|
|
Projekce presupozic v češtině
Veselý, Vojtěch ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Hajičová, Eva (oponent) ; Bílková, Jana (oponent)
Projekce presupozic v češtině Presupozici chápu současně jako implikaci a soubor požadavků, které věta klade na (pasivní) kontext, tj. na soubor realizovaných propozic a logicko-sémantických vztahů mezi nimi sdílený účastníky komunikace. Obsahem presupozice je informace, kterou mluvčí ztvárňuje jako předem danou, komunikantům známou. Presupozice je významově užší pojem než implikace: implikovaný je každý význam vyjádřený nepřímo, avšak ne každá implikace má povahu presupozice. Kontextově zapojené složky vyjadřují propozici, která je zahrnuta v aktivním kontextu, tj. v množině propozic, na něž jsou účastníci komunikace aktivně zaměřeni. Kontextová zapojenost je jedním ze spouštěčů presupozic: informace zahrnutá v aktivním kontextu je nutnou součástí kontextu pasivního (obráceně to pochopitelně neplatí). Aby primární (přímo vyjádřená) propozice věty mohla inkrementovat kontext sdílený účastníky komunikace, musejí být splněny všechny větné presupozice, které jsou v primární propozici sémanticky zahrnuty. Presupozice je splněna jedině tehdy, je-li propozice p, která je obsahem presupozice, součástí (pasivního) kontextu. Pokud kontext nezahrnuje p ani propozici, která je s p v rozporu, např. ňp (negaci p), lze jej akomodovat, tj. propozici p k němu přičlenit. Zahrnuje-li kontext propozici, která je s p...
|
|
| |
|
|
Mezipopulační variabilita zpěvu ptáků
Bílková, Jana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Mezipopulační variabilita zpěvu je mezi ptáky velmi rozšířený fenomén. Ukazuje se, že u řady druhů se liší zpěv příslušníků populací z různých zeměpisných oblastí. V případě dialektů dokonce mezi jednotlivými formami neexistují přechody, ale jasně vymezené hranice. Přestože většina studovaných případů se týká pěvců, lze různé varianty zpěvu najít také v ostatních řádech. Studie prokázaly, že jedinci obývající lesy zpívají kratší, jednodušší zpěvy o nižší frekvenci než jejich soukmenovci z otevřené krajiny. Změny v časových a frekvenčních charakteristikách lze nalézt také v populacích žijících v hlučném prostředí měst. Avšak odlišné zpěvy produkují i jedinci pocházející z populací, jejichž habitaty nevykazují žádné výrazné rozdíly. Pokud se tyto skupiny liší i geneticky, mohla by za odlišnými variantami zpěvu stát dědičnost, zvláště u druhů s vrozeným zpěvem. Nicméně nalezená genetická variabilita může být následkem, nikoli příčinou nenáhodného párování, ke kterému v některých případech mezipopulační variabilita vede. U druhů s alespoň částečně naučeným zpěvem je pravděpodobnější, že výslednou podobu signálu více ovlivní sociální interakce - zvláště pokud samice dávají přednost samcům zpívajícím lokální dialekt nebo pokud sdílení zpěvů se sousedy umožní efektivnější obranu vlastního teritoria. Tato literární...
|
|
|
Patologie postav v italském románu 20. století
Bílková, Jana ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o patologii románových protagonistů v italské literatuře 20. století. Materiál pro toto téma poskytují čtyři následující autoři: Italo Svevo (1861 - 1928), Dino Buzzati (1906 - 1972), Primo Levi (1919 - 1987) a Carlo Emilio Gadda (1893 - 1973). Hlavní pozornost se soustřeďuje na jedno dílo od každého z těchto autorů (u Sveva jsou brány v úvahu všechny tři jeho dokončené romány), jehož protagonistu lze považovat za nositele určité psychopatologie: Zeno Cosini z románu La coscienza di Zeno jako příklad neurózy, Giovanni Drogo z románu" deserto dei Tartari jako příklad úzkosti, Primo Levi jako představitel válečného traumatu ve svém díle Se questo ě un uomo a Gonzalo Pirobutirro z románu La cognizione del dolore jako předstravitel deprese. Výběr autorů a děl vzešel z vlastní četby autorky diplomové práce a z přesvědčení o jejich reprezentativnosti pro daný typ patologie, přestože se většinou jedná o značně komplexní typy. Každá část se zabývá protagonistou daného díla a románového světa, který ho obklopuje, a eventuálně bere v úvahu kontext dalších autorových děl. V jednotlivých dílech jsou sledovány projevy a individuální obraz patologie postavy a obecná atmosféra románu. Vedle analýzy románového protagonisty je pozornost věnována také literárním prostředkům, jakých...
