|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana osobních údajů
Kürtösiová, Milada ; Prášková, Helena (oponent) ; Vopálka, Vladimír (vedoucí práce)
Závěr Na závěr této diplomové práce můžeme shrnout, že otázka ochrany osobních údajů je velmi úzce spjata se základními lidskými právy - s ochranou soukromí a rodinného života. Kořeny právního zakotvení ochrany osobních údajů nacházíme v celé řadě mezinárodních právních dokumentů různé právní síly a různého zaměření - počínaje Všeobecnou deklarací základních lidských práv a svobod a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a svobod počínaje, a konče specifickými dokumenty věnujícími se již přímo a výhradě ochraně osobních údajů - zejména Úmluvou na ochranu osob se zřetelem na automatické zpracování osobních dat a evropskou směrnicí z roku 1995 konče. Přestože o lidsko-právních kořenech ochrany osobních údajů nejsou pochyby, dochází v současné době stále častěji ke střetu tohoto práva s jinými druhy lidských práv a zejména s právy, která mají chránit většinovou společnosti (oproti právům zaměřeným na ochranu jednotlivce). Otázka, která lidská práva a zda vůbec mají přednost před právem na ochranu osobních údajů, není stále zodpovězena a zůstává výzvou do budoucnosti. Právní základy úpravy ochrany osobních údajů v českém právním řádu koncentruje především zákon o ochraně osobních údajů. Vedle tohoto zákona existuje celá řada právních předpisů, které se ve své dílčí části věnují rovněž problematice ochrany...
|
|
|
Zkrácená řízení o přestupcích (vývoj a současná právní úprava)
Herudková, Jana ; Kopecký, Martin (oponent) ; Prášková, Helena (vedoucí práce)
Závěr I. Řízení o přestupcích představuje kvalifikovaný postup správních orgánů, ve kterém je rozhodováno o konkrétních právech, právem chráněných zájmech a povinnostech jmenovitě určených osob. Účelem tohoto řízení je rozhodnout o vině a případné sankci za spáchaný skutek, v němž je přestupek jako zvláštní druh správního deliktu spatřován. Rozhodování o přestupcích je pojímáno jako součást výkonu veřejné moci, směřujícího k usměrnění chování adresátů veřejno-správního působení a ochraně veřejného zájmu. Dle zásady materiálního právního státu vyjádřené v čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Je tedy třeba, aby právním předpisem tohoto druhu, respektive právní síly, byly upraveny jednak podmínky odpovědnosti za přestupek vymezením deliktně způsobilého subjektu, skutkových podstat přestupků a sankcí za přestupky ukládaných, jednak procesní postupy správních orgánů v rámci objasňování a postihu takovýchto deliktů. Základním pramenem přestupkového práva je zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zakotvující obecné základy právní odpovědnosti za přestupky, některé skutkové podstaty přestupků a procesní režim vyřizování přestupků. Posláním procesních ustanovení je zabezpečit,...
|
|
|
Opatření obecné povahy
Schagerer, Milan ; Prášková, Helena (oponent) ; Staša, Josef (vedoucí práce)
50 Závěr Jak tedy na závěr zhodnotit nový institut opatření obecné povahy, který si během posledních let hledá místo a uplatnění ve správních řízeních v českém právním řádu? Idea přijetí zcela nového typu činnosti správních úřadů je naprosto bezpochyby správná. Snaha zajistit silnější procesní ochranu, ale i větší vliv účastníků na vydávání opatření obzvláště tam, kde byla dříve situace řešena podzákonnou normotvorbou, je zcela bez debat chvályhodná a záslužná. Tak jak podobné instituty fungují v okolních zemích, dávají za pravdu názorům, že právo není zakonzervovaným oborem bez inovativních a zjednodušujících postupů, ale s dávkou zdravého rozumu lze pro veřejnost vytvořit spoustu pozitivních a moderních řešení i v této oblasti. Bohužel, realita za samotným nápadem značně pokulhává. Legislativní neobratnost a liknavost, projevující se v poslední dekádě prakticky ve všech oborech práva si vybírá svou daň i v případě toho institutu, jakkoliv byl původně zamýšlen novátorsky a osvíceně. První problémy přišly již s přehnaně uspíšeným přijetím úpravy v telekomunikačním zákoně, která rovněž obsahovala novelu soudního řádu správního. Tato úprava je dodnes častým terčem rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, a svědčí o nepochopení institutu opatření a jeho častém zaměňování za akt obecně závazného typu....
