|
|
Role angličtiny v globalizujícím se světě
Hnízdo, Bořivoj ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Tato práce se snaží podrobněji analyzovat roli angličtiny v dnešním globalizujícím se světě. Vyjadřuje se ke dvěma hlavním teoriím spojovaným s touto rolí. K první, o existenci globálního systému jazyků v současném světě, kde angličtina hraje centrální roli, a k druhé, o tzv. jazykovém imperialismu, kde rolí angličtiny je i utlačování malých jazyků. Tato práce není jen analýzou těchto teorií, ale snaží se o samostatný přístup k danému tématu s vědomím, že existují jasné limity pro výjimečné postavení angličtiny mezi ostatními jazyky v dnešním světě. Téma práce je interdisciplinární, ale zpracováno je především jako sociálně-vědní. Práce je vzhledem k tomu, aby pokryla pokud možno co možná nejšířeji danou tématiku, rozdělena do tří částí. První je především přehledem anglofonních zemí světa. Druhá část se zabývá problémem angličtiny jako mezinárodního jazyka. Třetí část práce je zaměřena na otázku, zda dnešní postavení a role angličtiny je skutečně naprosto výjimečná, zda jde skutečně o jediný globální jazyk, a zda si angličtina udrží toto postavení v dohledné budoucnosti.
|
|
|
Problematika kvazistátů : typologie a trendy vývoje
Riegl, Martin ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Disertační práce "Problematika kvazistátů: typologie a trendy vývoje" se zabývá specifickým okruhem anomálních politických jednotek - tzv. kvazistáty. Ty představují po roce 1945 nežádoucí anomálii v politickém prostoru, který je podle konvenčního přesvědčení považován za rozdělený mezi teritoria suverénních států. Z toho vyplývá i přístup mezinárodního společenství k jejich existenci, který je však výrazně diferenciovaný s ohledem na jejich heterogenitu. Práce se v teoretických kapitolách zaměřuje na přesné vymezení a definici termínů suverenita, suverénní stát a kvazistát, jehož definice je v současném prostředí politických věd předmětem akademické diskuse. Z tohoto důvodu jsou zmíněny koncepce několika autorů, kteří definují kvazistáty v odlišném pojetí a následně představuji vlastní koncepci kvazistátu, která umožňuje eliminaci terminologických nejasností. Dále reaguji na častý bod kritiky, kterým je podle mnohých autorů ucelená typologie a absence výčtu těchto specifických politickogeografických subjektů.
|
|
|
Dualita Evropy: historickogeografická analýza vývoje a její vymezení
Nováček, Aleš ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Baar, Vladimír (oponent) ; Gurňák, Daniel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Aleš Nováček DUALITA EVROPY: HISTORICKOGEOGRAFICKÁ ANALÝZA VÝVOJE A JEJÍ VYMEZENÍ Shrnutí Praha 2010 2 Dvacáté století vtisklo členění Evropy i světa novou tvář. Toto tvrzení je však pravdivé jen zčásti. Pod těmito "čerstvými" stopami jako výsledky stále intenzivnějšího a dynamičtějšího vývoje zůstávají staleté fundamenty, které svým působením kontinuálně determinují a spoluvytvářejí současnou geografickou organizaci Evropy, včetně jejích prostorových kontur a dělení. V nejobecnější rovině byla otázka rozdělení Evropy minimálně do roku 1989 pojímána jednoznačně: kapitalistický a demokratický Západ na jedné a socialistický a komunistický Východ na straně druhé. Duální vnímání Evropy se právě tehdy stalo dominantním, a to nejen v geopolitických konceptech tímto směrem zaměřené odborné literatury, nýbrž u veřejnosti samé. O to větší stabilitu tomuto pojetí dodává fakt, že fenomén duality Evropy je zřetelný od starověku až do současnosti. Hluboké kontinuum stojí za skutečností, že ani po roce 1989, kdy ostrá poválečná bipolarita ztrácí svou striktní a "přehlednou" podobu, nedošlo k rozpadu duálního vnímání Evropy (byť paralelní koncepční alternativy samozřejmě existují). Dělení Evropy na Západ a Východ tak...
