|
|
Genealogické prameny ve fondech okresních úřadů (se zřetelem k okresnímu úřadu Český Těšín)
Mlčochová, Kristýna ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
Práce si klade za cíl analyzovat prameny vhodné ke genealogickému bádání ve fondech okresních úřadů na příkladu fondu okresního úřadu Český Těšín. V úvodní části se práce věnuje genealogii, metodám genealogického bádání a genealogickým pramenům včetně jejich uložení. Do textu byl zahrnut taktéž historický vývoje občanské genealogie v českých zemích a zhodnocení literatury z českého prostředí vydané na toto téma. Ve druhé části je pro základní orientaci v problematice popsán vývoj politického okresu Česky Těšín a vývoj správy okresních úřadů. Poté následuje analýza jednotlivých pramenů.
|
|
|
Eugenie Schwarzwaldová, život a její reformní činnost v oblasti školství a sociální péče
Kletečková, Lenka ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
(česky) Cílem této práce bude seznámit české prostředí s životem Eugenie Schwarzwaldové, která se do historie rakouského vyššího dívčího vzdělání zapsala jako reformátorka s výjimečným pedagogickým přístupem. O problematice přijetí studentek na gymnaziální školy a univerzity společnost veřejně diskutovala od druhé poloviny 19. století. Na počátku 20. století se Eugenii Schwarzwaldové podařilo ve Vídni vytvořit ojedinělé školní centrum s pestrou nabídku vzdělávacích programů pro dívky. Mezi její největší pedagogický přínos pak patří otevření prvního dívčího reálného gymnázia na území Rakouska. Protože stát se svým tradičním a zdrženlivým přístupem dívčí erudici upozaďoval, přebíraly iniciativu spolky a jednotlivé osoby. K nim se právě řadila i Eugenie Schwarzwaldová, jež se kromě pedagogické činnosti věnovala od první světové války také dalším aktivitám. Uplatnila se zejména jako organizátorka sociální pomoci, v jejímž rámci podporovala i dospělé jedince.
|
|
|
Korespondence Pavla Papáčka s Aloisem Gallatem, Václavem Ježkem, Josefem Posltem a Eduardem Strassem. Edice Korespondence z let 1888-1930
Lánská, Veronika ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Kobetič, Pavel (oponent)
Předkládaná práce představuje všechny známé dopisy mezi chrudimským rodákem Pavlem Papáčkem a v Chrudimi žijícími osobnostmi zdejšího kulturního života Aloisem Gallatem, Václavem Ježkem, Josefem Posltem a Eduardem Strassem. Pro edici uvedené korespondence jsem se rozhodla po prohlédnutí pozůstalosti Pavla Papáčka, uložené v Regionálním muzeu v Chrudimi, kde mě zaujaly především dopisy mezi Pavlem Papáčkem a Josefem Posltem týkající se prodeje Papáčkovy knihovny chrudimskému vlastivědnému muzeu. Edici doplňují dopisy dalších chrudimských osobností, nalezené ve stejném fondu, které se dotýkají bud' prodeje knihovny nebo Papáčkova vztahu k Chrudimi, a dopisy nalezené v dalších fondech uložených ve Státním okresním archivu Chrudim. Při výběru dokumentů jsem se řídila především snahou po úplnosti, proto jsou zde zařazeny jak dopisy o několika stranách se závažnějším obsahem, tak dopisnice s pozdravy z výletu. Edice je časově ohraničena na jedné straně vznikem prvního dochovaného dopisu Pavla Papáčka Václavu Ježkovi v roce 1888 a na druhé straně smrtí Pavla Papáčka v roce 1930. Dopisy byly dochovány torzovitě, mnoho dopisů, v nichž by měl pisatel odpovídat na předcházející dopisy nebo naopak první dopis, na nějž zde uvedené odpovědi reagují, scházejí. Toto téma nebylo dosud v literatuře (ani v regionální)...
