|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
|
Místo jako součást literatury - zámek ve Vrchotových Janovicích. Pokus o literárně-antropologickou studii se zhodnocením dosavadních interpretací
Bažant, Andrej ; Tomandl, Miloš (oponent) ; Vrhel, František (vedoucí práce)
Predmetem studie je zamek ve VrchotovYch lanovicich a jeho posledni majitelka, baronka Sidonie Nadhema. Puvodne stredoveka tvrz byla behem 18. a 19.stoleti pretvorena v romantickY zamek obklopeny pusobivy-m krajinarskYm parkem. Posledni majitelka zamku, Sidonie Nadhema (1885 - 1950), velmi vzdelana a nezavisla zena, se stala blizkou pfitelkyni dvou vy-jimecnych postav stredoevropske kultury, basnika Rainera Marii Rilka a esejisty a kritika Karla Krause. Oba zamek navstevovali a pro oba se tyto navstevy staly inspiraci pro jejich dUo. Behem II.svetove vaIky siouzil zamekjako sidio jednotek SS a po kratkem obdobi, kdy se Sidonie snaziia 0 jeho renovaci, odesla v roce 1949 do exilu v Anglii. V nasledujicich letech pak zamek pomalu pust! a jeho majitelka byia temer zapomenuta. Koncem 50.let presel zamek do vlastnictvi N arodniho muzea. V prvni polovine 60.let byly poprve vydany dopisy Karla Krause a R.M.Rilka Sidonii Nadheme, jez se staly dulezitym zdrojem informaci pro poznani jejich zivotu a del. Predevsim v pripade Karla Krause dopisy odhaIiIy zceia novou tvar jeho osobnosti i dila. Pro Krause, jenz byl doposud znam hIavne jako autor poiemickY, se vztab se Sidonii a pobyty v janovickem parku staly podnetem ke vzniku jeho IyrickYch basni. Sidoniina Cinnost pri navrhovani a uddovani parku se pro nej staia...
|
|
|
Motýlci
Laube, Lukáš ; Vrhel, František (oponent) ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce)
Zprava 0 plneni Narodniho ptanu boje proti komercne sexualnimu zneuiivani deti a jeho aktualizace na cialsi obdobi je jednim ze "zakladnich pilihl" uplatnovane socialni politiky, ovlivnujid zivot "motylkU" i ostatnich zividch se prostitucl. leho stanovy se TIdi Policie i organy socialni pece. Shromazd'uje veskere poznatky 0 komercne sexualne zneuzivanych a pfevadi je do tezi a analYz. Urcuje co si 0 "motyldch" mysli Policie a organy sociaIni pece. Poukazuje na vzor, jak ke komercne sexuaIne zneuzivanym pfistupovat. Ackoliv neni moine exaktne stanovit kvantitativni rozsah detske prostituce, je patrne, ie Policie disponuje dostatkem informaci k fypick:f;m charakteristikCtm tohoto jevu. Odhalovani detske prostituceje venovano znacne pro aktivni usili a proverovany jsou vsechny poznatky a informace, ktere k ni mohou smerovat. 82 Policie a organy sociaIni pece podle teto teze disponuji dostatkem informad pro pochopeni subkultury komercne sexuaIne zneuzivanych. Pficem.z veskere vedeni 0 nich vychazi z policejnich Waseni a tvorby analyz a tabulek s minimaInim poctem komercne sexualne zneuzivanYch. Tato teze prezentovana na zaver zpravy pusobi az tragikomicky. Veskere me hodnoceni vedomosti, kterymi disponuje Policie a orgimy socialni pece jsem umyslne nechal aZ nakonec teto kapitoly. Domnivam se, ze poznatky...
|
|
|
Něnci - tradice a modernita
Kvíčala, Petr ; Pargač, Jan (oponent) ; Vrhel, František (vedoucí práce)
Je zrejme, ze stejne tak jako ostatnf Puvodnf narody Severu, Sibire a Dalneho vychodu RF, prochazf nenecke etnikum dalekosahlymi promenami, ve velice rychle se menicim kontextu naseho sveta. Zmeny a s nimi spojeny neustaly rozvoj techto narodu nas stavi pred celou radu novych vyzkumnych otazek, ktere zaeinajf u tradieniho zpusob zivota a hodnot z jejich nejruznejsich stranek a konef u otazek, ktere si pfislusnici techto narodu zadavaji pri hledanf sebe sarna v soueasnem modernim globalizovanem svete. Mohou to byt otazky tykajici se folkloru, otazky tykajfci se tradieniho zpusobu produkce, ale stejne tak si napriklad muzeme klast otazku, zda kompenzace ureene na podporu tradieniho zpusobu hospodarstvi tento zpusob tradieniho zivota skuteene podporuje nebo diky nim muze postupne zanikat, z duvodu jednoduchosti "vyplnit formular" a tedy nehospodafit a tim i prispivat k postupnemu zaniku. Nencum se na rozdfl od jinych Puvodnich narodu Severu, Sibire a Dalneho vychodu RF, darf pomerne dobrym zpusobem si zachovavat svuj tradienf zpusob zivota. Pocet obyvatel hhisfcich se k Neneckemu etniku stabilne roste. Na rozdfl od jinych puvodnich mirodu. Stejne tak roste i pocet sobich stad v J amaloNeneckem autonomnfm okruhu. Nekterf badatele spojujf tyto dva body rovnitkem a pokousf se vysledovat spojitost mezi stoupajfcim...
