|
|
Arménská klavírní literatura se zřetelem na instruktivní literaturu
Davtyan, Azniv ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Gregor, Vít (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na arménskou klavírní hudbu v kontextu arménské kultury. Práce je rozdělena do jednotlivých kapitol. Po první kapitole, která se snaží krátce shrnout důležité události o dějinách Arménie od dávných dob až po současnost, následují další části práce, které se zabývají popisem arménské hudební kultury a arménské klavírní hudby. Závěrečná kapitola, která je zamýšleným těžištěm práce se věnuje velikánům arménské hudby a jejich významným dílům.
|
|
|
Komparace systémů hudebního vzdělávání a výchovy ve vybraných zemích Evropy
Lojdová, Jaroslava ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Autorka ve své práci uskutečňuje komparaci hudebněvýchovných systémů ve vybraných evropských zemích. Po důkladném prostudování dostupné odborné literatury realizuje výzkum ve třech tematických oblastech: současný stav hudební výchovy na 2. stupni základních škol, aktuální potřeby studentů vysokých hudebních škol a návrhy národních koordinátorů EAS na zkvalitnění přípravy budoucích učitelů hudby. Výzkum uskutečnila s hudebními pedagogy základních škol 2. stupně, studenty vysokých škol s hudebně pedagogickým zaměřením a s národními koordinátory EAS, kteří jsou současně vysokoškolskými hudebními pedagogy. Na základě výsledků výzkumu ve své práci se vyjadřuje k vymezeným pracovním hypotézám. Práce je aktuálním pohledem na současnou problematiku hudební kultury a výchovy v evropských zemích. Vybízí hudební pedagogy ke spolupráci při řešení společných hudebně pedagogických témat a přináší cenné podněty do hudebněvýchovné praxe.
|
|
|
Česká klavírní literatura ovlivněná jazzem a její využití na ZUŠ
Burdová, Anna ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá českou klavírní literaturou ovlivněnou jazzem a jejím využitím na základních uměleckých školách. V první části se věnujeme jazzové hudbě z hlediska historického a hudebně-teoretického. Představujeme vývoj jazzové hudby v České republice a tři významné české skladatele ovlivněné jazzem - Bohuslava Martinů, Ervína Schulhoffa a Jaroslava Ježka. Dále popisujeme hlavní znaky jazzu, jako jsou např. off-beat, synkopy, jazzové frázování či improvizace. Zaměřujeme se také na roli klavíru v jazzové hudbě a na základní styly klavírní jazzové hry. Druhá část obsahuje didakticko-praktický náhled na jazzovou hudbu. Hodnotíme význam jazzové hudby a předpoklady pro jazzovou interpretaci a improvizaci. Poté předkládáme metodický nástin vyučování vybraných jazzových prvků - soubor úloh a cvičení by měl sloužit k nácviku jazzového rytmu, hry akordů a jazzové improvizace. Na závěr se věnujeme jazzu v českém školství a české instruktivní literatuře pro klavír ovlivněné jazzem. Cílem práce je přinést komplexní pohled na oblast jazzové hudby. Dále bychom chtěli, aby vytvořený návrh na cvičení krok za krokem pomohl žákům na základních uměleckých školách s nácvikem jazzových prvků. Pomocí metody rozhovoru jsme získali cenné informace ohledně výuky jazzu od čtyř českých osobností, které vyučují klavírní...
