|
|
Manipulace kurzem na kapitálovém trhu
Průša, Ivo ; Dědič, Jan (vedoucí práce) ; Musílek, Petr (oponent) ; Kotásek, Josef (oponent)
Tématem této práce je problematika zneužívání trhu prostřednictvím manipulace, a to zejména z pohledu opodstatněnosti její regulace a konkrétní reglementace. Manipulace je jedním ze dvou pilířů, které tvoří předmět práva zabývajícího se zneužíváním trhu. Práce je tvořena pěti částmi, které jsou dále rozděleny celkem na 17 kapitol. Postupujeme od obecného vymezení základních pojmů, kategorií a ekonomických souvislostí ke konkrétnímu objasnění konceptu manipulace a jeho fungování v praxi až k jednotlivým skutkovým podstatám manipulace. V závěru je poté uvedený výklad doplněn o negativní výčet manipulace a odpovědnost z manipulace plynoucí. Prvních pět kapitol, které jsou obsahem části A, se věnuje obecným úvodním poznámkám (kapitola 1), včetně poznámek vysvětlujících metodologii a koncepci práce, její cíle a stanovení ověřovaných hypotéz (kapitoly 3, 4 a 5). Kapitola 2 této části se zaměřuje na otázku v práci používaného pojmosloví. Poukazujeme zde na omezující skutečnosti stávající úpravy stran používaných pojmů a docházíme k závěru, že v této práci bude používáno zásadně pojmů obecných, a to trh (namísto např. pojmu trh kapitálový či regulovaný) a instrument (namísto např. pojmu finanční nástroj či investiční nástroj). Tyto otázky jsou předmětem rozboru rovněž v dalších částech práce, zejména části...
|
|
|
Kooperativita v systému monooxygenas cytochromů P450 z pohledu modulace metabolismu léčiv a procesu karcinogenese
Dědič, Jan ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Ječmen, Tomáš (oponent)
Systém oxidas a oxygenas se smíšenou funkcí se velkou měrou podílí na metabolismu xenobiotik a endogenních látek. Systém je složen z několika komponent: cytochromu P450, NADPH:cytochrom P450 oxidoreduktasy (CPR), cytochromu b5 a NADH:cytochrom b5 oxidoreduktasy. Bylo prokázáno, že všechny komponenty mezi sebou vzájemně interagují a zajišťují tak chod celého systému. Kooperativita celého systému je pak závislá na mnoha faktorech, zejména pak na charakteru interakcí mezi jednotlivými komponentami. Zřejmě nejdiskutovanějšími interakcemi jsou ty mezi CPR, cytochromem b5 a cytochromem P450. Hlavním redoxním partnerem cytochromu P450 je CPR, která při transportu elektronů prochází významnou konformační změnou. Cytochrom b5 může mít jak inhibiční tak i stimulační účinky na enzymovou reakci a mechanismus jeho působení nebyl dosud plně objasněn. Cytochromy P450 však mohou interagovat i mezi sebou a vytvářet tak komplexy, jejichž existence může mít na enzymovou reakci značný vliv. U kooperativity systému však z hlediska charakteru enzymové reakce nezáleží pouze na kvantitativních jevech, jako jsou inhibice nebo stimulace. Ukazuje se, že záleží také na kvalitativních efektech, neboť bylo prokázáno, že určité změny ve vzájemných interakcích komponent mohou vést k tvorbě nežádoucích produktů, např. při...
|
|
|
Evropská (akciová) společnost
Čech, Petr ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Dědič, Jan (oponent) ; Štenglová, Ivanka (oponent)
Třicet let sporů o nařízení o SE a výslednou podobu evropské společnosti poutalo značnou odbornou pozornost a potenciál. V přijetí nařízení vkládala evropská odborná i podnikatelská veřejnost nemalé naděje. Realita po sedmi letech účinnosti nařízení zůstává daleko za původními očekáváními. Potvrdilo se, že počty evropských společností založených v jednotlivých členských státech do značné míry souvisejí s mírou publicity, které se této formě podnikání v těchto státech dostalo, a tím i s úrovní obecného povědomí, do něhož evropská společnost vešla v podnikatelských kruzích těchto zemí. Nikoliv náhodou vzniklo nejvíce evropských společností v České republice a v Německu. Odborné prostředí v těchto státech problematiku evropské společnosti od počátku intenzivně sledovalo, rozebíralo a předkládalo uživatelské veřejnosti. Českou republiku může těšit, že právě její rejstříkové soudy registrují těchto společností zdaleka nejvíc v Evropské unii. Nepochybně to souvisí i s komerční nabídkou této formy společnosti na trhu. Prvenství České republiky poněkud oslabuje skutečnost, že mnohé z evropských společností existujících na jejím území prozatím nevyvíjejí žádnou činnost a teprve čekají na své investory a na svou budoucnost. Situace v sousedním Německu je v tomto směru lepší. Mnohé z tamních evropských...
