|
|
Rady pracujících - orgány podnikové samosprávy v roce 1968
Šimůnek, Radim ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
CZ Tématem diplomové práce jsou samosprávné podnikové orgány, které za aly, do ur ité míry spontánn , vznikat v pr b hu let 1968 a 1969 v eskoslovensku a které m ly nahradit dosavadní systém ízení podnik v socialistickém hospodá ství. V první kapitole jsou popsány historické souvislosti a zdroje inspirace nových orgán . Byly jimi p edev ím závodní výbory, které byly z izovány ji v období první republiky, a rovn závodní rady, je vznikaly v povále ném období a m ly pomoci konsolidovat povále nou situaci v podnicích a zárove slou ily jako nástroj nucené správy a znárod ování dosud soukromého majetku. Druhá kapitola se zabývá vznikem prvních rad pracujících a jejich teoretickými východisky, které byly sou ástí ekonomické reformy p ipravované skupinou odborník kolem Oty ika. Je zde ukazováno na podporu zakládání nových samosprávných orgán , rad pracujících, z ad samotných pracujících a Revolu ního odborového hnutí. Rozebrány jsou také vládní prozatímní zásady, které m ly usm rnit vytvá ení nových podnikových orgán , a jejich uplat ování v praxi. T etí a záv re ná kapitola pak zpracovává situaci po okupaci vojsky zemí Var avské smlouvy a hlavn návrh zákona o socialistickém podniku, který m l p inést zákonnou úpravu problematiky rad pracujících podnikových rad. Okolnosti srpnové okupace a nálada ve spole...
|
|
|
Historický vývoj jazykového práva v českých zemích
Hulík, Milan ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent) ; Mates, Pavel (oponent)
Téma této práce "Historický vývoj jazykového práva v českých zemích" vychází ze dvou faktů - z historické skutečnosti, že v českých zemích se od počátku jejich státní existence mluvilo více jazyky a existence právních norem upravujících používání českého a německého jazyka. Autor si uvědomuje, že jde zejména z časového hlediska o práci rozsáhlou, přesahující jedno tisíciletí a z tohoto pohledu těžko zpracovatelnou, zejména z hlediska disertační práce. Uvědomuje si rovněž, že z dvojího možného způsobu zpracování zadání - Historie jazykového práva v českých zemích, zvolil ten obtížnější způsob vypracování. Práce totiž mohla být zaměřena na kratší časový úsek, zejména z hlediska jejího těžiště - historie jazykové problematiky v 19. století, popřípadě v období celé habsburské říše s tím, že časové období předcházející mohlo být pojato jako úvod a období následující jako doslov - obojí tato období v příslušné zkratce. Autor se však rozhodl, že se pokusí zpracovat celé historické období sporů českého a německého jazyka v prostoru českých zemí, byť se vystaví obsáhlejší kritice - neboť pro jeho osobní založení je mu bližší zkoumání rozlehlejší než v detailu. Různými jazyky se nemluvilo jen v českých zemích, bylo tomu tak prakticky ve všech tehdejších zemích či územích, ze kterých později vznikly národní...
|
|
| |
|
| |
|
|
Slovak Anti-Jewish Legislation in the Years 1938 - 45 and its Application in Practice
Paleček, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Holokaust je ťaživá téma. Je to pojem, za ktorým sa skrýva nepredstaviteľné utrpenie miliónov jednotlivých ľudí. Holokaust je však zároveň aj podnetnou témou, pretože jej štú- dium nám osvetľuje skutočnosti o nás samých, z ktorých mnohé, paradoxne, duch dejinnej doby, v ktorej žijeme, zatemňuje. Je to aj morálne a politicky dôležitá téma, pretože nezabú- dať na zlo je spôsobom jeho prevencie. Cieľom mojej práce je analýza protižidovského (a stručne protirómskeho) práva plat- ného na území Slovenska v rokoch 1938-1945, náčrt konsekvencií jeho aplikácie a zamyslenie sa nad vzťahom slovenských reštitučných právnych predpisov a slovenskej po- vojnovej reality. Ďalším jej cieľom je prezentácia myšlienky, že tragédia holokaustu nemala len príčiny, ktoré môžu byť charakterizované ako politické či ekonomické alebo snáď psy- chiatrického charakteru (ako býva problém nebezpečne zjednodušovaný), ale že významná časť komplexu udalostí, ktoré sa odohrali, je vysvetliteľná z pohľadu sociálnej psychológie. Aby som skĺbil výskum (predovšetkým) v oblasti právnej histórie a sociálnej psycho- lógie do koherentného celku, rozhodol som sa v práci použiť trestnoprávnu schému skutkovej podstaty trestného činu. Nebudem však lipnúť na doktrinálnych definíciách prvkov skutkovej podstaty a nebudem sa snažiť stoj čo stoj...
|
|
|
Pozemková reforma v době první republiky
Peichlová, Adéla ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Tématem mé práce je "Pozemková reforma v době první republiky", která probíhala od roku 1919 až do roku 1935. Pozemková reforma obsahovala konfiskační i vyvlastňovací prvek, a proto jsem do úvodu své práce zařadila vysvětlení a krátký přehled historie a vývoje těchto dvou institutů, které představují nejvýznamnější státní zásahy do pozemkového vlastnictví. Dále jsem se zaměřila pozemkové úpravy, jejich historii a vývoj. Hlavní část práce se zabývá pozemkovou reformou, především předpokladům a důvodům, proč se náš stát rozhodl provést tak významnou a radikální změnu pozemkového vlastnictví a představám jednotlivých politických stran na podobu této reformy. Další část mé práce je zaměřena na jednotlivé zákony, které řešily základní otázky této reformy, a provádění pozemkové reformy v praxi. Neopomněla jsem zařadit ani výsledky této reformy, její nejčastější kritiku a zhodnocení. Podle mého názoru tato reforma představuje významnou součást státního převratu a jeden z nejdůležitějších úkolů, který musel nový samostatný stát splnit, aby upevnil vnitropolitickou situaci v zemi.
