|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Mandík, Jan ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Cílem mé práce je rozbor trestné činnosti související se zneužíváním návykových látek. Jedná se velmi široké téma, které postihuje i velké množství neprávních oblastí jako je například zdravotní péče nebo ekonomika. Toto téma je rovněž spojeno s mnoha kriminologickými otázkami. Já jsem se však ve své práci soustředil na analýzu drogových trestných činů, uvedených v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. Toto téma bylo již opakovaně na půdě fakulty zpracováno, ale přesto zůstává i nadále aktuálním, neboť drogová scéna se neustále vyvíjí, a to zejména díky moderním technologiím. Má diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol a první kapitola je zaměřena vymezení základních pojmů, které považuji za zásadní pro pochopení této problematiky. V této kapitole jsem rovněž definoval základní pojmy, které ve své práci používám. Následující kapitola se zabývá historií právní úpravy zneužívání návykových látek. Zaměřil jsem se především na vnitrostátní právní úpravu, ale v omezené míře dostala prostor i úprava mezinárodní. První zákon, který v textu zmiňuji, jsou Břetislavovy Dekrety z roku 1039. Po nich se postupně dostávám až k současnému trestnímu zákoníku. Jednu část této kapitoly jsem věnoval předešlému trestnímu zákoníku č. 140/1961 Sb. Hlavní těžiště mé práce je obsaženo v kapitolách 3 - 7. Každá kapitola...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Pojem právnické osoby není v trestním právu vymezen, na přiblížení tohoto pojmu je třeba použít norem občanského zákoníku, který ji v ustanovení § 18 odst. 2 definuje. Trestní odpovědnost právnických osob je pak pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a který do jisté míry narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva, konkrétně pak zásadu individuální trestní odpovědnosti. Objevuje se pojem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, kdy této lze přičítat jednání orgánů či osob určených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, pokud fyzická osoba jednala zaviněně tak, že toto jednání je důvodem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Před přijetím současné právní úpravy ZTOPO probíhala poměrně bouřlivá diskuse nad vhodností a nutností přijetí úpravy institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Tuto diskusi lze v současné době považovat za překonanou, neboť je zřejmé, že Česká republika se vydala směrem tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob. Argumenty pro i proti přijetí ZTOPO je však vhodné brát v patrnost pro lepší pochopení institutu a pochopení širších souvislostí, které jeho přijetí provázely. Současně je důležité vidět, jaké faktory ovlivňují právnické osoby a...
|
|
|
Self-defense in the Czech Republic, the Slovak Republic and the Republic of Ireland
Lepáček, Marek ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Účelom tejto diplomovej práce je hlboko rozobrať problematiku nutnej obrany ako okolnosti vylučujúcu protiprávnosť. Pre možnosť porovnania jej úpravy v iných krajinách a pre lepšie pochopenie jej samotnej podstaty sa táto práca okrem českej úpravy zameriava aj na slovenskú a írsku právnu úpravu NO. Z toho dôvodu je táto práca rozdelená na 4 kapitoly, pričom 3 z nich pojednávajú o nutnej obrane v inej krajine. Prvá časť stručne zobrazuje vývoj inštitútu nutnej obrany od roku 1852. Druhá časť sa zameriava hlavne na obecné poznatky nutnej obrany a jej uplatnenie v judikatúre. Rozpísané sú jej hlavné definičné znaky, jej prípustnosť pri konkrétnych trestných činoch ako aj jej vzťah k takzvaným automatickým obranným zariadeniam. Tretia (slovenská) časť rieši hlavne odlišné znaky od českej úpravy NO a posudzuje, ktorá úprava je lepšia a prečo. Taktiež pojednáva o tom, aký význam majú dané odlišnosti v praxi, ktorá úprava je pre obrancu prijateľnejšia a ktorá je naopak ľahšie zneužiteľná. Štvrtá časť sa zameriava na írsku právnu úpravu NO, ktorá, ako je zvykom u angloamerického právneho systému, je postavená hlavne na súdnej praxi vo forme precedensov. Nakoľko sa jedná o výrazne sa odlišujúcu úpravu od tej českej, je písaná v širšom rozsahu so snahou poukázania na jednotlivé rozdiely. Túto prácu som sa...