|
|
| |
|
|
Přezkoumávání rozhodnutí o přestupku
Švorčiková, Jana ; Kopecký, Martin (oponent) ; Prášková, Helena (vedoucí práce)
Bez názvu Právní řád umožňuje přezkoumávání rozhodnutí o přestupku různými prostředky. Celkově považuji právní úpravu přezkoumávání rozhodnutí o přestupku za dostatečnou, nikoliv však plně vyhovující, s výhradami uvedenými v jednotlivých kapitolách. Nedostatky spočívají v nedodržení základních zásad charakteristických pro přestupky, resp. nutnosti jejich aplikace v obecném řízení. V diplomové práci jsem uvedla postupy správních orgánů, příp. soudů při přezkoumávání rozhodnutí o přestupku, rozsah přezkoumávání a možnosti rozhodnutí o přezkoumávání. Veřejná správa by především sama měla odstranit svá nezákonná, příp. nesprávná rozhodnutí. Proto je nejprve nutná kontrola v samotném správním řízení a i následné přezkoumávání před soudem může nastat pouze tehdy, pokud proběhlo správní řízení o přezkoumávání rozhodnutí o přestupku. Obecným opravným prostředkem je odvolání, upravené ve správním řádu s jednotlivými speciálním ustanoveními v přestupkovém zákoně. Na základě správního řádu zkoumá odvolací orgán správnost rozhodnutí pouze v rozsahu uplatňovaných námitek. Vzhledem ke specifické úpravě přestupků, kdy je správním orgánům umožněno ve velkém rozsahu rozhodovat na základě správního uvážení, by mělo být posíleno postavení účastníka řízení úplným revizním principem, a to zejména tehdy, kdy už mu žádný opravný...
|
|
|
Vyvlastnění staveb a pozemků
Schweiner, Petr ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
Závěr Co říci závěrem? Snad to, že jsem se prostřednictvím této práce snažil o seznámení se s novou úpravou institutu vyvlastnění, která nabyla účinnosti 1.1.2007, což znamenalo také alespoň zběžné seznámení se s úpravou vyvlastnění obsažené v ústavních zákonech, jako je třeba čl. 11 odst. 4 Listiny, a s úpravou na mezinárodní úrovni, jako jsou vyhlášené dvoustranné nebo vícestranné mezinárodní smlouvy případně dodatkové protokoly k nim např. Dodatkový protokol k Evropské úmluvě na ochranu lidských práv a základních svobod. U zmíněných mezinárodních smluv jsem měl na mysli ty smlouvy, které byly vyhlášené a k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána dle čl. 10 Ústavy. Mám-li se tedy pokusit o zhodnocení této nové úpravy, řekl bych, že, jak už to bývá, něco se na této úpravě povedlo něco se naopak nepovedlo. Klad bych spatřoval v tom, co všechno nový zákon upravuje. Upravuje hmotněprávní předpoklady vyvlastnění s výjimkou účelů, což by mohlo vést k méně novelizacím obecné normy, procesní odlišnosti od obecného správního řízení, věnuje se právům třetích osob a upravuje soudní řízení. Nebylo opomenuto ani zrušení vyvlastnění a pasáž týkající se náhrady za vyvlastnění. Rozsah toho, co všechno je v zákoně obsaženo co do přítomnosti úpravy, se mi proto zdá dostačující. Jako klad...
|
|
|
Trestněprávní principy v řízení o přestupcích
Lomozová, Petra ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
ZÁVĚR Cíl práce, kterým je zjistit rozsah, v jakém se základní zásady trestního řízení uplatňují v řízení o přestupcích, si vyžádal poměrně rozsáhlý text, který značně přesahuje délku, požadovanou po diplomové práci. K této délce jsem dospěla po zpracování možných námitek a dílčích problematik, které ústí většinou přímo ze základního problému této práce, kterým je na jedné straně poměrně stručná (nikoliv však, podle mého názoru, nepřiměřeně stručná) úprava přestupkového řízení v zákonu o přestupcích, a na druhé straně požadavky plynoucí ze základních zásad trestního řízení, které lze až na výjimky považovat též za základní zásady, kterými se řídí řízení o přestupcích. K nim pak přistupují požadavky, které klade na řízení o "trestním obvinění" čl. 6 Úmluvy. Práce si proto vyžádala kromě vymezení jednotlivých zásad též alespoň dílčí zpracování související judikatury ESLP. Řada otázek, které se práce pokusila zodpovědět, by bylo možné podrobit podrobnějšímu zkoumání a diskusi. Dá se také předpokládat, že v souvislosti s předmětem práce by bylo možné řešit ještě další otázky, které v práci vůbec nebyly nastoleny. Smyslem práce bylo mimo jiné z trestněprávních principů dovodit některá pravidla, která v zákonu o přestupcích, popř. ve správním řádu nejsou pozitivně upravena, která by se však přesto měla v...
|
host ::
RSS.