|
|
|
Úprava systému pro odškodňování investorů v právním řádu ČR
Němec, Libor ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Dědič, Jan (oponent) ; Patěk, Daniel (oponent)
Právnická Fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra obchodního práva Úprava systému pro odškodňování investorů v právním řádu České republiky Abstrakt disertační práce Vedoucí práce: doc. JUDr. Ivana Štenglová Zpracovatel: JUDr. Libor Němec Duben 2012 Tato disertační práce se zabývá tuzemskou právní úpravou systému pro odškodňování investorů. Systémy pro odškodňování investorů jsou zvláštní kompenzační mechanismy financované primárně investičními podniky (obchodníky s cennými papíry), jejichž hlavním úkolem je ochrana drobných investorů, zákazníků obchodníků s cennými papíry, před neschopností obchodníků s cennými papíry (investičních podniků) dostát svým povinnostem vůči zákazníkům a vydat jim majetkové hodnoty, které od nich převzali za účelem poskytnutí investiční služby. Pokud k takové situaci dojde, poskytnou kompenzační systémy poškozeným zákazníkům náhradu (ve stanovené výši a za stanovených podmínek). Tím systémy pro odškodňování investorů významným způsobem posilují důvěru investorů v kapitálový trh, která je zcela nezbytná nejen pro hladké fungování kapitálového trhu, ale i celé ekonomiky. Vzhledem k významu systémů pro odškodňování investorů pro zachování důvěry ve finanční trhy a pro řádné fungování evropského vnitřního trhu (nejen) finančních služeb přijal dne 3. března 1997 Evropský parlament...
|
|
| |
|
|
Problematika nedokonalé subjektivity v obchodním právu
Pelikán, Robert ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent) ; Dědič, Jan (oponent)
Problematika nedokonalé subjektivity v obchodním právu Robert Pelikán Abstrakt Právní subjektivita je v teorii práva obyčejně považována za jednoduchou vlastnost nabývající pouze hodnot pravda/nepravda. Dosavadní teorie právní subjektivity se proto pokoušely nalézt takové znaky právní subjektivity, které budou bezezbytku popisovat všechny právní subjekty v praxi pozorované. Taková snaha nemohla vést k úspěchu či přesněji musela vést k tomu, že v procesu hledání takového společného jmenovatele postupně odpadly téměř všechny znaky, které jsou pro pochopení fenoménu právní subjektivity klíčové. Na počátku zkoumání právní subjektivity musí tedy stát konstatování, že právní subjektivita je vlastností, jež nenabývá hodnot pravda/nepravda, ale celé škály hodnot od naprosté neexistence subjektivity až po málokdy dosahovanou dokonalou právní subjektivitu, a to navíc v mnoha rozměrech. Aby pak teorie tento fenomén řádně vysvětlila, musí namísto hledání společného jmenovatele všech subjektů popsat onu dokonalou právní subjektivitu a zároveň osvětlit, jaké důsledky má, pokud se konkrétnímu subjektu toho či onoho znaku nedostává nebo se mu ho nedostává v plné míře. Tyto požadavky ovšem nelze splnit obvyklým empirickým postupem, kdy jsou nejprve pozorovány existující subjekty a poté metodou abstrakce vyvozovány klíčové...
|
|
|
Povinná nabídka převzetí
Javorská, Iva ; Dědič, Jan (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Nabídková povinnost není běžnou zákonnou povinností. Jedná se o povinnost představující významný a neobvyklý zásah do svobody vlastnictví a podnikání. Nabídková povinnost vnucuje vůli nabýt cenné papíry, když na druhé straně její právní regulace vychází z předpokladu, že tato povinnost je nezbytná pro ochranu majetku a podnikání minoritních (resp. jiných než ovládajících) akcionářů, tj. týchž zájmů a svobod, do kterých nabídková povinnost na straně ovládajících akcionářů zasahuje. Natolik zásadní právní institut vyžaduje jasný právní rámec, který zajistí maximální právní jistotu osob spadajících pod jeho aplikaci. V opačném případě dochází, kromě jiných konsekvencí nekvalitní právní úpravy, k poklesu akviziční aktivity na trhu, kvality managementu a výnosů společností. Míru nezbytné právní jistoty je přitom potřeba nahlížet z mezinárodní perspektivy zahraničních subjektů, které jsou v orientaci v českém právu znevýhodněni nedostatkem právního vědomí o českém právním prostředí. Tento deficit se částěčně stírá s harmonizací práva s právem EU a v konkrétním případě s Třináctou směrnicí, nicméně rozdíly v národních právních řádech členských států a v systémech jejich vynucení přetrvávají. Právo nečiní pouhá (byť harmonizovaná) zákonná znění, ale celá právní kultura, historie, ekonomická východiska apod. V...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.