|
|
Látky s endokrinně disruptivním účinkem v životním prostředí
Ezechiáš, Martin ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Do životního prostředí se dostává velké množství nejrůznějších chemických látek antropogenního původu. Některé z nich mohou být persistentní nebo nebezpečné pro lidské zdraví. V současné době se věnuje zvýšená pozornost chemickým látkám schopných narušovat biosyntézu nebo metabolismus hormonů v lidském těle. Tyto látky se nazývají endokrinní disruptory. Předložená práce se zaměřuje na možné hormonální účinky látek ze skupiny nových bromovaných zpomalovačů hoření a také vybraných farmaceutických léčiv jakožto potenciálních endokrinních disruptorů. Testy pro měření estrogenní aktivity byly rovněž využity pro hodnocení účinnosti biodegradačních experimentů a také pro validaci navrženého matematického modelu pro predikci směsných účinků dvou a více látek. Z naměřených výsledků vyplývá, že některé z testovaných látek vykazují schopnost inhibovat účinek estradiolu a testosteronu a působit tak jako anti-estrogeny a anti-androgeny. U biodegradačních experimentů byl úbytek měřené estrogenní aktivity vždy v dobré shodě s analytickým úbytkem přidaných látek. Navržený model pro směsné působení chemických látek vykázal velmi dobrou schopnost predikce estrogenní aktivity pro připravené směsi estrogenů. Tento model dosahoval lepší shody s experimentálními daty než dříve publikované modely. Dokázal také pracovat s...
|
|
|
Měření a toxicita nanočástic ze spalovacích procesů
Sikorová, Jitka ; Topinka, Jan (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Předložená dizertační práce se komplexně věnuje problematice nanočástic vznikajících ve spalovacích motorech používaných v dopravě. Zabývá se prostorovou distribucí nanočástic v lidských sídlech, dopadem použití alternativních paliv na produkci a toxicitu nanočástic a také otázkou samotného toxikologického testování částic. V rámci dizertační práce byl proveden monitoring nanočástic v ovzduší a doprava byla identifikovaná jako hlavní zdroj nanočástic nejen v silně zatíženém městě (Praha), ale i ve městě s nízkým stupněm dopravy (Čelákovice). Většina částic pravděpodobně vznikla během krátkých epizod vysokých emisí (např. akcelerace vozidel do kopce). Během měření byla identifikována vozidla s vysokými emisemi, která se podílí velkou měrou na znečistění ovzduší. Na straně druhé jsou provozovány spalovací motory, u kterých emise nejsou regulovány, jako např. motorová sekačka, která byla v provozu poblíž místa měření a generovala velké množství nanočástic. Množství a vlastnosti částic vytvářených spalováním jsou závislé na technologii spalování a složení paliva. Velká část dizertační práce se zabývá vlivem alternativních paliv na množství a kvalitu produkovaných částic a na toxicitu organické složky adsorbované na částice. Nejnižší toxicitu pro vznětové motory vykazoval hydrogenovaný rostlinný olej...
|
|
|
Využití "omics" metod v molekulárně-epidemiologické studii novorozenců z různých lokalit České republiky
Hoňková, Kateřina ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Gábelová, Alena (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
"Omics" je souhrnné pojmenování biologických disciplín, které se věnují globální charakterizaci a kvantifikaci biomolekul, jež mají zásadní význam pro zajištění základních funkcí organizmu. "Omics" metody jsou využívané například v molekulární epidemiologii, která na základě jejich výsledků vyhodnocuje potenciální biomarkery charakterizující dopad faktorů životního prostředí na lidské zdraví. Předložená Disertační práce se zabývá použitím těchto metod u biologických vzorků získaných od novorozenců, kteří se narodili v rozdílných lokalitách České republiky, lišících se zejména mírou průmyslové zátěže. Hlavním záměrem bylo zjistit, zda může vlivem vnějšího prostředí v průběhu prenatálního vývoje novorozenců docházet k významným změnám aktivity genů a jejich regulace, a vyhodnotit míru znečištění ovzduší v době, kdy byl odebírán biologický materiál. S využitím celogenomového přístupu bylo cílem popsat odlišně exprimované geny (DEGs) u novorozenců z Karviné a Českých Budějovic (ČB). U pilotní studie malého souboru novorozenců z Mostu a ČB bylo záměrem identifikovat rozdílně metylovaná CpG místa na DNA, která utlumují genovou aktivitu a mohla by být zodpovědna za dlouhodobé změny na genetické úrovni. Posledním cílem bylo nalézt odlišně exprimované malé nekódující RNA (DE miRNA) mezi novorozenci z Mostu...