|
|
|
Mizející "beduínský" šperk: typologie a terénní výzkum
Sodomková, Miroslava ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Jiroušková, Jana (oponent)
Tato prace je venovana bedufnskemu sperku, jeho druhlim, zpracovanf a identifikaci. Nektere kapitoly, napr. Bedufni - zivot a kultura a Zena v islamske spolecnosti, jsou nezbytnym a nepostradatelnym dophlkem toho, aby pojednanf 0 bedufnskem sperku postihlo spolecnost, ve ktere sperk vznikal, a konecne i nejsirsf cast uZivatelli sperkli, kterYmi vetsinou byly prave zeny. Sperky jim poskytovaly vaznost ve spolecnosti, naplnovaly je dlistojnostf v jejich tezkem zivote a dale slouzily jako financnf jistota, s kterou mohly samostatne zachazet, a to v prfpade nouze. Dodnes mlizeme spatrit v obchlidcfch se sperky zeny, ktere je prodavajf jen a jen proto, aby penfze z prodeje pouzily pro zaopatrenf toho nejcennejsfho, co majf - syYch detf. Kapitola ctvrta byla zarazena z toho dlivodu, aby sperk byl pochopen take jako yYsledek specializovane remeslne yYroby, vcetne pouzfvanych materialli, nebot'vznikl na zaklade dlouhodobeho shromazd'ovanf technologickch procesli, ktere mely svoji genezi jiz ve starovekch kulturach a stavaly se tak svebytnym dusevnfm majetkem vYrobcli a byly predavany z generace na generaci. Toto shromazd'ovanf informacf a konecne zvladnutf prevzate techniky bylo jednfm z tajemstvf uspechu yYrobcli sperkli. Typove se sperky delily na amulety, nahrdelnfky, naramky, nakotnfky, napaznfky, prsteny,...
|
|
|
Andské hudební soubory a andští hudebníci v Evropě a v Severní Americe
Jetmarová, Jana ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent) ; Tyllner, Lubomír (oponent)
Na předcházejících stránkách Jsem se pokusila analyzovat nejdůležitější aspekty problematiky andských hudebníků v Evropě a v Severní Americe. V evropském kontextu tento unikátní fenomén v současnosti postupně zaniká, aniž by byl jeho vznik a vývoj dostatečně dokumentován. Přestože se může zdát, že působení andských hudebníků představuje pouze epizodní úsek evropské historie posledních dvou desetiletí, považuji za přínosné se mu věnovat. Andští příchozí nám poskytuj í jedinečnou příležitost studia střetu a vzájemného působení dvou radikálně odlišných kulturních systémů. Evropu navštěvují zpravidla bez jazykových znalostí a bez hlubšího povědomí o kulturněspolečenském kontextu, přesto se zde během poměrně krátké doby dokáží efektivně orientovat. Po několikaletém pobytu není pro většinu hudebníků problém plynně se dorozumět v několika evropských jazycích, mnozí z nich zakládají v Evropě rodinu a někteří dokonce přijímají občanství jednotlivých evropských států. Můžeme tak hovořit o jejich poměrně bezproblémové integraci do evropské společnosti. Přesto však hudebníci nemusej í odkládat vlastní kulturu. V rámci socioprofesní skupiny nadále platí normativní systém mateřských zemí, jsou dodržovány tradice a zvyky které však v rámci jednotlivých evropských států přij ímaj í nové prvky a dostávaj í tak zcela...
