|
Origin of “rock cities”, pillars and cleft-conduits in kaolinite-bonded sandstone: New insight from study in sandstone quarry where landforms recently evolve
Bruthans, J. ; Soukup, J. ; Schweigstillová, Jana ; Vaculíková, J. ; Smutek, D. ; Mayo, A. L. ; Falteisek, L.
Based on measurements of relative erodibility, ambient and water-saturated tensile strength at natural and quarry exposures three distinct kinds of surfaces were distinguished (erodible sandstone, sub-vertical fracture surfaces and case hardened surfaces). Erosion proceeded along highly fractured zones.
|
|
EKONOMICKÝ POTENCIÁL EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ eHEALTH V ČR
Bruthans, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent) ; Večeř, Jan (oponent)
Práce se věnuje aktuálnímu tématu využití výpočetní techniky ve zdravotnictví (eHealth). Základním cílem práce je analýza existujících národních systémů eHealth v ČR, vyčíslení nákladů na zavedení těchto systémů, kvantifikace jejich maximálního možného přínosu a vyhodnocení jejich skutečného aktuálního přínosu. Ze tří existujících národních systémů se práce zabývá dvěma -- systémem eRecept a ePACS. Původně uvažovaný třetí systém IZIP nebylo možné hodnotit, neboť relevantní informace nejsou k dispozici. V oblasti nákladů se práce zabývá nejen obecně zveřejňovanými náklady, ale hodnotí také náklady dalších dotčených subjektů (výrobců informačních systémů, zdravotnických zařízení, atd). Jako první v ČR tato práce kvantifikuje přínosy existujících systémů eHealth, na rozdíl od zahraničních prací pak tato práce klade velký důraz právě na náklady dalších dotčených subjektů. Součástí práce je rovněž zhodnocení úspěšnosti systémů eHealth v ČR včetně předpokládaných důvodů tohoto stavu. Práce přináší rovněž celou řadu doporučení pro zadavatele těchto systémů, aby budoucí systémy eHealth byly ekonomičtější a úspěšnější -- tato doporučení vycházejí převážně z analýzy vývoje existujících národních systémů eHealth. Pro dosažení cíle práce (komplexní zhodnocení celkových nákladů, maximálního možného přínosu a reálného přínosu jednotlivých systémů eHealth) je použita deskriptivní metoda a SWOT analýza, extrapolace a abstrakce, komparativní a faktoriální analýza.
|
|
Project Namak: some of the most spectacular findings in the Iranian salt karst
Filippi, Michal ; Bruthans, J. ; Jager, O. ; Zare, M. ; Asadi, N.
Project (“namak” means salt in Persian language) is an informal association of geologists and speleologists who cooperate on exploration and scientific research of the salt karst in southern and southwestern Iran. During the Project(from 1998 until 2013) about 16 salt diapirs were visited and more than 60 caves were discovered, 30 of which were mapped. The most exciting scientific and speleological discoveries were made in the Namakdan, Hormoz and Jahani salt diapirs; however, many other remarkable discoveries have been made on other several Iranian salt diapirs. This contribution summarizes the most interesting findings achieved during the ten expeditions carried out by the NAMAK team.
|
| |
| |
| |
| |
| |
|
Studium "stagnujících" výskytů skapové a kondenzované vody v jeskyních: Chemické složení a poznámky ke korozi krápníkové výzdoby
Zeman, Ondřej ; Bruthans, J. ; Filippi, Michal ; Vysoká, H.
Drobné výskyty stagnující vody (malé nepohyblivé kapky) na stěnách a stropech byly studovány ve čtyřech jeskyních v Česku a na Slovensku. Byly v nich stanoveny koncentrace hlavních iontů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+, SO42-, Cl-, NO3-) a in situ měřeno pH, konduktivita a teplota. Výsledky shrnuje tabulka 1. Kondenzační vody se od skapových liší vyššími koncentracemi síranů a některých dalších komponent.
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O, 3H, CFCs, SF6) pro studium proudění a doby zdržení skapových vod a krasových pramenů (Moravský kras)
Bruthans, J. ; Zeman, Ondřej ; Jež, M. ; Himmel, J. ; Buzek, F. ; Melková, J. ; Oster, H. ; Geršl, M.
Pomocí izotopu 18O byla v letech 2001-2003 studována střední doba zdržení a charakter proudění podzemní vody v nesaturované zóně v Ochozské jeskyni v jižní části Moravského krasu. Výsledkem je zjištění relativně dlouhé střední doby zdržení v nesaturované zóně (kolem 50% vody s dobou zdržení přesahující jeden rok). Uvažujeme původ vody ze dvou rozdílných rezervoárů (půda/epikras; voda z tajícího sněhu). Výsledky jasně ukazují že více než 50% skapové vody (téměř 100% v roce 2003) pochází z půdního/epikrasového rezervoáru z (pozdně) letních srážek (vysoký obsah izotopu 18O). To znamená že voda z tajícího sněhu vytlačila (pístovým efektem) „letní vodu“ z půdy a/nebo epikrasu. Voda z tajícího sněhu byla spotřebována evapotranspirací během léta. Jestliže tento efekt funguje rovněž v dlouhodobé perspektivě, může ovlivnit složení d18O ve skapových vodách a zprostředkovaně také v sintrových výplních jeskyní vysrážených z těchto skapových vod.
|