|
|
PROGRESIVNÍ VÝROBNÍ POSTUPY A MODELOVÁNÍ STRUKTUR A VLASTNOSTÍ LITIN S KULIČKOVÝM GRAFITEM
Musilová, Iveta ; Mores, Antonín (oponent) ; Pacal, Bohumil (oponent) ; Šenberger, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá posouzením vazeb mezi progresivními technologickými postupy výroby litin s kuličkovým grafitem a jejich strukturními vlastnostmi. Hlavním cílem práce je objasnění příčinných souvislostí mezi parametry navržených výrobních technologií litin (zahrnuje vybrané varianty modifikace a očkování taveniny a parametry její krystalizace, tuhnutí a chladnutí ve slévárenské formě), strukturou a chemickou heterogenitou prvků v této struktuře. K bližší specifikaci výše uvedených vazeb byl využit prostorový model růstu grafitu kulového tvaru, který vznikl na FSI VUT v Brně. Na základě aplikace tohoto modelu na experimentálně získaná data byla ověřena jeho použitelnost pro praxi. Zmiňovaný model U GRAFIT 20 autorů Stránského a Milliona počítající segregaci v rámci eutektické buňky zatím nebyl ve větším rozsahu použit pro predikci segregace v reálných podmínkách. Na základě uvedeného modelu byla tedy u experimentálních taveb zjištěna mikrosegregace v rámci „průměrně“ buňky. Mikrosegregace byla popsána indexem segregace a indexem heterogenity. Vypočtené hodnoty indexu segregace a heterogenity pak byly porovnány s hodnotami experimentálně ověřenými. Na základě porovnání vypočtených a naměřených hodnot byla posouzena možnost dalšího použití uvedeného modelu v praxi.
|
|
| |
|
|
Využití embryotransferu v chovu holštýnského skotu
Musilová, Ivana
Bakalářská práce „Využití embryotransferu v chovu holštýnského skotu“ podává přehled a základní informace o metodě přenosu embryí u skotu, základních postupech nutných pro její realizaci, fyziologických dějích souvisejících s reprodukcí skotu a dalších metodách využívaných při práci s embryi. Popisuje embryotransfer z pohledu chovatele (výběr a příprava dárkyně, získávání embryí, manipulace s nimi), ale i zvířete (ovariální a pohlavní cyklus, oplození a vývoj embrya). V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky získané v podniku Agras Bohdalov a.s. z let 2019 až 2021. Za sledované období se ročně v průměru uskutečnilo 57 výplachů, získalo 442 embryí, ze kterých bylo 263 schopno přenosu. Z tohoto počtu bylo průměrně 59,3 % přeneseno ihned a zbytek byl zamražen, přičemž z čerstvých embryí se narodilo 268 telat, z toho 67,54 % jaloviček. Za sledované tři roky se připravovalo celkem 179 dárkyň, z čehož přibližně 45 % tvořily jalovice. Do otcovské pozice se nejčastěji využívali býci Twitch (celkem 13x) a Nighthawk (10x).
|
|
| |
|
|
Physiological and pharmacological aspects of tryptophan and serotonin homeostasis in the fetoplacental unit
Karahoda, Rona ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Rona Karahoda Školitel Prof. PharmDr. Frantisek Staud, Ph.D. Název disertační práce Fyziologické a farmakologické aspekty homeostázy tryptofanu a serotoninu ve fetoplacentární jednotce Placenta je dočasný orgán, zajišťující spojení mezi matkou a plodem. Po dobu těhotenství vykonává řadu funkcí, včetně endokrinních, transportních a imunoprotektivních, které jsou zcela zásadní pro zdárný průběh gestace, normální růst a vývoj embrya/plodu. Nejnovější výzkumy poukazují na spojitost mezi endogenními (např. onemocnění, stres nebo zánět) a exogenními (např. farmakoterapie) faktory a změnami ve fyziologických funkcích placentárních trofoblastů. Příkladem může být narušení homeostázy látek s neuroaktivními, imunosupresivními nebo antioxidačními vlastnostmi. To může vyústit v nesprávné programování plodu a s tím spojené vyšší riziko závažných onemocnění v dospělosti. Jedním ze zdrojů takových metabolitů je esenciální aminokyselina, tryptofan. Je známo, že metabolismus tryptofanu probíhá serotoninovou a kynureninovou cestou, nicméně komplexní charakterizace enzymů a transportérů ovlivňujících placentární homeostázu tryptofanu, serotoninu a kynureninu je stále nedostatečná. V rámci řešení této...
|
|
|
Changes in nutrition, resting energy expenditure, and body composition of Czech women during pregnancy and lactation in relation to birth parameters and milk production.
