|
|
Benátská právní italština v novověku ve Sborníku statut a právních naučení Benátské republiky pro obce příslušné terrafermy (Dóžecí příkaz pro Alvise Bragadina, 1589)
Miková, Štěpánka ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Hamplová, Sylva (oponent)
Má diplomová práce nese název Benátská právní italština v novověku ve Sborníku statut a právních naučení Benátské republiky pro obce příslušné terrafermy (Dóžecí příkaz pro Alvise Bragadina, 1589). Ve státním okresním archivu v Tachově nachází rukopis vedený v katalogu jako Sborník statut a právních naučení Benátské republiky pro obce příslušné terrafermy XVI. Latinsky a italsky bez sign., který byl předmětem výzkumu. Jedná se o commissio ducale - dóžecí příkaz udělený dóžetem Pasqualem Cicognou Alvisemu Bragadinovi, ve kterém ho dóže v roce 1589 jmenuje podestou a kapitánem severoitalského města Feltre. V první části diplomové práce je dóžecí příkaz zasazen do historického kontextu, popsány instituce, které vytvářeny zákony obsažené v tomto dokumnetu, a je naznačena složitá ústavní struktura benátského státu. Dále jsem se zaměřila na popsání Sborníku statut a právních naučení Benátské republiky pro obce příslušné terrafermy XVI.; konkrétně na postavy dóžete a podesty a na formu i obsah dokumentu. Ve druhé, nejrozsáhlejší části je načtrtnut přechod od používání latiny k používání italštiny v benátských legislativních orgánech. Především je transkribován a poprvé publikován obsah dóžecího příkazu a některé zákony rozdílných dat i rozdílného původu. Následuje krátký jazykový rozbor a vytyčení jevů, které...
|
|
|
Jazyk italské mládeže a jeho specifika
Najmanová, Petra ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat jazyk současné italské mládeže se všemi svými aspekty, charakteristikami a vztahem k běžnému jazyku. Ve své práci se pokouším postihnout, jakým způsobem jednotlivé faktory ovlivňují tento sociolekt a nakolik se liší současný jazyk mladých lidí od předchozích generací. V současné době je komunikace mládeže jako nikdy v minulosti spojena s nejrůznějšími technologiemi od počítačů, přes mobilní telefony, až po SMS zprávy. To je jeden z hlavních faktorů, které jazyk mládeže ovlivňují. Dále je to obrovský vliv masmédií jako je televize, rádio, tisk, které se snaží tuto věkovou skupinu oslovit a získat. Značnou roli při formování jazyka mladých lidí hrají další oblasti jejich zájmu - hudební styly, sport, současná literatura, komiksy a také různé slangy, jako např. drogový.
|
|
|
Osobní zájmena v současné italštině
Kotrčová, Gabriela ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
Italská osobní zájmena budí dojem slovního druhu, který je jasně vymezený nejen z hlediska morfologického, ale také pokud jde o pravidla jejich užívání. Ve skutečnosti však představují poměrně bohatě strukturovaný systém, do něhož mohou některými funkcemi zasahovat další slovní druhy a v němž pozorujeme v posledních desetiletích některé nové tendence a změny. Ani všichni gramatikové nemají na jednotlivé jevy vždy stejný názor. Ve své práci jsem se pokusila vyjít z porovnání nejvýznamnějších gramatik italského jazyka (Dardano-Trifone, S eri anni , Lepschy, Renzi, Salvi-Vanelli, z českých autorů Hamplová) a podat stručný přehled systému italských osobních zájmen a podrobněji se zabývat některými problematickými jevy. Zajímal mě současný stav, tedy hledisko úzce synchronní. Historie je citována jen v několika příležitostných poznámkách. Jedinou podstatnější v)jimkou je kapitola věnovaná oslovovacím zájmenům v Manzoniho románu Snoubenci. Postupně jsem se zabývala zájmeny pro podmět, pro přímý a nepřímý předmět, přízvučnými (liberi) a nepřízvučnými (clitici). Další kapitoly jsou věnovány kombinovaným zájmenům 3. a 4. pádu, zájmenu loro v předmětovém postavení, zájmenu 10 s povahou středního rodu, zájmenným částicím ne a ci, zvratnému zájmenu a ukazovacím zájmenům ve funkci zájmen osobních. Poslední velký oddíl...