|
|
|
Frédéric Chopin as Pianist and Teacher
Loizou, Valentine ; Kittnarová, Olga (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Résumé Tato diplomová práce je zaměřena na Fredericka Chopina jako pianistu a pedagoga. Jeho přístup ke klavírní pedagogice byl předvídavý co se týče fyziologie ruky a koordinace těla a nástroje. Jako hudebník a klavírista byl hluboce obdivován současníky. Osobním stylem hry uchvacoval své posluchače Seznámení s ním zásadně pomůže hráčům k porozumění a interpretaci Chopinových děl. Prvá kapitola je chronologicky zaměřena na Chopinův životopis a tvorbu. Druhá kapitola nazírá Chopina jako skladatele, jeho výběr žánrů, jeho inspirace a rané vlivy stejně tak jako vše, co výrazně charakterizuje jeho dílo. Třetí kapitola se týká Chopinova stylu hry (3.1), jeho názoru na ostatní hudebníky (3.2), a jeho vztahu k ostatním klavíristům (3.3). Kapitola 3.4 pojednává o hlavním problému Chopinova života, kterým byla nechuť hrát před publikem. Kapitola 3.5. uvádí podrobně Chopinovy koncerty a repertoár a následující kapitola 3.6. se zaměřuje na Chopinovy dovednosti improvizátora. Čtvrtá kapitola zkoumá Chopina jako učitele a zabývá se tím, jak významná byla role učitele v jeho životě. Dvě samostatné kapitoly se zaměřují na Chopinovy studenty (4.2) a repertoár (4.3), který studovali se svým učitelem Svědectví Chopinových studentů nám dává obraz toho, jaký byl Chopin učitel a jaké byly jeho rady, týkající se techniky a...
|
|
|
Klavírní dílo Vítězslava Nováka s přihlédnutím k jeho využití ve výuce na uměleckých školách
Obručová, Lenka ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Kopecká, Věra (oponent)
Diplomová práce Klavírní dílo Vítězslava Nováka si klade za cíl zmapování důležité součásti české hudby, zmapování možností jejího využití v koncertní i hudebně pedagogické praxi a prezentaci těchto výsledků široké veřejnosti. Práce je rozdělena na tři části. První seznámí čtenáře s Novákovým životem a okolnostmi, které provázely a ovlivňovaly jeho tvorbu. Druhá část je přehledem Novákova klavírního díla. Třetí část je reprezentativním výběrem autorových skladeb nej vhodnějších pro využití v hudebně pedagogické praxi. Skladby tohoto výběru jsou opatřeny didaktickou analýzou a praktickými poznámkami, které by měly ulehčit jejich využití v hudební praxi.
|
|
|
Komorní hra jako prostředek rozvoje hudebnosti a kreativity
Klinecká, Magdalena ; Tomášek, Jiří (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
V této práci pohlížíme na komorní hudbu z různých úhlů pohledu. Jednak na komorní hudbu jako takovou, pak také v jejím vztahu k interpretovi a dále i k posluchačům. Co se týče vztahu interpreta a komorní hudby, poznáváme zde různá stádia či úrovně jejího provozování - dětmi, studenty, amatéry a profesionálními hudebníky. Také zjišťujeme, jak je to s působením komorní hudby na člověka, který ji poslouchá. Uvidíme, že tato hudba může pozitivně působit i na lidi nemocné či různým způsobem hendikepované. Dozvíme se o různých soutěžích pro komorní soubory. Nakonec se seznámíme s provozováním komorní hudby v rámci mé "výchozí" rodiny a s příkladem úpravy lidových písní pro děti.
|
|
|
Stupnice jako základ technického vybavení klavíristy
Hanžlíková Krafová, Viktoria ; Palkovská, Jana (vedoucí práce) ; Tichá, Libuše (oponent)
Diplomová práce "Stupnice jako základ technického vybavení klavíristy" řeší problematiku hry stupnic a stupnicového komplexu na všech úrovních výuky klavírní hry. Uvádí podnětné zásady klavírní pedagogiky s možností jejích aplikace v systémovém nácviku stupnic. Práce je rozdělená do osmi kapitol, přičemž každá je věnována určitým technickým cvičením, vztahujících se ke stupnicím diatonickým i chromatickým. Velká pozornost je dána akordům, rozkladům a hře stupnic ve dvojhmatech. Každá kapitola je doplněná praktickými příklady a prstokladovými systémy. Rozsahem svého zaměření je práce adresovaná pedagogům, studentům středních a vysokých hudebních škol.
