|
|
Praha v románech Gustava Meyrinka
Čapková, Zuzana ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obrazem Prahy, jak ho zachytil spisovatel Gustav Meyrink. Úvodní část je věnována seznámení s vývojem německy psané literatury v českých zemích a vzniku fenoménu zvaného pražská německá literatura s uvedením jeho nejvýznamnějších představitelů. Dále je přiblížen život Gustava Meyrinka včetně jeho pobytu v Praze a vznik jeho literárního díla. Hlavní část práce je zaměřena na rozbor tří románů, jejichž děj se částečně nebo plně odehrává v Praze. Jde o díla Golem, Valpuržina noc a Anděl západního okna. Jednotlivé kapitoly popisují topografii Prahy užitou v díle a její historickou přesnost, postavy a pověsti spjaté s městem a celkový obraz Prahy a jeho proměny v závislosti na ději a jednání postav. V závěru je uvedeno srovnání jednotlivých románů a jejich společné i rozdílné rysy.
|
|
|
Akutní toxicita thiosalicylanilidů pomocí nižších organizmů
Čapková, Zuzana ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Macáková, Kateřina (oponent)
Thiosalicylanilidy jsou významné, biologicky aktivní látky. Dlouhou dobu jsou používány pro svou anthelmintickou a antimykotickou aktivitu. V posledních letech se testují jako látky potenciálně účinné proti tuberkulóze. V diplomové práci je sledována toxicita nově syntetizovaných thiosalicylanilidů. Jelikož se jedná o látky velmi těžce rozpustné či prakticky nerozpustné ve vodě, osvědčil se v pokusech jako látka zprostředkující rozpouštění (kosolvent) dimethylsulfoxid. Jako screeningová metoda byl použit biotest s bezobratlým organismem Artemia franciscana. Testy byly vyhodnocovány po 24 hodinách a z výsledků byla vypočtena hodnota EC50. Tato metoda je rychlá, finančně nenáročná a vhodná pro pre-screeningové hodnocení toxicity. Pořadí toxicity sledovaných látek bylo následující: 4'- brom - 3,5- dichlorthiosalicylanilid (13e) > 3, 4', 5-trichlorthiosalicylanilid (13b) > 3', 4'- dichlorthiosalicylanilid (8c) > thiosalicylanilid (8a) > 5 - chlorthiosalicylanilid (12a) > 4'- methylthiosalicylanilid (8i).
|
|
| |
|
|
Změny v exteriéru psa v průběhu domestikace
Wagnerová, Lucie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Domestikace psa je dlouhodobý proces, během kterého dochází k modifikaci řady fyziologických a behaviorálních vlastností. Existují různé názory na dobu počátku domestikace psa i na to, jak k ní vůbec došlo. Archeologické nálezy vlčích koster byly objeveny např. v jihovýchodní Asii, Americe, Evropě. Nejstarší nálezy se datují do doby před 150 000 lety, to jsou především nálezy z Číny. Mladší nálezy pocházejí z doby před 15 000 - 33 000 lety. Ze studia mitochondriální DNA vyplývá, že hlavním centrem domestikace byla východní Asie. V současné době jsou za centra domestikace považovány dvě oblasti - jihovýchodní Asie a oblast Středního východu.
Kosterní nálezy, objevené např. v Německu nebo v Předmostí u Přerova v České republice a genetické analýzy objevených lebek jsou důkazem názoru, že předkem psa je vlk.
V průběhu domestikačního procesu došlo ke změnám v exteriéru psa i ke změnám etologickým. Mezi etologické změny patří chování, vokalizace a reakce na lidské signály. Exteriérové změny jsou zejména změny kůže, délky končetin, tvaru a postavení uší, změny ve velikosti lebky, ve struktuře a délce srsti a ve zbarvení srsti psa. U dnešních plemen psů lze rozeznat tři typy lebek - brachycefalickou, mezocefalickou a dolichocefalickou. Psi s brachycefalickou lebkou mohou trpět některými zdravotními problémy. O struktuře a délce srsti rozhodují tři hlavní geny RSPO2, FGF5 a KRT71. Na těchto genech byly popsány mutace, které ovlivňují různé délky srsti a různou strukturu srsti. V souvislosti s absencí srsti u některých plemen (např. peruánský naháč) byly popsány mutace v genu FOX13. Zbarvení srsti je ovlivněno produkcí dvou typů melaninu - eumelaninu a feomelaninu. Produkce těchto pigmentů je řízena převážně geny MC1R, CBD103, ASIP, TYRP1. Všechny tyto změny - exteriérové i etologické * jsou porovnávány s předkem psa - vlkem.