|
|
|
Československý parlament 1945 - 1992
Korych, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Československý parlament 1945 - 1992 Rigorózní práce, která nese název "Československý parlament 1945 - 1992", si klade za cíl popsat činnost československého parlamentarismu od konce druhé světové války až po rozpad Československa. Autor v této práci zkoumá složení, postavení a působnost Národního, resp. Federálního shromáždění, a to nejen formální podle ústavy a dalších zákonů, ale rovněž faktické, které se především v době vlády totalitního komunistického režimu od toho ústavně zakotveného značně lišilo. Po druhé světové válce prošel československý parlament mnoha etapami svého vývoje. Cílem této práce je tato jednotlivá období popsat a blíže čtenáře seznámit s činností Národního, resp. Federálního shromáždění, v celé poválečné historii, s důrazem na dobu, kdy náš parlament byl skutečně nejvyšším zákonodárným orgánem a to nejen pouze formálně podle ústavy, ale také fakticky. Zároveň je v této práci popsána role parlamentu v klíčových dějinných okamžicích Československa v poválečném období, jako byl "Únor 1948", "Pražské jaro" 1968, "Sametová revoluce" 1989 či rozdělení Československa v roce 1992. Klíčová slova: Parlamentarismus - Československo - Národní shromáždění - Federální shromáždění.
|
|
|
Nejvyšší správní soud ČSR - vznik a vývoj
Kučera, Miroslav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá vznikem a vývojem Nejvyššího správního soudu Československé republiky. Vzhledem k tomu, že tato instituce byla postavena na podobných principech jako předešlé správní soudnictví na našem území, je část práce věnována i vývoji Nejvyššího správního soudu ve Vídni a také je stručně pojednáno o vývojových směrech správního soudnictví v rámci Evropy, jelikož pouze ve vzájemných souvislostech lze porozumět tomu, proč byla po vzniku samostatné Československé republiky koncepce Nejvyššího správního soudu ve Vídni použita i v našich podmínkách. Zejména díky tomu se Nejvyšší správní soud Československé republiky a jeho legislativní rámec podařilo konstituovat ve velmi krátkém časovém horizontu po vzniku republiky. Dále je uveden postupný vývoj soudu, změny v jeho pravomocech a působnosti včetně provedených novelizací zákona o něm. Kromě toho se tato práce věnuje také problematice sídla Nejvyššího správního soudu, personálního obsazení i jeho rozhodovací činnosti.
|
|
|
Postavení Slovenské národní rady 1944-1948
Jiříček, Jan ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje v průběhu let 1944-1948 měnící se postavení Slovenské národní rady jako orgánu nadaného původně při svém revolučním ustavení veškerou mocí zákonodárnou, výkonnou a vládní na Slovensku. Diplomová práce se rovněž zabývá časovým obdobím předcházejícím konstituování Slovenské národní rady, aby poukázala na historické důvody vzniku tohoto slovenského národního orgánu ve světle vývoje česko-slovenských vztahů v časovém rozmezí od konce 18. století do vypuknutí Slovenského národního povstání, po jehož zahájení Slovenská národní rada vznikla a jehož otěže následně převzala. Slovenská národní rada je mnou nahlížena jako slovenský národní orgán vzniknuvší v okolnostmi dané době jako projev svébytnosti slovenského národa, který současně vstoupil do protifašistického a protinacionalistického boje orientovaného na zbavení se dosavadního faktického německého područí. Ve Slovenské národní radě se v letech 1944-1948 promítalo postavení slovenského národa v rámci společné obnovující se Československé republiky, přičemž v diplomové práci je zkoumáno, jak toto postavení doznávalo vývojem událostí sestupných změn směrem k horšímu, především v závislosti na mocenských ambicích Sovětského Svazu, který na území ČSR prosazoval svoji sféru vlivu namnoze prostřednictvím českých a slovenských...
|
|
|
Právní problémy združstevňování české vesnice v 50. letech
Hanzálková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o procesu kolektivizace ("združstevňování") české vesnice v 50. letech 20. století se zaměřením na jeho právní problémy. Práce je rozdělena do pěti kapitol, které se nejprve zabývají samotným pojmem "kolektivizace zemědělství" (jeho významem, původem, tím, co tomuto procesu předcházelo, jakož i jeho zobecněním v kontextu satelitních zemí SSSR). Následuje kapitola uvozující problematiku kolektivizačního procesu v Československu zahrnující jeho časové rozmezí a popis klíčových pojmů (JZD, státní statek). Těžiště celé práce spočívá v kapitole číslo tři poměrně detailně popisující první fázi kolektivizace zemědělství v Československu (její přípravný proces, přijetí zákona o JZD, přechod k sovětskému pojetí kolektivizace a především pak rozbor metod používaných v procesu likvidace velkých statkářů a zabavování jejich majetku). Značná část této kapitoly se věnuje Akci "K" (příprava, průběh, problémy v realizaci). Stranou mého zájmu nezůstal ani zevrubný rozbor pojmu "kulak". Následující, čtvrtá kapitola, poměrně stručně přibližuje druhou fázi kolektivizace české vesnice. Práci uzavírá kapitola pátá popisem a detailní analýzou případu konkrétního českého sedláka, který se stal obětí "kulackého procesu" a promítnutí teoretických částí práce právě do tohoto případu. Cílem této...
|
host ::
RSS.