|
|
Vliv segmentálního okolí na vnímání nazálních konsonantů
Prokopová, Zuzana ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Práce zkoumá vliv segmentálního okolí na percepci místa artikulace nazálních kon- sonantů. Z nahrávek jednoho mluvčího byly vyříznuty dvojslabičné sekvence končící slabikami [ne] či [na:] a hláska předcházející nazále byla obměňována jednak nahra- zováním celé první slabiky slabikou jinou, avšak pocházající z fonémicky totožného kontextu, jednak manipulacemi formantových trajektorií. 15 původních, 15 lepených a 5 manipulovaných pseudoslov bylo předloženo 32 posluchačům, jejichž úkolem bylo zvolit mezi variantou pseudoslova obsahující [n] a variantou obsahující [m] tu, jež odpovídala slyšenému stimulu. U šesti lepených a jedné manipulované položky měla obměna první slabiky za následek statisticky významný posun průměrného hodno- cení: ve zdrojových stimulech bylo jasně identifikováno [n], kdežto u těchto položek bylo hodnocení přinejmenším nejednoznačné. Tento nález hovoří proti existenci inva- riantního akustického korelátu místa artikulace v nazále či některé z okolních hlásek a podtrhuje kontextuální závislost vnímání segmentů. Výsledek práce podpořený na- vazujícím výzkumem by mohl přispět ke zkvalitnění výstupů konkatenační syntézy řeči. Klíčová slova: nazální konsonanty, místo artikulace, vliv segmentálního okolí, per- cepce řeči
|
|
|
Vlastnosti kontur základní frekvence s ohledem na segmentální složení promluv
Hruška, Robin ; Bořil, Tomáš (vedoucí práce) ; Šturm, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá popisem kontur základní frekvence F0 v českých promluvách ve vztahu k jejich segmentálnímu složení. Na základě seznámení s principy analýzy intonačních kontur navrhuje jednoduchý stylizační algoritmus, který používá k detekci vrcholových a sedlových bodů obratu v konturách slabičných nukleů. Poté provádí statistický popis časových posunů nalezených bodů vůči hranicím odpovídajících nukleů. Originální konturu pak stylizuje algoritmem implementujícím model tonální percepce a výslednou konturu popisuje co do zastoupení dynamických tónů a velikosti mezislabičných melodických skoků. Také navrhuje parametr kumulativní strmost ke kvantifikaci celkové variability kontury. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Užívání glotalizace jako faktor umožňující identifikaci mluvčího
Skákal, Ladislav ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Při řešení úlohy identifikace mluvčího využívají forenzní fonetici kombinaci řady parametrů, které jsou obsaženy v různých vrstvách řečového signálu. Hlavním cílem předložené práce je prozkoumat, zda lze v češtině za takovýto potenciálně užitečný parametr považovat užívání glotalizace. Ve výzkumu se zaměřujeme především na míru prevokalické glotalizace na hranicích slov, přičemž rozlišujeme mezi různými podobami glotalizace: kanonickou hlasivkovou explozívou a její hypoartikulovanou podobou - třepenou fonací. Zkoumaný materiál sestává z opakovaných nahrávek tří mužů a čtyř žen, přičemž obsahuje jak čtené texty, tak spontánní projevy. Výsledky nenaznačují, že by titíž mluvčí s glotalizací nakládali v první a druhé nahrávce výrazně odlišně, zato jsou však nalezeny rozdíly v glotalizaci mezi jednotlivými mluvčími, což se z hlediska forenzní fonetiky jeví jako výhodné. Okrajově byly zkoumány i další faktory, které s osobou mluvčího přímo nesouvisejí (výška následujícího vokálu, lexikální faktory či mluvní tempo), ovšem jejich vliv na glotalizaci se prokázat nepodařilo. Klíčová slova: ráz, glotalizace, forenzní fonetika, identifikace mluvčího
|
|
|
Tempo řeči a realizace pauz při konsekutivním tlumočení do češtiny ve srovnání s původními českými projevy
Rubovičová, Carmen ; Veroňková, Jitka (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tempem řeči a realizací pauz ve třech typech projevu - v konsekutivním tlumočení z angličtiny do češtiny, čtení a připraveném polospontánním projevu. V první části práce shrnujeme teoretická východiska, definujeme druhy tempa řeči, pauz a vymezujeme všechny tři druhy projevů. V empirické části popisujeme nejprve výběr materiálu pro tlumočení a čtení, výběr mluvčích, dále se zabýváme procesem nahrávání, metodou zpracování nahraných materiálů a dvojím způsobem segmentace mezipauzových úseků. Výsledky prezentujeme ve třech podkapitolách, z nichž jedna se věnuje mluvnímu tempu celkovému, další tempu artikulačnímu a třetí pauzám. Poslední podkapitola v empirické části je věnována porovnání našich výsledků s výsledky českých i zahraničních studií. Celkem jsme pracovali se čtyřmi tlumočnicemi (dvěma začátečnicemi a dvěma profesionálkami) a třemi typy projevů, v nichž jsme zjišťovali MTC celého projevu, MTC lineárních částí (úvodu, středu 1, středu 2 a závěru) a AT vybraného úseku z každé lineární části. Z výsledků vyplývá, že mluvní tempo celkové i tempo artikulační je obecně nejvyšší při čtení, v připraveném polospontánním projevu je mírně nižší a nejnižší je u všech mluvčích při tlumočení. Dále se v tempu projevil také vliv pokročilosti - začínající tlumočnice měly při...