|
|
|
Agrese a smrt v Lorkových dramatech
Bílková, Jana ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Forbelský, Josef (oponent) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje na několik specifických aspektů dramatické tvorby Federica Garcíy Lorky. Jedná se o čtyři dominantní témata: agrese, smrt, mužský a ženský element a sexualita. "Materiál" tvoří následující díla: Krvavá svatba, Mariana Pinedová, Neprovdaná doa Rosita aneb Květomluva, Yerma, Dům Bernardy Albové, Láska dona Perlimplína a vášnivost Belisina, Fantastická ševcová. Výsledkům vlastního zkoumání předchází kapitola shrnující výsledky dosavadního bádání. Komentován je přístup psychoanalytický, fenomenologický a hermeneutický, sociokulturní a antropologický, autobiografický a hermeneutický, folkloristický a symbolistický. První kapitola, která pojednává o agresi v Lorkově dramatickém díle, se zaměřuje na maligní agresi a prezentuje symboly a metafory související s maligní agresí. Komentuje také agresivitu, imanenci a potencialitu agrese. Druhá kapitola zkoumá reprezentaci smrti včetně symbolů, obrazů a předzvěstí smrti. Zvláštní pozornost je věnována typům smrti, fatalitě a personifikaci smrti. Třetí kapitola se zaměřuje na mužský a ženský element a komentuje sociokulturní charakteristiky španělského jihu a zkoumá specifika mužského a ženského elementu v kontextu dramatických postav. Poslední kapitola se soustředí na téma sexuality. Prezentuje symboly a metafory související se...
|
|
|
Predispoziční faktory vzniku alergií XIV.
Bílková, Jana ; Kudláčková, Zděnka (oponent) ; Jílek, Petr (vedoucí práce)
Jana Bílková Predispoziční faktory vzniku alergií XIV. Diplomová práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor Farmacie Cíl práce: Zjistit vliv vnějších a rodinných faktorů na rozvoj alergie a vzájemné porovnání získaných dat. Metody: Dotazníková studie. Dotazníky zahrnovaly přibližně přes 4000 dětí narozených v roce 1989- 90 a 1992-93 vždy ve stejných částech celé České republiky. Dotazníky vyplňovali rodiče dětí. Děti jsme rozdělili do dvou skupin - alergici a nealergici a ptali jsme se na tři etapy v jejich životě - do 2 let věku, 6-8 let a 11-13 let. Výsledky: Zjistili jsme, že počet dětí trpících celoroční rýmou, kopřivkou po určitých potravinách a astmatem se během tří let o něco málo zvýšil. U sezónní rýmy, dráždivého kašle a ekzému počet dětí nepatrně klesl. Výrazný pokles jsme zaznamenali u alergie na léky. Významným faktorem při rozvoji těchto nemocí byl zjištěn rodinný faktor, převážně pokud onemocněním trpěla matka dítěte. Děti s alergiemi měly častěji starší sourozence, trpící nějakou alergickou obtíží. Horečky maximálně 1x do roka mohou mít jistý ochranný účinek před rozvojem alergie. Pokud děti mají více horeček do roka, trpí alergiemi naopak častěji. Podobné je to i s užíváním antibiotik. Ve skupině nealergiků je častější užití antibiotik maximálně 1x...
|
|
|
Formální tautologie v češtině
Bílková, Jana ; Uličný, Oldřich (vedoucí práce)
V následujících kapitolách se pokusím blíže specifikovat podstatu formálních tautologií, popsat jejich výrazné formální, sémantické i funkční rysy a na základě analýzy jazykového materiálu klasifikovat (z hlediska formálního i komunikačního) jednotlivé typy formálních tautologií užívaných v současné češtině.
|
|
|
Formální tautologie v češtině
Bílková, Jana ; Uličný, Oldřich (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
V následujících kapitolách se pokusím blíže specifikovat podstatu formálních tautologií, popsat jejich výrazné formální, sémantické i funkční rysy a na základě analýzy jazykového materiálu klasifikovat (z hlediska formálního i komunikačního) jednotlivé typy formálních tautologií užívaných v současné češtině.
|
|
| |
|
|
Monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických a antagonistických hub v půdách na území regionu jižní Čechy
BÍLKOVÁ, Jana
Diplomová práce byla zaměřena na monitoring přirozeného výskytu mykoparazitických hub v půdách na vybraných pozemcích s konvenčním a ekologickým systémem hospodaření regionu jižních Čech. K izolaci mykoparazitických hub byly použity čtyři izolační techniky.Pomocí všech metody byly odizolovány převážně druhy hub rodu Trichoderma, dále druh Trichoderma virens, Clonostachys rosea f. catenulata a Lecanicillium muscarium. V žádném půdním vzorku nebyla detekována houba Coniothyrium minitans.Na základě testů byl hodnocen radiální růst kmenů, jejich produkční vlastnosti a zejména pak byla hodnocena účinnost jednotlivých kmenů na vybraných fytopatogenních druzích hub (S. sclerotiorum, Rhizoctonia solani, Botrytis cinerea a Fusarium solani).
|
host ::
RSS.