|
|
|
Mezinárodní vztahy československého a českého archivnictví od roku 1918 do současnosti
Simkovičová, Jana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Linhartová, Lenka (oponent)
Cílem předkládané práce je postíhnout mezinárodní vztahy českého, respektive československého archivnictví po roce 1918 do současnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o časově poměrně rozsáhlý úsek, bylo nutné rozčlenit práci do několika kapitol podle časových období. Samotnému jádru práce předchází rozbor použi tých pramenů a literatury. Úvodní kapitola je věnována děj inám čes kého archivnictví po roce 1918, která byla zařazena s ohledem na celkově složitý organizační tématu. vývoj našeho archivnictví a lepší pochopení Předem je nutné upozornit, že smyslem práce a jejím cílem je zmapovat mezinárodní vztahy a vazby českého archivnictví, které se začaly rýsovat po roce 1918 a v průběhu let se dále tvořily a upevňovaly. Mezinárodními styky jsou přitom myšleny především případy spolupráce, která je již zaštítěna jak plnou státní suverenitou a oficiální podporou úředních míst, tak i vědeckými organizacemi. Tato koncepce zachovává linii textu na úrovni mezinárodních vztahů v pravém slova smyslu. Příkladem může být téma archivní rozluky, kde se výklad úmyslně nezabývá přehledem konkrétních fondů a jejich osudů v rámci rozlukových prací, ale sleduj e jednání a diplomatické kroky, které byly v tomto směru podniknuty a hodnotí výsledky, kterých bylo dosaženo. S ohledem na jednotlivých kapitolách jednotlivých států.
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Život soběslavských měšťanů v letech 1525-1550 z pohledu jejich testamentů
Říhová, Hana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hrubá, Michaela (oponent)
Diplomová práce "Život soběslavských měšťanů v letech 1525 - 1550 z pohledu jejich testamentů" je založena na studiu testamentů mužů a žen, které jsou pro sledované období dochovány ve Státním okresním archivu v Táboře. Přibližuje laické i odborné veřejnosti ucelený soubor raně novověkých testamentů a pozůstalostních rejstříků soběslavských měšťanů, mapuje testamentámí praxi v poddanském městě, umožňuje poznat způsob života lidí, profesní a sociální stratifikaci raně novověké společnosti a finanční hospodaření jednotlivých domácností. Výjimečným způsobem poukazuje na vztah člověka k Bohu, jeho myšlení a vnímání světa na prahu života, vzájemné vazby v rodině a vztah ke svým blízkým.
|
|
|
Testamentární praxe soběslavských měšťanů v letech 1525-1600 (výběrová edice)
Říhová, Hana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hrubá, Michaela (oponent)
3 Anotace Rigorózní práce "Testamentární praxe soběslavských měšťanů v letech 1525 - 1600" je založena na studiu testamentů mužů a žen, které jsou pro sledované období dochovány ve Státním okresním archivu v Táboře. Přibližuje laické i odborné veřejnosti ucelený soubor raně novověkých testamentů soběslavských měšťanů, mapuje testamentární praxi v poddanském městě, umožňuje poznat způsob života lidí, profesní a sociální stratifikaci raně novověké společnosti a finanční hospodaření jednotlivých domácností. Výjimečným způsobem poukazuje na vztah člověka k Bohu, jeho myšlení a vnímání světa na prahu života, vzájemné vazby v rodině a vztah ke svým blízkým.
|
|
| |
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Mezinárodní vztahy československého a českého archivnictví od roku 1918 do současnosti
Simkovičová, Jana ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Linhartová, Lenka (oponent)
Cílem práce bylo postihnout vývoj mezinárodních styků československého a českého archivnictví po roce 1918 do současnosti. Mezinárodními styky jsou přitom myšleny především případy spolupráce, která je již zaštítěna jak plnou státní suverenitou a oficiální podporou úředních míst, tak i vědeckými organizacemi. Zohledněn byl rovněž výzkum československých a českých archivářů v zahraničních archivech, který byl intenzivněji započat až po roce 1954 v souvislosti se vznikem archivní správy. Přehled služebních cest, který je součástí práce byl zpracován na základě zpráv ze služebních cest našich archivářů, které jsou součástí registratury Odboru archivní správy MV ČR. Ačkoliv se mezinárodní styky v pravém slova smyslu začaly rozvíjet až po roce 1945, součástí práce jsou i pasáže zabývající se vývojem československého archivnictví po roce 1918 a restitučním řízením v oblasti archivnictví po první a druhé světové válce. Samostatná kapitola je věnována archivní a spisové rozluce se Slovenskou republikou po zániku federace v roce 1993 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.