|
|
Ztracený ráj a Silmarillion: Povstání a zlo v literárním mýtu Johna Miltona a J.R.R. Tolkiena
Procházková, Eliška ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Není nejmenších pochyb o tom, že při vymýšlení nejstarších mýtů svého literárního světa, vydaných pod názvem Silmarillion, pracoval profesor John Ronald Reuel Tolkien nejen se starými mýty severskými, germánskými či keltskými, ale že jako katolík nezapomínal ani na křesťanské příběhy. K jeho inspiraci bezesporu patřil i jeho nejslavnější konflikt, povstání Satana proti Bohu. Zřejmě znal i nejslavnější zpracování tohoto námětu, rozsáhlou epickou báseň Ztracený ráj od anglického barokního básníka Johna Miltona. V této práci se budu věnovat Tolkienově vlastní mytologii a nejsilnějším vlivům a předobrazům, které na ni mohly působit. A také porovnám příběh a osud Tolkienova Melkora se Satanem jak biblickým, tak tím, jak jej ve svém literárním díle podal John Milton. Klíčová slova Tolkien, Milton, Silmarillion, Ztracený ráj, zlo, mytologie
|
|
| |
|
| |
|
|
Sen v beletrii - fikční svět a svědectví o psychice literární postavy
Drechslerová, Katharina ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Kupcová, Helena (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci "Motiv snu ve vybraných dílech české beletrie 19. století (Zeyer - Mácha - Erben)", která se zabývá tématem snu v krásné literatuře se zaměřením na vybrané české autory 19. století. Práce se bude věnovat českým autorům druhé poloviny 19. století, Jakubu Arbesovi a Svatopluku Čechovi. Ve zvolených titulech bude kladen důraz na význam snů a možnosti jeho využití v příběhu. Dále budou hodnoceny rozmanité podoby a pojetí tohoto literárního motivu. Práce by měla užívat komparativního postupu a snažit se sledovat jak společné, tak odlišné prvky snu u vybraných děl. V průběhu textu bude pozornost zaměřena na analýzu snů, snění i použitou symboliku. Celá práce se bude opírat o tradiční koncepty snu v psychologii a psychoanalýze (Carl Gustav Jung, Sigmund Freud), bude však mít na paměti fikční povahu literárních "snů", a bude proto vycházet rovněž z tzv. teorie fikčních světů, jež je v současné naratologii popsána např. v knize Jiřího Kotena Jak se dělá fikce slovy.
|
|
|
Motiv snu ve vybraných dílech české beletrie 19. století (Zeyer - Mácha - Erben)
Drechslerová, Katharina ; Charypar, Michal (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá tématem snu v krásné literatuře se zaměřením na vybrané české autory 19. století. Ve zvolených titulech českých spisovatelů (Karel Hynek Mácha, Karel Jaromír Erben, Julius Zeyer) je věnována pozornost především motivu snu. Je kladen důraz především na význam snů u konkrétních děl (Mácha - Pouť krkonošská; Erben - Kytice; Zeyer - Dům U tonoucí hvězdy, Blaho v zahradě kvetoucích broskví, Stratonika, Jan Maria Plojhar, Radúz a Mahulena) a možnosti jeho využití v příběhu. Dále jsou hodnoceny rozmanité podoby a pojetí tohoto literárního motivu. Sny mají v konkrétních dílech různé funkce, práce proto volí komparativní postup a snaží se sledovat jak společné, tak odlišné prvky snu u vybraných děl. V průběhu textu je hlavní pozornost zaměřena na analýzu snů, snění i použitou symboliku. V závěru jsou shrnuty hlavní poznatky týkající se významu citovaných snů, a to především v kontextu s obsahem konkrétního díla. Celá práce se opírá o tradiční koncepty snu v psychologii a psychoanalýze (Carl Gustav Jung, Sigmund Freud). Jejich pojetí snu a práce se snovým materiálem se proto věnuje úvod práce, který se vztahuje k celému textu. Základem však zůstává oblast krásné literatury. Největší prostor má práce se sny v díle Julia Zeyera, neboť právě Julius Zeyer je s ohledem na množství svých děl autorem...
