho, jak moc se podílejí na ovlivňování zahraniční politiky.
|
|
| |
|
|
Česko-německý fond budoucnosti jako instrument veřejné diplomacie
Tížková, Lucie ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá změny, kterými Česko-německý fond budoucnosti během svého fungování za posledních téměř 20 let prošel. Nejdříve autorka popisuje teoretické koncepty, v jejichž světle je Česko-německý fond budoucnosti zkoumán, a to koncepty rekonciliace a veřejné diplomacie. Dále jsou v práci popsány snahy o odškodnění obětí nacionálního socialismu v Československu a v České republice, na což navazuje popis Česko- německého fondu budoucnosti a jeho historie. Na základě Česko-německé deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 mu bylo totiž jako poslání uděleno odškodnit oběti nacionálního socialismu, které nebyly do té doby odškodněny. Toto poslání po deseti letech svého fungování naplnil a prošel mnohými jinými změnami, a to také v následujících téměř 10 letech svého fungování. Autorka tyto změny popisuje a na základě těchto změn je poté popsána změna projektové politiky Česko-německého fondu budoucnosti. Dále se práce zaměřuje na změny v jednotlivých projektových oblastech fondu, které jsou ze strany fondu podporovány, kdy se tyto změny projevují ve finanční náročnosti jednotlivých projektových oblastí, ve změně jejich struktury či v místě konání jednotlivých projektů.
|
|
|
Německá zahraniční rozvojová spolupráce v Latinské Americe
Zavadilová, Barbora ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje rozvojové politice Německa v zemích Latinské Ameriky se zaměřením na období mezi lety 1990 a 2011. Tento region nepatří do oblasti strategických zájmů SRN, vzhledem k roli Německa coby tzv. globálního donora je však do značné míry podporován a je zde realizována řada rozvojových projektů. Po představení stěžejních politických souvislostí, vztahů s regionem a rozboru oboustranných zájmů na spolupráci je na studium rozvojové politiky využit analytický koncept civilní mocnosti. Pomocí tohoto ideálně-typického konceptu je zkoumáno, do jaké míry odpovídá charakter spolupráce v regionu základním rysům obecné německé zahraničně-politické role normativně orientované civilní mocnosti. Cílem práce je ukázat rozvojovou spolupráci s regionem v její komplexitě a zmapovat, jakou roli němečtí aktéři v této tematice své zemi dávají a jaké významy přisuzují zkoumané realitě. V rámci klíčové analýzy jsou zhodnoceny výroky představitelů exekutivy, vládní dokument, statistická data a názory odborné veřejnosti. Za tomto základě je vyhodnoceno, že v určitých aspektech se SRN přibližuje chování civilní velmoci, v jiných oblastech však převládají čistě pragmatické vládní zájmy.
|
|
|
Němečtí Zelení na pozadí vnitrostranických sporů - Konkretizace na příkladu války v Kosovu
Bráchová, Adéla ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce) ; Eberle, Jakub (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá vnitrostranickou problematikou německé politické strany Zelení, kterou konkretizuje na vnitrostranickém sporu ohledně ozbrojeného nasazení SRN ve válce v Kosovu. Autorka při tom zvolila metodu jednopřípadové studie, která zohledňuje široký kontext této problematiky. Během prvních dvou kapitol práce ilustruje vývoj Zelených a jejich různých vnitrostranických proudů, které zapříčinily časté nejednotné vystupování strany. Práce ukáže, jak se vnitrostranická problematika stala rozhodující při etablování Zelených v politickém systému. Následně ji v třetí kapitole konkretizuje na příkladu války v Kosovu, během níž se armáda SRN účastnila bojového nasazení v rámci skupiny NATO. Zelení v tomto období působili ve spolkové vládě, čímž byl konfliktní potenciál uvnitř strany posílen. V rámci vyhrocené situace se museli rozhodnout, zda vládní kurs podpoří a budou tak jednat v rozporu se svým tradičním radikálním pacifismem, či zda na vládním kursu setrvají, aby neohrozili své fungování ve vládě. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda Zelení, i přes tento vyhrocený vnitrostranický spor, dokázali dále jako vládní strana fungovat a zda je jejich rozhodnutí z hlediska jejich zásad a hodnot obhajitelné. Práce dále představí i hlavní vnitrostranické proudy a v rámci dané kritické...
|
|
|
Zdroje a vývoj postoje Spolkové republiky k rozšiřování NATO v letech 1990-97
Eberle, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce "Zdroje a vývoj postoje Spolkové republiky k rozšiřování NATO v letech 1990-97" přináší vysvětlení formování pozice spolkové vlády k danému tématu založené na sociálně konstruktivistických teoriích zahraniční politiky a mezinárodních vztahů, které zdůrazňují význam hodnot, norem a jazyka na úkor materiálních faktorů. Navrhuje trojčlenný teoretický model pro analýzu tvorby německé zahraniční politiky, jehož součástmi jsou (1) identita tvořící normativní rámec, jenž vymezuje prostor pro chování státu jakožto kolektivního aktéra, (2) vznik zahraničně politických rolí a jejich střet v rámci diskurzu a (3) výsledné rozhodování ovlivněné vstupem externích faktorů. Kriticky zkoumá klíčové směry chápání normativního základu německé zahraniční politiky v podobě konceptů civilní mocnosti a strategické kultury a identifikuje, jaké hodnoty a normy tvoří její obsah. Popisuje vznik různých variant postoje SRN k rozšíření Aliance, ukazuje, kdo byli jejich nositelé, jakým způsobem interpretovali obsah německé identity a jak probíhal jejich střet. Pokouší se odhadnout nejvýznamnější externí faktory a jejich dopad na konečné německé rozhodnutí, jak se zformovalo především v roce 1994.
|
host ::
RSS.