|
|
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
|
|
|
Toxicita výsypkových substrátů a možnosti jejího zmírnění
Venclovská, Lenka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Obsahem této diplomové práce je ověření možnosti zmírnění toxicity výsypkových půd na Sokolovsku pomocí vytvoření biologické krusty. Hlavní otázkou této práce bylo, zda je možné pomocí řas vytvořit na toxických substrátech biologickou krustu, která by mohla zlepšit vlastnosti substrátů a přispět tím k urychlení sukcese. Správnost této teorie byla ověřena pomocí 2 pokusů na toxických substrátech Sokolovských výsypek. Pomocí prvního laboratorního pokusu byly vybrány dva substráty, na kterých vyšší rostliny ve většině případů ani nenaklíčily. Proto byla ověřena možnost na takto fytotoxických půdách vytvořit biologickou krustu. Na tyto substráty (vápněné a nevápněné) byly následně v terénu aplikovány vybrané druhy řas a v průběhu 3 let pozorovány a vzorkovány. Na základě výsledků z fluorescenční mikroskopie jasně vyplývá, že jedinou řasou z testovaných, která na zvolených plochách přežila a vytvořila kompaktní viditelné krusty, byla řasa r. Klebsormidium. Bylo také prokázáno, že na vývoj biologických krust nemá vliv vápnění substrátů.
|
|
|
Fytoplankton experimentálních tůní: kolonizace a sezónní vývoj
Hrušková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Lukavský, Jaromír (oponent)
Uměl tůně představuj" ide…ln" syst my pro studium ekologie fytoplanktonu, umožňuj" opakovan nastolen" poč…tečn"ch podm"nek a dostatečn množstv" opakov…n" u nez…visl‰ch experiment…ln"ch jednotek v komplexn"ch pokusech k testov…n" hypot z o kontrole struktury a funkci př"rodn"ch společenstev. V CHKO Kokoř"nsko bylo vytvořeno 20 experiment…ln"ch tůn", z nichž jsem zpracovala vzorky fytoplanktonu, tento v‰zkum byl souč…st" projektu EU BIOPOOL. Během prvn"ch dvou let po naplněn" tůn" jsem zkoumala kolonizaci a sezŠnn" v‰voj společenstev fytoplanktonu v tůn"ch. Provedla jsem kvalitativn" anal‰zu fytoplanktonu tůn", pot jsem stanovila relativn" početnost jednotliv‰ch taxonů. Data o druhov m složen" jsem porovnala s naměřen‰mi parametry prostřed" (teplota, koncentrace kysl"ku, pH, konduktivita, průhlednost, hloubka, koncentrace chlorofylu a, z…stin a zooplankton). Tůně měly na jaře 2007 periodick‰ charakter a jejich v‰voj v čase (‹norduben) byl podobn‰, dominovaly n…sleduj"c" taxonomick skupiny: Dinophyta, Chrysophyta, Cryptophyta a Euglenophyta. Po instalaci fŠli" na dno v červenci 2007 měly tůně trval‰ charakter, z hlediska parametrů prostřed" se jednotliv tůně lišily v konduktivitě, koncentraci kysl"ku, průhlednosti, hloubce, koncentraci chlorofylu a, v druhov bohatosti a složen" zooplanktonu. V...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mikroprocedura řasového testu
Lukavský, Jaromír
Řasový biotest je založen na dlouhodobé kultivaci testovacího organismu s testovanou látkou v živném médiu, nebo vzorkem vody z přírody. Jelikož tento test trvá alespoň 3 generace, může odhalit i látky působící až dlouhodobý, v rozmnožovacím procesu. Nárůst biomasy testovací řasy ve vzorku vody z přírody testuje obsah a využitelnost potenciálu živin čili maximální biomasu, kterou by bylo možno očekávat v přírodě kdyby nebyla limitace teplotou, světlem CO2 a predací.Miniaturizovaný biotest využívá kultivaci řas v jamkách sérologické destičky, v objemech po 0,2 ml. V destičce 9x13 cm je 96 jamek což umožní exponovat 10 vzorků každý v 6ti opakováních, 2x 25 destiček v kultivátoru o rozměrech běžného stolu tedy má kapacitu 3 000 minikultur. Jejich plnění, inokulace i hodnocení je možno usnadnit a zrychlit řadou pomůcek a přístrojů vyvinutých pro imunologické testy.
|
|
|
Řasová sbírka - banka tesovacích kmenů sinic a řas
Lukavský, Jaromír
Sbírky mikroorganismů, včetně řas usnadňují experimentální práci i výuku neboť dodávají přesně determinované a čisté kmeny žádaných organismů kdykoli. V celkem asi 50ti řasových sbírkách po světě je cca. 7 000 kmenů sinic a řas. Informaci o hledaném kmenu lze nejsnáze získat ve světové databázi na adrese Světové federace sbírek mikroorganismů: http://wdcm.nig.ac.jp/
|
host ::
RSS.