|
|
|
K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině
Trousil, Štěpán ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Štichauer, Pavel (oponent)
V práci nazvané "K problematice neosobního vyjadřování s přihlédnutím k situaci v italštině, francouzštině a češtině" se autor snaží syntetickým způsobem přiblížit problematiku neosobního vyjadřování jak na obecné úrovni, tak s přihlédnutím k uvedeným třem jazykům, jež představují základní jazykový materiál, na němž se pokouší demonstrovat popisované jevy a ozřejmit dané hypotézy. Jako zdroj excerpt slouží současný tisk, odborné a popularizační publikace jakož i beletrie a v neposlední řadě internet. Nejprve se zabývá podstatou neosobnosti a neosobního vyjadřování z ontologického hlediska a dospívá k názoru, že prostředky neosobního vyjadřování vycházejí z několika základních kritérií, jež jsou založeny na společném principu negace pojmu "osoby". Osoba je zde nazírána jednak jako člověk na referenční úrovni, jednak jako gramatická kategorie slovesné osoby (přičemž obě tato hlediska spolu souvisejí), jednak jako personický konatel. Neosobní výrazy jsou pak takové, jež nevyjadřují osobu pojatou na základě výše uvedených kritérií. Kromě predikátů vyjadřujících neživé procesy a přírodní jevy (tj. sloves neosobních v úzkém slova smyslu) sem jsou zařazeny i výrazy, jež jsou neosobní především tím, že mají formální gramatickou stránku neosobních vět, dále různé deagentní prostředky, u nichž neosobnost spočívá v...
|
|
|
Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu
Prokopiusová, Jana ; Špaček, Jiří (oponent) ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním podnětem pro tuto práci, pojmenovanou Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu, byly výsledky studií italských lingvistů, kteří se zabývají osvojováním jiného než mateřského jazyka. Obecnému souhrnu, ve kterém je ve zkratce nastíněna daná problematika, je věnována první část: nastiňuji tu stručně různé aspekty akvizice jazyků, průběh, jakým akvizice probíhá v italštině, a na závěr se zamýšlím nad praktickým využitím těchto informací. Největší prostor bude věnován jednotlivým etapám přijímání slovesných časů, které jsou vlastním tématem této práce. Podle závěrů citovaných studií lze totiž obecně stanovit, v jakém pořadí dochází k osvojování jednotlivých gramatických časů (prézens - passato prossimo - imperfektum - futurum - passato remoto). Na ně jsem se tedy zaměřila dále (konkrétně na přítomný čas, složené a jednoduché perfektum, imperfektum a futurum) a po popsání jejich funkcí na základě několika italských gramatik jsem se blíže zaobírala tím, jak jsou vysvětleny v některých učebnicích italského jazyka. Zajímalo mě, do jaké míry se ony učebnice shodují s přirozenou sekvencí gramatických časů při osvojování, případně jaké funkce časů jsou obsažené v jednotlivých učebnicích. Pokud jsem narazila na nesrovnalosti ve vysvětlení vybraných časů indikativu nebo absenci...
|
|
|
Zhodnocení nejpoužívanějších učebnic italštiny
Skoupá, Renata ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Mištinová, Anna (oponent)
Tato kritická studie některých nejpoužívanějších učebnic italštiny v České Republice, v Itálii a jinde spočívá ve zhodnocení a porovnání pěti učebnic italštiny, s nimiž jsem měla možnost pracovat jako studentka i vyučující italštiny. Následně byly učebnice podrobeny jednotlivým hodnotícím kritériím a byly porovnány jako nástroje sloužící jak studentům, tak vyučujícím. Mezi skutečnostmi, které vyplývají z tohoto hodnocení, bych ráda zdůraznila fakt, že jedním z největších problémů zde srovnávaných učebnic je nezahrnutí italských reálií jako nedílné součásti učebnice. Mezi vybranými pěti manuály pouze Studio italiano, učebnice určená anglofonním studentům, může být z tohoto hlediska hodnocena jako dostačující. Tato učebnice také jako jediná z pěti hodnocených obsahuje velké množství opakovacích lekcí. Ostatní čtyři učebnice italštiny opakování buď nezahrnují vůbec, nebo jej ponechávají jen jako jakýsi méně významný, doplňující prvek. Další problém, který se objevuje u hodnocení učebnic, je pořadí gramatických jevů. V tomto ohledu se jeví učebnice Italština pro samouky naprosto nevhodná nejen pro samostudium, k němuž je určena, ale i pro studium ve třídě s učitelem. Je to učebnice, která může studenta od studia italštiny zcela odradit. Impulsy, kterými jazyková učebnice může přispět ke studentově motivaci,...