|
|
|
Vliv moravské lidové písně na klavírní dílo Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka a dalších skladatelů s využitím ve výuce klavírní hry
Grygarová, Jana ; Tichá, Libuše (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Moravská lidová píseň je velmi blízká mému srdci. Přestože pocházím z Valašska, kde se mnohé lidové tradice stále více či méně uchovávají (a pečuje se o ně především ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm), můj vřelý vztah moravskému folkloru se utvářel až postupem času. Poznávala jsem, jak hluboká je studnice bohatství moravské (a potažmo i slovenské) lidové písně. Fascinovala mě hra na cimbál a zvuk cimbálové muziky. Na Valašsku i na Slovácku v dnešní době existuje řada kvalitních národopisných souborů, folklorních kroužků a cimbálových muzik. Moravská lidová kultura je součástí národního dědictví a je dobře, že se i v dnešní moderní době stále těší zájmu jak starší, tak mladé generace. Tradice se díky tomu zachovává i pro další pokolení. Volba tématu mé diplomové práce byla tudíž docela nasnadě. Konečně jsem měla pádný důvod podrobněji se zabývat charakteristickými znaky, které činí moravskou lidovou píseň tolik působivou a originální. Vybrala jsem si téma, které je mi milé, a dala jej do kontextu s oborem, kterému se věnuji - hře na klavír a její výuce na základní umělecké škole.
|
|
|
Moderní trendy v zahraniční hudební výchově. Hudební výchova ve Francii.
Nováková, Tereza ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Přítomná diplomová práce má za cíl seznámit s aktuální problematikou hudebního školství ve Francii na nižším a vyšším sekundárním stupni (college a lycée). Prezentuje a terminologicky ukotvuje základní strukturu francouzského vzdělávacího systému, komentuje nové trendy ve vzdělávací politice vůbec a jejich dopad konkrétně na vyučování hudební výchovy. Jádrem práce je podrobné zkoumání národních kurikulárních dokumentů týkajících se uměleckého vyučování (respektive hudební výchovy). Výsledky anotací slouží jako objektivní zázemí pro možnou komparaci obsahů hudebního vzdělávání u nás a ve Francii. Analýzy programových textů jsou rovněž podnětem pro rozbor současných učebnic hudební výchovy na francouzském trhu. Na okraj je postaven záznam z hospitací, jenž výsledky dosavadní teoretické práce propojuje se školskou praxí.
|
|
|
Čestmír Gregor: klavírní dílo skladatele
Veličková, Magda ; Gregor, Vít (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Zpracováním této práce jsem podala přehled veškerého klavírního díla současného skladatele artificiální moderní hudby Čestmíra Gregora, a pomocí podrobné analýzy jednotlivých děl jsem přiblížila kompoziční postupy a inspirační zdroje tohoto skladatele. Došla jsem závěru, že hlavní rysy, kterými se vyznačuje autorův značně osobitý skladatelský styl, jsou polyfonní myšlení, tonální neukotvenost skladeb kompenzovaná melodickou určitostí, rozvoj motivu z malých jader, výrazná témata, plastické melodie a především vynalézavá práce s rytmem. Inspiraci autor čerpá z lidového folklóru, zejména moravského (Leoš Janáček), dále z tvorby české meziválečné avantgardy (Pavel Borkovec) a z jazzu (Jaroslav Ježek). Jeho hudba odráží pocitové vztahy člověka jednadvacátého století, jehož životní styl určuje především městské prostředí. Autor se v rámci Nové hudby neobrací žádné z teorií, ale nalezl si vlastní tvůrčí poetiku. Základem pro veškeré komponování je mu komunikativní hudba, která respektuje zákonitosti lidské psychologie vnímání. Gregorovy koncertantní skladby vynikají novou nástrojovou stylizací a netradičními přístupy nástrojové virtuozitě (hra dlaní, loktem, nekonvenční prstoklad). Jeho klavírní sonáty a koncerty dávají interpretovi možnost upozornit na brilantní ovládání techniky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.