|
|
| |
|
|
Mizející "beduínský" šperk: typologie a terénní výzkum
Sodomková, Miroslava ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Jiroušková, Jana (oponent)
Předkládaná dizertační práce je věnována především stříbrnému beduínskému šperku. Pod pojmem beduínský šperk se označují všechny drobné dekorativní předměty, které lid pouště (the people of the open land of desert) či lid stana, (the people of the tent) [ 44 ] jak se beduíni sami nazývali, nosili k ozdobě svých šatů a různých částí těla. Některé z nich, zejména amulety, byly nošeny k ochraně před zlem. Beduíni pocházejí z arabských kočovných kmenů ze Saudské Arábie, odkud se velmi rychle rozšířili při expanzi islámu do Sýrie, Mezopotámie, Persie a později do Egypta, Libye a Tunisu [ 106 ] . Než se však ustálil pojem beduínský šperk, který uvádí (i když nedokonale) An Illustrated Dictionary of Jewelry [ 82 ] prodělal šperk kočovníka staletý vývoj, protože byl ovlivňován téměř všemi okolními kulturami. V dílnách výrobců šperků se tedy mísily různé umělecké a estetické proudy, neboť při vzájemné výměně zboží, ke které čas od času docházelo , byly směňovány i typické a oblíbené šperky jednotlivých kulturních sfér [ 49, 81 ]. Dá se říci, že různé druhy, tvary a výzdobné techniky beduínského šperku se po staletí ustálily, a tím šperk nabyl svoji specifickou charakteristiku. Práce se zabývá výše uvedeným šperkem z konce 19. a průběhu 20. století. Je rozdělena do sedmi kapitol včetně úvodu. Zaměřila jsem se v ní...
|
|
|
Sajat'-Nova. Zlatý věk arménské trubadúrské lyriky
Kohoutková, Petra ; Palek, Bohumil (vedoucí práce) ; Vrhel, František (oponent)
Zaver "rem me prace bylo pokusit se postihnout kavkazskou trubadlirskou poezii alespoii ve ~;u jeji sire prostre~~i~tvi~ zivota a dila basnika Sajat' ~N~;~. Asugh~ka tvorba zl ted tavuje bohatou studmcl mspuace dodnes a skrze obrazy pochazeJlcl z obdobl "temneho p" ~iho veku" presla placha divka-gazela a nest'astne zamilovany basnik aZ do zanru stte hirnich pisni; z prostredi kraIovskych dvoru a zvuku loutny aZ na stadiony s ~~~ronickou hudbou. Kavkazska trubadurska lyrika je schopna oslovit siroke publikum, ~e re se neomezuje pouze na Arrnenii, Gruzii a Azerbajdzan - cetne posluchace si najde i v ~u Turecku, Stredni Asii a v arabskych zemich. Pribeh, ktery vypnivi, je vlastne porad stejn;. Na rozdil od versu francouzskych stredovekych pevcu vsak pisne kavkazskych trUbadUril nejsou cbapany jako uzavrena minulost - soude podle poezie ohlasove a nescetnych obrarn prevzatych z pisni lidovych a asughskych, ktere zaznivaji v populami tvorbe, jde 0 ryzi soucasnost. Asughske basne se staly neodlucnou soucasti armenskeho lyrickeho fondu jako takoveho.
|
|
|
Svědkové Jehovovi
Tůmová, Miluše ; Pargač, Jan (oponent) ; Vrhel, František (oponent)
Tata rigor6zni pnice byla psana s kratSimi ci delSimi pausami po dobu ctyf let. Snazila jsem se ni podat co nejkomplexnejsi pohled na spolecenstvi SJ, opfeny nejen 0 studium pramenu a llteratury, ale take 0 vlastni vyzkum, na nernZ je z pI'evazne casti zalozena druha cast prace. 5J vytvari v nasi zemi separovane spolecenstvi, ktere si zije svym vlastnim zivotem as okolnim svetem komunikuje jen potud, pokud se snaZi ziskat nove cleny. N a vse, co se nachazi arimo organizaci SJ nahlizeji jako na spatne, zkaZene, na to cemu je potfeba se branit a co nejvice se od toho distancovat. Muzeme tedy konstatovat, ze NSSJ neni pro vnejsi okoli obecne pfinosna, coz ji odlisuje od tradicnich cirkvi, ktere se venuji humanite, podpofe vzdelani, pomoci hladovejicim, nemocnym atd. SJ se staraji pouze sami 0 sebe. SJ zaroveii netrpelive ocekavaji zahubu a brutaIni zniceni celeho stavajiciho sveta, pI'eziji jen oni - vyvoleni. Ze sve viry cerpaji mimofadne sebevedomi, hrdost a uspokojeni, ktere je motivuji pro nemale obeti. Tim myslim snaseni posmechu, venovani enormniho mnozstvi casu organizaci, dobrovolneho sebeposkozeni v pfipade odmitnuti krevni transfUze ad. SJ jsou pfesvedceni, ze ziji podle dokonalych mravnich mefitek, ze jsou jedini, ktefi se dusledne I'idi ucenim Bible, silne je unich vypestovano vedomi "my a oni",...
|
host ::
RSS.