|
|
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století
Zahrádková, Lucie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Zámek Brtnice a jeho renesanční úprava v druhé polovině 16. století. Počátky brtnického panství lze klást do první poloviny 15. století, kdy započala výstavba brtnického hradu postaveného na skalnaté vyvýšenině nad městem. Během 16. století se hrad postupně proměnil v honosný zámecký objekt. V období, kdy se vlastníkem panství stal vzdělaný a humanisticky založený šlechtic Hynek Brtnický z Valdštejna, započala nejvýznamnější část renesanční přestavby, ke které došlo během druhé poloviny 16. století. Nejvýraznější a nejreprezentativnější částí nově přestavěného zámku, se stala severní budova obohacena o dvoupatrovou arkádu. Architektem stavebně náročné zakázky se měl stát italský stavitel z Arogna - Baldassare Maggi, dvorní architekt Rožmberků a pánů z Hradce. Právě otázka autorství Baldassare Maggiho spojená se stavebním vývojem brtnického zámku se stala hlavním tématem této bakalářská práce. Klíčová slova Brtnice - zámek - Baldassare Maggi - česká renesance - architektura druhé poloviny 16. století - Hynek Brtnický z Valdštejna
|
|
|
Albrecht Dürer - Apokalypsa
Výborný, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce přibližuje po ikonografické stránce pohled na Dürerovu Apokalypsu rozdělenou na samostatně popisující Titulní list, Mučení sv. Jana Evangelisty a následně na čtrnáct listů, s nezbytným ohledem na soudobé historické události a vliv významných osobností určujících dobu pro vznik díla. Kritika pramenů autorů zabývajících se dříve tématem Apokalypsy je zde prezentována v kontrastu k soudobému nahlížení na danou problematiku Ikonografické rozkrytí všech šestnácti listů (včetně titulního listu zhotoveného v druhém vydání roku 1511) se zároveň snaží ikonologicky rozkrýt hlubší symboliku listů. V závěru práce je prezentovaná koncepce podání Apokalypsy jako programového díla pro přicházející nástup nového vyznání - protestantismu.
|
|
|
Kašny a fontány raného novověku v Praze
Peterová, Jitka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce, " Kašny a fontány raného novověku v Praze", je věnována popisu kašen vzniklé na území Prahy v době renesance a baroka. V úvodní části této práce jsou vysvětleny základní pojmy, význam jednotlivých specifických prvků a primární funkce těchto architektonických staveb. Práce je také zaměřena na zaniklé kašny v Praze, které vznikli v době raného novověku. Především nejvýznamnější nedochovanou Krocínovou kašnou. Práce také obsahu je ikonografický a symbolický popis vybraných kašen. Klíčová slova: Renesance, Baroko, Sochařství v době renesance, Sochařství v době baroka, Kašny
|
|
|
Annín, Kašperské Hory a Strakonice jako modelové příklady stylové orientace a kulturně historických okolností vzniku nástěnných maleb před polovinou 14. století na Prácheňsku
Hule, Jan ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem této diplomové práce, věnované nástěnným malbám z 1. poloviny 14. století v Anníně, Kašperských Horách a Strakonicích, je předně podrobná analýza uvedených nástěnných maleb, zhodnocení stylových a ikonografických kvalit v kontextu malířství našich i sousedních zemí a shrnutí kulturně historických okolností jejich vzniku ve vymezeném regionu, spolu s dílčím zhodnocením dobového významu Prácheňska pro české země z hlediska sledované problematiky. Kulturně historické souvislosti jsou dále konfrontovány s orientačním vývojem regionálního mecenátu v rámci nástěnného malířství, a to s hlavním zaměřením na klíčovou dobu před polovinou 14. století. Dalším úkolem této práce je vymezení otázek vyžadujících další studium a to především v oblasti ikonografického určení jednotlivých scén, stejně jako v zasazení maleb do širšího evropského kontextu. V závěru práce je pak učiněn pokus o revizi vztahů maleb k oblasti německé a rakouské příhraniční oblasti a jeho konfrontace se starší odbornou literaturou, na základě zhodnocení významu těchto oblastí, jako zprostředkovatelských regionů, při transferu stylových podnětů.
|
|
|
Ženské akty v malbě nizozemských renesančních mistrů. Interpretace děl z českých sbírek.
Nerudová, Magdalena ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ženské akty v malbě nizozemských renesančních mistrů. Interpretace děl z českých sbírek. Anotace Bakalářská práce se soustřeďuje na několik vybraných děl nizozemských renesančních mistrů. Těžištěm bakalářské práce je ženská nahota, respektive zobrazení ženského aktu v nizozemské renesanční malbě. Pozornost je zaměřena na ztvárnění ženského aktu ve třech rozdílných námětových skupinách - v obrazech se sakrální tématikou (madona s dítětem, Zuzana a starci, smrt Máří Magdaleny), s profánní tématikou (portréty polonahých žen) a v obrazech s tématikou antického Říma (sebevražda Sofonisby, sebevražda Lukrécie). Jednotlivé obrazy jsou podrobeny detailnímu formálnímu rozboru a ikonografické analýze, dále jsou zasazeny do dobového kontextu a porovnány s dalšími díly ze světových galerií, které s nimi úzce souvisí. Tato práce se snaží vyjádřit význam ženské nahoty v obrazech nizozemských renesančních mistrů z českých sbírek.
