|
|
Slovácké divadlo I.
Frolík, Jakub ; Palacký, Ivan (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Hlavním urbanistickým konceptem je navázání a doplnění dvojice samostatně stojích budov – Slováckého muzea a kulturního centra Hvězda. Návrhem divadelní budovy vznikne v blízkosti kulturní oblast, kde se jednotlivé funkce navzájem doplňují a podporují. Pomocí navýšeného provaziště je vytvořena výšková dominanta, která se nachází na pohledové ose z centra města. Divadlo se tak stává městotvorným prvkem. K parcela je lokalizován dnes již boční vstup do Kina Hvězda a návrh svým umístněním vytváří mezi stavbami dialog a společný před prostor, který je adekvátní významu stavby, avšak neomezuje funkčnost parku. Od komunikace na severní straně parcely je navržen nový objekt, který odklání hluk a vytváří klid kolem stavby.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Frolík, Jakub ; Gale, Roman (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Významným prvkem této parcely je její okolí. Přesněji morfologie svahu a údolí, ve kterém se parcela nachází. Mým prvotním záměrem bylo vytvořit dvě liniové zástavby bytových domů, mezi kterými se bude reflektovat údolí v podobě vnitrobloku. Rozdrobením parcely na třetiny a ty 6 bytových domu vytváří pocit většího soukromí a pohodlí. Kvůli důrazu na orentaci ke světovým stranám, a k uzavření třech vnitrobloků vzniká typizovaný bytový dům ve svém půdoryse tvaru otevřeného L. Dvojitým odzrcadlením v podélné ose vziknou tři samostatné bloky, mezi kterými se meandrovitě vine údolí a propojuje tak obyvatele, stejne jako řeka propojuje města.
|
|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Frolík, Jakub ; Šmídek, Petr (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Celkovým konceptem a záměrem bylo navrhnout otevřenou stavbu pro všechny obyvatele města a jeho návštěvníky. Otevřenost, se propisuje do volné dispozice, který dovoluje volný pohyb lidí a multifunkčnost objektu. Fasáda je řešena jako ocelová konstrukce, složená z 7 trojuhelníkových segmentů. Prosklený otevřený parter, nad kterým je tato „rotující fasáda umístěna, napomáhá odlehčit takto kontroverzní stavbu v kontextu. Vnitřní prostor je centrální, otevřený, prosvětlený a volný. Schodiště okolo středového atria podporuje dynamiku stavby vede návštěvníka po celém objektu.
|
|
|
Hledání hrobu kněžny abatyše Mlady
Frolík, Jan ; Drtikolová Kaupová, S. ; Stránská, P. ; Světlík, Ivo ; Velemínský, P.
Mezi osobami spojenými s počátkem pražského biskupství je také sestra knížete Boleslava II. kněžna Mlada. Jako zakladatelka kláštera sv. Jiří v něm byla uctívána. Místo jejího pohřbu bylo zapomenuto a bylo hledáno od doby barokní. V této souvislosti je věnována pozornost hrobům JK-102 a JK-110 v kapli sv. Anny v klášteře a také ostatkům vyzvednutým v této kapli v 17. století. Hrob JK-110 byl nově datován do doby kolem roku 1000.
|
|
|
Raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory
Velímský, Filip ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Frolík, Jan (oponent)
Tuto práci bylo určitě možno napsat na mnoha místech jinak, zcela jistě lépe a často také více do hloubky. Nepopírám, že řady vytčených cílů bylo dosaženo pouze částečně a některé otázky zůstaly dokonce nezodpovězeny, přesto si ale myslím, že práce jako celek svůj základní účel splnila. Výsledky archeologického výzkumu často svojí nekonkrétností svádí ke spekulaci. V takovém případě jsem se vždy snažil o co možná nejserióznější přístup, který by bral ohled na všechny možné varianty řešení. Jestliže jsem byl nucen formulovat konkrétní závěry, pokoušel jsem se je podat vždy tak, aby bylo zřejmé, jaké důvody mne ke konečnému rozhodnutí vedly. Netvrdím, že výsledky, k nimž jsem při práci dospěl, odrážejí nějakou historickou pravdu a jsou tak jediné možné. Jsem si vědom, že jiný badatel může mít na věc odlišný názor, a budu proto rád za každou věcnou připomínku ke způsobu provedení i výsledkům mého dosavadního výzkumu. Čtenáři se pak dodatečně omlouvám, za všechny případné chyby, které v práci najde, a které padají pouze a jen na mou hlavu.
|
|
|
Třicet šest let výzkumu městských hradeb v Chrudimi
Frolík, Jan ; Musil, J.