Najpaverová, Simona ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Tláskal, Petr (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Simona Najpaverová Školiteľ: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Názov dizertačnej práce: Zmeny nutrície, pokojového energetického výdaja a telesnej kompozície u českých žien v období gravidity a laktácie vo vzťahu k pôrodným parametrom a produkcii materského mlieka Úvod a cieľ: V období tehotenstva telo ženy prechádza mnohými zmenami, ktoré podporujú správny vývoj plodu a pripravujú telo budúcej matky na pôrod ako aj následné obdobie kojenia. Sledovaním týchto zmien môžeme podchytiť nefyziologický priebeh gravidity a predísť tak možným komplikáciám, ktoré narušujú proces vývoja plodu, samotného pôrodu, laktácie či budúceho života novorodenca. Cieľom tejto longitudinálnej štúdie bolo zaznamenať zmeny zloženia telesnej kompozície, pokojového energetického výdaja (REE) a nutričného príjmu žien v období tehotenstva a laktácie a zhodnotiť vzťah týchto parametrov k pôrodným charakteristikám novorodenca (výška, hmotnosť) a produkcii materského mlieka, nakoľko to u žien českej populácie nie je známe. Metodika: Do štúdie bolo zaradených 92 zdravých, českých žien, prvorodičiek, s fyziologicky prebiehajúcim tehotenstvom. Vyšetrenia žien prebiehali v troch obdobiach gravidity (G1 fáza: 17.-27....
|
|
|
Intra-amniotic Inflammation in Women with Preterm Labor with Intact Membranes - Clinical and Experimental Aspects
Stráník, Jaroslav ; Kacerovská Musilová, Ivana (vedoucí práce) ; Šimetka, Ondřej (oponent) ; Čečková, Martina (oponent)
SOUHRN Předčasný porod se zachovalým vakem blan (PTL) představuje přibližně 40 % všech předčasných porodů. PTL je často komplikován intraamniálním zánětem (IAI), který je charakterizován zvýšenou koncentrací zánětlivých mediátorů v plodové vodě. Na základě přítomnosti mikrobiální invaze do amniální dutiny (MIAC) se rozlišují dva klinické fenotypy IAI: i) intraamniální infekce, kdy jsou v plodové vodě přítomny mikroorganismy, a ii) sterilní IAI bez přítomnosti mikrobů v plodové vodě. Oba fenotypy IAI jsou spojeny s horšími neonatálními výsledky, což podtrhuje jejich klinickou závažnost. Oba fenotypy IAI vykazují kromě přítomnosti MIAC další odlišnosti v charakteristikách intraamniálního zánětu. Těmito rozdíly se zabývá klinická část disertace. Prvním specifickým cílem klinické části bylo stanovení koncentrací interleukinu (IL) - 6 v cervikální tekutině žen s PTL komplikovaným intraamniální infekcí a sterilním IAI. Druhým specifickým cílem bylo stanovení IgGFc-binding proteinu (FcgammaBP) v amniální a cervikální tekutině žen s PTL komplikovaným intraamniální infekcí a sterilním IAI. Oba specifické cíle klinické části této disertace byly zkoumány na stejné kohortě 79 žen s PTL. Přítomnost obou fenotypů IAI byla spojena se zvýšenými hladinami IL-6 v cervikální tekutině. Mezi jednotlivými fenotypy IAI však v...