|
|
|
Renesanční malované epitafy v Čechách (1560-1610)
Zborníková, Tereza ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Diplomová práce s názvem Renesanční malované epitafy v Čechách (1560-1620) rozpracovává a rozvíjí předchozí práci bakalářskou. Úvodní kapitoly představují úvahy a pohled na vnímání smrti v předbělohorských Čechách. Tyto obecné aspekty se však snaží více zacílit na postavu či postavy, které jsou přímo spjaty s renesančními malovanými epitafy. Pozornost je věnována například českému příkladu Ars Moriendi, tedy Knížce o smrti, kterou sepsal Mikuláš Krupěhorský pro Petra Kokořovce z Kokořova. V kapitole věnující se kšaftům je pracováno s autentickými posledními vůlemi Jaroslava Smiřického ze Smiřic a Václava Hlavy z Kyršfeldu, o jejichž epitafech pojednává katalogové heslo. Renesanční malované epitafy jsou nejprve obecně charakterizovány představením raných děl epitafního charakteru (epitafy Mistra I.W. a nástěnná malba v klášteře Čtrnácti sv. Pomocníků), následně je pozornost věnována problematickým otázkám spjatých s konfesijní (ne)vyhraněností renesančních malovaných epitafů. Na základě platných charakteristik je zde řešen problém definice a specifikace katolických a nekatolických epitafních památníků. Hlavní kapitolu, která završuje diplomovou práci, tvoří katalog třiceti malovaných epitafů vzniklých zejména na území Čech. Důraz je kladen na důkladný popis a ikonografickou interpretaci, případně na...
|
|
|
Titulní listy a ilustrace Bible kralické šestidílné
Keřkovská, Marta ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Titulní listy a ilustrace Bible kralické šestidílné Bakalářská práce se bude zabývat ilustracemi šestidílné bible kralické, která byla vydávána postupně mezi léty 1579 - 1596. Nejprve bude představena ivančicko-kralická tiskárna, její vznik a činnost. Následně bude nezbytné vysvětlit techniku tisku, kterou ivančicko-kralická tiskárna užívala při tisku publikací. Práce se bude zajímat též o tiskaře, pracující v tiskárně, o jejich inspirační zdroje a o komparaci děl shodného tématu. Hlavní část práce se zaměří na ikonografický popis titulních stránek jednotlivých dílů bible, které jsou vytištěny ve formě celostránkové ilustrace. Do práce bude zahrnuta i tiskařská dílna Jiřího Melantricha, který tiskl bible v přibližně stejném období Kralické tiskárny. Bude stručně pojednáno o tiskaři a taktéž, se bude kapitola zabývat biblí dané tiskárny. Závěr kapitoly se bude věnovat komparaci biblí bratrské a Melantrichovy tiskárny. Klíčová slova Klíčová slova: bible, knihtisk, tiskárna, grafika, ikonografie, historie, Ivančice, Kralice
|
|
|
Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku
Slavíková, Jana ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Rondel v Jindřichově Hradci se zaměřením na kulturní funkci v době jeho vzniku" se primárně zabývá architekturou a výzdobou okrouhlého altánu v zahradách zámku Jindřichova Hradce v kontextu s jeho funkcí. Úvodní část je věnována historickému vývoji výstavby celého komplexu hradu, který byl v době renesance přestavěn na zámek. Hlavní část práce pojednává o popisu architektury, výzdobě a její ikonografii, zaměřuje se také na problematiku funkce stavby spojenou s jejím půdorysem i výzdobou. Dále jsou blíže uvedeni někteří architekti a stavebníci, a také objednavatel stavby pan Adam II. z Hradce. V dalším oddílu jsou pak dílčí části rondelu porovnávány s některými jinými stavbami v Čechách. Závěrečná kapitola popisuje problematiku kulturního života šlechty tehdejší doby.
|
|
| |
|
|
Inspirace dílem Albrechta Dürera u malíře Hanse Hoffmanna. Tzv. dürerovská renesance na dvoře Rudolfa II.
Lišková, Barbora ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Zlatohlávek, Martin (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na inspirace Albrechtem Dürerem v obrazech rudolfinského malíře Hanse Hoffmanna, se zvláštním zřetelem k jeho obrazu Zajíc v lese (1585). Na tomto základě, který bude těžištěm práce, bych ráda nastínila širší souvislosti role, jakou hrálo Dürerovo dílo na Rudolfově dvoře. Vedle nezbytné kapitoly obsahující stručnou charakteristiku osobnosti a díla A. Dürera, tak bude součástí práce stručné pojednání o obdivu Rudolfa II. k tomuto renesančními mistru a o jeho úspěšných snahách o získání jeho děl do císařských sbírek. Práce bude zahrnovat též stručné pojednání o dürerovských inspiracích u dalších umělců okruhu Rudolfa II.
|
host ::
RSS.