|
|
|
Využití dlouhodobé formantové distribuce pro rozpoznatelnost mluvčího v různých akustických podmínkách
Lazárková, Dita ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Analýza dlouhodobé formantové distribuce (LTF) je poměrně mladou, ale slibnou disciplínou identifikace mluvčích. Jde o metodu mapující dlouhodobé chování formantů v řeči jednotlivých mluvčích. Častými problémy, s nimiž se v praxi setkáváme, je zhoršená akustická kvalita a příliš krátké trvání zkoumaných nahrávek. Tato práce má za cíl představit historický vývoj forenzní fonetiky a současné používané metody. V praktické části se zabýváme využitelností LTF metody ve forenzní praxi, zvláště pak u nahrávek obsahujících šum v pozadí. Ukázalo se, že šum extrahované LTF hodnoty znatelně ovlivňuje, bohužel nejde o žádné systematické změny. Proto jsme navrhli několik metod, jak šum v nahrávce kompenzovat, aby bylo možné navzájem srovnávat i čisté a zašuměné nahrávky. Zkoumali jsme též minimální trvání nahrávky, jež je nutné pro statistickou spolehlivost výsledných hodnot. Tato hranice není přesná a je pro jednotlivé mluvčí značně individuální, ale je patrné, že nahrávky (vokalické proudy) kratší než 15 s mají již často sníženou vypovídající hodnotu, nelze je tedy pro analýzu doporučit. Klíčová slova: LTF, dlouhodobá formantová distribuce, identifikace mluvčích, forenzní fonetika, akustická kvalita nahrávky, šum
|
|
| |
|
|
Prozodické charakteristiky diskurzní ironie v televizním diskusním pořadu
Rebernaková, Aneta ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Bořil, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diskurzní ironií v diskusním pořadu a prozodickou charakteristikou jejich akustických korelátů - konkrétně průběh f0, intenzita a tempo. Hlavním cílem je zjistit, zda je ironie akusticky podpořena a jak. Vzhledem k tomu, že definice pojmu ironie je poměrně složitá a zabíhá do mnoha oblastí, bylo nutné nejdříve důkladně nastudovat odbornou literaturu zabývající se problematikou z několika různých pohledů (např. sociolingvistika, pragmatika, akustika). V teoretické části nabízíme přehled různých přístupů k pojmu samotnému i k výzkumu daného tématu. Dále práce poskytne základní přehled znaků, které dle předchozích výzkumů doprovázejí výskyt ironie, a to jednak znaků lexikálních a neverbálních, ale také, a především, těch akustických. Praktická část pracuje s materiálem z televizního diskusního pořadu, který nejdříve prošel výběrem na základě kontextu (z textových přepisů byly vybrány ironické úseky). Vybrané ironické a neironické úseky podrobíme akustické a poté i subjektivní percepční analýze. Výsledky ironických a neironických promluv poté porovnáváme mezi s sebou a zaměřujeme se na rozdíly, které je od sebe percepčně nebo akusticky odliší. Práce může přinést nové poznatky na poli výzkumu ironie v českém jazykovém prostředí. Vzhledem k tomu, že tento druh výzkumu je v ČR...
|
|
|
Spravedlivé mzdy: srovnání pohledů tradiční ekonomické teorie a katolické sociální nauky
Bořil, Tomáš ; Vyhnánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Báťa, Karel (oponent)
Práce se zabývá srovnáním pohledů hlavního ekonomického proudu (reprezentovaného zejména neoklasickou teorií) a katolické sociální nauky na otázku spravedlivých mezd. V katolickém sociálním učení je toto téma narozdíl od neoklasické teorie výslovně rozebíráno. Z tohoto důvodu se práce za účelem srovnání těchto dvou odlišných myšlenkových směru zaměřuje na vztah normativní a pozitivistické vědy, skryté předpoklady neoklasické teorie týkající se jedince a pojetí práce, její pojetí spravedlnosti a teorie minimální mzdy. Dále práce rozebírá paradigmata a principy katolické sociální nauky související se spravedlivými mzdami, které mají kořeny v učení Aristotela a Sv. Tomáše Akvinského. Tato studie zkoumá nejen slučitelnost a odlišné prvky obou myšlenkových směrů vzhledem k otázce spravedlivých mezd, ale i vzájemně porovnává kořeny rozdílných předpokladů obou teorií. Název práce: Spravedlivé mzdy: srovnání pohledů tradiční ekonomické teorie a katolické sociální nauky Autor: Tomáš Bořil Email autora: tobo[at]email[dot]cz Vedoucí práce: PhDr. Tomáš Vyhnánek Akademický rok: 2010/2011 Klasifikace JEL: D630, D310, E240 Klíčová slova: spravedlivá mzda, katolická sociální nauka, neoklasická teorie, rozdělovací spravedlnost, role státu, rozdělování sociálního produktu
|
host ::
RSS.