|
|
The Munich Dictate and its consequences from the constitutional point of view
Dvořák, Petr ; Hřebejk, Jiří (referee) ; Gronský, Ján (advisor)
- 80 - Munich agreement and the results in terms of constitutional law Czechoslovakia was found in 1918 as a democratic country. The countries democratical character was grounded even in it's constitution. Main political leaders of the state supported the development of international law, system of collective security and the peaceful co-existence with other countries. In internal relations the state ensures the observation of human right and equality of conditions for everyone. "Our republic is an ideally democratical state" said foreman of Jewish party in 1938. But it was not enough for the others which sacrificed this democratic country to avoid contention with his totalitarian neighbour. On 30th September 1938, Great Britain, France, Italia and Germany signed the Munich agreement. Czechoslovakia which was not contracting party was contrainted on abandonment of large frontier areas on behalf of Germany. It was the British prime minister's policy of appeasement plan, which he hoped would sacrifice a little peaceful country, avoiding war with Germany. History showed us he was wrong and in one year the biggest tragedy in modern history befell the world in the appearance of Second World War. The Munich agreement is a document comparable with no others. Today it is considered to be void from the beginning. It...
|
|
|
Development of the institution of state citizenship in Czechoslovak constitutional history
Volf, Zdeněk ; Hřebejk, Jiří (advisor) ; Suchánek, Radovan (referee)
Touto diplomovou prací jsem se snažil popsat vývoj institutu státního občanství v československém ústavním systému. Československé státní občanství vzniklo současně se vznikem československého státu. Ústavní Listinou z roku 1920 bylo koncipováno jako jediné a jednotné. Hlavním pramenem státoobčanského práva meziválečného Československa byly recipované rakousko-uherské právní předpisy. V těchto předpisech byla úprava státního občanství úzce provázána s institutem domovského práva. Dalším charakteristickým rysem právní úpravy státního občanství v tomto období bylo uplatňování principu jednotného státoobčanského statusu rodiny. V této koncepci se projevovalo nerovnoprávné postavení žen, neboť státní občanství členů rodiny bylo odvozeno od státní příslušnosti manžela resp. otce. V dalším vývoji dochází k prosazování principů individuálního nabývání a pozbývání státního občanství. Sňatek nebo změna státní příslušnosti manžela za trvání manželství postupně přestávají tvořit samostatnou právní skutečnost, na základě které by docházelo ke změně státoobčanského statusu ženy. Po II. světové válce se ve státoobčanském zákonodárství projevuje zřetelná tendence směřující k vytvoření národního státu Čechů a Slováků. Ústavním dekretem prezidenta republiky č. 33/1945 Sb. byly ze státního svazku propuštěny osoby německé a...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
guest ::
RSS feed.