|
|
|
Anglicismy v italských médiích - se zřetelem na lexikum tištěných časopisů
Machková, Veronika ; Špaček, Jiří (oponent) ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Cílem mojí práce nazvané Anglicismy v italských médiích - se zřetelem na lexikum tištěných časopisů je na příkladech ze 14 tištěných italských médií pocházejících z posledních několika let dokázat, že současná italština je v dnešní době velmi ovlivňována anglickým jazykem a bohužel spíše v tom negativním smyslu. Do italského jazyka, a to jak mluveného i psaného, proniká stále více anglických slov a nejedná se pouze o nenahraditelné termíny, ale obyčejné výrazy z běžného denního života, které vystrnaďují stejně výstižné italské ekvivalenty. Podle mého názoru jsou to právě média, která současný trend anglicismů do italštiny zavádějí a jejich častým používáním podporují i jejich masové přejímání čtenářským publikem. Jak jsem myslím dokázala v tabulkách, které mapují anglicismy otištěné v konkrétních médiích a jejich (mnohdy nadměrné) množství, tento fenomén se týká všech typů médií. Ať už jsou určené mladým lidem, kteří jsou v angličtině nejzběhlejší, nebo starším generacím, jež naopak angličtinu neovládají. Nezáleží ani tématech - anglicismy se objevují jak ve článcích o byznysu, ekonomii, politice, tak i filmu, televizi, módě, hudbě, slavných osobnostech a společenském dění. Jedinou výjimkou, kdy se angličtiny nepoužívají (a to ve všech typech médií), jsou vážná a tragická témata související s kriminalitou,...
|
|
|
Porovnání některých oblastí jazykového obrazu světa v češtině a italštině
Tinková, Eva ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Cílem předkládané práce bylo porovnání české a italské slovní zásoby a frazeologie z tematických okruhů smyslového vnímání a porovnání konceptualizace emocí z hlediska kognitivní lingvistiky, přesněji řečeno z hlediska jednoho ze směrů kognitivní lingvistiky, který klade důraz na sepětí jazyka s kulturou, které se promítá do jazykového obrazu světa, tedy do způsobu, jakým dané společenství konceptualizuje okolní svět.
|
|
|
Kompozita v současné italštině s přihlédnutím k exocentrickým formacím
Langrová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
V této diplomové práci se zaměřím na kompozita v současné italštině. Mohou být tvořena italskými elementy (viz kap. 2-11), nebo neoklasickými elementy (viz kap.13). Mým cílem bude zpracovat kompozita tvořena italskými elementy. Nejprve vysvětlím v čem kompozice spočívá, čím jsou kompozita charakteristická a čím se liší od jiných způsobů tvoření slov v italštině. Některé vlastnosti porovnám i s jinými jazyky. Dále se zmíním o derivaci kompozit, i když je to velmi řídký jev.
|
|
|
Vývoj jmenných kategorií
Šachová, Lenka ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Vývoj jmenných kategorií" popisuje, jak se italská substantiva vyvinula z latinských substantiv, co se jejich kategorií týká. Nejprve je pojednáván vývoj latinských deklinací v italské třídy. Pět latinských deklinací se zredukovalo do tří italských tříd, a to přesunem substantiv ze čtvrté a páté deklinace do jedné ze tří italských tříd. Druhá kapitola je věnována latinskému pádovému systému, který se do italštiny nedochoval, a okolnostem jeho zániku. Moderní italská substantiva jsou morfologicky neměnná a pocházejí z latinských tvarů akuzativu. Dále se práce zabývá vyjádřením pádových vztahů pomocí slovosledu a použití předložek. Číslo substantiv je pojednáváno ve třetí kapitole, kde je také popsán systém číselné flexe v moderní italštině. Tato kapitola se také věnuje nepravidelným plurálům. Více do hloubky je pojednáno o skupině substantiv maskulina singuláru, zakončených na -o, které tvoří gramaticky ženský plurál shodný s koncovkou první třídy feminina. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na rod, který je jak v latině, tak v italštině velmi arbitrární. Nejprve se tato kapitola věnuje rodu obecně, posléze se uvádí konkrétní příklady. Rod je definován pomocí Hockettovy definice; závisí na morfologické shodě mezi substantivy a jejich modifikátory. V souladu s Corbettem jsou typy přiřazení rodu...
|
host ::
RSS.