|
|
|
Vývoj právní úpravy tzv. drogových trestných činů
Kabelíková, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí v českém jazyce Název práce: Vývoj právní úpravy tzv. drogových trestných činů Práce analyzuje současnou trestněprávní legislativu v oblasti drogových trestných činů, komparuje ji s dříve účinným kodexem a dále vytyčuje nejasnosti provázející výklad některých souvisejících zákonných pojmů. Zvýšená pozornost je věnována legislativním změnám, ke kterým došlo v uplynulých pěti letech a které podstatně ovlivnily současný stav i budoucí vývoj předmětné právní úpravy. Autorka se zaměřuje především na problematické otázky a sporné momenty související s probíraným tématem. Ve snaze poskytnout čtenáři komplexní náhled na dotčené téma je výklad doplněn o názory autorů z řad akademické obce a odborné veřejnosti. Důraz je kladen na aplikační praxi zejména Nejvyššího soudu, jež hraje při výkladu zákona klíčovou roli. Vedle v současnosti aplikovatelných rozhodnutí je mnohdy citována i tzv. "překonaná" judikatura. Ta dle názoru autorky napomáhá pochopení současného stavu, neboť seznamuje čtenáře s mnohdy překotným interpretačním vývojem dané problematiky. Práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je čtenář uveden do problematiky návykových látek a seznámen s později užívaným pojmoslovím. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě v oblasti OPL v mezinárodním, evropském a zejména českém kontextu. Pozornost...
|
|
|
Vybrané problémy sportu z pohledu trestního práva
Bauer, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trestněprávní odpovědnosti za jednání vyskytující se v prostředí sportu. Konkrétně si vybírá a zkoumá oblast sportovních úrazů způsobených sportovcem jinému sportovci a korupci ve sportu. V nejširším pojetí je rozdělena na tři části. V té úvodní jsou vzhledem k výrazným specifikům celospolečenského fenoménu sport popsány a vymezeny podstatné "mimoprávní" pojmy a otázky, zejména samotný pojem sport, jeho kategorie, autonomie sportu a sportovní pravidla. Hlavní část práce rozebírá problematiku trestněprávní odpovědnosti sportovce za způsobení zranění jinému. V kontextu aktuální právní úpravy je rozebráno, zda určitá jednání způsobující sportovní zranění naplňují znaky trestného činu. Následuje rozebrání možné aplikace konkrétních okolností vylučujících protiprávnost na uvedená jednání. Zkoumanými okolnostmi jsou například svolení poškozeného či přípustné riziko. V této části jsou nejvýrazněji zmiňovány a analyzovány vybrané teorie sportovně-právní doktríny, jež často vycházejí z podobných koncepcí jako jednotlivé okolnosti vylučující protiprávnost. Následují patrně nejvýraznější a nejpřínosnější úvahy de lege ferenda, které popisují možná řešení spočívající ve vymezení pojmu sportovní exces a též speciální okolnosti vylučující protiprávnost definované jako...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 tr. zák.
Bártová, Aneta ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Jak již název naznačuje, práce se zabývá trestnými činy podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 - 212 trestního zákoníku. Tyto čtyři majetkové trestné činy v současné době rozhodně nepatří mezi zanedbatelné trestné činy co do počtu odsouzení. Rovněž je těmto druhům podvodů věnována nemalá pozornost v hromadných sdělovacích prostředcích. Cílem této práce není podání vyčerpávajícího výkladu, což by ani vzhledem k limitovanému rozsahu práce nebylo možné, ale zpracování uceleného přehledu o vybraných trestných činech podvodů. Práce je systematicky rozdělena do jedenácti kapitol. V první kapitole je podána stručná charakteristika hlavy páté zvláštní části trestního zákoníku. Druhá kapitola seznamuje čtenáře s tím, jak probíhal proces postupného začleňování skutkových podstat podvodů do trestního zákona od roku 1962. Nejprve byl v trestním zákoně zakotven pouze trestný čin obecného podvodu (§ 250). Vzhledem k charakteru doby byl podvod postihován především podle ustanovení trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví [§ 132 odst. 1 písm. c)], které bylo zrušeno roku 1990. Kvůli obtížnostem trestního postihu pojistného a úvěrového podvodu podle ustanovení obecného podvodu v průběhu devadesátých let byly do trestního zákona novelou z roku 1997 přidány samostatná...
