|
|
Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu
Prokopiusová, Jana ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent)
Hlavním podnětem pro tuto práci, pojmenovanou Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu, byly výsledky studií italských lingvistů, kteří se zabývají osvojováním jiného než mateřského jazyka. Obecnému souhrnu, ve kterém je ve zkratce nastíněna daná problematika, je věnována první část: nastiňuji tu stručně různé aspekty akvizice jazyků, průběh, jakým akvizice probíhá v italštině, a na závěr se zamýšlím nad praktickým využitím těchto informací. Největší prostor bude věnován jednotlivým etapám přijímání slovesných časů, které jsou vlastním tématem této práce. Podle závěrů citovaných studií lze totiž obecně stanovit, v jakém pořadí dochází k osvojování jednotlivých gramatických časů (prézens - passato prossimo - imperfektum - futurum - passato remoto). Na ně jsem se tedy zaměřila dále (konkrétně na přítomný čas, složené a jednoduché perfektum, imperfektum a futurum) a po popsání jejich funkcí na základě několika italských gramatik jsem se blíže zaobírala tím, jak jsou vysvětleny v některých učebnicích italského jazyka. Zajímalo mě, do jaké míry se ony učebnice shodují s přirozenou sekvencí gramatických časů při osvojování, případně jaké funkce časů jsou obsažené v jednotlivých učebnicích. Pokud jsem narazila na nesrovnalosti ve vysvětlení vybraných časů indikativu nebo absenci...
|
|
|
Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu
Prokopiusová, Jana ; Špaček, Jiří (oponent) ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce)
Hlavním podnětem pro tuto práci, pojmenovanou Slovesa v učebnicích italštiny - se zaměřením na časy oznamovacího způsobu, byly výsledky studií italských lingvistů, kteří se zabývají osvojováním jiného než mateřského jazyka. Obecnému souhrnu, ve kterém je ve zkratce nastíněna daná problematika, je věnována první část: nastiňuji tu stručně různé aspekty akvizice jazyků, průběh, jakým akvizice probíhá v italštině, a na závěr se zamýšlím nad praktickým využitím těchto informací. Největší prostor bude věnován jednotlivým etapám přijímání slovesných časů, které jsou vlastním tématem této práce. Podle závěrů citovaných studií lze totiž obecně stanovit, v jakém pořadí dochází k osvojování jednotlivých gramatických časů (prézens - passato prossimo - imperfektum - futurum - passato remoto). Na ně jsem se tedy zaměřila dále (konkrétně na přítomný čas, složené a jednoduché perfektum, imperfektum a futurum) a po popsání jejich funkcí na základě několika italských gramatik jsem se blíže zaobírala tím, jak jsou vysvětleny v některých učebnicích italského jazyka. Zajímalo mě, do jaké míry se ony učebnice shodují s přirozenou sekvencí gramatických časů při osvojování, případně jaké funkce časů jsou obsažené v jednotlivých učebnicích. Pokud jsem narazila na nesrovnalosti ve vysvětlení vybraných časů indikativu nebo absenci...
|
host ::
RSS.