|
|
|
Sebeurčení původních národů: autonomie Aboriginů a Ostrovanů z Torresova průlivu v rámci politického systému Australského svazu
Fagošová, Kateřina ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Baar, Vladimír (oponent)
Práce se zabývá sebeurčením původních národů, konkrétně pak původních národů Austrálie, Aboriginů a Ostrovanů z Torresova průlivu. Předmětem analýzy je především možnost uznání sebeurčení v rámci liberálního státu a praktické způsoby jeho zajištění. Deklarace práv původních národů představuje určité perspektivy pro dosažení sebeurčení původních národů v rámci státu a také dosavadní vývoj v Australském svazu naznačuje, že autonomie Aboriginů a Ostrovanů z Torresova průlivu je možná. Tato práce poukazuje na skutečnost, že určité formy autonomie a uznání specifického postavení původních Australanů jakožto původních národů byly již v Australském svazu uvedeny do praxe. Analýza reprezentativního orgánu původních Australanů, ATSIC, operujícího v rámci australského politického systému v letech 1989 až 2004 však ukázala, že tento typ orgánu není pro autonomii původních národů dostatečný. Autorka tedy upozorňuje na fakt, že autonomie původních národů vyžaduje komplexní přístup a nevyhovuje jí jedna institucionální struktura. K efektivní autonomii je zapotřebí individuálního přístupu a přizpůsobování prostředků autonomie různým situacím a potřebám původních obyvatel. Ekonomická stránka autonomie původních národů a rozpor jejich hodnot s hodnotami liberální demokracie poté představují určité konfliktní linie, jejichž...
|
|
| |
|
|
Historické kořeny indického federalismu (1905-1956)
Holman, Jaroslav ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Strnad, Jaroslav (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Předkládaná práce se zabývá historickými základy indického federalismu. Zaměřuje se přitom na vývoj v prvních šesti desetiletích dvacátého století. Na začátku tohoto období byla Indie koloniální říší, "Indickým císařstvím", složeným z provincií Britské Indie na straně jedné a z "knížecích států" na straně druhé. Na konci tohoto období byla Indie, byť zmenšená o území, jež připadla Pákistánu, nezávislou federativní republikou sestávající ze svazových států, jejichž hranice byly v převažující míře vymezeny podle jazykového principu. Rok 1905, uvedený v názvu práce jako počáteční mezník, přinesl administrativní rozdělení Bengálska (politicky nejvýznamnější provincie), které vyvolalo negativní odezvu i v jiných částech země a vedlo k celkovému posunu aspirací indického nacionalismu do radikálnější polohy. Zároveň přispělo i k zesílení autonomistických tendencí, a poskytlo tak silný podnět úvahám o federalizaci země. Koncový mezník chronologického výkladu předkládané studie, rok 1956, je dán přijetím zákona o rozsáhlé reorganizaci svazových států, kterým bylo ve všech základních rysech dotvořeno formování indického federativního systému, jenž se od té doby z institucionálního hlediska v ničem podstatném nezměnil. Indie se přijetím tohoto zákona stala plnohodnotnou "etnofederací" či "etnofederálním státem". Podle...
|
|
|
Etnopolitická mobilizace na Kavkaze a její regionální diferenciace
Jelen, Libor ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Baar, Vladimír (oponent)
Výsledky a závěry Proces etnopolitické mobilizace kavkazských národů začal již v 60. letech 20. století (někde s klidnějšími intermezzy trvá od počátku ruské kolonizace), nicméně nejdůležitější období pro jeho akceleraci nastává v druhé polovině 80. let. Tato doba v oblasti bývalého Sovětského svazu neodmyslitelně souvisí se politickými a ekonomickými reformami tehdejšího hlavního představitele komunistické strany Michaila Gorbačova, jehož hlavním úkolem se stala modernizace multinárodního kolosu. Nezamýšleným výsledkem jeho reforem se však stal totální úpadek sovětské totalitní moci na jehož konci stál rozpad impéria. Právě uvolnění totalitního režimu a politická decentralizace se jeví být klíčovým katalyzátorem etnických sporů, jejichž kořeny spočívají v etnických traumatech posledního století (někde i staršími). Mobilizace národů vycházela ze vzájemných etnických interakcí ovlivněných, kromě historických reminiscencí, asymetrickým postavením jednotlivých skupin v rámci federálního systému, který definovaly sovětské úřady při organizaci impéria během 20. a 30. let minulého století. V jeho důsledku docházelo v některých případech k evidentní socioekonomické a kulturní diskriminaci jedné skupiny druhou, teoretiky popsané jako vnitřní kolonizace, v jiných jednotkách byl status národa natolik silný (nebo v...
|
host ::
RSS.