|
|
|
Domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků jako přípustný zásah do ústavně zaručených práv a svobod
Děček, Milan ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této rigorózní práce jsou dva důležité instituty trestního řízení a to domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor, tedy úkony orgánů činných v trestním řízení, při kterých legálně dochází k zásahu do nedotknutelnosti obydlí a do soukromí. Autor si klade za cíl analyzovat vybrané případy zásahů do nedotknutelnosti obydlí a soukromí a jejich ústavní konformitu, zákonnou úpravu a judikaturu týkající se uvedených institutů. Autor v této práci mimo zmíněných institutů trestního práva také analyzuje vybraná ustanovení napříč českým právním řádem, na základě kterých dochází k zásahům do nedotknutelnosti obydlí. Vedle domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků, dochází k zásahům do nedotknutelnosti obydlí a soukromí i v dalších nesčetných případech, především v oblasti správního práva.
|
|
|
K provádění prohlídky prostor, ve kterých advokát vykonává advokacii (85b tr. řádu)
Hřebíček, Vladislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vladislav Hřebíček: K provádění prohlídky prostor, ve kterých advokát vykonává advokacii (§ 85b tr. řádu) Abstrakt Autor se ve své práci podrobně zabývá problematikou provádění prohlídek prostor, ve kterých vykonává advokát advokacii, upravenou v § 85b trestního řádu. Poté, co v první kapitole popíše způsob zajišťování důkazů v českém trestním řízení a následně i obsah § 85b trestního řádu včetně jeho historických souvislostí, se v následující druhé a třetí kapitole zaobírá podrobným výkladem stěžejních pojmů (advokát, výkon advokacie, povinnost mlčenlivosti apod.); zvláštní pozornost přitom věnuje otázce vymezení místa výkonu advokacie (administrativní versus funkční vymezení) a problematice tzv. cloudů. Ve čtvrté kapitole se pak zaobírá okolnostmi, za nichž není advokát vázán povinností mlčenlivosti, což je otázka stěžejní zejména z pohledu soudce, který rozhoduje o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory s tím, aby se policejní orgán seznámil s obsahem listin, jež byly při prohlídce zajištěny. V následující páté kapitole se pak autor podrobně věnuje postupu, který předchází výkonu prohlídky podle § 85b trestního řádu, zejména pak iniciaci příkazu k prohlídce ze strany policejního orgánu a státního zástupce, postupu příslušného soudce a obsahovým nále žitostem příkazu k prohlídce....
|
|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
85 8. Závěr Zneužívání drog je globálním problémem185 , který se netýká izolovaně jednoho nebo několika států, ale celého světového společenství. Pro úspěšnou eliminaci ilegálního obchodu s drogami je třeba provázané mezinárodní spolupráce, stanovené a schválené mezinárodní strategie, která však bude respektovat specifické podmínky toho kterého konkrétního státu. V dnešní době má zneužívání drog, zejména omamných a psychotropních látek, globální charakter a hledání východisek a řešení tohoto problému si žádá součinnost celého mezinárodního společenství. Základem mezinárodního systému kontroly je národní kontrola prováděná jednotlivými státy dle jejich právních předpisů přijatých a aplikovaných na základě mezinárodních smluv uzavřených v rámci mezinárodního práva, kterými jsou Jednotná úmluva o omamných látkách, Úmluva o psychotropních látkách a Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropním látkami. Úprava v trestním zákoně vychází z právě uvedených úmluv OSN, kterými je Česká republika vázána. Novelou trestního zákona č. 112/1998 Sb. dostála svým závazkům plynoucím z těchto úmluv, neboť od té doby se úprava drogové problematiky vztahuje také na prekursory, ale zejména došlo k (znovu) zakotvení přechovávání drog pro vlastní potřebu. Ustanovení se sice stalo terčem kritiky z obavy, že dojde...
|
|
| |
host ::
RSS.