|
|
|
Vliv techniky sutury hysterotomie po císařském řezu na její hojení
Hanáček, Jiří ; Krofta, Ladislav (vedoucí práce) ; Ľubušký, Marek (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Úvod: Tato prospektivní randomizovaná studie srovnávala hojení jizvy po císařském řezu, kde byla sutura hysterotomie provedena v jedné nebo ve dvou vrstvách. Materiál a metody: Ženy indikované k provedení elektivního nebo akutního císařského řezu byly náhodně přiděleny do skupin uzávěru dělohy v jedné nebo ve dvou vrstvách. Děloha byla vyšetřena transvaginálním ultrazvukem ve třech po sobě následujících návštěvách po 6 týdnech, 6 měsících a 12 měsících. Výsledky: 324 žen dorazilo na kontrolu po 12 měsících, z toho u 149 byla provedena sutura hysterotomie v jedné vrstvě a u 175 byla provedena sutura ve dvou vrstách. Vyšší podíl defektů je patrný u sutury v jedné vrtsvě. Defekty ve skupině s jednou vrstvou byly širší (0,002) a zbytková tloušťka myometria ve skupině s jednou vrstvou byla tenčí (0,019). Ženy, které podstoupily císařský řez ve stádiu úplné cervikální dilatace, měly jizvy, které byly blíže k vnějšímu cervikálnímu ústí (0,000). Poloha dělohy se mezi jednotlivými kontrolami velmi liší (0,000). Kombinace polohy dělohy a přítomnosti defektu jizvy se mezi kontrolami významně mění (0,001) a významně se mění v závislosti na metodě šití (0,003). Závěry: Výsledky této studie ukazují, že dvouvrstvá technika sutury děložní při císařském řezu s prvním vrstvou kontinuálním neprohazovaným stehem, po...
|
|
|
Changes in nutrition, resting energy expenditure, and body composition of Czech women during pregnancy and lactation in relation to birth parameters and milk production.
Najpaverová, Simona ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Tláskal, Petr (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Mgr. Simona Najpaverová Školiteľ: doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. Názov dizertačnej práce: Zmeny nutrície, pokojového energetického výdaja a telesnej kompozície u českých žien v období gravidity a laktácie vo vzťahu k pôrodným parametrom a produkcii materského mlieka Úvod a cieľ: V období tehotenstva telo ženy prechádza mnohými zmenami, ktoré podporujú správny vývoj plodu a pripravujú telo budúcej matky na pôrod ako aj následné obdobie kojenia. Sledovaním týchto zmien môžeme podchytiť nefyziologický priebeh gravidity a predísť tak možným komplikáciám, ktoré narušujú proces vývoja plodu, samotného pôrodu, laktácie či budúceho života novorodenca. Cieľom tejto longitudinálnej štúdie bolo zaznamenať zmeny zloženia telesnej kompozície, pokojového energetického výdaja (REE) a nutričného príjmu žien v období tehotenstva a laktácie a zhodnotiť vzťah týchto parametrov k pôrodným charakteristikám novorodenca (výška, hmotnosť) a produkcii materského mlieka, nakoľko to u žien českej populácie nie je známe. Metodika: Do štúdie bolo zaradených 92 zdravých, českých žien, prvorodičiek, s fyziologicky prebiehajúcim tehotenstvom. Vyšetrenia žien prebiehali v troch obdobiach gravidity (G1 fáza: 17.-27....
|
|
|
Physiological and pharmacological aspects of tryptophan and serotonin homeostasis in the fetoplacental unit
Karahoda, Rona ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Kacerovská Musilová, Ivana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Katedra farmakologie a toxikologie Kandidát Mgr. Rona Karahoda Školitel Prof. PharmDr. Frantisek Staud, Ph.D. Název disertační práce Fyziologické a farmakologické aspekty homeostázy tryptofanu a serotoninu ve fetoplacentární jednotce Placenta je dočasný orgán, zajišťující spojení mezi matkou a plodem. Po dobu těhotenství vykonává řadu funkcí, včetně endokrinních, transportních a imunoprotektivních, které jsou zcela zásadní pro zdárný průběh gestace, normální růst a vývoj embrya/plodu. Nejnovější výzkumy poukazují na spojitost mezi endogenními (např. onemocnění, stres nebo zánět) a exogenními (např. farmakoterapie) faktory a změnami ve fyziologických funkcích placentárních trofoblastů. Příkladem může být narušení homeostázy látek s neuroaktivními, imunosupresivními nebo antioxidačními vlastnostmi. To může vyústit v nesprávné programování plodu a s tím spojené vyšší riziko závažných onemocnění v dospělosti. Jedním ze zdrojů takových metabolitů je esenciální aminokyselina, tryptofan. Je známo, že metabolismus tryptofanu probíhá serotoninovou a kynureninovou cestou, nicméně komplexní charakterizace enzymů a transportérů ovlivňujících placentární homeostázu tryptofanu, serotoninu a kynureninu je stále nedostatečná. V rámci řešení této...
|
host ::
RSS.