|
|
|
Měření a toxicita nanočástic ze spalovacích procesů
Sikorová, Jitka ; Topinka, Jan (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Předložená dizertační práce se komplexně věnuje problematice nanočástic vznikajících ve spalovacích motorech používaných v dopravě. Zabývá se prostorovou distribucí nanočástic v lidských sídlech, dopadem použití alternativních paliv na produkci a toxicitu nanočástic a také otázkou samotného toxikologického testování částic. V rámci dizertační práce byl proveden monitoring nanočástic v ovzduší a doprava byla identifikovaná jako hlavní zdroj nanočástic nejen v silně zatíženém městě (Praha), ale i ve městě s nízkým stupněm dopravy (Čelákovice). Většina částic pravděpodobně vznikla během krátkých epizod vysokých emisí (např. akcelerace vozidel do kopce). Během měření byla identifikována vozidla s vysokými emisemi, která se podílí velkou měrou na znečistění ovzduší. Na straně druhé jsou provozovány spalovací motory, u kterých emise nejsou regulovány, jako např. motorová sekačka, která byla v provozu poblíž místa měření a generovala velké množství nanočástic. Množství a vlastnosti částic vytvářených spalováním jsou závislé na technologii spalování a složení paliva. Velká část dizertační práce se zabývá vlivem alternativních paliv na množství a kvalitu produkovaných částic a na toxicitu organické složky adsorbované na částice. Nejnižší toxicitu pro vznětové motory vykazoval hydrogenovaný rostlinný olej...
|
|
|
Látky s endokrinně disruptivním účinkem v životním prostředí
Ezechiáš, Martin ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočí, Vladimír (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Do životního prostředí se dostává velké množství nejrůznějších chemických látek antropogenního původu. Některé z nich mohou být persistentní nebo nebezpečné pro lidské zdraví. V současné době se věnuje zvýšená pozornost chemickým látkám schopných narušovat biosyntézu nebo metabolismus hormonů v lidském těle. Tyto látky se nazývají endokrinní disruptory. Předložená práce se zaměřuje na možné hormonální účinky látek ze skupiny nových bromovaných zpomalovačů hoření a také vybraných farmaceutických léčiv jakožto potenciálních endokrinních disruptorů. Testy pro měření estrogenní aktivity byly rovněž využity pro hodnocení účinnosti biodegradačních experimentů a také pro validaci navrženého matematického modelu pro predikci směsných účinků dvou a více látek. Z naměřených výsledků vyplývá, že některé z testovaných látek vykazují schopnost inhibovat účinek estradiolu a testosteronu a působit tak jako anti-estrogeny a anti-androgeny. U biodegradačních experimentů byl úbytek měřené estrogenní aktivity vždy v dobré shodě s analytickým úbytkem přidaných látek. Navržený model pro směsné působení chemických látek vykázal velmi dobrou schopnost predikce estrogenní aktivity pro připravené směsi estrogenů. Tento model dosahoval lepší shody s experimentálními daty než dříve publikované modely. Dokázal také pracovat s...
|
|
| |
|
| |
|
|
Monitoring toxických sinic ve vodárenských nádržích ČR (1993-2008) - tradiční a nové toxiny
Maršálek, Blahoslav ; Bláha, Luděk ; Bláhová, Lucie ; Kohoutek, Jiří ; Adamovský, O. ; Babica, Pavel ; Šejnohová, Lenka ; Kopp, Radovan ; Vinklárková, Darina ; Maršálková, Eliška
Shrnutí dat z monitoringu sinic v ČR s hlavním důrazem na vodní nádrže s vodárenským využitím.
|
|
| |
|
|
Obsah microcystinu ve vybraných tkáních u různých druhů ryb
Hlávková, J. ; Adamovský, Ondřej ; Oravec, M. ; Bláha, Luděk ; Mareš, J. ; Kopp, Radovan ; Palíková, M.
Cílem této studie bylo zhodnotit množství microcystinu ve svalech a hepatopankreatu různých druhů ryb (Cyprinus carpio, Oreochromis niloticus, Sander lucioperca and Esox lucius). Microcystiny byly detekovány zejména v játrech (stovky ng/g tkáně), ale také ve svalech (ng/g tkáně). Akumulace microcystinů v konzumovaných částech ryb představují malé zdravotní riziko pro člověka.
|
host ::
RSS.