|
|
|
Sociální chování psovitých šelem
Kocurová, Kamila ; Čapková, Zuzana (vedoucí práce) ; Lněničková, Jana (oponent)
Zájem o etologii psovitých byl hlavním důvodem pro zaměření práce na socialitu těchto šelem. První část práce je zaměřená na pojmy, jako je socialita, teritorialita a jednotlivé typy komunikace. Rozebírá důvody, jenž některé z psovitých šelem mohly vést k vytvoření sociálních organizací tak jak je známe dnes. Uvádí výhody sociality, ke kterým patří zejména obrana teritoria, kooperativní lov či obrana proti jiným predátorům, a náklady plynoucí ze sociality, což je především zvýšená konkurence o zdroje mezi členy skupiny. V této části jsou rozebírány také typy sociálních organizací a jejich variabilita u jednotlivých druhů. Kapitola zaměřená na komunikaci popisuje její jednotlivé typy, vokalizaci, vizuální a olfaktorickou komunikaci.
V druhé části je popisováno sociální chování několika vybraných druhů, kdy je nejpodrobněji popsána socialita vlka obecného (Canis lupus).
Tato práce je psaná jako literární rešerše a shrnuje nezřídka rozdílné názory různých autorů a poskytuje tak přehled teorií týkajících se sociality těchto zvířat. Cílem práce je vytvořit ucelený souhrn těchto teorií. Zároveň může posloužit jako teoretický podklad navazujících prací.
|
|
|
Reintrodukce velkých šelem v Evropě
Říhová, Žofie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Reintrodukce velkých šelem v Evropě je popis stávající situace v České republice a ostatních zemí Evropy, kde se velké šelmy, jako je rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) vyskytují a porovnání jejich současného výskytu s rozšířením jejich populace v minulosti.
Dále se práce zaměří na vliv lidské činnosti na oblasti migrace velkých savců, popis životního prostředí velkých šelem a příčiny snižování počtu jedinců, možnosti ochrany jejich populací a možnosti jejich navrácení zpět do volné přírody. V bakalářské práci bude rovněž zmíněna dosavadní úspěšnost reintrodukce a cíle reintrodukčních programů těchto šelem jak v České republice, tak v okolních zemí Evropy.
Součástí bakalářské práce bude rovněž vysvětlení problematiky týkající se fragmentace krajiny a ochrany konektivity krajiny, jelikož ochrana krajiny v souvislosti s její prostupností je jedním z důležitých faktorů celkové ochrany a udržení populací velký šelem. Jedna z kapitol bude věnována také lokalizaci nejdůležitějších migračních koridorů v České republice a jejich návaznosti na sousední státy. Důležitou součástí práce bude rovněž popis způsobů biomonitoringu určených druhů velkých šelem, a to zejména podle jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, specifické značení teritoria a pozůstatky kořisti.
Dále se bude práce věnovat vzniku habitatových modelů velkých šelem a popíše jednotlivé kroky tvorby modelů. V přílohách budou k dispozici výsledky modelů vytvářených pro území České republiky a blízkého okolí. Habitatové modely mohou tedy sloužit k vymezení lokalit vhodných pro trvalý či přechodný pobyt zkoumaných druhů, což může následně zjednodušit výběr přijatelných území pro jejich reintrodukci.
|
|
|
Asertivita v pracovním prostředí
Čapková, Zuzana ; Hiršová, Miloslava (vedoucí práce) ; Míková, Irena (oponent)
Bakalářská práce "Asertivita v pracovním prostředí" se zabývá skutečností, zda a jak jsou v komunikaci na vybraném pracovišti uplatňovány prvky asertivity, a jaké má jejich použití vliv na skupinovou atmosféru a řešení konfliktů. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou popsány jednotlivé složky komunikace a transakční analýzy. Dále práce pojednává o asertivním chování a teorii konfliktů. Praktickou část bakalářské práce tvoří data získaná na základě dotazníkového šetření ve zvolené firmě a rozebírá vztah mezi asertivním chováním a sociální atmosférou. Závěr práce tvoří souhrn doporučení pro manažery firmy.
|
|
| |
host ::
RSS.