Archeologický výzkum doložil v Chrudimi vznik opevnění ve 2. pol. 13. století. Prokázal existenci plných půlválcových věžic zpevňujících městskou hradbu a dokumentoval existenci městského hradu. Pozornost byla věnována parkánové hradbě a baště Prachárna. Nově byly identifikovány pozůstatky opevnění předměstí.
|
|
|
Slovácké divadlo I.
Frolík, Jakub ; Palacký, Ivan (oponent) ; Sládeček, Svatopluk (vedoucí práce)
Hlavním urbanistickým konceptem je navázání a doplnění dvojice samostatně stojích budov – Slováckého muzea a kulturního centra Hvězda. Návrhem divadelní budovy vznikne v blízkosti kulturní oblast, kde se jednotlivé funkce navzájem doplňují a podporují. Pomocí navýšeného provaziště je vytvořena výšková dominanta, která se nachází na pohledové ose z centra města. Divadlo se tak stává městotvorným prvkem. K parcela je lokalizován dnes již boční vstup do Kina Hvězda a návrh svým umístněním vytváří mezi stavbami dialog a společný před prostor, který je adekvátní významu stavby, avšak neomezuje funkčnost parku. Od komunikace na severní straně parcely je navržen nový objekt, který odklání hluk a vytváří klid kolem stavby.
|
|
|
Příspěvek k počátkům Pražského hradu (doklady a proměny osídlení západního předhradí na místě dnešního tzv. Severního výběžku)
Hurajčíková, Veronika ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Frolík, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá počátky Pražského hradu. Hlavní pozornost je zde zaměřena především na bližší poznání vývoje osídlení na území původního západního předhradí, tedy plochy dnešního I., II. a IV. nádvoří. V souvislosti s tímto bylo hlavním cílem práce zpracovat výzkum, který v roce 1987 provedl v budově dnešního tzv. Severního výběžku mezi I. a IV. nádvořím Jan Frolík. Zkoumáno zde bylo celkem šest sond, v nichž byly zachyceny objekty a sídlištní vrstvy z období raného středověku. Zjištěné situace byly na základě stratigrafie (vzájemných superpozic objektů), popřípadě u sídlištních vrstev na základě keramiky, rozděleny do po sobě chronologicky jdoucích horizontů. Následná analýza keramického materiálu pak umožnila i jejich přesnější datování. Součástí práce je také zpracování a vyhodnocení ostatních archeologických nálezů, především kostěných artefaktů a zvířecích kostí. Výsledky výzkumu jsou v závěru práce zařazeny do kontextu vývoje tzv. západního předhradí a následně i do celkového vývoje dějin Pražského hradu, především jeho samotných počátků.
|
|
|
Raně středověké osídlení Kutnohorska s přihlédnutím k sídelnímu vývoji centrálního hradiště v Malíně a vývoji vesnického osídlení v Bylanech u Kutné Hory
Velímský, Filip ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent) ; Frolík, Jan (oponent)
Tuto práci bylo určitě možno napsat na mnoha místech jinak, zcela jistě lépe a často také více do hloubky. Nepopírám, že řady vytčených cílů bylo dosaženo pouze částečně a některé otázky zůstaly dokonce nezodpovězeny, přesto si ale myslím, že práce jako celek svůj základní účel splnila. Výsledky archeologického výzkumu často svojí nekonkrétností svádí ke spekulaci. V takovém případě jsem se vždy snažil o co možná nejserióznější přístup, který by bral ohled na všechny možné varianty řešení. Jestliže jsem byl nucen formulovat konkrétní závěry, pokoušel jsem se je podat vždy tak, aby bylo zřejmé, jaké důvody mne ke konečnému rozhodnutí vedly. Netvrdím, že výsledky, k nimž jsem při práci dospěl, odrážejí nějakou historickou pravdu a jsou tak jediné možné. Jsem si vědom, že jiný badatel může mít na věc odlišný názor, a budu proto rád za každou věcnou připomínku ke způsobu provedení i výsledkům mého dosavadního výzkumu. Čtenáři se pak dodatečně omlouvám, za všechny případné chyby, které v práci najde, a které padají pouze a jen na mou hlavu.
|
|
| |
host ::
RSS.