|
|
| |
|
|
Karel Sabina: epigon a tvůrce. Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání o Sabinově díle a jeho vztazích k dílům jiných autorů, zvláště K. H. Máchy
Charypar, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Text má charakter monografie o beletristickém díle Karla Sabiny, která má být doplňkem a protivahou dosavadní sabinovské literatuře, zabývající se zejména Sabinovým "morálním profilem". Jde o sérii interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tímje koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je neetický, tj. jde o získání nových informací o Sabinově díle (na základě jeho vztahů s díly jiných autorů) a s jejich pomocí o pokus redefinovat Sabinovo místo v české literatuře a literární historii. Text ukazuje Sabinu z nového pohledu jako všestranně talentovaného pisatele, účastnícího se zásadním způsobem na většině důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby (od 2. pol. 30. let do počátku 70. let 19. století), a podává tak rovněž nový obraz českého romantismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konec světa v mysli „záhadných povah“. Arbesovo romaneto Poslední dnové lidstva
Charypar, Michal
Studie interpretuje romaneto Jakuba Arbesa Poslední dnové lidstva (1895) na základě motivu katastrofy. Mimo cenzurní epizodu, jež postihla publikaci prvního sešitu, se zaměřuje zvláště na tematické prvky textu spojené s motivy zkázy, zániku, neštěstí. Jejím cílem je mj. postihnout v textu uplatněnou narativní metodu, jež zahrnuje fragmentaci zápletky, paralelnost několika časových rovin či subjektivizaci vyprávěného do mysli několika protagonistů a nevylučuje ani sebeklam autorského ich-vypravěče.
|
|
|
Raná recepce Máchovy "Marinky" v próze třicátých až čtyřicátých let 19. století
Charypar, Michal
Máchova povídka "Marinka", vydaná jako součást jeho cyklu "Obrazy ze života mého" vyvolala nečekaný ohlas nejen v literární kritice, ale i v soudobé české literatuře. Kromě zjevných aluzí (v díle Františka Jaromíra Rubeše a Jana Pravoslava Přibíka) se objevují i prózy, které jsou nepřímo, nicméně o to hlouběji inspirovány Máchovou povídkou (texty Karla Sabiny, Jana Jindřicha Marka a dalších). Můžeme tedy sledovat dráhu Máchova inspiračního impulsu a výsledky, které přinesl. Intertextuální analýza může přinést nové poznatky k recepci Máchova textu (a osobnosti básníka samotného), současně však nevyhnutelně vede též k pokusu identifikovat a zhodnotit intertextuální přenos jednotlivých literárních motivů, námětů, dějových složek atd., jako literárních fenoménů charakteristických nejen pro pomáchovské období.
|
|
|
Máchovské rezonance. IV. kongres světové literárněvědné bohemistiky: Jiná česká literatura (?)
Piorecký, Karel ; Křivánek, Vladimír ; Charypar, Michal ; Fořt, Bohumil ; Hrbata, Zdeněk ; Ibrahim, Robert ; Koten, Jiří ; Sládek, Ondřej ; Sgallová, K. ; Šerlaimova, S. ; Berkes, T. ; Budagova, L. ; Čolakova, Ž. ; Galmiche, X. ; Grigorov, D. ; Melnyčenko, I. ; Procházka, M. ; Valcerová, A.
Mezinárodní bohemistický kongres se koná každých pět let z iniciativy Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky. Letošního kongresu se zúčastnilo více než 150 vědců z celého světa. Diskuse o projevech "jinakosti" v české literatuře byla vedena ve čtyřech tematických blocích. Vzhledem ke stému výročí narození K. H. Máchy v roce 2010 byl jeden z diskusních panelů nazván Poezie, recepce, intertextovost: druhý život díla K. H. Máchy. Konferenční příspěvky se v tomto bloku přednostně soustředily k tvorbě básníků a prozaiků, kteří se svým dílem hlásili k Máchovu odkazu a čerpali z něj inspiraci. Odlišnou cestu k porozumění významu Máchova díla nabídly referáty, které jej vnímaly v kontextu evropského a zejména středoevropského romantismu. Máchovo dílo vytvořilo rovněž příležitost k úvahám nad dějinami české literární vědy a ke sledování vlivu tohoto básníka na formování pražského literárněvědného strukturalismu.
|
host ::
RSS.